1.1.2023:
Včera jsem doháněla resty a plnila sliby: udělala jsem 2.kolo bramborového salátu, 2.kolo váno-
ček a pak také 2.kolo jiných věcí, které jsem udělala už předtím, byly dobré, ale nestačily. Mám pár
restů ohledně Fígla, věci, které v něm už měly dávno být a moc jsem je chtěla stihnout do konce
minulého roku, protože teď se už moc nehodí, ale nějak je tam už vpašuju. Jen krátce a nerada se
ještě vrátím k té Americe. Před několika lety byl v Americe dělán takový průzkum, ptali se lidí na uli-
cích - ,,Co myslíte, měli bychom napadnout Francii?" , ,,Na který stát myslíte, že bychom měli zaúto-
čit?" A lidé, tedy Američani, odpovídali: ,,Já myslím, že ano. Třeba tuto nebo tamtu zem..." Nepřipa-
dalo jim divné, že by Amerika měla napadnout nějakou zemi, vést s ní válku, zabíjet její lidi. Nikdo
z nich se nezeptal: proč? Přemýšlejí a žijí s takovou samozřejmostí, že Amerika je zemí všemu nad-
řazenou, jejímiž pokyny a požadavky se budou všichni řídit, jejíž lid je nějak zvláštně privilegovaný
a má právo rozhodovat o lidech ve všech ostatních zemích na celém světě. Amerika, která po celou
dobu své existence předpokládá, že být Američanem je nejvíc, že po tom všichni na světě musí tou-
žit a závidět jim, že ji všichni bezmezně obdivujeme, že všichni jsme jí podřízení a budeme plnit její
příkazy a sloužit jí; která terorizuje a zotročuje národ za národem a snaží se podrobit si jej, se zřej-
mě domnívá, že tohle všechno bude nekonečné. Po přivlastnění si a ovládnutí všech zemí si stejně
hodlá přivlastnit a opanovati okolní planety, těžit z nich a rabovat i tam. Myslí si, že jí bude vesmír
patřit. Čeká, že bohové budou stát v řadě a klanět se jí.
V léčitelství je známou věcí, že stáhnete-li z někoho něco, co mu patří, dáte-li mu pomoc, kterou
mít nemá, protože udělal úplně všechno pro to, aby se dostal do stavu, ve kterém je, a neudělal nic
pro to, aby to napravil (zaplacení si někoho se nepočítá), budete potrestáni. Léčitelé náhle umírají
na zhoubné nemoci po práci na někom, kdo tuto nemoc měl, či se jim začnou dít věci, které se před-
tím děly jeho klientovi a ve kterých mu pomohli, ale nemusí to být nutně jen léčitelé. A je to samo-
zřejmě mnohem složitější a sofistikovanější.
Když jsem začala asi půl roku před covidovou akcí psát svoji knihu, začala jsem ji vtipem: Víte, proč
Bruce Willis nemohl hrát v Titanicu? Protože by všechny zachránil.
Některá neštěstí a strasti mají svůj smysl a my jim můžeme zabránit pouze uvědoměním a změnou.
Nemůžeme ale myzabránit zkáze někoho jiného, tahá-li on opačným směrem. Nemůžete porušit
řád vesmíru, neboť vaše pomoc se stane zhoubou. A to nejlepší, co ,,vesmír" může udělat, je zahu-
bit vás. Ale protože - jak jsem napsala úplně na začátku svých stránek - Život je o poznání - někdy
to neudělá. Tím hůř pro nás.
Včera mi řekla kamarádka, že ty 30 stupňové mrazy, před kterými jsem varovala - teď myslím ty
z vás, se kterými jsem o tom mluvila osobně - se v tom konkrétním týdnu udály v Americe. Tedy
tam, kde asi původně být měly..
Nedávno se mě jedna paní zeptala, proč ,,to nahoře" nějak nezasáhne v tom, co se teď děje, proč
viníky nepotrestá? Odpověď přišla hned: protože se bouří jen lidé. Musí se vzbouřit lidstvo.
Jinak by ale odpověď vydala také na celou knihu.

Na jaře se stromy u nás v zahradě obsypaly ohromným množstvím květů a z květů se na stro-
mech objevilo nebývalé množství ovoce. Slibovala jsem si velkou úrodu a byla jsem zdrcena
a zklamaná, když většina plodů opadala a vypadalo to, že z úrody naopak nebude nic.
Stromy, které byly plné ovoce, byly najednou pusté. Byla jsem smutná, protože loňský rok byl
bídný a jablka jsme neměli minimálně dva roky. Pak jsem si ale všimla, že na stromech přece jen
semtam něco zůstalo, alespoň na ochutnání, jak jsem si říkala. Pak se ale stalo něco neočekáva-
ného. Tyto osamocené plody vyrostly do neuvěřitelné velikosti, zdraví a krásy a zaplnily místo
na stromech, které předtím vypadaly neutěšeně prázdné, a větve se jimi na podzim prohýbaly.
Množství nahradila kvalita. Místo stovek mrňavých pokřivených nejedlých padavek pár desítek
nádherných velikých šťavnatých plodů. Myslím, že i stromy měly z tohoto vývoje radost. Alespoň
vypadaly šťastně, hrdě a spokojeně.
A právě to přeji vám - nám všem do nového roku. Ať je Země plná krásného a zdravého ovoce.
A ať jsme tu všichni šťastni.
Omlouvám se všem, komu jsem nezvládla odpovědět na vánoční nebo novoroční přání a děkuji
za ně. A doufám, že těm, kteří mi během Vánoc volali S.O.S., je už lépe.
Buďte šťastní a mějte se rádi. Krásný rok 2023.

5.1.2023:
V září jsem říkala, že do konce a vlastně i dál bude pořád dal a hustěji pokračovat roztřiďování
a vyhraňování lidí. Všichni vidíme, že se to stále děje. Udivují až fascinují mě lidé, kteří podrobně
lustrovali vše o coronaviru, sháněli a třídili informace a v důsledku toho a své inteligence se nene-
chali očkovat. Hrdě nesli nálepku dezinformátorů a nenechali se oklamat a zviklat. O to víc je
pro mě nepochopitelné, že mnozí z takových neudělají totéž i ohledně rusko-ukrajinské války. Ne-
naslouchají druhé straně, o vyjádření druhé strany mluví jako o dezinformacích. Dělají přesně to, co
předtím dělali jim. Inteligentní žena, která nesní banán, aniž by si předtím nenašla, jaké má konzer-
vanty, a ví kdeco o kdečem, neví, že Ukrajinci osm let nemilosrdně likvidovali a týrali lid Donbasu,
neví, že na tomto území žijí Rusové a že tam vždy v minulosti vládla autonomie a měli vlastní ústavu,
která jim zaručuje možnost kdykoli se odtrhnout. Má představu, že se Putin jednoho rána probudil
a řekl si: jdu napadnout Ukrajinu. Jsme tu příliš zakomplexovaní a zaslepení díky dvaceti letům ruské
nadvlády a nevšimli jsme si, že věci se posunuly. Žena, o které se zmiňuji, vyjádřila obavu nebo spíš
přesvědčení, že Putin nemyslí na nic jiného, než jak obnovit staré pořádky a původní Sovětský svaz
včetně našeho začlenění se do něj. Toto fanatické ukřičené tažení proti Rusku především ze stany
EU hezky odvádí pozornost, aby si lidé neuvědomili, že přesně tato kriteria a cíle splňuje a splnila
právě EU, které byla zmíněná dáma ještě před nedávnem pevnou zastánkyní.

6.1.2023:
O organizaci ASPEN jste určitě minimálně slyšeli. Byla založena a sídlí v Americe a od roku 1950,
když to řekneme ve zkratce, vyhledává a vychovává kádry. Na její provoz přispívají nejbohatší lidé
a firmy světa. Kromě jiných Rockefeller fond, Carnegie corporation, nadace Billa Gatese aj. U nás
například EON. (Za shlédnutí stojí též organizace Lumina foundation, která tyto ASPEN fondy pod-
poruje a má za cíl světovou globalizaci. A další věci, ze kterých mně osobně se zvedá kufr. Já vím,
že slovo lumine znamená opak, ale já se od chvíle, co jsem si to včera přečetla, nemohu, doslova
nemohu zbavit slova ilumináti. Pronásleduje mě všude). Má pobočky po celém světě. Většina na-
šich současných kandidátů na prezidenta jsou členové tohoto společenství (Babišův profil byl vy-
mazán v roce 2021. Možná se v té době musel rozhodnout, na které z protilehlých židlí bude se-
dět. Nebo je to jako se seznamy stb. Ty největší šajby tam nenajdete). Všichni ti, které podporují
a upřednostňují naše média. Chtěli jsme se doma podívat na nějaké detaily a kromě jiných zemí
jsme klikli také na Ukrajinskou sekci. Výsledek byl překvapivý. Z hlavní internetové stránky ASPEN
Institute (Central Europe) v kolonce ,,o nás" jsou odkazy na partnery. Všechny odkazy směřují do sí-
dla, kde sídlí instituce, kromě odkazu ASPEN Institute Kyiv (Kyjev), který vás přesměruje na stránky
internetového casina. Když projdete prověrkou potvrzením ,,jsem člověk", můžete si zahrát. Aspoň
máte šanci, že ze svých peněz dostanete něco zpátky.

A dnes ještě jednou:
Pokud se bojíme, že by to tu mohlo usnout, a modlíme se za nějakou pecku, která by tu s něčím
zatřásla, mohla by to být tahle:

https://aeronet.news/ceska-vlada-petra-fialy-vedela-o-chystanem-utoku-ukrajinske-armady-na-krym-a-donbas-mesic-dopredu-ale-moskva-ten-plan-prekazila-spustenim-vlastni-invaze-dukazem-je-mezistatni-smlouva/

https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2022-3?text=

https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2023-3?text=

7.1.2023:
Včerejšek byl výživný.. Můj syn z Prahy namísto do Písku dorazil do Tejna nad Vltavou a do Písku
se pak po vzoru Švejka vracel přes České Budějovice. Já jsem měla sen, kde ve velkém pěkném
domě bylo najednou spousta krve, na dveřích, na podlaze i z obou stran na bílých kalhotách nějaké
paní vedle mě, kterou jsem na to musela upozornit, sama si toho vůbec nevšimla, stejně jako lidé
na druhém konci domu popíjející a bezstarostně se bavící na terase neměli o ničem tušení. I psi leží-
cí kousek ode mě krev nijak nevzrušovala; jakoby ji nikdo nevnímal. Nemohla jsem přijít na to, od-
kud se bere. ,,Kdo krvácí..?", rozhlížela jsem se v panice. A pak začala krev nečekaně rychle mizet.

V posledním roce každá práce s těmi, kteří ke mně přišli, kromě jejich osobních témat připravo-
vala dotyčné na ,,to, co bude". V různých drobných obměnách a nuancích na umírání druhých lidí.
Na velké množství. Cizích, bližších, blízkých, kamarádů, členů rodiny a v posledním nejtěžším levelu
dětí. A také na utrpení opuštěných dětí. Několikrát jsem měla vizi velkého množství osamocených
dětí, o které se možná budeme starat my všichni. Všichni, kdo tu zbydeme. Abychom na to vše byli
připraveni a zvládli to po všech stránkách. Před dvěma dny tento program skončil. Jeho posledním
bodem bylo: ,,Na tohle nebudete nikdy připraveni".
A tohle platí o všem. Dokud budeme čekat, až bude všechno hotové, připravené, ideálně načaso-
vané, dokonalé, přesně podle našich představ, ,,ten úplně pravý šálek našeho čaje", nepustíme se
nikdy do ničeho, nic nedokážeme. Jedna z vět, které mě od mladých lidí nejvíc vychylují, je: ,,Jak
bychom mohli přivést dítě do tohoto světa?" A do jakého světa by ho chtěli přivést? Které století
nebo půlstoletí by si z minulosti vybrali? Kdy se jim to zdálo pohodlnější? Na co chtějí čekat? Na co
si myslí, že čekají? Jak moc by jim někdo měl umést cestičku, aby byli ochotni a schopni žít? Kdo
za ně bude bojovat? Nikdy nebudeme na nic dost připraveni. O tom život je.

Tak jako na letištích, i v nemocnicích mají obdobný problém s nedostatkem personálu. Očkova-
ní lékaři stále postonávají a nedaří se tedy sestavit služby. Ve FN v Plzni v poslední době zemřeli
čtyři lékaři, naposledy patolog, něco přes 4O, zdatný sportovec, který tentokrát doběhl jen k bráně
areálu.

Někteří lidé uvažují o volbě generála Pavla. Mají dojem, že v ,,těžké době", kterou ale těžkou
udělala naše vláda, tato i ta předchozí, nás ochrání. Studujete-li na učitele, je to proto, že chcete
učit. Těšíte se na to, až budete stát poprvé ve třídě před svými žáky. Studujete-li zpěv, chcete zpí-
vat, těšíte se na pódium, sníte o tom. Učíte-li se chirurgem, toužíte si říznout. Jste-li generálem,
nebude to proto, abyste odmítli válčit.
Dcera jedné mé kamarádky nenávidí svoji matku za to, že říká, že očkovaní lidé nepřežijí. Otec
dívky je totiž očkovaný a ona samozřejmě nechce, aby zemřel. Zároveň ale uvažuje o tom, že by
volila Pavla (podle mého mínění by osmnáctileté děti volit neměly. Pro tyto účely dávala mnohem
větší smysl dřívější hranice dospělosti jedenadvaceti let). Nedochází jí, že bude-li prezidentem,
který je zároveň nejvyšším velitelem ozbrojených sil, generál, jehož kandidatura se navíc podezřele
formovala již rok před ostatními, a připočteme k tomu nově objevená fakta v podobě smluv o napa-
dení Rusů (na Krymu a v Donbase) ještě před zásahem Putina , osnovaným Ukrajinou v přímé spolu-
práci s představiteli naší země, je více než pravděpodobné, že její otec by vbrzku narukoval a padl
dříve, než by ho umořily následky očkování. Vlastně ho zabije ona svým hlasem.

8.1.2023:
Tak dobře, oprava: tatínek té dívky nenarukuje, protože má modrou knížku. Zahyne tatínek jiné
dívky, který byl v minulých letech možná chytřejší a statečnější a do budoucna by nám tu byl k vět-
šímu užitku.

V těch několika vteřinách, co jsem proběhla kolem televize, jsem slyšela, jak zlatovlasá kandidát-
ka říká, závažným, předem, před každým slovem i během něho, uvzdychaným hlasem, který jsem
dvěma svým klientkám rezolutně zatrhla, že je třeba pomoci ubohým lidem, co měli v životě méně
štěstí. To by bylo skvělé, že by se konečně dostalo i na nás. Ale přes tu blondýnu (nic proti blondý-
nám) to určitě zkoušet nebudu.

9.1.2023:
Dlužím jednu informaci. Mezi lidmi, kteří se nechali očkovat, je ještě jedna kategorie. Duše, které
se této věci zúčastnily vědomě na úrovni vědomí a dobrovolně se obětovaly, abychom my mohli žít
a zachránit tuto planetu. A my bychom jim za jejich oběť měli být vděčni.

Možná nebude taky špatné si opět připomenout jednu zásadní věc. Podle našeho povídání -psa-
ného i různých rozhovorů - to může vypadat, že někomu či spíše většině lidí přejeme něco ošklivé-
ho a že si vybíráme, kdo by tu na planetě měl žít a kdo ne. Že si vybíráme, koho tu chceme a koho
nechceme. Že je tu nechceme nechat žít vedle nás. Že nejsme ochotni odpustit, tolerovat, respe-
ktovat, chápat, být milosrdní, že jsme nenávistní, nepřející a pomstychtiví. Že chceme rozhodovat,
kdo tu má právo na život a kdo ne. Ráda bych znovu připomněla a zdůraznila, že taková hra se tu
nehraje. Neexistuje nic jako ,,můžeme žít pospolu jako bratři" nebo ,,tolerujme se a žijme prostě dál
jako předtím". Této planetě i nadále akutně hrozí zkáza, je naplánovaná, má ji v osudu a my se sna-
žíme jí zabránit. Co je teď už pouze ve hře - jestli tu budeme žít alespoň my. O očkovaných lidech
a jejich osudu jsme nerozhodli a nerozhodujeme my, to udělali oni sami. My nad nimi žádnou moc
nemáme. Nemůžeme jim nijak pomoct a jediné, o co se teď snažíme, je zachránit nás, zachránit sa-
mi sebe. Zůstanou - li oni, pak zahyneme všichni. Nepůjde - li tato nemocná, duchovně zavirovaná
a nakažená část lidstva, půjdeme všichni. Žádná jiná rovnice neexistuje. Maximum, o které tu boju-
jeme, a ani tento výsledek není samozřejmý, je, abychom přežili alespoň my. Nic víc v nabídce není.
Jedním z důležitých, ne-li hlavních či stěžejních činitelů bude, jak dopadnou volby právě u nás. Ja-
ký bude politický vývoj a osud nás zde. Naše země, jak jsem už psala, je extrémně důležitá, a to už
od nepaměti, a vývoj u nás do velké míry ovlivňuje budoucnost všech. Stačí, aby se věci trochu za-
chvěly neblahým směrem, a už se vrací realita obsahující meteorit. Opět mi v posledních dnech ně-
kolikrát problesknul. Je to stálé varování, stála hrozba, která nad námi visí, nepodaří-li se nám dojít
tam, kam potřebujeme.
Šedivá vlhká mlha, která nad námi tyto dny visí, není nepodobná té, kterou pamatuji před minulými
prezidentskými volbami, ve kterých vyhrál namísto Horáčka Zeman. To není to poklidné zimní po-
šmourno, ve kterém příroda klidně spí a my se cítíme sladce vyklidnění a rozjímající. Tahle mlha je
plná nespavosti a nervozity. Pár podobných dní bylo i někdy ke konci roku - v prosinci či snad v li-
stopadu- a já jsem najednou věděla, že ti, kteří ,,měli" přijít, už jsou tady. Slouží stejně dobře jako
clona i jako vodič. Dá se v ní i přes ni leccos přenést. Nedávno jsme si o tom s jednou paní povída -
ly, jak jsme na tyto ,,mlhy" a podobné věci citlivé - na jakoukoli lumpárnu vyšší energetické jakosti.
Podobně jako zvířata větřící nebezpečí a ohrožení života.

10.1.2023:
Pokud si někdo budete žádat mojí pomoci s pejskem v kritickém stavu, či dáte někomu číslo, vo-
lejte hned, nepište sms, já nežiju s mobilem v ruce a zbytečně se ztrácí čas. V dosti případech bylo
možno pomoci a mnohdy samozřejmě ne. S kočkama je to horší; když se rozhodnou, že zemřou,
obyčejně s nima nic nehne. Napíšu vám pro tento případ telefonní číslo, ale prosím - jen v opravdu
naléhavých případech a - prosím, ne lidi. S těmi je to jinak, mají svoji karmu. I když - před rokem
a čtvrt jsem zachraňovala čerstvě narozené hříbátko někde z oblasti Č. Krumlova a to mělo také
karmu. A velmi zvláštní. Narodilo se s pouze dvěma možnostmi: buď zemře nebo bude vynikajícím,
výjimečným závodním oněm. Jeho majitelka mi potom řekla, že kůň byl opravdu zamýšlen jako zá-
vod-í, už kvůli původu. Mluvila jsem s paní pouze po telefonu a ani koníka jsem nikdy neviděla, ale
poslali - jedna kamarádka, která mě pro svoji kamarádku o tuto pomoc požádala - video. Byla to
koní slečna, celá černá, s bílou skvrnou nahoře na hlavě. Po porodu se napila plodové vody, ne-
chtěla od mámy pít, měla těžký oboustranný zápal plic a vysokou horečku. Už téměř nedýchala.
Nebudu napínat - toho koně jsme zachránili. Ještě mám schovaná videa, co mi kamarádka poslala -
,,kůň před tvým zásahem a po zásahu", jak je nazvala. Přiznám se, Eliško, že jsem se na to podívala
až za několik týdnů, a udělala jsem dobře, protože kdybych to hříbě v tom stavu viděla, jak jsem to
pak viděla, asi by mě to zabilo. Pokaždé, když bylo opravdu zle a hříbě mělo smrt na jazyku, kama-
rádka zavolala... Takhle jsme to opakovali, až se definitivně chytlo. Pamatuji si, jak jsme s koníkem
odháněli kopýtkama zlé duchy; mělo jich kolem sebe požehnaně. Říkala jsem pak paní, ať koně hlí-
dá, i když to vypadá dobře;, že se zlo, které se nad koněm vznášelo, určitě nevzdá a ještě aspoň je-
dnou do konce roku zaútočí.. Proč tohle píšu: ten případ byl pro mě velmi důležitý. Připadal mi sym-
bolický a říkala jsem si, že symbolické bude i to, jak dopadne. Jestli vyhrajeme nebo prohrajeme.
Taky to temné zlo, které to vzdá až po konci roku, které si sedlo na tvora, který má být výjimečný...
I my musíme zlo stále hlídat; i kdyby to začalo vypadat jakkoli dobře, ono se jen tak nevzdá.
Takže - 730 101 574, - a žádní křečci, králíci a kanáři. Tohle je ostatně další, co jsem chtěla zmínit:
zvířata, co žijí v očkované rodině, to samozřejmě budou snášet špatně.

Včera jsme si četli nějaké reakce na face booku. Nějaká paní z Babišova týmu nabízela - pro lidi
- že zašle plachtu ,,S Babišem bylo líp", kdyby si ji chtěl někdo vyvěsit na plot nebo jinam. Zájem byl
velký. ,,Můžu 5? Budu malovat, tak na podlahu, a to víte, že si nebudu dávat pozor". ,,Na plot nebo
dům, to je jedno, hlavně že už bude konečně viset". ,,Nechci, aby mi někdo zapálil barák". Nejvíc mě
pobavil člověk, co napsal, že jestli si to někdo pověsí na plot, vjede mu tam bagrem.
Rozsudek potvrdil výrok Jaroslava Bašty, že je třeba v první řadě zapracovat na soudnictví a policii.
No my tady doma jsme asi ti poslední, komu by bylo třeba to připomínat.

Ve všech profesních odvětvích lidé umírají na následky očkování - víme o umělcích, sportovcích,
doktorech (ti 4, o kterých jsem psala, padli přímo v práci)..., ale v jednom oboru ne. V politice. Potvr-
zuje to to, co jsem kdysi psala: nikdo z nich si to svinstvo nepíchnul. Jeden člověk z určitých důvodů
navštívil jednoho z těch, kdo nás do očkování nutili nejvíce, snažil se nám ho nařídit, argumentoval
a vyhrožoval. Člověk, který za ním přišel, plaše zmínil, že ale on není očkovaný - myslel tím, jestli se
smí vůbec přiblížit. Dotyčný politik se rozesmál: to já taky nejsem, ani celá moje rodina! Bez zaváhá-
ní, bez problémů... Ač se tato historka stala, těžko ji mohu potvrdit - těžko to mohu žádat. Takže ji
berte jako ,,jedna paní povídala".
Ale abychom si nekazili náladu politiky, odbočím nezávazně úplně jinam - brzy se začnou v zahrad-
nictvích objevovat pestrobarevné petrklíče - máte vy, kdo máte rádi květiny, také rádi toto období?
Květináče s petrklíči všech barev, když to natahám domů, obvykle mi brzy zajdou. Petrklíče neboli
prvosenky. Vybarvovat se tedy umí...

11.1.2023:
Dnes jsme si doma říkali, že to, co předvádí ČT, je asi to nejnemorálnější, co kdy dokázala.
To, jak ukazují stále jen tři kandidáty a u nich nápis: ,,Kdo zvítězí?", je principielně a morálně dech
beroucí a skandální a nemá adekvátní přirovnání. Je to jako by při soutěži Superstar na konci uká-
zali hlasovací kódy jen tří účastníků z těch deseti, případně - jak to bylo před pár dny na kandidát-
ské debatě - nenechali těch sedm ani zpívat. Pouze Babiš použil stejný trik jako u soudu - nevypo-
vídat. Zároveň nám tím ale jasně ukazují, kteří tři jsou nejnebezpečnější a Aspenem nejpodstrkova-
nější, kteří jsou jeho největší nadějí. Největší nadějí pro zavedení zde amerických zájmů a ,,pořád-
ků", neboť k tomu Aspen slouží, to je jeho oficiálním i praktickým úkolem a cílem.

Také nás lehce zaujal článek o Krakenu na CNN Prima News, ne snad že by to bylo překvapení,
ale svojí - možná nechtěnou - pravdivostí či smyslem pro humor. Článek s obrovským nadpisem
a vykřičníky informuje o tom, že se šíří extrémně nakažlivý virus, který ale podle expertů není nijak
zvlíšť nebezpečný. Jste-li ale očkovaní, máte 3x větší šanci ho přežít.
Vlády celého světa nám tvrdily, že po očkování nemůžeme žádný virus chytit, což se ukázalo býti
zcela mimo, takže nyní se snaží ospravedlnit a slibují, že na něj - pokud jste očkovaní - alespoň
nezemřete. Na virus, který není nijak zvlášť nebezpečný. A teď ta věta, která se nám zalíbila:
,,Současné posilovací vakcíny by podle epidemiologa M.Osterholma měly poskytnout určitou ochra-
nu. ,,Stále poskytují úroveň imunity, která vám nemusí zabránit v nákaze, ale může mít významný
dopad na to, zdá vážně onemocníte a zemřete". Takže tohle, jestli tomu dobře rozumím, platí pro oč-
kované. Pro nás ostatní platí ten zbytek: je to sice rychle se šířící (to platí pro obě skupiny) , ale cel-
kem neškodný vir. Ne škodlivější než cokoli jiného.

A ještě jedna informace, kterou tisk musel národ oblažit - v Rusku se extrémně daří erotickým
aktivitám a rejdění. Ano, to jsme nutně potřebovali vědět. Zatímco na světovém kongresu nějaký
Amík přednesl žádost, aby byla zlegalizována pedofilie.

12.1.2O23:
Když jsme dnes jeli do Prahy, odkud jsem se před téměř 11 lety s Janem odstěhovala (proto
někdy píšu ,,u nás na vesnici" a jindy ,,u nás v Praze"), někde za Cukrákem můj přítel už opravdu
soptil. Generál Pavel ve všech podobách a chvalozpěvech. Už dopoledne ve Strakonicích u měst-
ské nástěnky, kde byly také dva exempláře, se zamýšlel, komu stojí zato to platit. Kdyby to byla po-
litická strana, ale prezident? Jak moc ho tam někdo - a kdo - potřebuje? ,,Generál Pavel - hrdina"!,
nadával někde v Chuchli. "Tohle je hrdina!", ukázal na jiný portrét o pár desítek metrů dál, ve stejné
výšce, stejný profil dívající se stejným směrem se stejným výrazem a vlastně groteskně podobný.
Byla to vývěska KFC. Co se týče toho hrdiny - náhodou víme, že Pavlovi spolužáci z vojenské školy
s ním měli jiné zkušenosti říkali o něm něco velmi, velmi odlišného; ne-li přímo opačného.
Ohledně té svaté trojice, kterou média tak nepokrytě upřednostňují, máme před očima rudo už asi
všichni. Můj příměr k Superstar byl vlastně velmi přesný, protože televize přesně tento model pře-
vzala - vnucuje lidem, že tohle jsou finalisté, a protože soutěž Superstar každý zná, automaticky tak
mnozí reagují a tato taktika bohužel vychází. ,,Hlavní kandidát - kdo z nich zvítězí?" Hlavní kandidáti
jsou snad všichni, ne? Na rozdíl od tohoto pořadu v Superstar se všemi finalisty zacházeli a jednali
jako s umělci. (I když... můj přítel se tam kdysi s jednou finalistkou dostal jako doprovod až do záku-
lisí.., a protože celý život hraje a rozumí hudební technice a mnohou též vlastní a když viděl ty te-
chnické vymoženosti a to, jak někomu přidají hal a jiného nechají nasucho, jak někomu při zpěvu
přidají dolaďovač, takže z krákorající zoufalky je v sále Madona, a jinému v přímém přenosu pustí
naopak rozlaďovač, takže porota pak vrtí hlavou a musí konstatovat, že ,,dnes se ti to tedy opravdu
nepovedlo"... ona je to vlastně taky hra na vyvolené a nevyvolené). Tady je znevažují a svévolně sta-
ví ,,prvořadé" a ,,druhořadé". Stejně jako když na debatě přidělili ,,nevyvoleným" pouze funkci křoví -
komparzu, který smí ,,vyvoleným" přečíst čísi otázku. ,,Diskriminace v přímém přenosu", jak to oko-
mentoval můj přítel. ,,Jak si mohli dovolit takhle urážet možná budoucího prezidenta? Vždyť kdokoli
z nich může být prezidentem!"
NEBO SNAD NEMŮŽE?
Uvědomme si, že Americe jde nyní už opravdu o vše.
Nevím, jak dopadnou volby. Pořád ještě mám před očima volby, kdy asi na minutu v přímém pře-
nosu vypadl sčítací program a po té minutě nebo minutě a půl. kdy zase neskočil, měly některé stra-
ny, kterým do té chvíle přitékala procenta po pomalých setinkách, jako například ANO, o celé dva
body více, a naopak jiným stranám nečekaně a prudce ubylo. Babiš pak hned po vyhlášení přímo
před všemi na pódiu a na obrazovce s neobyčejnou vřelostí objímal svého hlavního ajťáka se slovy:
,,To je můj kluk! Tomu vděčím úplně za všechno!"

Rúzná média se nás snaží demoralizovat, zastrašit, odradit. Nemá cenu si tím teď ničit zdraví. Prio-
stě běžme k volbám, vhoďme tam, koho vyhodnotíme podle své vůle, a uvidíme, co bude dál. Vždy-
cky něco bude dál. Například jaro. A vše, co s ním přijde. Ať to teď už dopadne jakkoli, nic není ztra-
ceno. Nenechte se ubít v tom, kdo jste. Vždyť oni se vás bojí.

S jedním z nejútrpnějších argumentů, proč by volil Babiše, přišel otec jedné mé kamarádky: je mu
ho líto, že do něho všichni tak šijou.
Takže by ve své době dal hlas třeba Heydrichovi?
Aspoň dopoledne u Facebooku se člověk trochu rozveselil a s potěšením shledal, že ne každý v na-
ší zemi je stupid. Vím, že máte také své oblíbené komentáře na svých facebucích, ale o ty, co poba-
vili mě, se s vámi s dovolením podělím:
..,,Poprvé vidím Pavku a Nerudovou. Evidentně jsem si dělal iluze. Neuvěřitelné. Podobné jako to
aranžmá. Tohle opravdu chce někdo volit? Já jsem očekával, že to bude peklo, ale tohle ...je asi vá-
žně Peklo. Co to je zapanáky? Propadám se hanbou za ně. Jak se stalo, že ta bloncka dělala rektor-
ku? Jak je možné, že její kandidaturu bere někdo vážně? je úplně blbá a nesoudná. Ta naleštěná gu-
ma, přestrojená za přestárlého hipstera, by se hezky vyjímala na ilustrační fotografii článku ,,Vedoucí
zneužívající skauty byl zadržen!"........Oba zcela prázdní. masky bez obsahu. .... P.S. Nechápal jsem,
jak někdo mohl volit tu Zombii, co řídí JůeSej. Už to chápu! Tam jsou totiž v debilizaci obyvatelstva
ještě o kus dál."
Samozřejmě čteme jiné stejně vtipné postřehy, ale tenhle má v sobě základní pravdy. Kromě jiné-
ho i mě při pohledu na Pavla stále pronásleduje děsivá představa a podezření, že náhle vytáhne ky-
taru a usedne k táboráku.

13.1.2023:
Říkala jsem si včera, že to nemohlo být všechno, co jsem chtěla říct o generálu Pavlovi, a nebylo.
Vypadla mi hlavní myšlenka. Jeho věta, kterou nám všem sdělil, když v listopadu 2021 šel na posilují-
cí dávku (kdyby se člověk aspoň mohl spolehnout, že to svinstvo v sobě má. Ale zdravotní sestra
bez rukavic ( v té době nemyslitelné), stříkačka bez jehly a ruka, do které se má zapíchnout ta chybě-
jící jehla, v bok, s hrdinně napjatými svaly, přesný opak toho, co nám říkají či na nás ječí při (jakémkoli)
očkování či injekci: "Uvolněte svaly! Volně, volně tu ruku! Úplně ji uvolněte..!" Pamatujeme to všichni
už z dětství. Vždycky jsem se bála toho hlasového ataku. Jo, ta věta: "Svoboda není absolutní, je vždy
sdílená a musí být provázená zodpovědností". Myslel - myslí tím svoji zodpovědnost jakožto vojáka a
teď ještě vrchního velitele ozbrojených sil plnit rozkazy ohledně naší svobody?

Lidi lidi, vy mě těma svejma argumentama fakt zabijete. Ptala se mě jedna ,,moje holka", koho volím.
Napsala jsem jí to a ona mi odepsala: ,,...taky nám vycházel nejlíp, jen jsme se báli jeho věku".
TAKŽE RADŠI HAJZLA V PLNÉ SÍLE?

Čekací čas si můžeme ukrátit vtipnými výroky. Velmi trefně to ohodnotil tento: ,,Tato prezidentská
volba je jako soutěž ,,Česko hledá superhajzla". A toto jsou tři finalisté".
A asi best of byl zatím tenhle:
,,Taky jste tak napnutý, jestli se bude stát řídit jako firma nebo jako vojenskej útvar či jako univerzita?"

14.1.2023:

Když jsme se dnes podívali na výsledky voleb, můj přítel to komentoval:
,,ježišmarijá..... ty vole, hoďte sem někdo tu atomovku!"Ještě stále někdo nechápe, proč je třeba, aby většina lidstva byla vybita?

15.1.2023:
Chápu, že teď je v podpalubí mizerná nálada. Ale nestahujte kalhoty, když brod je ještě daleko.
Nebo spíš - netopte se, když se dá předpokládat, že se objeví brod. Tohle ještě není konec všech
snů.
Když jsem někdy před dvěma týdny věšela na zahradě prádlo, upoutal mě zvláštní hukot, sice
povědomý, ale jaksi nepatřičný. Zvedla jsem hlavu a zjistila jsem, že je koruna jabloně plná včel.
Popásaly se na mrazem zkompotovaných sladkých jablkách, které jsem už nestačila sklidit (neboť
hustě sněžilo a padala tma). Něco, co vypadalo zkažené a promarněné, posloužilo jinde k dobrému
účelu.
Říká se, že jmelí je rostlina přinášející štěstí. Letos - vlastně loni před koncem roku - jsem si z lesa
přinesla a na domovní dveře pověsila jmelí, kvůli kterému téměř neprojdeme dovnitř. Takže to pře-
ce musí mít nějaký efekt..
Při poslední práci před volbami se stále ukazovala krásná nebo alespoň pěkná budoucnost.
Doufala jsem, že už se obraz nezmění a my z toho všeho vyjdeme snadno a lacino, ale těsně
před koncem se objevila jakási událost v souvislosti s generálem a poučení, že si lidé musí uvědo-
mit, co dokázali (nebo mohli) způsobit. Nemůžeme jim vzít jejich poučení, jejich schopnost zachrá-
nit se. Bude-li za ně vždy někdo nebo něco dělat jejich práci, nepochopí nikdy nic, nevyznají se
nikdy v ničem a nezachrání se.
A jestli se nechtějí zachránit - budou k tomu mít ještě mnoho možností.
Druhého kola těchto ,,voleb" se já nezúčastním. Mezi vrahem a vrahem a zlodějem volit nemusím.
Počkám si na lepší možnosti volby.
A nechci ani hádat, jestli Pražský hrad bude sídlem NATO nebo součástí Agrofertu.

17.1.2023:
Oproti minulým volbám, kdy jsem propadala strachu a hysterické panice a ztrácela víru, když
to vypadalo, že snad vyhrajestrana Andrejova Normalizačního Otrokářství (a pořád, a jistě si tím
vyrábím spoustu nepřátel, si stojím za tím, že tohle byla ta pro nás prospěšnější volba ,,Katastrofa
za (místo) ještě větší katastrofu, jak řekl Klíč), tentokrát necítím nic. Nemám strach. Situace mi připa-
dá všední. Jako by se nic nedělo. Považuji to za dobré znamení.
Pokud jsem prohlašovala, že s vojákem jsme válce blíž než cíli, nechtěla jsem tím ovšem říct, že
s Babišem by to bylo lepší.

Jmelí jsem si zřejmě vyčerpala již včera, protože mi za jízdy na cestě z Regenu prakticky upadlo
kolo (od auta). Dnes nebo zítra budeme vědět, proč. Z lesa jsem ale přinesla celkem dvě jmelí, dru-
hé stejně velké jako to první, tak ho asi vyvěsím dole na vrátka.

Babiš se chtěl jít okázale za doprovodu kamer pomodlit k Jezulátku a Karmelitáni se veřejně
ohradili. Jejich relikvie nebude zneužita k předvolební kampani. Já osobně bych nerada, aby se
soška stala jednou z cen v tombole na plese Agrofertu.
Kostel tedy zůstane dopoledne zamčený. Někdo na Face booku moralizoval, že Bůh nezavírá dveře
před žádným člověkem, a každý má právo jít se pomodlit. To jistě ano, ale za prvé - co tak najednou,
za druhé - teď už mu to nepomůže a za třetí - i Ježíš vyhnal z chrámu obchodníky a farizeje (dodnes
se výraz ,,farizej" používá jako synonymum něčeho falešného, lživého, pokryteckého, dvoustranné-
ho, vypočítavě prospěchářského, věrolomného, křivého a proradného). Pomodlit se mohl a může,
kdykoli doma a v kostele jako všichni. Bůh má rád pokorné, pokud vím. Ani úřady neotevřou proseb-
níkům, kdy je napadne. A i když se tam dostanou, nemusí jim být vyhověno. Mohou být i vyhozeni.
Ostatně - tuto fintu už používali před mnoha lety jeho kolegové z ČSL. Dva její představitelé
před volbami obíhali kostely, před koncem mše postávali hned vedle vchodu, aby je nikdo nepře-
hlédl, a tvářili se skromně. ,,Stáli tam úplně vzadu jako normální, obyčejní lidé!".zabíralo to skvěle
na moji matku. Není těžké si ji získat, zejména jste-li muž. Takže pokud tě, Babiši, nevolí ani tahle
90 letá žena, dokonce ještě před pár lety chodila na demonstrace, jsi fakt zoufalec.

21.1.2023:
,,Můj estébák chrání tebe, tvůj estébák chrání mě" (z Face booku).

Jen abych ujasnila: když jsem brojila proti Pavlovi, myslela jsem tím, že jsou jiní, podle mého mini-
málně dva kandidáti, kteří by se snažili s celou touto šarádou skoncovat a začali by dojednávat ne-
jen mír, ale i lepší život v této zemi. Když jsem mínila, že by se určitě našel lepší kandidát, než ten,
co je vycvičený poslouchat povely, ,,slibuje", že tu zavede řád a pořádek a přitom slouží Americe -
takže jaké asi pořádky tu chce zavádět a čí rozkazy plnit - nemyslela jsem tím určitě Babiše. Babiš
je mimo veškeré tabulky. Babiš je špatně pro všechno. To, že je tu dnes Fiala, je proto, že Babišovo
vládnutí mělo tak katastrofální následky, že ho nakonec nevolili ani lidé, kteří k němu léta vzhlíželi.
Byl tak katastrofálním krizovým manažerem - přesněji spíš manažerem krize - že si, ale to už za dob
předtím, kdy byl premiérem, v okolních zemích s úžasem ťukali na čelo a šuškali si, pak už poměrně
otevřeně, jací jsme imbecilové, že si ho tu držíme a co všechno mu tady projde. Když statisíce lidí
demonstrovaly, urážel je a ignoroval, řka, že se s ulicí nebude bavit. Kromě extrémů jako Austrálie
nebo Čina nikdo v žádné zemi netýral za covidu své obyvatele takovou nesvobodou pohybu, nezni-
čil tak fatálně soukromé podnikání a nepodepsal se tolik na školních a předškolních dětech jako on.
Vykřikuje ,,máte 13 leté děti? Chcete, aby vám je poslal do války?!". Ale sám poslal na smrt statisíce
dětí. Tohle chcete za prezidenta? To je ten nejlepší z nejlepších, výkvět Čechů, někdo, kdo nás bude
chránit a starat se o nás? ,,Jestli mě nezvolí, to mě teda fakt naserou" - tohle si fakt chcete zvolit?
Tohle by mělo reprezentovat náš národ?
Asi nejpikantnější důvod, proč volit Babiše, který jsem slyšela, byl, že ,,má všude po celé naší zemi
své podniky a nenechá si je rozbombardovat.." Takže za to, že nám prakticky všechno ukradl, celou
zemi ožebračil a zničil, zdemoralizoval obyvatelstvo a lže, kudy chodí, si ho zvolíme do našeho čela,
dáme mu dobrý plat, zatímco o naše platy nás obral, zajistíme mu doživotní imunitu, pověsíme ho
chudákům dětem na oči do tříd, budeme roky poslouchat jeho arogantní triumfální výsměch a být
při tom, jak i nadále neplní nic z toho, co nasliboval? Tenhle člověk bude držet zástavu s nápisem
,,Pravda vítězí"?? A k tomu vy chcete přispět?

23.1.2023:
Ukázalo se, že americká vojenská pomoc Ukrajině - ty skvělé moderní tanky - jsou ve skutečnosti
leasing, který platí Německo. Tedy potažmo - možná - i my. Tedy Amerika opět dobře prodala. Není
to už nudně stejné? Amerika tedy na této válce nic netratí, naopak. To jen- jak řekl můj přítel - vypro-
vokovali ty naše blbečky, aby se do toho namontovali a zlikvidovali svoji ekonomiku.

Na Ukrajině už zůstavší obyvatelé - ty rúzné staré babky - proklínají Zelenského. Chtějí, aby s vál-
kou skončil. To je stav, o kterém mluvíme od začátku: je potřeba, aby místní obyvatelé začali protes-
tovat proti tomu, co jejich prezident dělá a k čemu používá jejich zemi.

Ukrajině nedochází ani tak zbraně, jako lidi. Všichni jsou totiž tady nebo někde jinde a za ně ne-
má kdo bojovat. Rádi by tedy místo vlastních nasadili a obětovali lidi jiných zemí.
Pan Rajchl nás v jednom videu informoval o tom, že pokud by se u nás vyhlásila branná pohotovost
a naše muže a chlapce (ale i ženy a dívky - to nevím, jestli všichni víte, že těch se to týká taky) by
chtěli vyhnat na Ukrajinu, kde by bojovali - jak kdosi řekl - celou dobu, od 1. až do 5. minuty této vál-
ky, má se okamžitě vyplnit formulář, který je ke stažení na jeho stránkách, úředně ověřit podpis
a do 15 dnů odeslat. Můžete tak z náboženských či morálních důvodů odmítnout bojovat - vzít do ru-
ky zbraň.
Jenže: v takovém případě vás odvelí jako pomocný zdravotní personál přímo do předních linií. Kdosi
prý napsal, že v takovém případě máme koupit letenky a odletět do Ameriky. No - nevím, proč právě
do Ameriky, a za druhé - to budeme podobně jako Ukrajinci utíkat, místo abychom se vzbouřili a udě-
lali si doma pořádek? Pro Ukrajince je ten útěk také podstatně lukrativnější. Nám by se takových vý-
hod asi nedostalo. Náš zedník Kolja už rok nebyl doma - jak si stěžovala jeho žena, co ho sem přije-
la navštívit - protože by musel narukovat. Takže Ukrajinci vlastně neprchli ani tak před Rusem - pro-
tože to by tam nenechali své ženy, aby sami obstarávali zabíjačky a výrobu klobás (moc se divila,
když jsem jí řekla, jaká pravidla tu pro chování, porážení a prodej masa zavedl Babiš - takže se té-
měř nikomu nevyplatí zvířata chovat), ale před vlastním režimem. Utekli před vlastními.
My snad před vlastními utíkat nebudem.

Před pár dny jsme v televizi opět narazili na onen dokument, o kterém jsem psala již před delší
dobou: Proroctví o papežích, u něhož se soudí, že předpovídá konec světa .Tentokrát jsem viděla
jen kousek, ale právě v něm zmiňovali, že narození Ježíše Krista se předpokládá být posunuto o ně-
jakých zhruba 7 let. Mně se ale před mnoha lety ukázalo, že o 12. Tak jsem to schválně spočítala
a konec světa vyšel na rok - 2022. Což by korespondovalo s tím, co stále opakuji: už loni jsme tu
neměli být. Berte to jednoznačně jako dobrou zprávu. Konec světa jsme (aspoň prozatím) překonali
a realita si nachází nové cestičky. Neděste se, nejsou zlé. Musíme jít jen dál za svým cílem.

25.1.2023:
U většiny lidí, kteří volí generála Pavla, je příčinou stejná diagnóza: Freud.
Ženy, jejichž manžel nesplnil jejich očekávání a představu muže, dívky, ale i ženy, jejichž otec selhal
v roli otce chlapáka a ochranitele, hoši, které zklamal jejich otec či neodpovídá jejich představě od-
vážného a zkušeného hrdiny, podobně jako ve filmu Obecná škola, ti všichni si vytvořili iluzi, že
generál Pavel zcela odpovídá jejich požadavkům. Tento pocit ještě podporuje jeho zdánlivě
klidný výraz (zdánlivě) moudré převahy i mluvený projev evokující dojem otcovského, trpělivě do-
bráckého, ale přímého a zodpovědného hlavního vedoucího skautského tábora, který do tohoto
lágru jezdí již od svých 18 let, kdy ještě skauti nosili modré košile a červené šátky a říkali si pionýři,
vytvářel pro ně již od jara po nocích zábavné a naučně-dobrodružné kvalitní programy a kromě
lišejníků a morseovky zná neméně táborákových písní i s kytarovým doprovodem včetně e maj
jako uzlů.
(Tento vzorec neplatí i obráceně. Ne všichni, kdo jsme takového otce vyfasovali, na tento laciný trik
skočíme).
Pokud se osmnáctiletá dívka rozhoduje mezi Pavlem a Středulou, nebude asi společným jmenova-
telem jejich stejný politický a morální názor, ale ksicht .
Důvodem je - Freud.

Voliči Babiše se zmítají v diagnózách mnohem závažnějších.

28.1.2023:
,,Víš, z čeho mám ale fakt radost?", řekl ke konci sčítání můj přítel. ,,Že tentokrát ty miliardy vyho-
dil úplně zbytečně."

Pokud se vám předevčírem zdálo, že je nějaký šílený den, tak to se vám nezdálo.
Ty děsivé temné chuchvalce, které zaplňovaly nejen nebe, ale prakticky celý prostor, prosycený
zvláštním temnem a pro mě nesnesitelnou temnou hrozivou energií.. Jela jsem v tom do Prahy a mě-
la jsem pocit, že se děje něco strašného a že nemám šanci dojet.
Odpoledne se v určitou chvíli začaly mraky ještě více kupit a temno houstlo. Viděla jsem shluky tma-
vé energie, houstnoucí a valící se na nás, každou minutou, stále rychleji, ta energie byla stále straš-
nější, vteřinu od vteřiny. Chtěla nás zcela zaplavit, valila se přímo na nás a hodlala nás zcela pohltit.
Měla obsah, strašlivý potenciál, takřka vědomí, byla naplněna jakousi děsivou, ukrutnou magií nebo
něčím podobným, měla jsem pocit, že už to nevydržím, že je to příliš strašlivé, nesnesitelné. Byla už
všude a chtěla se přes nás přelít jako obrovská vlna či spíše temné mraky smrtícího plynu. A já jsem
náhle věděla - viděla, že to je fašistická energie 2. světové války. Nic takového jsem v životě nezaži-
la. Nedá se to k ničemu připodobnit. Ale dá se přes to mnohé pochopit. Pak... pak, když se ta tma už
už chtěla převalit přes naše hlavy a zřejmě dostat se do nás všech, Dobro vytvořilo malé úzké ostré
světlo, které poměrně nečekaně bez zaváhání zamířilo k velké bytelné bráně stejně bytelné pevno-
sti či ohrady, za níž se v obrovském, nedohledném prostoru kupila a více než neklidně převalovala
stejná temná mračna nabitá stejnou energií. Za tou zdí bylo Zlo. Dobro bez problémů prořízlo v brá-
ně otvor, proniklo dovnitř a Zlo uvnitř se začalo velkou rychlostí rozpouštět. Ve stejnou chvíli nabrala
,,mračna" venku zpětný chod a začala mizet, jako by je ze směru, odkud přišla, vysával obrovký vy-
savač. V místnosti se v tu chvíli lehce prosvětlilo. A taky venku, jak poznamenala paní, co se mnou
zrovna v tu chvíli byla.
Když přišel můj syn ze školy domů, přiznal se, že měl od rána divnou těžkou depresivní náladu, která
náhle zmizela, jako když utne. Vyprávěla jsem mu, co jsem zažila já, o tmě a světle. ,,Ale to není dlou-
ho, ne?", řekl. ,,Tak půl hodiny". Bylo to asi třičtvrtě hodiny.
Některé věci jsou tak silné, že je můžeme zřetelně cítit a dokonce i vidět.

Před několika dny mi vyprávěla jedna známá, že její muž pracuje v koloniálu, kam všichni chodí,
v malé vesnici, kde bydlí, a protože se všemi celkem dobře vychází, odvážil se každého zeptat, koho
bude volit, a nikdo mu odpověď neupřel. Jedna žena šla volit Pavla a zbytek se dělil na dvě zhruba
stejné poloviny - Bašta a Babiš. Jak je tedy možné, říkala mi, že u nás (v 1. kole voleb) s velkou převa-
hou zvítězil Pavel?
Ať už generál nakonec zvítězil jakkoli, po sčítání se mě postupně zmocnila úleva a vydržela mi mini-
málně půl hodiny. A první momenty - odpovědi na otázky novinářů a první dojem - dal ten skautík
určitě na jedničku. Zkusila jsem se svého zdroje zeptat, pod návalem zdravých pochyb, jestli třeba...
přece jenom... ale dostala jsem pouze jedinou odpověď, i když jsem to zkusila ještě párkrát později:
,,No nebudete to mít ještě lehký..." Pak ho Čaputová přišla přivítat do klubu a později i Fiala a já jsem
si uvědomila, že na zázraky ještě v tuhle chvíli věřit nemůžeme.

29.1.2023:
Často je v životě důležité, abychom nevěděli napřed, co se stane, protože pak bychom neudělali,
co udělat máme, nebo bychom udělali, co udělat nemáme. A ono by se pak mohlo stát něco úplně
jiného.

Také je důležité poznat, kdy máme proti nepříteli bojovat, a kdy od něho prostě jenom odstoupit.

_____________________________________________________

Tohle se líbí mně. Mám totiž ráda dokonalé situace. Nevím, jestli jste věděli - já ne - že Babišův tým
dal na twitterový profil tuto radu:
,,Byl jsem ve Fortuně (,,říká Babiš") a kurz je 12. Vsaďte si 1000 korun a přjiďte všichni volit, vyhrajete
12 000 (smajlík). Babiš vždycky pomáhá, za Babiše bude líp (smajlík s černýma brýlema)."

Jakási S.P. před dvěma dny.: ,,vsadili jsme si ted 1000 celá rodina, dekujem pane babisi, ze nám
pomáháte, tohle by pro nás pavel neudělal (čtyři zvedlé palce). tesíme se na výhru."

Ale s tím se paní S.P. nespokojila a rozdávala dál v odpovědích na Facebooku své názory:,
,, pan babiš to jasne rekl, ty tomu jen neveris, jsi tupá ovce co volí toho komunistu zasranýho. S rodi-
nou jsme vsadili 7000 korun takze vyhrajeme přes 80000"

(Teď jsem si vzpomněla, jak jsem byla na jedné z protibabišovských demonstrací s transparentem:
LÍP MÁ BÝT NÁM, NE TOBĚ, VOLE.)

A ta samá S.P. včera: ,,žádám o okamžité vrácení penez!!! okradl jste naši rodinu o 7000, byly
to peníze na dovolenou!! Jasne jste rekl ze vyhrajeme"

A s takovými vzkazy se, jak jistě už sami víte, roztrhl pytel.
Babišovi voliči opět ukázali svoji nesvéprávnost.

Vítejte v Babišově realitě, paní Prokopová.

1.2.2023
Všimli jste si, c se do pár hodin po ukončení voleb stalo s ovzduším? Jak z něj zčistajasna zmizel
ten žlutohnědočerný hnus, plyn, do kterého lze natlačit, co se nám zrovna zlíbí. Od té doby máme
zase normální v rámci možností čistý vzduch a normální zimní pošmourno, ve kterém oproti tomu,
co bylo předtím, se dá docela hezky být.
V souvislosti s touto věcí - nepochybuji, že v souvislosti s touto věcí - jsem měla zajímavý postřeh.
Ještě týž večer, tedy v sobotu, mi začala zčistajasna skvěle táhnout kamna, která se asi týden a půl
dusila a tvářila se, že topíme nehořlavým palivem. Vypadalo to na ucpaný komín, který jsme ale čisti-
li čtrnáct dní předtím. Od té doby ale opět skvěle táhnou. Neboli - v komíně to nebylo, dusilo je něco
jiného, zvenku.

Druhý den po volbách jsem se zeptala, jak dlouho tu bude ten poměrný klid a jakási pohoda urči-
tého oddechu, co nastaly ve společenském ovzduší s generálem. Prý asi týden. Tak to máme ještě
pár dnů...

4.2.2023:
Na začátku očkování jsem psala, že až vyjde vakcína z módy a přestane o ni být zájem (což je
teď; dříve bylo v lékařských zprávách poznamenáno, kolik má pacient dávek; ale protože o 3.dávku
nebyl valný zájem a nechtěli na ni chodit už ani doktoři, píše se jen ano-ne), v době, kdy o většině
lidí, tedy očkovaných, bude již rozhodnuto, začnou zátahy na alternativní část obyvatelstva, která
odolala. Dejte si přednostně pozor na výkřiky veganské módy, věci, které jsou nabízeny dětem, věci,
které jsou snadno dostupné. Které mají napomáhat zdraví až příliš moc. Veganství není tak zcela
zdravé, a už vůbec ne pro děti. Dávejte pozor, co si vaše děti kupují v automatech. Teď ještě ne, ale
tak za půl roku bych byla velmi opatrná na ,,bio ovoce", případně ,,bio zeleninu", dovážené do vý-
chodní Evropy. Kupujte, na co jste zvyklí, vůbec nemluvím o nějakých rýžových či sojových nápojích
či tofu, ale opět o něčem novém, zázračném, zdraví posilujícím, bio-eco-vegan. Držme se při zemi.
Zdraví nám nejlépe zachrání, když zůstaneme v klidu.

5.2.2023:
Cestujete-li do východních Čech a chcete dobré levné ubytování někde kolem Sázavy, doporu-
čuji zámeček v obci Ostrov, v jehož areálu je muzeum krojů. Klidné místo s hezkým výhledem, po-
kud vám nebude vadit, že první, co uvidíte, když se ráno podíváte z okna, bude stožár s ukrajinskou
vlajkou. Další dobytý hrad. Za návštěvu stojí hutní sklářská pec, nejzachovalejší v Evropě, která mo-
hla být klidně stále funkční nebýt komunistů, minulých i současných. Pokud dokážete projít kolem
ukrajinské vlajky na plotě. Jestli máte aspoň trochu rádi motorky, motory a také různé vynálezy,
chcete si odpočinout od ukrajinských vlajek, potkat inteligentního člověka a zjistit, že stroje, který-
mi se můžeme rychle, dokonce velmi rychle, bezpečně a téměř zdarma přemisťovat na malé i velké
vzdálenosti a přežijí vás pravděpodobně o několik generací a že i další podobné vynálezy, které
by zabezpečily téměř vše, co potřebujeme, s téměř nulovým rozpočtem a nulovým ekologickým
dopadem jsou tu již minimálně 70 let, určitě navštivte soukromé muzeum Jawy v Kácově.
Šli jsme pak s Janem na oběd a on se bavil rozhovorem chlapů u vedlejšího stolu. ,,Támhleten
pracujje někde, kde se vyrábějí díly do těch drahých bouráků jako Bavorák, Lamborghini... Já si
představuju, jak by se tvářil nějaký majitel Lamborghini, kdyby slyšel, jak ten, kdo ty díly vyrábí,
říká ,,vyrábíme něco na lambordžíny". "

Tohle nechceme, aby se dělo, ale je jasné, že se dít bude.
Kamarádka mi psala, jak na ulici míjela tři Ukrajince jdoucí vedle sebe po levé straně chodníku,
a protože neměla pocit, že by kvůli nim měla ustoupit do trávy, s krajním do sebe trochu strčili
loktem. Ukrajinec se vrátil a křikl na ni: ,,,To nevidýte, paný?!" Řekla mu, že šli tři vedle sebe a u nás,
že se chodí vpravo, a on na ni plivnul. Napsala mi, že to bylo opravdové kulturní obohacení.
Největší ,,lahůdkou" tohoto týdne byl ale soukromý rozhovor s Ukrajincem žijícím u hranic s Rus-
kem. Teď u nás. Vyprávěl, jak se u nich chlapi -pochopila jsem, že on mezi nimi nebyl - ožrali a vyra-
zili si za hranice postřílet si pár Rusů. Prý se to u nich děje poměrně běžně. Fascinující bylo, jak nor-
málně o tom mluvil.
Jak si budou u nás vybíjet své frustrace, svoje choutky, svoji povahu? Že by přešli na šachy?
Už se nemůžu dočkat, až půjdu bojovat za jejich svobodu.

10.2.2023:
Žádné nové zprávy o konci světa nemám, ale snad i nějaké cestovatelské se vám budou hodit.
Pokud si mimo turistickou sezónu rezervujete nabízený pokoj v ubytovacím zařízení, může se vám
stát, že to, že ono zařízení je zavřené - jen to neuvedli na internetu a neposlali včas zamítnutí - zji-
stíte, až když před ním zaparkujete, tak jako nám v Telči. Je to nemilé, zejména když se už setmělo,
mrzne až praští a v Telči na náměstí, které jste obešli už třikrát, se vůbec parkovat nesmí - pokud
tam nemáte ubytování, a to vy nemáte.
Minulé jarní prázdniny jsme měli třetí týden v dubnu a byly plné dlouhých výletů a slunného po-
časí bez deště od prvního do posledního dne (přesně).. Ale začátek února, s kompletně děsivou me-
teorologickou předpovědí...
Nejvyšší bůh tohoto vesmíru se zřejmě rozhodl, že nemůžeme-li si kvůli krátkým chladným dnům
užít tolik procházek a přírody, učiní náš výlet zážitkovým jiným způsobem.
Po příjemných dvou nocích na záměčku, které proběhly pouze s jedním incidentem, kdy jsem
po půl dvanácté v noci musela jít umravnit skupinu holek (ten víkend tam zrovna probíhal nějaký se-
minář psů, jinak je tam prý vždycky klid) sedících u stolu v jídelně kousek od našeho pokoje u ote-
vřených dveří do chodby, kde se v dlážděném prostoru s klenbami jejich halekání skvěle rozléhalo,
jsme zakotvili na jiném místě, v ,,Ubytováni u Šimků" Tuto zkušenost mohu doporučit pouze v přípa-
dě, že zastáváte heslo ,,Zážitek nemusí být příjemný, ale musí být silný". Já jsem toto heslo opakova-
la několikrát předtím, ale pouze do té chvíle. Těsně před naším příjezdem odjela paní do Horní cere-
kve pro rohlíky a my jsme měli dost času v mraze na malém parkovišťátku, které snad někdo dva tý-
dny několikrát denně přes nerozhrnutý sníh zaléval vodou, protože pro ten tlustý hrbolatý led nebyl
žádný důvod, leda sado-masochismus, protože ostatní auta byla jejich, takže nejenom my své kufry,
ale i oni museli své nákupy táhnout těch třicet metrů k vrátkům přes tento terén. Celkový exteriér
objektu i místo slibovaly psychothriller. Padalo ale šero, nebylo úniku. Udatně jsme žertovali. ,,Mo-
žná, až se podíváme dovnitř, zeptáme se: a co by to stálo, kdybysme tam nemuseli?" Jan nadšeně
fotil už na parkovišti (nevěřila bych, kolik radosti mohou způsobit vraky nebo prostě auta se starými
socialistickými značkami; mně na nich nic divného nepřišlo).. A asi hodinu pak v domě. ,,Vyfoť to
pro Járu a hned mu to pošli, ať vidí, kam nás poslal," nabádala jsem ho pomstychtivě. Janovo nadše-
ní neutuchalo. Stále se s foťákem v ruce někde dusil smíchy. ,,Mami, pojď sem, to musíš vidět!"
Rve mi srdce, když vidím, kolik věcí, které by se mohly bez problémů ještě dále používat, končí
ve sběrných dvorech, na druhou stranu pokud něco opravdu dosloužilo a nemá to dále účel ani
v kráse, jsem pro to, aby se to vyhodilo. Ne tak Šimkovi. Veškeré zařízení ubytovacího zařízení
bylo evidentně od kontejnerů, z hromady věcí vyřazených těmi, kdo odvážejí tyto věci do bazarů.
Tyhle už nikdo nechtěl.
Jan ocenil i nespočet zásadních i drobných technických řešení v domě.
Paní nám nabídla, že si můžeme zahrát kulečník. Pak naštěstí odešla. Odnesla jsem tašky do pod-
krovního pokoje a když jsem se vrátila, našla jsem Jana štkajícího smíchy u kulečníku. Kulečník,
když jste se o něj jen lehce opřeli, měl výkyv tak 10, spíš 15 cm, chyběla mu asi polovina koulí,
v látce bylo samozřejmě několik děr, povrchu by prospěl vysavač a obě tága byla uříznutá, jedno
asi o patnáct a druhé asi o třicet centimetrů, takže na koncích místo uhlazené špičky byl nerovný
špalík. Pro pohodlí u kulečníku jste si mohli vybrat ze dvou sedaček - jedné místy roztrhané kožené
nebo velké oranžové na první pohled pohodlné, leč neuvěřitelně špinavé.
Pardon, asi dnes nedokončím, právě totiž začaly houkat sirény, rozezněly se
zvony a byl z amplionů vyhlášen požární poplach..

No, u nás asi nehoří...tak dál. Celý dům vypadal, jako by tam přebýval někdo, kdo čas od času
propadne záchvatu šílenství a rozbíjí věci kolem sebe. V některých místnostech byly zářivky, Ty kla-
sické velké nehezké zářivky, jako bývají na chodbách úřadů. Většina z nich, včetně té v našem po-
koji, byly roztřískané, velké kusy krytu chyběly. Nejútulnější byl asi záchod. Kromě toho, že tam bylo
teplo, byl takřka v pořádku. Pouze uražený kus rámu zrcadla, prasklé dvě dlaždice, jak přidělávali
záchodovou mísu, samozřejmě chybějící tlačítko na splachování - zbyla jen taková ta tyčinka, co
tlačí do prstů, a nezbytně naprasklé prkénko. Ale vcelku byl fajn. Přemýšlela jsem, že bych na noc
zůstala tam. Dveře do našeho pokoje byly částečně prokopnuté.
Lámala jsem si hlavu nad tím, jestli psychopat, který má tohle všechno na svědomí, žije v domě,
a jaká situace asi způsobí jeho zážeh, ale když jsem lezla do postele a naposledy jsem se rozhlé-
dla, svitlo mi: ,,Víš co, on to nikdo nerozmlátil. Oni to všechno vytahali z těch kontejnerů, možná
někde v Rakousku. Oni to tam prostě už rozbitý namontovali."

Ubytování jsme nakonec přežili. Pouze díky mému prozřetelnému vybavení. V pokoji nešlo tope-
ní a pokrývky byly ty nejtenčí letní (matrace u Jana byla dole asi o pět a na boku minimálně o pa-
tnáct centimetrů kratší, takže měl vedle sebe díru). Když jsem přes ně dala naši dvojitou vyteplenou
chlupatou deku, tlusté ponožky, pod pyžamo jsem si vzala teplou mikinu s velkou dvojitou kapucou,
co se dá vepředu stáhnout tak, že vám kouká jen kousek obličeje stejně jako ve spacácích typu
,,mumie" a nahoru na deku jsem si ještě dala Janův dlouhý kabát, byla noc úplně v pohodě.
Absurdně ale tohle byla noc, kdy jsem spala nejlépe. Přesto toto ubytování nemohu doporučit.

Vyjeli jsme v pátek odpoledne a hned v sobotu mi z nepochopitelných důvodů prasknul na mo-
bilu displej zevnitř a od té doby je mobil nepoužitelný. Takže pokud jste mi někdo něco psal. dozvím
se to až v neděli večer.

Když jsme se, tedy můj přítel doma, snažili vyřešit, co s načatým večerem v Telči, chystal na nás
ten podivný bůh další zkoušku odolnosti. Po Šimcích jsem sice odvolávala svůj starý program a pro-
sila a doufala, že už nás nic ,,silného" nečeká, ale zřejmě bylo ještě třeba si to řádně vyžrat. Takže
nás čekalo další ubytování.
To bylo v jakémsi penzionu - farmě někde v jakýchsi polích. Poprvé jsme zahnuli na špatnou cestu
a musela jsem pak couvat hrbolatou zaledněnou polní cestou asi 2 km zpátky. Naštěstí jsem se vze-
přela Janovi, který zarputile tvrdil, že musíme dál, protože jiná cesta tam nevede. Ještě pár metrů
po cestě, která se začala povážlivě svažovat do podstatně hlubších a daleko zaledněnějších kolejí.
a už jsme se tam odsud nedostali.
Když jsme vyjeli opět na silnici, zbytečně jsem se radovala, že teď už máme nejhorší za sebou. Zpe-
vněnou cestu, jak ji paní optimisticky nazvala, jsme našli, také jsme podle návodu správně odbočili
na asfaltku, která asfalt nikdy neviděla, ale v malé prudké zatáčce klopené dovnitř po svahu tak
150 m před penzionem nás čekal úsek asi tří metrů tlustého čirého ledu, neboť z pole na cestu evi-
dentně stékala voda. Když jsme paní volali, že se přes toto místo nemůžeme dostat, tvářila se dot-
čeně: ,,Já tudy jezdím dvakrát denně. I mnoho hostů odsud tudy odjelo".
No možná v minulých dnech, předtím, než začalo mrznout. ,,No ale jestli se bojíte...", dodala ještě
uraženě. ,,To bych ji chtěl vidět", prohlásil Jan, který má přesný přehled o tom, čeho jsou běžná auta
schopna. Čeho je schopno naše dvou tunové auto se zadním náhonem výrazně nevhodné i na čes-
ké silnice, natož do terénu, jsme věděli zcela přesně. Couvat těch několik kilometrů v houstnoucím
šeru
po té šílené cestě bylo ale nemyslitelné, takže jsme pečlivě prohlédli trasu a nakonec zvolili možnost
jediného místa, kterým by se s trochou štěstí mohlo podařit projet, vnějším kolem po okraji stráně
nad ledem, pokud se trefíme na centimetry, aby nám neujelo druhé kolo, a určitě na první a jedinou
dobrou.
Povedlo se to, lehce a hladce. Jako bychom jeli po koberci. Nebo jako by nás někdo přenesl.
Když jsme se pak odpotáceli do penzionu a já chtěla z dlaždičkových schodů, hladkých mrazem
jak sklo, ještě auto zamknout, zjistila jsem, že přestalo fungovat dálkové ovládání a auto nejde nijak
zamknout. Pro tu chvíli jsem na to kašlala. V téhle pustině jsme si mohli být jisti, že jsme zcela sami.

11.2.2023:
Přes noc můj přítel zapojil svůj důvtip a ráno jsme objevili možnost - poslední z navrhovaných,
kdy se za použití finty a drobného eskamotérství dalo auto zamknout a též odemknout. Ulevilo se
mi, neboť jsme před sebou měli ještě šest dní.
V pokoji...pokojíku penzionu bylo teplo a z okna byl krásný výhled na klikatý potok, který ho obtékal.
V létě s dětmi nebo psem asi pěkný. 2 dvoupostele pro dva dospělé a dvě děti v klidu. Malý, oprav-
du malý stolek se dvěma židlemi - na víc není místo, Pokud přijedete s kufrem či větší taškou, nech-
te je v autě, do pokoje se vám nevejdou. Ani menší taška, jen boty, pokud každý máte maximálně
jedny. Jediné místo, kde by mohl stát alespoň batoh nebo ještě jedna židle, zabírají tři odpadkové
koše na třídění odpadu. Maličká koupelna se sprchou, umyvadlem a záchodem jsou fajn. Šatní skříň
nehledejte. Ještě nikdy jsem neviděla pokoj, ve kterém se marně rozhlížíte s igelitkou jídla a nako-
nec ji dáte pod stůl.
Jímala mě hrůze při představě, že tou cestou pojedeme zase zpátky. Další noc tím byla vyloučena.
,,Jsem hned v těch dveřích naproti, tak kdybyste něco potřebovali, zaklepejte", sdělila mi večer
majitelka. Potřebovali jsme ráno zaplatit a zkoušela jsem to čtyřikrát, ale stále telefonovala a neob-
těžovala se jít ke dveřím, u kterých její pes štěkal za celkem jednoznačným účelem.
Už vyjet ze zledovatělého dvora byl zážitek a mně bylo jasné, že teď právě to opět začíná.
Tentokrát jsme začali klouzat směrem se svahu na dřevěnou ohradu již asi 3m před zatáčkou.
Vystoupila jsem. Za mírným ledem 3 m silného ledu na levé polovině a asi 6 m vpravo. Odbočovali
jsme doprava a tam byla také zatáčka klopená. Bez šance. Z téhle strany nešlo použít včerejší strá-
ňovou kličku.
Chtít na té ezoteričce, která nebyla schopna a asi ani ochotna posypat ani plácek před vchodem,
na němž parkovali její hosté, by byla zbytečná ztráta času. Rozhlédla jsem se po okolí a objevila
hromadu štěrku. Hrabali jsme s Janem rukama ze strany, kde už sluncem horní vrstvička rozmrzla,
štěrk do malé krabičky, co v kufru zbyla od posledního nákupu, a nosili na led, až jsme si, za slabou
třičtvrtěhodinku, vyrobili bezpečnou cestu. Přišlo mi jako neuvěřitelná drzost nabízet ubytování
s touto ,,příjezdovou cestou" a zamyslela jsem se, jak by se k této situaci v případě nehody právně
postavila pojišťovna.
Možná vám by se v Kyprově mlýně líbilo, ale já ho mám plný zuby.

Nic ale nebylo špatně. byl to prostě zážitkový týden plný možností naučit se poradit si a reagovat
na nečekané situace.

Další ubytování už bylo bez chybičky. Hotel opera v Jaroměřicích nad Rokytnou mohu jednoznač-
ně doporučit. Pobyt jsem dvakrát prodlužovala. V únoru mají slevu - alespoň přítel mi to tvrdil. Spíš
mám ale podezření, že to dojednal a neřekl mi to, protože ví, jak nesnáším, když smlouvá.

V pátek jsem požádala, jestli by to počasí, které hlásila předpověď, mohlo nebýt. Více než týden
v mrazu a dešti nebo sněžení, stovky kilometrů v autě, se kterým jsem nikdy předtím nejela... Nevím,
jak je u vás, ale nad námi od soboty nekáplo. Po většinu dne je modrá obloha s malou oblačností.
Vlivem ,,samoty" (Jan se nepočítá), odloučení od světa a běžných kontaktů díky rozbitému telefo-
nu a taky běžných starostí a povinností ke mně od středy do čtvrtka začaly chodit věci. Už pár dnů
jsme se vždy budili do blankytu, ale tyto dva dny se neobjevil ani mráček.

V Jaroměřicích jsme se ubytovali v úterý. v noci velmi mrzlo - zamrznul nám čaj, který jsme zapo-
mněli ještě teplý v termosce v autě. Ráno jsme - mechanickým klíčem, neboť dálkové ovládání ne-
funguje - auto neodemkli, neboť zamrznul zámek. Za pomocných rad pána z auta parkujícího vedle
nás, na jehož okénko jsem zaťukala, jsem v hotelu požádala o trochu hodně horké vody, nahřála
v ní klíč a odemkla. Pán nám ještě zámek něčím promazal. S přítelem jsme se pak shodli na tom,
že až to v noci opět zamrzne i s tou vodou uvnitř, končíme. To se nesmí stát, říkala jsem si. Zaparko-
vala jsem autem opačně, aby zámek nebyl ve stínu jako předtím, ale svítilo na něj ranní slunce, bu-
de-li nějaké. Ale nemusela jsem, od té doby už nemrzlo, ani na chvíli.

Ve čtvrtek jsme se vydali na jih. Na všech místech, kam jsem doma ,,namátkou" zapíchla prst
do mapy, byly veliké hradní komplexy. Zajeli jsme i za rakouské hranice. Oproti našim v rakouských
vesnicích bylo znát, že jimi neprošel socialismus. Zamířila jsem do nějakého malého městečka v ho-
rách. Na mapce uprostřed náměstí jsem viděla, že to původně bylo bytelné, velmi bytelně opevněné
středověké město. Drosendorf an der Thaya. Unešeně jsem civěla za Janovy absolutní emecionální
neúčasti na zbytek absolutně nezajímavého kamenného vyskládaného sloupku na kraji něčí zahrady
poblíž cesty zřejmě tam, kde bývala jedna z městských bran. Ukázalo se, že to bylo posledních pár
kamenů z kaple z 11. století. Pak jsme se vrátili zpět do Čech, vlastně na Moravu.
,,Podívej, ty bunkry..." a po chvíli ,,Panebože" bylo asi jediné, co jsem pak v dalších kilometrech řekla.
Samozřejmě víme, že tam jsou. Samozřejmě jsme se o tom učili ve škole. Ale vidět to, to je něco úpl-
ně jiného. Další a další a další bunkry v rozestupech v polích kolem silnice. Kilometry. Ještě dnes je
z nich cítit to šílené odhodlání, úzkost, rozhodnutí odolat, vytrvat, bránit se. ,,Podívej, oni by se ubrá-
nili", řekla jsem Janovi. Když jsme míjeli jeden, který stál v zatáčce přímo u silnice, v malebném kou-
tku na kraji lesa, do očí se mi nahrnuly slzy a nepřestaly stékat až do Slavonic, kde jsem si připadala,
že jsem doma.

Je to jen osmdesát let, co naši předci bránili naši svobodu, byli připraveni za ni zemřít a umírali za ni.
Bojovali proti tomu, aby se naší země zmocnil jiný národ; a my ji odevzdáváme a dokonce nabízíme
dobrovolně. Bojovali proti tomu, aby v zemi, kde se mluví česky, byla zaváděna dvojjazyčnost ve ško-
lách, na úřadech, na nádražích a sdělovacích prostředcích. A u nás se teď zavádí. Jakmile skončila
válka, strhávali se cizí - v té době německé - nápisy a vlajky; a my je teď vyvěšujeme. Němci zabírali
naše domy; a teď se to děje opět. Němci -cizinci nám poroučeli, povyšovali se nad námi, vysmívali
se nám a plivali na nás. Stali jsme se podřazeným národem. A teď se to děje opět.
Náš národ byl vždy zrazen a prodán. Stejně jako se to děje teď.

Včera jsme navštívili též letecké muzeum v Koněšíně. Dva z nadšenců, kteří ho provozují, se
mně a Janovi věnovali dobré dvě hodiny. Lidé, co se ze všech sil, ze všeho svého času a financí
snaží udržet a zachovat a zachránit, co je ještě možné. Těžce shánějí každou součástku a za kaž-
dou korunu, kterou získají, renovují vybavení. Staré krásné stroje, které přepravovaly, bojovaly,
které vymysleli a vytvořili chytří lidé, ti nejschopnější. Byli rádi, když mohli své vědomosti předat
a popovídat si s někým, koho to opravdu zajímá. Jako je třeba Jan a do jisté míry i já. Někdo se
jen tak podívá, říkali, děti je těžké uhlídat, ale bohužel sem zavítají i vysloveně vandalové. Minulý
rok tu byla Ukrajinská rodina a vyřádila se na pěti strojích. A dodal na vysvětlenou v odpověď
na můj užaslý pohled: no ty stroje byly ruské.

14.2.2023:
Do května minulého roku byl v Anglii pečlivě sledován nárůst úmrtí v závislosti na očkování.
Od května se tyto zprávy již nezveřejňují. Proč asi, proč asi?
Jedná známá paní se mi svěřila s tímto příběhem a já jsem usoudila, že může být důležitý jako
informace a varování i pro další lidi, takže ho zde uvedu:
,,Naše mamka pod tlaky opatření naší vlády podstoupila jednodávkové očkování Johnson, pro-
tože všichni kolem ní se nechali naočkovat a ona by se doma (bez kontaktu s dalšími lidmi) zblázni-
la. Před čtrnácti dny ji Bára vezla v neděli večer do nemocnice - oboustranná plicní embolie a infarkt
plic.
Paní doktorka na plicním se mimo jiné zeptala, jestli je mamka očkovaná (... nikdy předtím se Vás
doktoři neptali na očkování ... , takže oni vědí ...).
Mamka jí sdělila Johnsona a třetí dávku klíšťovky. Na to paní doktorka tiše procedila, "no ta mohla
organismus rozlobit". ... zřejmě ty srágory cpou do kdejakých vakcín ...
To jen pro informaci ... být ve střehu u všeho očkování."

Když byl coronavirus před koncem a bylo jasné, že se pozornost zfanatizovaného publika už
moc dlouho neudrží, bylo třeba najít jinou, novou divadelní hru, za jejímiž kulisami by bylo možné
pokusit se odvést a utlumit zájem o následky těchto z jedné strany nevyzkoušených a z druhé stra-
ny asi až příliš dobře vyzkoušených vakcín a tragédii, hrůzu a bolest, které tato očkování již přinesla
a které budou ještě stále dále a dále přinášet. Bylo třeba se za něco schovat. Lidé by si mohli uvě-
domit, co jim tato očkování přinesla, ale hlavně, co ne (mnozí si to samozřejmě uvědomili), ale hlav-
ně by to mohli začít nějak řešit. Mohli by se opřít do těch, co jim tuto ukrutnou budoucí bolest způ-
sobili.
Proč už neštěkne pes po coronaviru? Našla se nová fascinace: válka na Ukrajině.

Válka na Ukrajině se ale také blíží svému konci, lépe řečeno už de facto skončila, i když boje se
ještě musí, bohužel, dotáhnout. Trvala zbytečně o více než devět měsíců déle, než musela. Kdyby
se u nás, v naší zemi, neodsoudila pouze ruská agrese, ale bylo by spravedlivě pohlíženo i na to,
co páchají Ukrajinci, neměl by tento konflikt sílu, která by ohrozila svět. Zelenský bude už jen pro-
padat agresi a vzteku, a to je tak asi všechno, co ještě uvidíme.
Za touto trapností je ale také třeba udělat nenápadný konec. Takže jak se vyřeší tento problém?
Kam odvést pozornost teď? No.., další trumfy v rukávu jsou...UFO. Co více by lidi kromě výbuchu
planet ještě mohlo fascinovat? Bude dobré, když se nám podaří se k tomu čtvrtému bodu nedostat.

15.2.2023:
Ráno mi hlavou projela tato myšlenka: Je třeba vypustit ohnivého draka.

Kamarád mého přítele je pedantský šťoura a má rád všechno přesné, přehledné a ověřené. Je
postrachem úřadů, rozličných institucí i obchodů. Asi před půl rokem si pořídil měřič množství CO2.
Před pár dny pekl kachnu a náhle mu měřič hlásil silně zvýšené množství CO2. Podivil se, neboť
měl měsíc po revizi plynu a všechno bylo v perfektním stavu, nikde neunikla ani myš. Vzal tedy mě-
řič a přiblížil ho k hořákům a přístroj začal pískat a hlásit přiblížení se hranici množství CO2, které je
již nad povolenou normou, tedy zdraví ohrožující.
Nelenil tedy a zapátral a zjistil, že oproti ruskému plynu má ten, co se sem teď dováží, o 10% víc eta-
nu, a tím sepři jeho spalování zvyšuje vznik CO2.
To tedy zřejmě bude součást balíčku sankcí proti ošklivému Rusku. Kromě Norů kasíruje Amerika,
která nám (EU) prodává svůj plyn (zkapalněný LNG, který ale pravděpodobně nebude kompatibilní
s našimi spořebiči), a také Ukrajina, která je po výbuchu Nord Streamu výhradním druhotným doda-
vatelem ruského plynu, (ale ten si nejspíše nechává Německo, my ho hrdě odmítáme, či nám zkrátka
nebyl přidělen. My z Ruska bereme momentálně ,,jen" ropu a jaderné palivo - není to šaškárna?) teče
teď již jen přes její území, z čehož má astronomické zisky.
Rusku to neublíží, ale nás to zabije.
EU nás terorizuje kvůli CO2 zakazováním spalovacích motorů a topení dřevem, ale tohle jí nevadí.

19.2.2023:
Jako ,,ohnivý drak" se mi ukázal organizovaný teror v Rusku na jeho území, a snaha svést tyto
podvratné akce na Rusko.
Snaha dokonale rozvrátit a zlikvidovat ekonomický systém Evropy,, získat nemovitosti a trh s nemo-
vitostmi v Rusku a zabrat jeho území. Původ a důvod akcí ale bude ,,došetřen" a vysvětlen a ukáže
se, že to byly akce ,,z druhé strany". Postupně se vůbec začne ukazovat, že Rusko je - v tomto ohle-
du - obětí, a ne teroristou, a to už o poměrně delší dobu. Kdo útočí, bude poražen. Komploty vyjdou
(a už vycházejí) najevo.

Máme nějaké nové předpovědi. O zemětřeseních v řadě zemí jsem byla informována dva tři dny
předtím, než jsme odjeli na prázdniny, jenže v předpovědích byly také prudké bouře a zemětřesení
u nás. A mnohé katastrofy - také u nás.
Poslední zejména dva roky žijí a odžívají si země, jednotlivé státy, své karmy.; tedy to, jak si počínaly
v minulých staletích. Přiznám se, že mě před několika měsíci v souvislosti s tímto napadalo, že Turci
vzhledem k tomu, co páchali v minulých stoletích až tisíciletích, ze všeho vycházejí až nelogicky la-
cino. I když dnešním Turkům samozřejmě nic zlého nepřejeme.
Energiemi a bohužel i podobnými věcmi se dá ale velmi míchat. Český stát byl částečně vědomě
a částečně podvědomě EU a dnes také Ukrajinou určen k tomu, aby nesl karmu Ukrajiny a aby byla
epicentrem pohrom, které by správně měly zasáhnout okolní státy. Energie ale stále narůstají a do-
růstají a teprve před asi dvěma dny jsem získala novou odpověď: teď se to otřese tam, kde se to
má (mělo) otřást. Dnes, nebo spíš až zítra, začne platit i sloveso hroutit. U nás se zatím tedy nic hrů-
zostrašného dít nebude a dokonce se částečně vyhneme i záplavám. To, zač bude jednoznačně
trestána naše země, je zbabělost.
Povodní se ponejvíce mohou bát někdy v průběhu léta v oblasti jižní Moravy.
Rok bude spíše mokrý, žádná závratná sucha, možná až k úplnému konci léta.
Budeme-li dost protestovat, můžeme toho ještě hodně zvrátit.
Dokážeme-li být nekompromisní, zachráníme nejen tento svět a životy lidí, ale také blaho v tomto
našem světě.
Zhruba v půlce března by se měla karma proměnit nebo dojít k určitému cíli a nastat jedna z no-
vých možných realit - které ale budou mít jeden společný odvar: nekompromisnost. Budou směřo-
vat vzhůru a dopředu. Slabost bude už jen slabostí. Od druhé poloviny března už nebude mít mož-
nost zaměňovat se za sílu, zhruba do poloviny října.. Karma nové reality bude obsahovat porušení
pravidel. Stálost a obvyklosti budou rozbíjeny.

Březen začne být postupně tuhý. Očkovaní - to, co vás může zachránit, až to začne - alespoň
prozatím - bude věta: ,,Tohle jsem já" (,,Tohle nejsem já"). Předpokládám, že vám k vašemu rozště-
pení někdo pomůže - nezapomínejte, že jde o jistý druh čipování a o určený plán s ním. Musíte si
za každou cenu uvědomovat, ,,čí jste". Nejsem jejich - patřím pořád ještě k sobě. Pokud vás - v 2.
půlce března - začne zničehonic bolet hlava, držte ji oběma rukama a tohle si opakujte.
Tohle jsem já. Nejsem to, co mi někdo vnucuje, že bych měl být. - To bychom si měli stále opako-
vat všichni pro všechno.

25.2.2023:
Po několika dnech v Praze jsem se velmi těšila ve středu na zahradu. Navzdory předpovědi
počasí zářilo slunce - alespoň u nás - od samého rána až do pozdního odpoledne. Sytě žluté taloví-
ny kvetly hromadně a na plné pecky. Pár z nich to zkusilo už v půlce ledna, kdy nastaly teplé časy,
nedočkavě se prodraly ke světlu a nejistě, zkřehle a trochu zmateně se rozhlížely a měly výraz ně-
koho,, kdo vylezl na povrch nesprávným východem z metra.
I my jsme v tu dobu zatoužili po brzkém jaru a na okamžik jsme zadoufali, že se zima už nevrátí
a bude teplo, ale jaksi jsme cítili, že se tak nestane a že by to tak nějak ani nebylo v pořádku
a vlastně ani dobře.
Všichni bychom chtěli, aby se věci, na které čekáme, už staly, ale stejně jako ty první nedočkavé
talovíny musíme počkat, až na ně, i když náznaky se již čas od času objeví, opravdu přijde čas. Ne-
boť co vykvete neuváženě a předčasně, může nejbližší mrazík zničit, či vydat svoji sílu předem
a bez užitku.
Téhož dne se můj přítel náhle zastavil, rozhlédl a řekl překvapeně, až zaraženě: ,,Je tady jaro.
Chápeš to? Ono je tady fakt jaro..."
Jedno předjaří jsme měli již v prosinci, další v lednu, takže teď, když opravdu přišlo, jsme již navykli,
že po nadějně teplých dnech se opět vrátí zima, a překvapí a zaskočí nás, že i když přijdou ještě ně-
jaké ty ledové dny, zima už opravdu končí a jaro přebírá vládu.
A právě takhle by to mohlo být. Budeme stále bojovat a stále prohrávat, až sami sebe přesvědčíme,
že už to nebude jiné, že už jsme ztratil naději, ale.. ono to tu náhle bude. A i když jsme v to celou do-
bu doufali, přáli jsme si to a bojovali za to, teď, když se to opravdu stalo a děje se, budeme tím pře-
kvapeni a zaskočeni.

26.2.2023:
V poslední době slýchám často - až příliš často - o tom, jak je nesmyslné a zbytečné chodit na de-
monstrace. Lidé, co mi to říkali, vždy použili stejnou větu. "Oni říkají, že to nemá žádný smysl".
Což ,,oni" toho říkali už hodně. Jde o to, jak se na to díváme my sami.
Jedním z profanovaných argumentů je, že se na demonstracích přiživí i různí jiní... Ale jistě. Právě
ti, kteří tohle říkají, protože tím chtějí zakamuflovat vlastní malost, pohodlnost a zbabělost, pak bu-
dou z našich výsledků těžit. A jednou vyprávět svým vnukům, ,,jak jsme demonstrovali". Tak prostě
svět stojí. Oni mluví o sobě. Vždycky a na všem se někdo přiživí. Proto nezruším zahradu.
Základní omyl je asi v tom, jak mnozí lidé pohlížejí na účel demonstrací. Tento svět je teď vystavěn
na snadnosti a bezbolestnosti. Půjčkách, díky kterým si můžete ,,hned splnit svůj sen". Totéž si lidé
představují, že by měly splnit demonstrace. Přijdu - poručím - obdržím. Hned. Demonstrovat zname-
ná předvádět. Předvádíme, přednášíme, ukazujeme svůj postoj, svůj názor. Nic víc, nic míň. Pokud
někdo říká, že demonstrace nic nedokázaly, není to pravda. Řada věcí, které se chystaly, a to už
za Babiše, se díky demonstracím neuskutečnila. Myslíte, že by v Rakousku na poslední chvíli ustou-
pili od vymáhání krutých finančních sankcí, kdyby lidé na ulicích dostatečně neprotestovali? Pokud
nebudeme vyjadřovat svůj nesouhlas, mohou nám ti nahoře říct: ,,Vy jste to nechtěli? A proč jste te-
dy něco neřekli, když se vám to nelíbilo? Neměli jsme tušení, že s tím nesouhlasíte!" Na jedné loň-
ské demonstraci bylo řečeno, že nás v přímém přenosu sleduje celý svět (tedy ne jenom Moskva,
jak bylo uváděno - co je to asi za demonstraci, když je on line sledována Moskvou!). To byla asi prav-
da, protože jen mé heslo citovaly země jako Argentina a další (už kdy jsem ho psala, říkala jsem si,
že u slova ,,pomyšlení" se asi překladatelé dost zapotí. Přeložili to jako ,,the best"). Tak jako jinde, i
my sledujeme, co se děje jinde. Je to velmi, velmi důležité. Nemusíme si myslet, že jsme malí a bez-
významní. Nikdy jsme nebyli a nikdy nebudeme.
Pamatujete se, jak jste si v období coronaviru připadali osamocení? Pamatujete se, jak jste pookřá-
li, když jste v autobuse nebo kdekoli potkali někoho dalšího bez roušky? Dopisovali jste si s kama-
rády z jiných zemí a vzájemně se informovali, co se u koho děje. Řekněte, co cítíte, když v médiích,
ať už jakýchkoli (někdo mi zrovna nedávno oponoval: ,,Ale ne v oficiálním zpravodajství!" No a? Vů-
bec jsem tuhle poznámku nepochopila. My jsme taky poslouchali Svobodnou Evropu a Hlas Ameri-
ky.), vidíte, jak demonstrují lidé v jiných zemích, jak se protestuje na celém světě, jak lidé i jinde říka-
jí své názory, jak se stále méně bojí, jak jsou i jinde odhodlaní bojovat proti lžím a ubránit se zlu, kte-
ré nás chce - které by nás rádo všechny ovládlo?
Nevím, jak vás, ale mě to posílí. A stejné pocity mají oni, když vidí nás.
Jestli nemáte lepší ,,proč", dělejte to právě z tohoto důvodu. Jiní, kteří se na vás dívají, díky vám ne-
ztratí odhodlání. Celý svět se teď musí vzájemně podporovat. Všichni dobří a stateční lidí na této
Zemi. Věty z posledních 2 měsíců zní zcela jasně a říkají totéž: Teď už to musíte jenom dotáhnout
do konce. Neustupujte. Nesmíte přestat.
Dělejte to pro všechny. Dělejme to všichni pro všechny. My pro ně a oni zase pro nás. Mnozí z nás
mají větší problém udělat něco pro sebe než pro druhé. Tak teď se to dá využít.

2.3.2023:
Z 28.2. na 1.3. se mění dimenze. To byla věta, která na mě sedla v úterý někdy mezi osmou a půl
devátou večer, a protože u mě byl právě v tu chvíli návštěvou jeden velmi dobrý astrolog, přerušila
jsem naše povídání a hned jsem mu to sdělila: ,,Z osmadvacátého na prvního se změní realita. Takže
vlastně dnes, tedy... vlastně teď". A on mi řekl, že s astrologií se to zcela shoduje. (Něco.., už nevím.
co) se dodnes (28.) přibližovalo a teď se opět otáčí a vrací se. Řekla jsem mu ještě, co dalšího se mi
k tomu ukázalo: začnou platit jiná pravidla. Věci, které se měly stát, ale z nějakého důvodu nestaly
a dlouhou dobu vypadaly, že není možné, aby se vrátily, se zničehonic objevily jako znovu možné.
I s tím souhlasil z pohledu astrologie. Máme tedy opět nové možnosti.
Tyto tři dny se věci nebudou dařit. Někomu možná ano, ale většině ne. Neúspěch a smůlu bude
třeba velmi pracně překonat. Začne se to lepšit až zítra odpoledne.

Psala mi jedna paní, co si myslím o tom, že bychom si měli opakovat, že jsme lidské bytosti.
No obecně nemusí být od věci opakovat si cokoli, v čem se chceme upevnit či ubezpečit, do 1.3.
to i mohlo mít pro mnohé smysl, neboť se z nás snažili udělat zvířata, jako už tolikrát v dějinách,
ale po 1., kdy se konstelace řítí jinam, bych to už jako nezbytné neviděla. Kromě toho by to nemu-
selo být pro mnohé, jejichž existence přesahuje hranice vzniku Země, v této chvíli a pro budoucí
čas úplně výhodné, ukotvovat se výhradně do lidských stránek, vlastností a schopností. Ty, které
tu byly předtím, než jsme se stali pozemšťany, se mohou ještě velmi hodit..
Má rada z 19. 2. platila výhradně pro očkované, a to jen pro zcela konkrétní situaci. My ostatní snad
víme, kdo jsme...
Bude řada lidí, kteří dostanou milost. No moc dlouhá řada to nebude, ale někteří přece. Lidé se špat-
nám, nezdravým jádrem mezi nimi nebudou.
V energetickém jádru lidstva nastávají změny. Budou se upřednostňovat vlastnosti, které budou po-
máhat vývoji, nikoli stagnaci.

Zajímavá příhoda z voleb: jedna paní se rozhodla - jako asi více zoufalců - že půjde volit Babiše,
aby nevyhrál generál. Dostala obálku, vyhodila z ní generála... a napadlo ji podívat se na druhý lístek.
Na něm byl též generál. Odnesla obálku komisi jako vadnou a dostala jinou. Nová obálka obsahova-
la též dva Pavly.
Neměly by v tuto chvíli (a v mnoha předtím) být celé volby neplatné?
A to samozřejmě nemluvíme o Baštových hlasech přesměrovaných Pavlovi.
Pár lidí se mě ptalo, proč je tak špatné chodit do posledního kola voleb, když by jen chtěli zabrá-
nit zvolení Pavla (optimismus se cení). Protože si zasviníte karmu. Volit takové zlo byť domněle
pro dobrou věc se vám uloží v záznamu vaší duše a budete to muset někdy v budoucnu odčiňovat.
A navíc zcela zbytečně. S Babišem bychom tu měli mobilizaci okamžitě.
Já se generála nebojím. Až dostane příkaz, aby splnil to, proč je sem nastrčen, neudělá to.

Březen od 5. a část dubna....., čekejte spíš peklo; v květnu bychom si mohli trochu vydechnout.
Červen a červenec... Nám bude každopádně stále lépe. Nám některým. A některým ne.

3.3.2023:
Včera jsem zapomněla zmínit jednu věc: od března, tedy již teď, začne ,,informační rozštěp".
Žádný ,,přirozený vývoj informací", ale prostě rozštěpení - 2 větve, ,2 pravdy". Žádná nová manipula-
ce. Je to nejrychlejší a nejlepší cesta, jak se. zbavit Ukrajinců, kteří by vytěžili naši zemi a postavili si
za to svou. Národ roztroušený po území Evropy a vládnoucí nad ní svou dominancí a chudinkov-
stvím. Zelenský jako diktátor určující pravidla celé Evropě, pro sebe a pro Ukrajinu. Amerika vlád-
noucí Ukrajině, Amerika vládnoucí celé Evropě. Tak tudy asi jít nechceme...

Aby nebyla ostuda...
Tak to si myslím, že už je neudržitelné. Čím více se budou vlády snažit zakrýt trapnost, ve které se
nacházejí, tím větší trapnosti budou propadat. ,,Ukrajinská otázka" jim přestane jít na ruku a nebude
už věcí cti a slávy. Myslím, že už ani UFO jim nepomůže. Lidé začnou pohlížet lži a budou se cítit
trapně sami vůči sobě.

,,Že by se v Praze uspořádala třeba Hitlerpárty, ne? Nebo Heydrichpárty. Nebo rovnou v Lidicích.
Že by si Němci v Lidicích udělali Heydrichpárty", reagoval dnes můj přítel na kulturní dění v Plzni.
V Milevsku se každoročně pořádá maškarní průvod. Na ten letošní podal jeden muž trestní ozná-
mení, neboť skupina Chorvatů šla v průvodu s maskou medvěda s růžovým penisem a medvědářem
polepeným fotkami nahých mužú a žen v pro nás obscénních polohách, v podstatě pornofotky. Bal-
kánci argumentovali tím, že u nich je tento průvod symbolem plodnosti.
Můj syn se jich tak trochu zastával s tím, že u nich se to tak třeba dělá.
Ale u nás ne, vysvětlovali jsme mu. Pokud jedou k nám, musí respektovat naši kulturu a naše zvyky.
Musí si zjistit, o čem takový zvyk je u nás a pokud se přidají - což já bych si v zahraničí nedovolila,
jen bych si stoupla stranou a se zájmem pozorovala, jaké zvyky mají jinde - musí se připojit k dané-
mu tématu. Je to jako kdyby například Irové přijeli do Israele, vmontovali se tam do nějakého toho
jejich svátku, kdy smíte jenom nekvašený chleba a slanečky a začali pít jak Dáni s tím, že u nich se
na obdobný svátek touto dobou pije Guiness. Nebo že by narazili sud v Americe v nějakém tom
státě, kde se nesmí pít na veřejnosti řkouc, že v Irsku se to ale smí.
Proč jenom u nás má všem všechno procházet???

Stále se ve prospěch Ukrajinců argumentuje, že slabším se má pomáhat.
Každému terapeutovi včetně psychiatrů při této větě musí slízat vlasy, až na ty, kteří je díky těm
,,slabým" už nemají. Snad největší síla ve smyslu převaha tkví ve slabosti. ,,Slabá žena" je v těchto
nepravdách asi tak ze všeho nejmenší a prakticky úsměvné zlo. Ustáleným výrazem je také ,,slabý
a bezbranný". Hezkým příkladem je Kocour v botách, pokud jste ten film viděli. Parádní grif.
Jestliže souhlasíme s tím, že by se mělo pomoct slabým a bezbranným, a i o tom by se mohla
vést velmi dlouhá polemika, pak se obávám, že jediný, kdo toto zadání splnil a vytáhl na pomoc
slabším, je Putin. A je ostudou celého okolního světa, že tak nejenom neučinil sám, ale ještě bojuje
na straně silnějšího teroristy. Vina padá na každého, kdo se k tomuto boji přidá. Je to jako byste
v Donbasu vraždili sami.
Ukrajinci už dávno nejsou slabší, pokud vůbec kdy byli. Ale toho si už snad konečně podstatná
část lidí všimla. Vojensky - celý svět jim i velmi neuváženě poskytl obrovský arzenál. Ale ona už
předtím nebyla bezbranná (viz např. vojenské vrtulníky, psala jsem před rokem).
Pokud je váš soused chudší, než vy, budete se mu skládat na stejnou životní úroveň? Proč byste
to dělali? Stejné je to se zeměmi. Sociální rovnost není podstatou bytí a ani naprosto v žádném pří-
padě nemůže existovat, natož fungovat. Dokonce je v přímém rozporu, ve skutečné kontraindikaci
s bytím, vztahy, životem a prosperitou. Fiala chce nevímproč stavět novou Ukrajinu, jako by byl je-
jich představitelem, a ne naším. Není důvodem, i kdyby nám do toho něco bylo, stavět někomu ně-
co, co dřív neměl. Dále - proč se u nás stále obecně předpokládá, že Ukrajina je chudá? Ukrajina
oproti nám, kterým se zlikvidovalo a vytunelovalo veškeré hospodářství a nic nám nepatří, má
ohromné hospodářské příjmy. Není důvod, aby si svoji zemi neopravili sami. Myslím, že do budouc-
na si budou muset opravovat mnohem víc, než pár budov, z nichž většinu si odstřelili sami.
Ukrajinci už dnes zdaleka nejsou slabí, ale panují nám všem, v ukrajinských autech na ulicích už těž-
ko najdete šunku, zatímco naši živnostníci zkrachovali a další krachují, na mnoha místech si Ukrajin-
ci otvírají obchody, neboť dostali s našimi nesrovnatelné podmínky a nastřádali obrovský kapitál.
Říkala mi paní z Budějovic, že tam rostou obchody ukrajinských majitelů jak houby po dešti. Běžně
prý v nich lidem nabízejí, ať si přinesou své nádoby, že jim to do nich nasypou. Což s tím já ze srdce
souhlasím, ale pamatuji si, jak nemilosrdně dostávali naši trhovci vysoké pokuty, když někomu ne-
dali květák do igelitu, byť to bylo na výslovné přání zákazníka.
Nejsme už dávno my ti slabí a bezbranní, které by bylo zapotřebí chránit?
Až pomine, v nejbližších týdnech, hypnóza, která nás - nebo většinu lidí - nutí vidět věci takové, jaké
nejsou, mohly by se poměry začít prudce vylepšovat. Někteří lidé budou zklamaní. To už je ale je-
jich osud,

Jedním z fíglů, který se odhodlává ukrajinsko-americký club komparzistů v maskách Rusů použít
v rámci konečného, závěrečného vítězného tažení, je napadení Prahy. V troskách by shořela mini-
málně velká část Vršovic, Karlův most a ideálně - jako hlavní cíl - Pražský hrad. Napadení země, kte-
rá je součástí Severoatlantického paktu by už byla kýženým a dostatečným důvodem k zaútočení
na Rusko. Lest by byla sice vzápětí odhalena, ale to už by nám naše památky nevrátilo. Kdokoli by-
ste s tím cokoli dokázal udělat, prosím udělejte to. I všímavost je důležitá - můžete vidět nebo za-
slechnout někde něco podezřelého. Některé teroristické akce se dají včas zastavit.
Ukrajince by to sice rychle vypakovalo z naší země, ale tato cena je snad pro všechny nepřijatelná.

Ukrajinská sekta neovládne celý svět. Svět se brzy vzpamatuje.

6.3.2023:
Dva obrněné transportéry na přepravu peněz budou darovány a odvezeny na Ukrajinu,
Já myslím, že je to rozumné. U nás už nemají co převážet, tak ať jdou tam, kde se užijí.

Dnes mi jedna paní - účetní říkala, že jí člověk, kterému odmítla dál dělat účetnictví, napsal spou-
stu nesmyslů a výhružných frází. Kromě jiných věcí jí napsal, že může úplně za všechno.
,,To jste udělala dobře", ubezpečovala jsem ji. ,,Ten člověk, kromě toho, že by vám nezaplatil, má
silnou paranoiu. Nebude to mít se sebou lehké v dalších týdnech. Není očkovaný?"
,,No jasně, čtyři dávky celá rodina i s dětmi", řekla mi na to ona.
,,To ale bude teď běžným modelem", upozornila jsem ji. Mnozí očkovaní začnou mít teď brzo pocit,
že někdo jiný tak nějak za všechno může a budou ztrácet svoji sebejistotu a sebedůvěru. A protože
nebudou moct najít původ této ztráty ani svého viníka, bude je chytat tato šalba: něco je jinak, něco
je špatně, to vy všichni... A později o dva až tři měsíce se to ještě posune: oni..oni všichni jsou jako-
by jinde. Takže.. kde jsem tedy vlastně já?

Ptalo se mě jedno děvče, co jsem myslela tím, že by česká republika přebírala karmu Ukrajiny.
Tím jsem myslela, že česká republika už touhle dobou měla směřovat k prosperitě, ale ukrajinský
konglomerát se rozhodl nepřevzít svoji vlastní zodpovědnost, neuznal své chyby, své povinnosti
k jiným národům na jejich území, neudělal si prostor ve vlastním svědomí, naopak zaměřil se na nás,
na naši duši, na duši naší země, už poměrně pradávno. Malinká zemička pošilhávající po miskách
s mlékem pod schody svého souseda a po vánočním stromku za oknem, když to řeknu tak nějak
zjednodušeně. Umíte si představit, že by se u nás mohlo něco takového jako teď dít, že by lidé
uvažovali tímto způsobem jen o pár let dříve? bylo zaútočeno na naše vnitřní pole, naši sebereflexi,
mnoho lidí ztratilo pud pro vlastní koncepčnost a prolomili si obrannou hranici, transparentnost do-
konce své vlastní DNA a hranici udržení si své komunity, schopnost udržet si vlastní druh, i když ten-
to poslední bod je už novodobá záležitost a není jasné, odkud vlastně jde. Češi mají k Ukrajincům
blízko prostřednictvím některých kmenů, které se ocitly na území Ukrajiny - tedy dnešní Ukrajiny -
např. Volyňští Češi, a Ukrajinci, kteří ke své veliké zemi přišli jak slepí k houslím, uvnitř, podvědomě,
přemýšlí tímto způsobem: ,,Co kdybychom nebyli na návštěvě my u nich? Co kdyby byli oni u nás?"
Nebo třeba :,,Co kdyby my jsme byli doma tam a oni... třeba někde úplně jinde?" Už před pár týdny
jsem si říkala, že výhodou toho, zavést brannou povinnost a poslat nás do války, by bylo, že by se
u nás uvolnilo mnoho domů a bytů, a možná navždy. Odpadl by - nejen naší vládě - problém, kam
všechny ty miliony Ukrajinců umístit. Že by my jsme jako zahynuli, Ukrajinci se nastěhovali k nám
a Amerika by měla na své pokusy celou velikou a k tomu ještě bohatou Ukrajinu, se vší tou černo-
zemí a lukrativními potrubími a Bůh žehnej Americe, ideálně i se strategickým Krymem a superstra-
tegickým Donbasem. Nedejbože aby se osvobodili, že, Ameriko? Nemůžeme tahat z bryndy přes
vlastní život národy, které si neumějí, nehodlají pomoct sami. Kdyby Ukrajina propustila země, které
k ní nenáležejí právem, které jsou u ní z vynucení, zrušila by svoji starou kletbu z rumunských hor
a z dalších částí ukradených zemí a byla by opět svobodná. Jako ve filmu Tři veteráni: ,,Nemáte
v domě něco kradeného? Musíte to vrátit. Jinak se princezna neuzdraví". Tohle není náš boj. Ale
Ukrajina by chtěla, aby náš byl, ale jejich ne.

8.3.2023:
Předevčírem jsem se po týdnu chřipky vyhrabala z postele a včera mé tělo hodilo takový detox,
že si asi půl hodiny můj přítel myslel, že je po mně. On vstal včera a měli jsme štěstí, že se o nás
alespoň o víkendu staral můj syn, který si to odbyl víkend předtím. Jemu to trvalo jen dva dny, neboť
já jsem byla zdravá. Večer jsme zajeli pro něco k jídlu. Optimistický ženský hlas v Kauflandu upozor-
ňoval na žlutými cedulkami označené zboží ,,vysoké kvality a nízké ceny" a já jsem se to snažila výji-
mečně hlasitě nekomentovat. Rozhodla jsem se pro zlevněného králíka, ze kterého jsem nejprve
sloupla vedle naší přilepenou sovětskou cedulku a přilípla jsem jim ji na mrazák. To už jsem nahlas
okomentovala: ruský cedulky na našich potravinách, to je skvělý!
Myslím, že tohle bychom si před dvaceti, třiceti, ještě před pár lety uměli těžko představit. Taky jsem
si pomyslila, kolik asi tahle šlechetnost naši kasu stojí.
Před několika týdny jsme podlehli a pořídili si klubovou kartu Tesca. Přece jenom jsem díky ní oneh-
dy koupila oblíbené granule našich koček, které ,,normálně" stojí 159,- Kč, za zvýhodněnou cenu
109,- Kč. Na druhou stranu tytéž granule stojí v Německu bez slevy 89,- Kč. Jsou to přesně stejné
bonusy, jakými nás krmí Fiala. Snaží se nás stejně jako supermarkety přesvědčit, že je to pro nás
výhodné, co pro nás zařídil. Ale v okolních státech je to mnohem výhodnější; bez slev a chvástání.

9.3.2023:
Včera před obědem i po něm tady nad námi přelétávaly stíhačky. ,,Ty ale nejsou naše", usuzoval
přítel. ,,Letadla takového tvaru tu nikdy nelítala". Dnes dopoledne přelétly také ještě jednou.
Vzpomínám si, jak jsme před lety, když byl Jan ještě malý, zajeli do Strakonic na letecký den.
Na závěr akce byl naplánován přelet Gripenů. Všichni se na toto vrcholné číslo těšili, jen já moc ne,
nemám ráda rány a hluk, zvlášť když se blíží s hukotem a příliš rychle. Je mi to nepříjemné, bojím se
toho, což mi připadá celkem přirozené. Ale kvůli chlapečkovi jsem byla ochotna to vydržet. Čekali
jsme poslední číslo s napjatou nervozitou, muži, kterých tam byla většina, s nedočkavou, já jen s ner-
vozitou. Konečně se v dálce objevilo první letadlo a temný hukot se velmi rychle přibližoval. Když bylo
pár vteřin od nás a hluk hrozil, že nás v příštím okamžiku porazí, všichni ti motorkáři a neohroženě po-
stávající drsňáci se jako jeden muž zlomili v pase a v lehce se svíjející pozici si neprodyšně přitiskli obě
ruce na uši. Postavila jsem se zpříma, zavřela oči, zaklonila hlavu, rozpažila ruce a začala se radostně
smát a křičet. A pomyslela jsem si: ,,Teď jsem absolutně šťastná". Zjistila jsem, že Gripeny miluju.
Někdy překvapíme sami sebe.

Včera se stala také jedna zvláštní věc. Před oknem na dvorku máme krmítko. Konečně jsem opět
přivezla slunečnici, nasypala do krmítka a čekala, až začnou lítat do toho malého domečku ptáčci.
Na stříšku budky se náhle snesl nějaký dravec, posadil se a také čekal na ptáčky. Byli jsme ohromeni,
s jakou suverénní odvahou se posadil doprostřed dvora, dva metry nad zem pár metrů od lidského
obydlí. Oba jsme v tom viděli symboliku toho, s jakou samozřejmostí si dravci chodí pro to, co my
si pěstujeme a chráníme, a jak se cítí neohroženi,
Tito dravci také začali lidem v okolí napadat slepice. Pouze je uklovou, ale neodnesou. Jakoby je
ani nelovili pro jídlo, ale prostě jen nechtěli, aby žily. Pouze je vybíjejí. Nepřipomíná nám to také něco?
Každopádně kromě těchto ulovených slepic u nás jediní mrtví nebo polomrtví ptáci široko daleko
jsou ti, které vyrvu našim kočkám z huby. Jednu sýkorku jsem zachránila i živou a zdravou.
O ptačí chřipku tu nikdo ani nezavadil. Tak jako hejna hus nařídil stát povraždit pár dnů před Martinem,
slepice lidem zabili právě ve chvíli, kdy mají začít chrlit vejce, jejichž prodej nejde přes kasičky super-
marketů. Česká vejce na trhu v mžiku nahradily dodávky z Polska. Ať krev těchto nebohých zvířat
ulpí navždy na rukou jejich vrahů.

10.3.2023:
Ode dneška je opět možné pít hořký čaj, a to asi dva týdny, přesně až do 23. března.

Pan Standa z Ostravska nám napsal: "Nám tady včera taky přelétávala velmi hlučná letadla, snad
bombardéry, třásly se i okna, velmi nevšední zážitek, myslel jsem si jestli nejsou zase dny NATO či něco
podobného." Děkujeme Standovi za sdělení.

Zhruba před týdnem obdrželi lidé, co cvičí vojáky na Libavé interní sdělení či výzvu, aby se kvůli
vlastní bezpečnosti nepřibližovali k ukrajinským vojákům, neboť většina z nich má AIDS, tuberu a jiné
těžké nakažlivé nemoci. Také děkujeme za sdělení.

12.3.2023:
S Janem jsme včera dorazili na Václavské náměstí kolem půl druhé. Když jsme přecházeli silnici
směrem od Muzea, u krajnice se potácelo nějaké osamocené pořvávající individuum. Věnovali jsme
mu sotva jeden pohled, protože celý svět je plný debilů, Jsou všudypřítomní a jsme na ně odmala
zvyklí. Hned jsme na něj zapomněli. Později jsme se dověděli, že právě toto nezajímavé hovádko
nijak nesouvisející s davem a rozhazující rukama o mnoho desítek metrů dál od nejbližších lidi, če-
ská televize nafilmovala jako ,,to jsou oni".
Týž večer jsme pak šli na koncert do píseckého kulturáku. Od prvního okamžiku nastoupill
pod pódium nějaký ožralý magor, který se tam potácel, něco vyřvával, mával rukama, obtěžoval
muzikanty a rušil zážitek všech v sále, kteří sem přišli kvůli něčemu jinému, a dokonce dvakrát vylezl
na pódium, odkud ho vždy musel přijít sundat sekuriťák. Občas dole u nejbližšího stolku způsobil
rozruch ještě nějaký další psychicky narušený agresivní... někdo (ukázalo se, že je to jeho syn - po-
zor, nepodceňujte vliv a dopad výchovy), nakonec z nejasného důvodu vztekle roztříštil nějakou
láhev o zem a tím v sále skončil. ,Vidíš", říkal mi můj přítel, ,,kdyby to tu někdo natáčel a zaměřil by
se na tyhle blbce, vypadalo by to, že celý koncert byl o tom, že tu řval nějaký fašista a byl tu stále
nějaký incident a musela v jednom kuse zasahovat ochranka.

Demonstrace byla fajn tím, že to byla demonstrace. Jak jsem psala - reportáže o ní se objevily
v mnoha médiích světa. O našich médiích ani mluvit nebudu.
Všimla jsem si, že alespoň v přední části, kde jsme stáli, je mnoho Moravanů z jižní Moravy a když
jsme procházeli jejich hloučky, ve vzduchu příjemně voněla slivovice.
Opravdu tristní byl neúnosně dlouhý projev faráře Karáska, který to pojal jako prostor na kázání
na jakékoli téma, prvních tak pět i více minut mu zabraly věty, které by mohly sloužit jako výuková
pomůcka pro vysvětlení výrazu ,,klišé", a dál to nebylo o moc lepší. Odříkal školácky věty, které ob-
sahovaly všechno to, ,,o čem tady již dobrých patnáct minut hovoříme", a nedal se zastavit a odradit
ani častými nespokojenými projevy z různých částí davu. Padal jeden Ježíš za druhým v těch nejo-
třepanějších podobách a během tohoto projevu nesnesitelného svojí délkou i obsahem část lidí
odešla s tím, že tohle si má ošetřit pořadatel a že pro tohle tu nejsou. Cítila jsem to stejně. Velmi
trefně popsal či ohodnotil jeho řeč jeden ze dvou sportovně oblečených Moraváků stojících vedle
nás: ,,Přemílá hovna". Sama bych to nedokázala popsat lépe a výstižněji.
Pak přišla řeč i na svatého Václava a když jsem myslela, že už nemůže být hůř, řečník - Karásek
nebo ten po něm - stočil řeč na svatou Ludmilu. Označil ji vzorem pro výchovu dětí.
Ludmila, babička Václava, de facto ukradla svého vnuka jeho matce a začala do něj hustit loyalitu
k Římské říši, jejich bohu a náboženství, které bylo po celá staletí krvavě vnucován celému světu,
náboženskou globalitu a politickou loyalitu. Poslušnost jinému národu a jeho bohu. Cizím zájmům.
Svoji snachu se snažila zcela vytěsnit z výchovy jejího vlastního syna.
Když jsme se před odchodem pracně prodrali k mé kamarádce, abychom jí vrátili termosky, kterými
nám zachránila život nebo aspoň zdraví, postěžovala jsem si jí na tento projev. Ona velmi miluje své
dvě děti a udělala by pro ně absolutně všechno.. Je s nimi sama od té doby, co - když byli malí - jejího
manžela umlátila ochranka v baru, kde si u jednoho piva tento kultivovaný kravaťák vyřizoval nějaký
pracovní telefon. Prý tomu muži z ,,ochranky" něco drze odpověděl. A nebo to možná bylo plným
trestním rejstříkem sekuriťáka. Nikdy nedostala žádné odškodnění, protože ve vězení se nemusí pra-
covat. A ten chudák na to prostě nemá.
Zapátrala v paměti a řekla: ,,Ale on ji někdo zabil, ne?" - ,,Jo jo,", usmála jsem se. ,,Nechala ji zabít její
snacha Drahomíra., Drahomíro.." Vždycky jsem tvrdila, že jí to jméno padne jak ulitý.

13.3.2023:
Tak už víte, kterého politika rozesmála představa, že by se on a jeho rodina nechali očkovat, ale
vám za totéž dělal ze života peklo? Už někdo pochopil, že petrklíč je nápověda, a rozluštil tajenku?

Tuto informaci jsem získala od člověka z oboru:
,,Mám zprávy od kolegů od fochu jak dovážený americký plyn ničí průmyslové kotle a potrubí v elekt-
rárnách a teplárnách - má jiné složení a rozpouští železo jak voda cukrovou homoli."
Tak tohle vypadá na skutečnou hospodářskou katastrofu.

Ke konci našeho pobytu na demonstraci jsme se potřebovali dostat na opačný chodník a obejít
náměstí nad koněm. Za silnicí pod Muzeem jsem uviděla hlouček lidí. Nevím, co měli za transparenty
nebo symboly, vnímla jsem pouze ukrajinskou vlajku a zejména člověka, co zuřivě mával americkou
vlajkou (naše demonstrace byla proti chudobě. Jejich byla proti nám. Neumím to vyhodnotit jinak,
než že ti dva jménem Ukrajinců a Američanů protestovali proti tomu, že my nechceme být chudí).
To se hodilo. Moje heslo znělo PADOUCH NEBO HRDINA - VY JSTE JEDNA RODINA! / AMERIKO,
MY NEBUDEME TVÝM PROTEKTORÁTEM! Postavila jsem svůj transparent k silnici proti nim; s úsmě-
vem. Začali vztekle a výhružně mávat rukama a něco pokřikovat. Neměla jsem to v plánu, ale mým
tělem projelo lehké, celkem příjemné zachvění. ,,Jdem na ně", prohlásila jsem k Janovi a vykročila
do silnice. ,,Ty tam chceš jít?". Znělo to něco mezi otázkou, zájmem a zděšením, ale statečně vykro-
čil za mnou. Měla jsem zřejmě podobný pocit, jaký mají naše kočky, když sedí u prosklených dveří
a pozorují ptáky, jak létají do krmítka, ale hlavně ty, kteří zobou na zemi pod krmítkem. Občas nějaký
zajde až k našim dveřím a od sledující kočky jej dělí jen skleněná tabulka. Dostanou napjatý výraz
a tak legračně jim cvaká tlamička. Myslím, že jsem měla i ten stejný výraz. ,,Jenom to prostě obejde-
me přes ně", informovala jsem svého syna. Na počátku hloučku mi ale rázně zahradil cestu policista.
,,Můžu vám nějak pomoct?" - ,,Máte pocit, že byste mi měl pomoct?" Přispěchala na pomoc ještě
vysokí mladá policistka. Vyzývavě si četla můj transparent. Když mi to přišlo dlouhé, zeptala jsem
se: ,,Je něco nepatřičného na tom prohlášení?" Zaujala postoj suveréna, který neví, co má dělat.
Dala jednu ruku v bok, přesuna váhu do jedné kyčle, vysunula bradu dopředu a řekla vzdorovitě:
,,Nó.. jenom si to čtu!" - ,,Ostatní čtou rychleji", oznámila jsem jí obratem a vlastně jsem se divila, že
mi to prošlo. Asi byla fakt rozhozená, protože stále zarputile civěla nahoru do transparentu, přes-
tože už ho musela umět zpaměti. Pak už zasáhl její kolega a vysvobodil ji: ,,Tady to mají rezervova-
né oni pro sebe", řekl pevně, ale vlastně asi smířlivě, když si to teď vybavím. Jasnému sdělení rozu-
mím. Kdybych tušila, že jsou ti lidé v rezervaci, obešla bych to kolem plotu. Pokračovali jsme kolem
nich po silnici a vlastně až doma, když jsem to zpětně analyzovala, jsem si uvědomila, že jsem na ně
zapomněla zřejmě dřív, než jsem je obešla. Věřím, že to tak pro nás všechny bude platit i v budouc-
nosti. Zaměříme se na svůj cíl a v mžiku zapomeneme na ty, co nás prudili a otravovali nám život.

14.3.2023:
Ministerstvo školství vyhlásilo, že škola může odpustit stravné ve školní jídelně ukrajinským dětem.
Dnes jsem to byla já, kdo po této a ještě dalších dnešních zprávách doma řval ,,svině, svině, svině!"
Pokud to dobře chápu, můžou a taky nemusí. Najdou se konečně školy, které se odváží říct ,,ne"?
Před rokem se o takovémto ústupku možná ještě dalo diskutovat, ale dnes, kdy jsou tu Ukrajinci již
rok zaměstnaní nebo by měli být, mají tedy stejné podmínky jako my - teoreticky, protože za ten rok
neskutečných výhod a finančních injekcí nahromadili celé jmění - nemá tento nárok sebemenší opod-
statněníí. Najdou se konečně školy, které tohle řeknou? Najdou se konečně rodiče, kteří vezmou ško-
ly útokem? Protože stejně jako všechno předtím .,,odpustit" znamená opět ,,zaplatí to za ně někdo jiný".
My všichni anebo rodiče českých dětí, kterým jídelna napočte obědy Ukrajinců, navýší jim ceny obědů.
Stáváme se regulerně druhořadými občany, otroky, kteří pracují na ,,lepší lidi". My máme stále více povin-
ností, oni stále více práv.

Dalším důvodem mého dnešního výrazného hlasového projevu byla zpráva o hlasování ve sněmovně
o branné povinnosti a poslání nás na frontu. Představila jsem si hned, že proto sem přivezou americké 
vojáky - jak to chtěli udělat za covidu - aby nás k odchodu donutili. Ale ukázala se mi jiná alternativa:
ukrajinští vojáci. ,,Umíš si to představit tady u nás?", říkám příteli. ,,To jich tu budou plný lesy". Opět se 
mi vybavil film Univerzální uklízečka. Jezírko nemáme, ale lesy jsou tu rozlehlé. A vybavení - nezapomeň-
me, že u nás byla demarkační čára. Tady se na konci války odzbrojovali prchající Němci. A nejen oficiálními
jednotkami. Odtud by neodešli.

Dnes mi jedna paní slabounkým hláskem říkala, že třeba na to někteří lidé kývnou ze strachu. Kývnout
na to, že odejdu na frontu dát se zabít za nějaké přivandrovalce a parazity - ze strachu před čím, prosím
pěkně?!
Uvědomila jsem si ale zároveň, že branná povinnost může být velkým fíglem pro jinou věc. První, co
vás v takovéto situaci napadne, je, že někam emigrujete, požádáte někde jinde o azyl. V takovém případě -
už v tom případě, že se nedostavíte ke svozovému autobusu - se stanete dezertérem. A stát může co? -
Zabavit vám majetek. A opět máme další domy a byty pro Ukrajince. A vy - i kdybyste se později vrátili -
můžete být rádi, že vás nezavřou nebo budete rádi, že vás jenom zavřou. Vaše domovy už jsou ale pryč.

Tak před týdnem nebo týdnem a půl jsem říkala, že teď začne smršť odhalení ukrajinských podvodů,
podfuků a nepravdivostí. Válka bude jedním z jejich nejlepších kousků. Amerika dá od nich ruce pryč.
Zelenský bude vypadat jako ještě větší hlupák, než jsme doufali.
Začnou velké bouře lidí zejména v anglo-sasku, tedy Německu a Anglii. Březen a duben bude o Ukrajin-
cích a duben také o zátazích a policejních zátazích na české lidi..
Květen hlavně o zmatku. V červnu se bude řešit zdraví. Červenec a srpen také o zdraví, ale trochu jinak.
Lidé budou umírat na ,,špatné zprávy". Pro někoho je špatná zpráva i to, že neměl pravdu. Podzim o...
umírání. Je mi líto, ale zatím žádné příjemné zprávy nemám. Pokud si tedy řekneme, že z hlediska vesmíru
jsou tohle zlé zprávy.
Všimla jsem si taky, že s otáčením větru se začínají otáčet také některé instituce, média i jednotlivci. Dejte
si na to pozor. Budou vás vychvalovat a ti, co by vás před třemi lety možná zadávili, vám budou nabízet
nové možnosti. Něco, co měli připravené jenom pro vás. Nepotřebovali jste to doteď, nebudete to potře-
bovat ani nadále. Nenechte si vnutit, že je něco pro vás výhoda. Hlídejte si své vlastní výhody. Nepotřebo-
vali jste je předtím, kašlete na ně i teď. Dejte pozor na nové zázračné léky. Zase budou skupiny, které by
vám chtěli vládnout. Pozor na proticovidové, myslím tím protijedové prostředky, alternativní i nealterna-
tivní. Ty vzniknou až o něco později, určitě ne v létě. Četla jsem dnes velkou chválu nějaké redaktorky
na nás (kterou ale obšlehla z jednoho amerického proslovu) a hned za tím bylo číslo konta. Abychom vám
dál mohli zprostředkovávat zprávy, které vás zajímají... Všechny zprávy, které vás zajímají a které potřebujete,
jste si dodnes dokázali najít zdarma sami. Nenechte si obecně vnutit, že něco nezvládnete vlastním rozumem
a někdo se toho musí chopit. Pro vás, samozřejmě. Dobré spolky se začnou organizovat až koncem tohoto
roku. A nebo můžeme říct - již koncem tohoto roku. Někdy uprostřed léta - v červenci - bude možná nějakou
 chvíli sucho, ale vydržte s nervama a příliš nezalévejte - vody bude potom až dost. Některé rostliny to nemají
rády. Letos by se mohlo dařit bobulovinám a budou potřebovat dost kompostu - rostliny jsou také vyšťavené
jedy, které se vznášejí ve vzduchu. Jako plodinu pro letošní léto doporučuji červený rybíz, budeme ho všichni potřebovat. Štěstí pro nás, co ho máme rádi.

28.3.2023:
Nápověda s petrklíčem je vyhodnocována navlas tak, jak jsem si představovala: složitě. Někdo, kdo má
jakési pomyslné klíče od pomyslné nebeské brány a jmenuje se Petr... Blbost.
Až půjdete nakupovat například do OBI nebo Hornbachu, zadívejte se na regál s prvosenkami a praští
vás to do očí.

Nedávno jsem potřebovala zajet do Ikey a na parkovišti jsme se nestačili divit. Většina míst pro invalidy
byla zrušena a místo nich tam byly nabíjecí stanice pro elektromobily. Něco, přes co dodnes nejel vlak, co
bylo tak nutné a nezbytné, se najednou bez dlouhých řečí škrtne a nikoho to netrápí, nikdo nemá špatné
svědomí ohledně ubohých postižených. Stejně jako u dalších věcí - svědomí ustoupí kšeftu.
Vyprávěl nám kamarád, jak cestoval s elektroautem z Jižních Čech do Teplic. Pokud máte dům a můžete
auto nabíjet z vlastní zásuvky, může se možná elektromobil zdát výhodný, pokud o něm nic moc nevíte, ale
pokud jste závislí na stojanech, zjistíte, že buď si na dovolenou budete muset vzít o čtrnáct dní delší dobu
nebo o mnoho více peněz. Cena je závislá na délce nabíjení. Pokud spěcháte, připlatíte si, a hodně. U většiny
stojanů mají Tesly přednost, takže pokud budou přijíždět další a další, budete čekat a čekat. Pokud elektromo-
bilů přibyde a vy nemáte Teslu, logicky se na vás brzo nedostane u stojanu nikdy.
Připomíná mi to, jak jsem kdysi byla vyslána k náhradnímu doktorovi, neboť můj byl nemocný. Přicházeli další
a další pacienti a doktor je bral přede mnou. Sestra mi vždy řekla, že já musím počkat. Po několika hodinách
čekání jsem vylítla a zeptala se, jestli jsem trestána za to, že nejsem jejich.
Je to třicet let a je to pořád stejné.

29.3.2023:
Abych se vrátila ke včerejší myšlence - pokud by se tu mělo jezdit výhradně v elektroautech, musela by
na každých dvaceti třiceti kilometrech vznikat obrovská odstavná parkoviště - na která by ovšem jistě
ochotně poskytli za nějaký ten tisíc procent nárůstu ceny pozemky developeři, kteří je snadno vykoupili
od zchudlého obyvatelstva - a většina rodin jedoucích na dovolenou by si s sebou měla vzít stan a campin-
gové náčiní a užít si to radši tam, protože dál už se stejně nedostanou. Na více než dvě čekání jim dovolená
nevystačí. Je to tedy (a to nemluvíme o skutečné ekologické katastrofě) od počátku smyšlenka a jenom číst
lidí si koupí tato ,,úsporná" auta, dají vydělat těm nepravým, co se snaží zlikvidovat naši planetu zamořením
našich mozků svojí egologií pod záminkou ekologie, a budou nějakou dobu využívat své nadřazenosti (v Pra-
ze například parkují electromobily zdarma zóna nezóna, tedy opět taková pochvala za poslušnost) a kdoví -
možná, že za rok už tu žádný stojan stát nebude a oni budou mít dojezdovou vzdálenost jen kam jim dosá-
hne šňůra. Pán z muzea Jawy nám totiž vyprávěl, jak mu vyděšený kamarád říkal, že poprvé baterii ve svém
electromobilu nabíjel dvě hodiny, zatímco podruhé už dvě a půl a jestli je to možné. A pán mu se zadostiučině-
ním, kterému rozumím, vysvětlil, že rozhodně ano.

A abych dokončila včerejší myšlenku - jde tedy jako v hrách předtím přednostně o zjištění, jak moc jsme
tupci, jak daleko jsme tu na Zemi se zotročováním a jakým blbostem jsme schopni se podřídit. Hra na posluš-
né a neposlušné. Privilegované a vytěsňované, obtížné. ,,Ti naši" a ti, co tu nechceme.
Možná začneme hrát stejnou hru, zase pro změnu tu svoji, ne? Nebo máte někdo nějaký lepší nápad?

Účel světí prostředky. Nevím ale, jestli následující demonstrace ještě bude světit účel. Panu Rajchlovi, jehož
až hitlerovsky působící úvodní projev, který byl již od počátečního ,,Mlčte!" opsán z jednoho seriálu a obsaho-
val podivné momenty jako ,,Chci vám říct jen tři slova: dokázali jste to!", kdy jsme se na sebe s Janem nechá-
pavě podívali (co jsme jako dokázali??), který si hned na začátku evidentně jakoby pro něco zajišťoval aliby
a na jehož výzvy - otázky, zda jsme s Ruskem a zda jsme s Putinem jsme s Janem též nereagovali, neboť ne-
musím být ani s Ruskem ani s Putinem, ale snad mám právo se jich nemuset oficiálně a veřejně zříkat a vůbec
se k tomu nějak vyjadřovat, a na demonstraci proti chudobě vyrazil ve špičatých červených krokodýlích polo-
botkách, nejsem od začátku schopna věřit. Těžko zapomenout na kauzu, kdy hájil tlupu gangsterů - develo-
perů, kteří se rozhodli klubu tenistů v Praze na břehu Vltavy ukrást jejich pozemky. Naštěstí se soud postavil
za staříky a věc označil za krádež a řekl, že takhle tedy opravdu ne. Právníci se samozřejmě vždy obhajují,
že je to jejich práce, že pouze zastupují klienta a hájí jeho zájmy, ale myslím, že my slušní lidé to cítíme jinak.
Těžko tedy pro mě uvěřit, že se tento hoch, který se snažil pomoct zvítězit zlu, náhle otočil a neohroženě
a upřímně bojuje proti těm, za které předtím kopal. Protože to je všechno v podstatě jedna verbež.
Nemohu se zbavit pocitu, že se tu připravuje půda Babišovi. Příští demonstraci se já určitě vyhnu a nechám
ji pro ty, kteří tam patří.

Před asi tak dvěma týdny jsem dostala zprávu, kolik ,,nás" tu ,,potom" přesně zbyde:
,,Jako před 250 000 lety".
Letos by se měl odehrát časový skok. Kvantový skok už tuhle situaci nevyřeší, ale časový posun by měl.
Mělo by se to odehrát takto: čas se rozloží na několik dílů a pak zase složí na ,,jiném místě". Zvenčí to bude
působit jako kvantový skok. Čas se nedozvíme. Nesmíme si toho všimnout; v tom je právě ta finta.

9.4.2023:
Před několika dny můj syn - asi zděděná genetická vada - sáhl do hromady knih, jednu vzal a otevřel.
A přečetl mi dva úryvky ze Stopařova průvodce galaxií. Zkrátím úryvky na úryvky z úryvků:
,,...říká o výrobcích společnosti S.C.C., že když je člověk přiměje, aby vůbec fungovaly, je tak zaslepen
pocitem vítězství, že často nepostřehne jejich naprostou zbytečnost".
,,Jinými slovy - a to je skálopevný základ, na němž je založen celogalaktický úspěch této společnosti -
povrchní konstrukční vady jejích výrobků zcela zakrývají jejich zásadní konstrukční vady".
Obrazně je to pro vše, co se děje minimálně v posledních letech, dokonalé.
V tomto duchu se odehrávala i debata v pořadu s M. Jílkovou, kterou bych dobrovolně nikdy nesledovala.
ale můj syn má ještě zdravé silné nervy a řekl, že má rád absurdity. Debata byla o chudobě.
Mluvilo se též o inflaci. Věnujme pozornost a úvahu jen nepatrnému detailu demagogie čísel: u nás je -
podle nich - inflace 15-16 %. I když já si myslím, že pokud cena mnoha základních produktů stoupla
o 50-100 %, případně, jako třeba u plynu, o 400, bude to o malinko víc. Nejvyšší inflace v Evropě, pouka-
zoval jeden z mluvčích. Kromě Maďarska, upozornil jiný, tam mají 25. Ano, v Maďarsku jsou chudáci, tam
jsou na tom ještě hůře než u nás, zhodnotila paní Jílková.
Podívejme se na to takhle: dejme tomu, že v Maďarsku bude se stejnými platy stát chleba 8 korun.
U nás 40. V Maďarsku zdraží chleba z 8 na 16, u nás ze 40 na 50. A my budeme volat: my máme inflaci
25 %, ale co je to proti Maďarům - podívejte se, jak tam špatně hospodaří, jak se tam lidé mají zle. 100 %!
Podstatou životní úrovně je ovšem to, jestli jsou v té zemi lidé šťastní

Před asi měsícem a půl nás navštívil náš známý Ukrajinec, který v Čechách pracuje již mnoho let. Přišel
s manželkou, která ho přijela navštívit a která tu kdysi také pracovala. Můj přítel neodolal a zeptal se nevinně:
,,A jaký je vlastně ten váš prezident?" - ,,No, celkem dobrý. Splnil všechno. co slíbil".
Myslím, že za dané situace je to velmi sporná přednost.
,,Ale má asi velkou moc, že?", nedal pokoj můj přítel. Odpověděli oba zároveň bez zaváhání: ,,Ne ne, vůbec;
on je malý pán. U nás vládne mafie".
Před pár dny jsme s ním opět mluvili. Zeptal se mě, jak se mám, a pak řekl, že on se má špatně. ,,Už rok jsem
nebyl doma. Mám tam barák, hospodářství, žena je na to sama a je už udřená; všechno mi tam už padá".
Nemůže domů, neboť by ho poslali na frontu, pokud by ho rovnou nezastřelili, jako mnohé jiné.
Na prezidenta mezitím už také změnil názor. ,,Je nejhorší ze všech, které jsme měli", řekl. ,,Nejvíc krade".
Taky řekl, že se na Ukrajině chystá daňová úprava - všichni, kdo pobývají mimo Ukrajinu, tedy i on, a to
přestože u nás platí daně, by měli platit daně i na Ukrajině z výše průměrné mzdy, a to dvou tisíc (nebo
dvou a půl, nejsem si jistá) dolarů. Že by tedy i naši utečenci? Že by dobrý důvod k odchodu?
Pokud ovšem Fialu nenapadne jim tuto částku uhradit.

Včera se můj přítel bavil ve zdejším kulturní, domě - v garáži u Edy - s jedním chlapíkem z vedlejší vesnice.
Někdo tam, přímo vedle něj, prodával dům a velmi ho nadhodnotil; dal na něj cenu 8.000 000. Dlouho se
nikdo neozval, ale teď přišel Ukrajinec, vytáhl osm milionů a dům koupil. Jestlipak si stále ještě chodí pro dávky.
Vyslechla jsem v jednom obchodě, jak se Ukrajinka baví s vedoucí. Vzdychala, že se její dcera nedostala
na školu, na kterou dělala zkoušky. ,,Vybrala jsem jí dvě luxusní školy, ale ani na jednu se nedostala, byl tam
velký nával". - ,,To víte, letos byly silné ročníky", utěšovala ji vedoucí. S padesátimilionovou Ukrajinou budou
silné ročníky každý rok. Je mi opravdu líto, že se její dítě nedostalo na naší školu místo našich dětí.

12.4.2023:
Po březnové demonstraci mi napsala Dívka z Povodí Labe, jaké hlášky musela vyslechnout v práci od oč-
kovaných lidí. (U nich v práci je vůbec veselo. V covidových letech bylo na denním pořádku, že očkovaní
útočili nejen slovně, ale agresivně i fyzicky napadali neočkované na chodbách a u automatů na kávu. Zřejmě
mimořádně vydařené hnízdo debilů). Že jsme si konečně pod sebou podřezali větev a že vůbec nechápou,
proč vlastně protestujeme, vždyť se máme dobře.
Je to postoj ochočených šimpanzů, kteří dostanou denně svůj banán a nechápou, že díky šířící se devastaci
naší země a našeho státu mohou každou chvíli zrušit i tu jejich ZOO.
Ta větev, to budou zřejmě ty nainscenované sehrané scénky před a po demonstraci, o kterých se lidé, co tam
byli, dověděli až z televize.
Když uvážíme, jakou práci si již na této demonstraci dali s nastrčenými provokatéry včetně ukrajinských vojáků
v civilu a jinými herci i z řad policistů, je v tom evidentně širší a významný plán a umím si představit, jakou hoňku
mají teď scénáristi a režiséři a odborní poradci, aby stihli vše připravit na tu další, když Rajchl vyhlásil - nesmyslně
měsíc předem (takové věci se dějí vždy spontánně)- obsazení vládních budov. Předpokládám, že tam bude atmo-
sféra již podstatně hustší, zejména proto, že to bude ve scénáři, a že záměrem a cílem této akce - jejich akce -
bude demonstranty jakožto extrémistickou organizovanou skupinu postavit mimo zákon.
Pokud tedy půjdete na další demonstraci, dávejte na sebe pozor. Užijte si ji, ale nenechte se vlákat do pasti.
Zrovna včera jsme se opět s někým shodli na tom, jak moc z toho Rakušana stříká, že by nás, kdyby jenom
trochu mohl, postavil ke zdi. V jeho očích můžete číst jak v otevřené knize, jak moc by to chtěl.
Můžeš si být jistá, milá vládo zrádců, že sympatie je stejná na obou stranách.

13.4.2023:
Včera jsem poslouchala jeden rozhovor s paní Švihlíkovou. Mluvila o tom, jak by vláda mohla vylepšit svoji-
naši finanční situaci. Říkala, že by nešla cestou výdajů (vlády), jak někteří navrhují, ale příjmů. Mělo by se do-
hlédnout na to, aby tu platily daně cizí firmy, které tu mají nesmyslné daňové ráje a pouze těží atd. S tím samo-
zřejmě nelze než souhlasit, tuhle černou díru tu zavedli Klaus se Zemanem a od té doby se stále zvětšuje.
Pokud jsem to správně pochopila, nesouhlasí se zrušením EET, považuje to za odliv financí. Pokud vím, po zave-
dení EET skončilo mnoho živnostníků na pracáku, ne proto, že by kradli, ale protože pořízení a provoz kasy
převyšovaly jejich zisky či je téměř pokryly. Za sebe se domnívám, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci a kdyby
nebyli zoufalí a kdyby se na úrovni státu tolik nekradlo, nebylo by žádných takových opatření zapotřebí, neboť
každý by rád a ochotně svými daněmi přispíval na chod země, ve které se lidem daří dobře.
Já osobně bych ale rozhodně šla též cestou výdajů.

Taxikář operující v oblasti Hradce králové měl v minulém roce obavy o své živobytí, neboť lidé nemají peníze
a nejezdí taxíky, ale teď je za vodou. Má skvělé tržby. Vozí Ukrajince z ubytovny za městem. Zopakuji jeho slova
co nejpřesněji:
Tak čtyřikrát za den jezdím na sociálku pro formuláře. Dvěstě tam, dvěstě zpátky. Přitom přímo před ubytovnou
je zastávka autobusu. Pak jezdíme na pumpu pro chlast a cigarety. Největší rita ale začínají večer. Přes den
chlastají a spí a večer si jezdí do města pro kebab. Třista tam, třista zpátky. Dají mi cokoli, vše, o co si řeknu.
Žádný problém. Vytahují obrovské balíky peněz. Jsou to většinou mladí lidé mezi šestnácti a pětadvaceti lety.

15.4.2023:
Takže, abych dokončila myšlenku (v naší obci nešla dva dny elektřina): můžeme optimalizovat a hledat nové daně,
ale stejně je nejdůležitější, co s nimi vláda udělá. Pokud bude vyhazovat a rozhazovat jako teď..., zkrátka vždy se dostaneme zpět k tomu, že v našem případě platí, že je úplně jedno, kolik státu odevzdáme, jestliže se nic nevrátí
k nám. Kdyby se v první řadě zamezilo výdajům typu Ukrajinci či Babišovy dotační podvody, mohli bychom mnoho daní možná i odpustit, a stále by bylo dost.

V pořadu M. Jílkové jakož i jinde mě zaujala jedna věc: řečníci s protichůdnými názory se chytali za slovo a rvali
za každou nepravdu či to, co za ni považovali, ale někdo řekl něco o tom, že Putin hýbal s cenou plynu a díky tomu...,
a všichni svorně mlčeli. Všichni ví, že je to lež, ale tahle lež a jí podobné jsou tabu.
Celá tahle situace s Ukrajinou mi nejvíce připomíná pohádku Císařovy nové šaty. Kdy už se najde nějaké dítě, které
ukáže prstem a řekne nahlas: ,,Ale vždyť císař je nahý!"?

16.4.2023:
V minulých dnech jsem zaznamenala silné změny v energetických polích. Mnoho lidí to mohlo pocítit v podobě
drobných depresí, nejistot a stavů nervozity. Není to ale proti nám, transformace se někdy odehrává za nepř-
íjemných pocitů: Věřím, že se věci začnou blížit k lepšímu. i když asi ne nejpříjemnějším a nejměkčím způsobem.
Můžeme také zaznamenat nějaké poruchy v atmosféře.

Dívám se zase jednou na Hrátky s čertem a žasnu, jak je tento film neustále aktuální, znovu a znovu.
,,Stačí jen malé píchnutíčko ", říká čert. Dostanou pak od pekla, po čem touží, ale podepsat je třeba vlastní krví
a samozřejmě pak ztrácejí duši.
,,Holky jsou divoký, spustily se z nerozumu", omlouvá dragoun. Zatímco poustevník míní: ,,Kdo jednou podá
peklu ruku, ten je zatracen na věky". A pak ta kouzelná věta, kterou volá za odlétajícím plačícím andělem:
,,S takovou sentimentalitou bychom to daleko nedotáhli, anděle!"
No, je to složité. Asi je ideální něco mezi. Nebo možná není.
,,Třicet let žiju jen o chlebu a kobylkách", říká poustevník. No -- teď to budeme mít dva v jednom.
Když jsme se v únoru vraceli z Německa, zastavili jsme se v Lidlu. U nás právě mouka letěla nahoru, tak jsem
vzala pár kilo na zkoušku a pár dalších věcí. Krásná zlatavá mouka za 0,80 E. V březnu jsme tam měli opět
cestu, tak jsme vzali další, neboť u nás cena mouky, která má barvu a konzistenci omítky, stále stoupala..
Mezitím se, pravda, cena trochu změnila. Stála 0,70 E. Já se k poustevníkově kobylkovému programu určitě
nepřidám. Od té doby, co peču z německé muky, nemá můj chleba chybu. Předtím mi stále nechtěl kynout
,,Válečné štěstí Martinu Kabátovi přeje", říká dragoun, když shrabuje váčky s penězi, které vyhrál na čertech.
Namísto toho vrchní čert říká toto: ,,O peníze mi vůbec nejde". Zajímala ho duše. ,,Má pro mě cenu tak říkajíc sběratelskou". Duši Martina Kabáta vidí jako obzvláště cenný exemplář. Duše čestného, spravedlivého,stateč-
ného člověka je pro peklo velmi cenná. Když Káča zjistí, že ji čert za její úpis odnesl do pekla, rozzlobí se: ,,Tak
ty jsi oklamal chudý poctivý děvče!". (,,Chudý" můžeme přeložit též jako chudý nějakým smyslem). Zatímco
čert se hájí: ,,Nadřízenýho se musí poslouchat, Kačenko!" Duše se pak předávaly dál, vyšší instanci, ,,předsta-
viteli první mocnosti světa". A tak dále, vlastně bychom mohli odcitovat celý film. Vidíte, jak je tato pohádka
nadčasová a obsahuje všechny vrstvy všeho, co se děje i nyní.
Přeji vám - nám, ať se vám - nám to dnes - letos podaří.

19.4.2023:
Včera jsem si k obědu konečně otevřela dlouho odkládanou knížku: Zločin a trest. A bylo to tam, hned
na první straně: ,,Čeho se lidé nejvíc bojí? Zajímavá věc - nového kroku, nového vlastního slova, toho
se bojí ze všeho nejvíc..."
Že by něco jako ,,Vždyť císař je nahý!" ? Koneckonců, přesně tohle tento rok očekáváme...

Letos stejně jako již dvakrát jsme s Janem udělali inzertní akci ,,rostliny zdarma". Vykopávám byliny
a květiny, které moje zahrada již nepojme nebo jich tolik nepotřebuji, a rozdávám lidem v Praze. Je s tím
sice samozřejmě více práce, než to hodit přes plot, ale nemám ráda, když se vyhazují věci, které by ještě
mohly někomu posloužit a udělat radost, v neposlední řadě při současné ceně rostlin též ušetřit dost peněz,
a za ty zážitky to stojí. Většina lidí nechápala, že za to opravdu nic nechci. Jan získal dvě čokolády a já jsem
je přidala do mrazáku k těm loňským. Přišla jedna dobře vypadající mladá žena s luxusním kočárkem. Snažila
se moc nemluvit; bylo mi to jasné. Měla nový dům a potřebovala osázet zahradu. ,,Co byste potřebovala
z bylin?" - ,,No nevím..." Zahleděla jsem se na ni: ,,Meduńku na nervovou soustavu...?" Nikdy jsem neviděla
takové přikývnutí. Naložila jsem jí kočár vším, co by se jí ještě hodilo. Někteří lidé si přijeli jen pro pár bylinek
a řekli mi, že to není ani tak kvůli tomu, že jsou v obchodě drahé, ale proto, že se jim ty kupované z řetězců
nechytli, a byli rádi, když jsem jim řekla, že ty moje jen těžko zahubí. Párkrát jsem musela i odběhnout od práce
- děkuji dotyčným za trpělivost. Jednou jsem takto zvedla telefon a ozvalo se: ,,Ja užé před vášim dómom".
Velmi mladá žena u přehlídky rostlin v kufru mého auta nejprve klopila oči a uhýbala pohledem, ale
když zjistila, že jsem milá a laskavá, roztála: ,,Mám nový dům a úplně prázdnou zahradu! V tom domě předtím
nikdo nebydlel. Potřebuju se o něco starat..".
Co pro začátek třeba o nás?"
Naložila jsem jí igelitku. Když jsem se pak o tom zmínila jedné paní, jen tak, aby řeč nestála, o těch dvou
nových domech s velkou zahradou, řekla: ,,No, tak ale asi ne všichni.." To je pravda. Až je budou mít všichni,
nebude už ale lehce pozdě zamyslet se, jestli jsme to s tou pomocí v nouzi kapánek nepřehnali?

20.4.2023:
Dnes mě syn opět týral sledováním pořadu M. Jílkové. Když dotyčná připomínala, jak lidé v Číně byli týráni
za doby covidu, kdy jim například zavřeli celou tradiční pou´´ť kvůli výskytu jednoho nakaženého, Jan dotčeně
vylítl: ,,Jak to? Vždyť jste je dávali za příklad! Jací jsou zodpovědní!"
Někteří lidé se nebojí říkat ,,nová slova". A říkají je, jako by tak mluvili odjakživa.
Markéta Pekarová, jejíž vystupování je všestranně opravdovým útokem na moje zdraví, nalomené již projevy
Babiše, se rozhodla s odhodláním aktivistky typu Greenpeace kopat za Tchaiwan proti zlé Číně a s pubertální vzdorovitostí a dětským sebevědomím jí to natřít jak ještě nikdo. Zazářila též radostí a pýchou už spíše na úrovni mateřské školky nad vyznamenáním od Zelenského, podobně jako září děti, které dostanou poprvé v životě 
,,Mokré vysvědčení" s obrázkem kapříka nebo želvičky.
Bylo štěstím, že na obrazovce neběží číslo, na které můžete psát sms, protože bych asi nevydržela a napsala
té dámě v černém kostýmu, o kterém se domnívá, že jí sluší, že pokud tomu rozumím, Tchaiwan uznává,
a Donbas ne. Čínským prezidentem opovrhuje, ale Zelenského zbožňuje (velmi očividně). A přitom ideologicky
v tom až takový rozdíl není, že. Až Amerika napadne Čínu, jak údajně hodlá, neboť Ukrajina ji už nebaví, ale
hlavně by potřebovala zase někde něco ukradnout, bude o čínském prezidentu říkat, že bojuje také za naši demokracii? Nebo jakou básničku se máme naučit? Jaká by se paní Pekarové líbila? Že Amerika bojuje za zájmy Ukrajiny, a tím hájí také naši svobodu a mír?

27.4.2023:
Dneškem začíná lidstvo moudřet. Začne rozeznávat cíle - své cíle. Amerika začne padat. Přestane být chválena.
Asi před deseti dny začala možnost osobního rozvíjení se jednotlivců. Uskutečňování vlastního potenciálu. Lidé
se začnou vyhýbat odpovědím, budou chtít mít nejříve jasno. Začnou pochybovat i o sobě: mýlil jsem se? Nemýlil
jsem se pak náhodou i ve všem ostatním? Lidé se budou udobřovat. To je dobře, protože se tím zabrání (může
zabránit) velikým povodním v létě a také zemětřesením, které (jedno) by se odrazilo dokonce i u nás. Konec
lajny Leyenové. Lidé už nebudou chtít být tak hloupí. V Africe by v létě mohly hrozit nějaké masakry. V létě se
ačnou v hojném počtu objevovat srdcaři, lidé s nemocným žilním systémem a poruchami na srdci, s nepravidel-
ným tepem a arytmií, a to nejen srdeční, a začnou se nad sebou zamýšlet. I jiné druhy arytmie (třeba hudební,
že?) se týkají srdeční nedostatečnosti. Na podzim by se mohla začít vytvářet líheň vzdělanosti, inteligence
a dokonce spravedlnosti a pravdivosti. Během léta by se mnoho lidí mohlo začít ptát. kdo nám (mi) to udělal?
Ukrajinské děti se po prázdninách na školách nebudou chtít učit česky; zvykli si na to, že je všechno po jejich, domnívaly se, že se tu za chvilku bude spíš oficiálně mluvit ukrajinsky. Češi se ve druhé polovině roku už přesta-
nou tolik bát.

Před asi dvěma měsíci jsem přitáhla ze sekáče takový tmavě zelený mírně chlupatý obleček a nadšeně
jsem ho ukazovala svému synovi: ,,Ten je boží, co? Že mi sluší!?" Věnoval mi krátký pohled a stručně přikývl:
,,Ano. Vypadáš jak lišejník".
V téže době jsem zaznamenala, že jdeme, že se většina z nás přesouvá do jakési ,,rostlinné fáze", jako
bychom se více přibližovali rostlinnému druhu; s měkčími, řidšímu esencemi. Budeme tím mít mnohem více
možností. Budeme moct lépe pěstovat neutralitu. Budeme lépe vstřebávat světlo. Budeme v mnohém
tolerantnější. Vysvětlím později.

30.4.2023:
,,Čaputová s Pavlem jeli do Kyjeva", informovala jsem Jana, když v pátek přijel. ,,To je dvojka. Fakt teda nevím,
k čemu bych je přirovnala". ,,Blbý a blbější?", navrhl můj syn. Pak se ale rozzářil novým nápadem. ,,Ne! Spíš
jako ten seriál: blondýna, kutil a zabiják! Tak teď už jim chybí jen ten kutil".

Nedávno mi psal jeden muž kvůli fence jeho přítelkyně. Byla ve velmi špatném stavu, již několik dní a nocí.
Nepamatuji se už na detaily, ale bylo to s ní zlé, nic nepomáhalo, byl to starý pes a panička se dohodla 
 doktorkou, že jí večer přijde dát injekci. Muž mi psal zoufale, neboť zbývalo už jen pár hodin. Znovu opakuji:
v takovém případě volejte, nepište. Klidně opakovaně. Tuhle sms jsem naštěstí našla včas, Viděla jsem, že je
pes uvnitř ve své hlavě neuvěřitelně zmatený, až to s ním jakoby mlátilo. Mohlo se to podobat epilepsii či slabé mozkové mrtvici, ale bylo to trochu jiné. Potvrdili mi, že se zmateně chová. Taky je tak nějak podivně otrávený,
říkala jsem jim. Příčinu jsem už ale viděla: ,,Nebyla v nějakém těsném kontaktu s někým očkovaným?" Řekli, že
ji o víkendu měli u sebe a venčili rodiče. ,,Já něco udělám, ale musí hned ven, vyběhat, vydýchat to". Pes se
pak prý opravdu sám začal stavět ke dveřím. Večer byl veselý a v pohodě a paní veterinářka ráda odešla tak,
jak přišla.
Pro zvířata platí totéž, co pro děti: nenechávejte je s očkovanými lidmi; když s nimi tito budou ve velmi těsné
blízkosti, budou s nimi spát, mazlit se, chovat je, mít je na klíně, víc než chvilku, hodně riskujete.
Nezapomínejme, že to, co udělali kutilové - zabijáci, není minulostí, není to za námi. Stále se to děje.
A vlastně je to teprve před námi.

Jeden Ukrajinec, kterého znám už léta, mi říkal tak před rokem, že se jeho dcera dala na tetování; slušně
si tím na Ukrajině vydělává. Touží ale jet dělat tuto práci do Prahy. Tam by si vydělal mnohonásobně víc.
Její sen se jí už splnil. Přijela sem jako válečný utečenec, z místa, kde je celou dobu klid a mír a zbytek její
rodiny tam vesele dál hspodaří, bere naše dávky a pracuje v Praze v tetovacím salonu a vydělává velký
peníze, jak mi sdělil pyšně její otec. Ve studiu, které patří Rusům. Pracuje tu pro Rusy.
Máte někdo lepší příklad výsměchu a pohrdání naším národem?

Těsně po volbách řekl na Slovensku generál Pavel, kterého při nejlepší vůli nejsem schopna vnímat jako
prezidenta, podobně jako tohoto papeže nejsem schopna vnímat jako papeže, o nás, kteří jsme demon-
strovali za naše práva a demokracii, ,,Tyhle lidi nemůžete brát vážně". Tak to jsme my: ti, které nemůže
brát vážně. Jeho národ.

5.5.2023:
Nedávno mi říkala kamarádka: ,,Tys říkala, že to Pavel nakonec neudělá, ale podívej, už sem povolal
americká vojska!"
Zaprvé jsem říkala ,,nakonec" - tohle se ke ,,konci" teprve blíží, zadruhé ,,to" o tomhle nebude. Tohle
jsme očekávali. Uvidíme, k čemu to lidé použijí. Jestli ke zbabělosti, nebo ke vzpouře.
Minulý týden byla u mě paní, co žije na kraji Prahy blízko Klánovic. Býval to krásný kout, všude samá
příroda. Teď chodí na procházku dlouhou řadou plechových hal. Říkala mi: ,,Ty haly jsou Američanů,
prodali jim i pozemky, na kterých ty haly stojí. Prodali jim i letiště. Proč bychom my potřebovali letiště
pro naše letadla, že? Přistávají tam teˇď stále výhradně americká letadla. Nejhorší je, že nikdo neví, co 
se v těch halách, hned za našimi domy, děje. Vyrábějí tam další virus? Nebo montují zbraně?"
Tak co, skautíku, jakou sviňárnu zas plánujete?

8.5.2023:
Tato zpráva asi stojí za zamyšlení a je vhodná i pro slabší počtáře:
,,Ukrajina říká, že nemá nic společného s nočním útokem dronu na Kreml a že o tom nic neví. Zajímavé
je, že ukrajinská pošta hned druhý den ráno oznámila, že k této události vydá novou poštovní známku
a představila její podobu - obrázek hořícího Kremlu. Po útoku na Kerčský most na Krym měla druhý
den známku kompletně graficky zpracovanou a vytištěnou na desce velikosti billboardu. Holt rychlá pošta..."

Na budově Městské knihovny v Plzni ukrajinskou vlajku vystřídala americká. Plzeň slaví 78. výročí vybom-
bardování Škodovky a dalších (výhradně) strategických bodů Američany v poslední den války.
Zajistili si tak naši závislost na jejich pomoci. Jako vždy a všude.

Velmi nerada se uchyluji k přepisu nějakých zpráv či dokumentů, ale tohle mi přijde důležité.
,,Americká vláda vydala dokument určený americkým podnikatelům. Píše se v něm, že v ČR bude k dispozici
spousta majetku na prodej. Jedná se o majetek státu ve výši 487 miliard Kč´´ = 52 podniků 100% vlastněných
státem a 3 podniky v nichž je stát majoritním vlastníkem (např.ČEZ)). Píše se tam, že jsou to strategické
podniky v oblasti energií, poštovních služeb, komunikací a dopravy a bylo by je dobré koupit a mít z nich
pak zaručené dividendy. Fialová vláda vyrobila za jeden rok dluh ve výši poloviny státního majetku
(poloviny z těch 487 miliard) a kupci se už chystají".

Když jsem na nedávné demonstraci nesla transparent s nápisem ,,AMERIKO, MY NEBUDEME TVÝM
PROTEKTORÁTEM!", jeden muž nalevo znechuceně přivřel oči a pomalu a významně zavrtěl hlavou
zhnusen a znuděn dalším z těch statisíců debilů, zatímco jiný pán po mé pravici se během mé chůze
lehce dotkl mého ramene, aby mě pozastavil, kývl hlavou k transparentu a řekl: ,,Ne, nebudeme. My
už jsme".

12.5.2023:
     Dnes jsem pozorovala našeho kocoura, jak vypuzuje z našeho dvora kocoura od sousedů. Zahnal
ho přes naši zídku, ale s tím se nespokojil a neohroženě se mu postavil ještě i na protější zídce přes silnici.
Vyhnal ho z našeho území a ubránil naše hranice a pro jistotu ještě i přes ty sousední. Tak aspoň někdo.

Kdy už se u nás najde nějaký prezident či premiér, který řekne: ,,Tohle je naše země! Táhněte!"? 

     Po internetu koluje petice proti smlouvě o amerických posádkách. Ráda bych takovou podepsala, ale
komunistům opravdu nemůžu, vždyť právě ti vychovali všechny ty Zemany a Babiše a Pavly, jsou to jejich
šajby. A protože si nezměnili jméno a hlásí se stále k tomu starému, hlásí se tím automaticky i ke všemu,   
co tu dělali.
Já jsem se za socialismu narodila a vím, jaký to byl dobytek, takže opravdu NE, a to ani pro dobrou věc. 
     Pokud se někdo příchodem Američanů neznepokojuje, měl by. Odevzdáme - li jim řady letišť, objektů
a všechna výsadní postavení, bezcelnost, beztrestnost, podnikání bez daní, možnost sáhnout na majetek
kohokoli z nás a hlavně nemožnost, ba přímo zákaz jakékoli kontroly čehokoli, co tu podnikají a dovážejí 
a přivářejí (a ještě jim za veškerou tuto jejich činnost zde zaplatíme), můžeme kromě předpokládaných
jaderných zbraní či chemických a biologických laboratoří (neboť na Ukrajině už je nechat nemohou a je
třeba je přemístit do nějaké jiné nedůležité země) očekávat i kvetoucí obchod s drogami, zbraněmi a vším,
s čím Američani tak rádi obchodují. Pokud vám lezou na nervy agresivní a namyšlení Ukrajinci, kterým vše-
chno projde a na které si žádný úřad včetně policie netroufne, proti těmhle parazitům jsou sotva slabý
odvar. Ukrajince platíme, aby nás vyžrali a vytírali si s náma zadek, a těmhle budeme bohatě platit za to,
by nás zcela zotročili.
 Asi rok před těmito volbami prezidenta se ve zcela veřejném projevu vyjádřil jeden vysoký americký 
činitel, že už jsou klidní, že se v Čechách budou hájit americké zájmy, neboť  tu budou mít svého člověka
(ne ,,kdyby vyhrál", ale prostě ,,budou"). 

     Pokud máme v poslední době informaci, která je určena všem, je to tahle: je třeba stále protestovat.
Není ani tak nutné, aby byly miliony lidí na demonstracích (můžeme se klidně střídat), ale je třeba stále
se bouřit a nesouhlasit a veřejně a jakkoli protestovat. Tyto protesty mohou mnoho změnit a vytvoří
jinou, novou energii, nové možnosti.

     Je třeba říkat věci veřejně. Mnoho z toho (až s podivem), co se řeklo či napsalo - odhalilo včas, tady
i v zahraničí mnohému zamezilo a zlikvidovalo mnohé plány. Není to zbytečné. Je to jedna ze základních
obran a účinných strategií.. 

     Vlastně se těším, až se to všechno náhle otočí. Rusofilie bude příjemnou a legrační změnou. Zjištění,
že jediný, ke komu se vlastně můžeme či svět může obrátit pro pomoc, je Rus, by bylo též pikantní
obměnou. Jen se to nesmí přehnat.

15.5.2023:
     ,,Ale oni musí vidět, jak nám lezou na nervy, a musí už cítit, že je všechno dočasu, ne?" , ptala se mě
dnes kamarádka.
Odpověděla jsem, že se obávám, že ne; že se spíš domnívají, že je všeho dočasu pro nás.
     Jeden muž šel cosi vyřizovat nebo vyzvednout do nějaké firmy a tam pracovali Ukrajinci, kterým
nerozuměl. Řekl, že jim nerozumí a oni se do něho velmi hrubě pustili: ,,My se česky učit nebudeme. 
Ty se začni učit ukrajinsky, protože za rok už se tu všude bude oficiálně mluvit jen ukrajinsky!"

     V poslední době jsme si všimli, jak jinak se začala chovat některá zvířata. Speciálně dravci. Draví ptáci, 
v našem okolí krahujci, bezostyšně útočí na slepice na dvorcích, sedají na krmítka pár metrů od našich
oken, kde čekají na ptáčky, které tam krmíme. V Praze straka usedla na zábradlí mého balkonu a naklo-
něna chtivě zírala do holubího hnízda na zemi. Holubice vyděšeně prchla, nepokusila se vzdorovat. Dnes
mi totéž vyprávěla paní, co přijela z jiného okresu. U nich se přemnožily straky. Plení hnízda zpěvných ptáků
jedno za druhým. Počkají si, až je mláďatům přesně pět dnů, a pak se na ně vrhnou. Ptáci zahnízdí znovu
a straky udělají totéž. ,,Nejhroznější pro mě je ten brutální organizovaný útok", říkala mi. ,,Nikdy dřív bych
tak nepřemýšlela, ale teď bych byla pro to, aby se začaly střílet. Ne aby se vyhubily, ale zredukoval se
jejich počet.  Vždy´ť zničí všechny ostatní ptáky. Když tu budou dvě, moc toho nezvládnou. Ale je jich tu tak
deset na jeden kilometr. Plení postupně jednu zahradu za druhou.

     Nepřipomíná nám to něco? Co ještě horšího začne plenit naše potomstvo?

     Před časem se mě jedna dívka ptala, co si o tom myslím, že nějaká žena na internetu tvrdí, že Američani
na nás pouští nějaké vlny, kterými nám ovlivňují naše myšlení. Já bych se k tomuto názoru přiklonila, jen
jsem, aspoň v době dotazu, viděla na 1. místě Ukrajince, i když jistě s požehnáním a nápaditostí Ameriky.
Vlny Ukrajiny zněly na téma loyálnosti k jejich problému. Vlny Ameriky, které teď budou moct vysílat
z bezprostřední blízkosti, k poslušnosti.
Můžeme jít proti vlnám. Nemusíme se bát něčeho, co si někdo přeje za nás. Můžeme si přát něco jiného.

     Před asi dvěma lety jsem na doporučení kamarádky navštívila člověka, co určitou metodou za pomoci
nějakého přístroje s radarem opravoval některé chyby - hodnoty v buňkách, aspoň tak nějak to prezen-
toval. Přišla jsem se smrtí za krkem a odešla bez ní, takže u mě celkem dobrý. Zajímal mě ten přístroj, údaje
na něm byly v ruštině. ,,Je ruský?", zeptala jsem se. ,,Ne, ukrajinský", řekl pán. - ,,Ale.. je to bezpečné? Vy-
hodnocuje  vaše údaje, a ten radar - kdo určí, co pouští zpátky?" Podíval se na mě se zájmem, chápavě se
pousmál a rozhodl se, že mně to říct může. Přikývl: ,,Ten Ukrajinec, co mi ho kdysi prodával, mi řekl a zdů-
raznil to: TENHLE je pro ZLEPŠENÍ zdraví". No jestli jsem si to nemyslela, že je to spíš jen vedlejší odpad
zamýšleného produktu.

     Mnoho mimozemských druhů přestalo mít možnost se sem dostat. Řeší to v hlavách našich spoluobčanů.
Nejprve se tito tvorové odjinud pokoušeli získat jejich těla, ale byli vyprovozeni. Pak jejich duše (narazila jsem
na jeden případ problémů způsobených alergií mimozemské entity na lidskou duši). Snažili se získat lidskou
duši v lidském těle pro sebe, ale i to pohořelo. Snažili se zmutovat lidskou duši na svoji duši, kterou si začali
vytvářet, či zkrátka na svoje možnosti, ale ani to se nepovedlo. Teď se snaží zmocnit se jejich ducha. Jsou 
v tom poměrně úspěšní. Ale ztratili čas. Kdyby se zcela zmocnili těl, duše a duch by byly pro ně hračka. 
Ztrácejí čas. A to nám pro tuto chvíli musí stačit. S tím můžeme být prozatím spokojení.

     Napsala jsem nedávno ,,budeme tolerantnější. Vysvětlím později". Tato tolerance k jiným se týká jejich
rozhodnutí. Přestaneme vysvětlovat. Necháme je jejich názoru a příčině jejich utrpení, kterému se tak vysta-
vují a budou vystavovat mezi lidmi.

16.5.2023:
     Několikrát se mi v poslední době mihl před očima válečná konflikt v naší zemi, prostě skutečná válka.
,,Proti komu, proč?", snažila jsem se pochopit. Ale nic pochopitelného se mi neobjevilo. Teprve včera mi
svitlo. Nikdo, kdokoli. Kvůli ničemu. kvůli čemukoli. Američani vždy rozpoutávají válečný konflikt, aby ospra-
vedlnili svůj pobyt, svůj vpád do nějaké země - zvlášť když vědí, že je tu nechceme, kde je třeba zasáhnout
kvůli...to je jedno, kvůli čemu. Vyrobí nepřítele (to budeme asi my), často je sehrajou sami, a pak zachraňují.
Stále dokola stejný osvědčený scénář, je neuvěřitelné, že jim to už tolik desítek let prochází. Teď, řekla bych,
budeme na řadě my. Takže to nesmíme dopustit. Představujte si, že to bude jinak. Všechno hned prohlídneme,
na nic neskočíme. Vezměme tuto hrozbu v úvahu a změňme realitu. Myslíte, že neumíte změnit realitu? Ale ano.
Vždyť už jste toho změnili tolik...

22.5.2023:
     Nedávno jsem dostala novou pěveckou zakázku, očima jsem přelítla stránky a usmála jsem se:
,,Nejsu já tak černá, jak sa ti uzdává". No tak nepochybně. Ale pokračovalo to dále: ,,Kde nemože slnce,
jinší je postava". 
A to ONI dobře vědí. Za covidové akce se nás snažili skutečně doslovně nepustit na slunce, pokusili se
navrhnout, že ta distanční výuka dětí se tak výborně osvědčila, takže by to mohlo pokračovat i dále, také
doktoři výtečně fungovali přes telefon, ještě lépe než bez něj, a teď  se vehementně zavádí stejné ,,fungování" 
na úřadech. Vše z pohodlí (zejména pro úředníky, o doktorech ani nemluvím) domova. Žádný sociální kontakt
a žádné chození ven. Důchodcům za covidu vzali většinu důvodů, pro které se vůbec aspoň někdy donutili 
vyhrabat ven: zajít si na poštu pro důchod, do obchodu pro rohlíky, v neděli do kostela a k doktorovi si postě-
žovat.  Začali nám brát slunce z našich myslí, z našich srdcí a našich duší. A ,,kde nemože slnce, jinší je postava". Člověk, který ztratí světlo, u kterého převládne tma, začne hrát jinou postavu. Přestane mít spojení se sebou
a stává se figurkou, se kterou je snadné hýbat. Je slabý, deprimovaný, cítí bezmoc, ztrácí vytrvalost, chřadne.
Je nemocný. Opustí svoji roli. Stane se figurkou.
     Nesmíme dovolit scénáristům, aby přepsali naše životy.

25.5.2023:
     Cigánka, kterou mám zpívat, je obecně pojímána, jak jsem slyšela v různých nahrávkách, jako osoba
romantická, hlubokomyslná, uvědomující si, hledající a litující svých prohřešků. Člověk by s ní měl soucítit
a litovat ji pro její nešťastný život. Měl by ji chápat a ocenit její snahu.
Já  jsem se rozhodla, že jí milost nedám. Je to, co je: zoufalec, kterého litovat a do kterého vkládat jakékoli
naděje je ztráta času. Lomí sice rukama a dovolává se Boha, aby ji naučil cítit, ale vzápětí nemilosrdně svede
ubohého Janíčka, způsobí mu silné trauma a zřejmě mu zkazí celý život. Je černá zvenku i zevnitř. Její snaha
být dobrou jí dlouho nevydržela, byla - li tu vůbec kdy.  Lituje pouze sebe, ne ty druhé. Možná se jednou 
zlepší, ale v tomhle životě  to určitě nebude.
V neděli jsme měli zkoušku a když jsme všichni dorazili, tenor se rozhlédl po zkušebně v kostele Husitské
církve a začal vyprávět, že tady byl poprvé jako malý chlapec. Později se ale rozhodl, že s tímto nábožen-
stvím nesouzní a konvertoval ke katolíkům, kteří pro něj jsou o něco málo přijatelnější. Bylo to pro něho
evidentně velmi důležité. ,,Teď jsem tedy římský katolík", uzavřel svůj proslov téměř slavnostně. Stáli jsme
zaskočeni jeho přebytečně dlouhým, závažně intimním sdělením a nevěděli, co si s ním počít. Dámy ze sboru
se po sobě nejistě dívaly. Mně a Kamile, které si myslíme, že člověk má být prostě sebou a hlavně nemá být
,,něčím", se trochu zavařily monočlánky. Přispěchala jsem na pomoc taktně ukončit trapnou situaci a věc
jsem uzavřela: ,,No vidíte. A teď vás tady svede cigánka". 

     Někdy to trvá dlouho, ale nakonec se věci vrátí do normálu, přirozeného procesu, na začátek. A i když
se někdo možná i velmi snaží být něčím, co není, nakonec - často i proti jeho vůli . setká se s pravdivou
realitou. A bude tím, čím je, Dokud se opravdu nestane něčím jiným.

28.5.2023:
     Nedávno jsem si přečetla článek - tedy došla jsem asi do třetiny - od doktora  Hnízdila. Pěkně v něm
klinicky popisoval psychopaty- též jsme měli v minulých letech s jedním takovým echtovým tu čest, takže
mohu  potvrdit: když se psychopat dostane k moci, stačí k nějakému stupni moci nad vámi či jen do pozi-
ce, kde může rozhodovat, začne rozhodovat za vás, tedy doslova za vás, nikoli pro vás, nikoli za vaše záj-
my, ale za jeho zájmy, i když se to navenek bude tvářit, že se stará o vás. Vždy se stará jen o sebe. Vám
zkazí život.
Někdy nebo spíše často - a možná to není náhodou - se skuteční psychopati vyskytují mezi těmi, kdo 
nad vámi mají velmi specifickou moc,  kde vás mají tak nějak ,,v hrsti". Kde jste do jisté míry bezmocní
a vydáni do jejich rukou. To se psychopatovi líbí a podněcuje to jeho nezdravé pudy. Vytahuje to na po-
vrch jeho mizerné vlastnosti (všimněte si, že v tomto bodě se to shoduje s působením očkování). Bude-
li mít psychopat s vámi spolupracovat, bude chtít, aby všechno šlo podle něj. Je schopen zahodit i svůj
nebo váš (původní) společný cíl, Bude chtít dominovat, věci řídit. Bude vás podnižovat, nemůže si pomoct.
A - ano, jak řekl pan Hnízdil - začne škodit. Čím dál víc. Jste jeho cílem, jste jeho zájmem, ale stanete se 
jeho obětí. Pokud neřeknete DOST. Tohle JÁ nechci. Nikdo mi nebude poroučet. Nikdo mi nebude vnu-
covat, co je pro mě dobré. 
Občas jsou psychopati v pracovních pozicích, ze kterých mohou o vás rozhodovat z podstaty a možností
těchto pozic. Doktoři - právníci - politici. Mívají problém se svým sebevědomím. Pokud je to tak, bude vás
chtít psychopat ovládat a vlastnit. V takovém případě nemusí a pravděpodobně nebude jeho cílem vaše
zdraví - výhra - štěstí - , pokud by to jakkoli narušovalo nebo nevyhovovalo jeho osobním nebo spíš osob-
nostním cílům.

     To jsem ale odbočila. Pan Hnízdil ve svém článku píše, že vlády jsou plné psychopatů. Že všichni ti Vál-
kové, Vojtěchpvé, Prymulové atd. ,,páchali dobro". Že si mysleli, že dělají pro nás to nejlepší.
     No to snad ne?!
Vojtěch, který uhýbal očima a propadal se do země, když opakoval ty Babišovy předepsané proslovy,
Prymula, co se našemu známému smál do očí, že by snad on nebo jeho rodina byli očkovaní...
A další a další, nebudu se rozepisovat, všichni víme, co se dělo. Tomu snad nikdo nemůže věřit?
Když jsem to četla, napadlo mě: CO MÁ TOHLE ZASE BÝT?!
My chceme, aby byli za své zločiny odsouzeni! A on jim takto vyrobí aliby? Chce jim zajistit nesvéprávnost?
je ten člověk při smyslech? Vždyť tohle je to nejhorší, co teď může říkat: mysleli to dobře, ale jsou nemocní...
Houby! Hajzlíci jsou to! A všechno páchali vědomě. Moc dobře věděli, co nám dělají. Moc dobře věděli, že 
jsou to lži. Jsou jak ta cigánka: černí do hloubi duše. Všechno je to jenom fígl. Nenechme je uniknout. Nene-
chme žádného Hnízdila ani nikoho dalšího zajistit jim aliby.

5.6.2023:
     Minulý týden mi volala nějaká paní kvůli pejskovi. Byl po operaci nádoru. ,,On ale všechno kopíruje jen
od vás", řekla jsem jí. Řekla, že se teď skutečně ,,potýkala s nádorem". Chvíli jsem řešila pejska a pak jsem
se jí zeptala na očkování. ,,Tak i tohle tam vidíte...", povzdechla. (Neviděla. Jen se mi udělalo špatně, když
jsem přejela přes její systém, tím typickým specifickým způsobem, jak se to děje vždy u očkovaných). Prý
si bohužel nechala dát dvě dávky (zřejmě ji někdo donutil nějakým brutálním nesnesitelným způsobem, 
možná cestovka), ,,ale na třetí už jsem nešla!", řekla o poznání hlasitěji a velmi hrdě a srdnatě. Škoda, že
to odhodlání neměla o něco dříve. Připomíná mi to ty doktory - prý už se řada z nich omluvila. Jak řekl
můj přítel - ale až poté, co vyinkasovali.
Tato pozdní hrdost je jí už... jí už není moc platná. A tomu psovi, co mu kromě jiného vytrhali všechny
zuby, taky ne. Fence je teď sice už lépe, ale bude muset žít s touto paničkou i nadále. Tady máme další
příklad, jak očkovaní stále následně škodí dalším bytostem. Bylo by zajímavé zeptat se veterinářů na sta-
tistiku obdobných případů u zvířat. 

     Jak víme, Putin odstřelil na Ukrajině prakticky na metr (jak řekla kamarádka ,,dobrá práce ruské kontra-
rozvědky") sklady s jadernými zbraněmi. Jednou z největších hrozeb obsazení naší vlasti americkými vo-
sky je, že sem budou navážet jaderné zbraně; což je bez pochyby. My nemáme takové rozlohy jako Ukra-
jina, tedy tyto sklady budou v blízkosti měst a často přímo v nich. Putin nemá důvod zachovat se jinak.
Stáváme se bezprostřední hrozbou, stáváme se americkou základnou s jadernými zbraněmi namířenými
na Rusko, se souhlasem naší vlády. Proč by nás měl šetřit? 

     ,,Mějte s nimi soucit", řeklo mi ,,to" naposledy před několika měsíci. ,,Dělají si to stále horší".
Fungujeme na bázi kmene, podvědomé kmenové sounáležitosti a soudržnosti. Když bylo zle, hodní lidé
(ti zlí ne, to se nezměnilo), pokud jen trochu měli a mohli, dělili se s ostatními o stravu, snažili se umožnit
i jiným přežít. (Nepleťme si to s lidmi, kteří obírají vlastní kmen a živí cizí. To nemá nic společného se sou-
náležitostí, neboť oni s kmenem, který vykrmují, nesounáleží; je to přímo proti přírodě. Žádný pták nenosí
červíky do vedlejšího hnízda. Nejsou hodní, ale hloupí). Umožňujeme tak svému kmeni přežít.
     Psala jsem, že jsem před delší dobou byla u toho ,,pána s přístrojem". Pomohl mi. Po čase jsem se ob-
jednala znovu. Na konci, když jsem chtěla zaplatit, mi řekl, že ,,od bytosti, jako jsem já, si nemůže vzít pe-
níze", a mně se nikterak nepodařilo mu je vnutit. Nevím, co viděl, ale každopádně mi  práce, tentokrát ne-
pomohla. Zkusila jsem to po čase ještě jednou a vše se opakovalo. Práce nezabrala, nepomohl mi.
     Chceme - li někomu pomoct, nechme ho zaplatit. 
Neboť samozřejmě všechny naše potíže jsou výsledkem nějakého našeho ,,hříchu", někomu jsme ublížili,
byli nespravedliví, vypočítaví atd. To je to A, které nám říká současná ,,ezoterika", ale už nám obyčejně
neříká to B - neboť  je stejně účelová a zmanipulovaná jako všechna jiná náboženství - že stejným
hříchem nebo proviněním je i přílišná shovívavost, ustupování, bezbřehá tolerance, mírumilovnost, jejímž
výsledkem ale není mír. Mír - míra (něčeho) budou mít pravděpodobně stejný základ. Každopádně myslím,
že je mezi nimi přímá závislost a přímá úměra. A já doufám, že lid začne tuto úměru a míru konečně vnímat 
a začne vytvářet skutečný mír.
     ,,Mějte s nimi slitování" ale patřilo očkovaným. Těm totiž ještě stále posíláme ,,svoji krev", sílu z našich
buněk, naši vitálnost. Většinou to nevíme, nechceme to, ale děláme to. Musíme s tím přestat. Dlužíme to
tomuto světu. Děláme tím neskutečný hřích. Nevědí to, mají navrch a nemají tušení, že umírají. Žijí na náš
dluh. Ne na svůj, protože jim to dáváme dobrovolně. My to zaplatíme na sobě. Musíme si uvědomit, že jim
tím nepomáháme. A svět tím hubíme. Vydrží to, jen dokud jsme my. Až padneme my, padnou oni. Neza-
chráníme je. Neudržíme na světě dvě bytosti. Ptala jsem se, proč je to takové peklo. Proč je tak špatné
přiživovat ještě někoho jiného. Někomu něco předáme a prostě se najíme o trochu víc. V čem je problém
ve vesmíru? S čím se tu nepočítá?
,,Může dojít k paradoxu", zněla odpověď. ,,Lijete živou energii do neživých". Nevrací se k nám. Musíme ji
velmi těžce opět vyrábět. ,,Může dojít k vesmírnému paradoxu". Jejich provinění je velké. Stále to posu-
zujeme jako všechno, co se dělo dřív. Ale zdá se, že tato situace je diametrálně jiná, zcela výlučná, ojedinělá.
Zničili tento svět. V nějaké dimenzi se to již stalo. V jiné časově rovině je to již prokázáno. Chápete, co nám
říkají? Oni (očkovaní) tento svět už zničili. Dostali jsme se sice do jiné časové roviny, ale nejsme v ní natrvalo,
může se to kdykoli opakovat. A oni to bezesporu zopakují. Nemůže se to stát jinak, pokud nic neuděláme.
Pro začátek se smiřme s tím, že tu nemají být. Čím dřív se vzpamatují, tím líp pro ně. Čím dřív zjistí realitu,
čím dřív pojedou na svoji vlastní energii, tím dřív se vzpamatují. Mnozí mohou zachránit svoji duši, můžou
se s ní znovu spojit. Mohou... může se stát ještě cokoli. 

6.6.2023: 
     Včera jsem psala, že mír je věcí míry. Podívejme se třeba na malé děti. Budete - li na ně příliš přísní, 
začnou s vámi bojovat, protože cítí nespravedlnost. Možná pak budou v životě bojovat se všemi a se vším,
stejně tak jako když dostanou neúměrně velký prostor a naučí se tak tyranizovat všechny ostatní kolem.
Dovolíte - li jim všechno, budou s vámi bojovat, neboť se budou cítit nechráněné. Rodič, který nestačí na ně, 
je těžko ochrání před nepřítelem - tak to dítě vyhodnotí ; a bude vás nutit, ať své nesprávné chování napra-
víte. Pokud ho budete stále shazovat a ponižovat, bude bojovat s vámi, ale také se sebou a může svůj boj
prohrát. Pokud ho příliš chválíte, tím myslím opravdu příliš, to jest neúměrně, zakrní. Ustrne. Začne pouze
vyžadovat. Nebude - li za nic potrestané, nepozná hranici a celé kolečko se opakuje. Nemůže v tom být
nikdy spokojené, sebevědomé a šťastné. Zůstane už navždy nespokojené a frustrované. Jestli si teď říkáte
- vyžaduje snad dítě podle tohoto od rodiče trest, když zlobí? - ano, vyžaduje, I když nechce.
Na druhou stranu děti umí být velmi tolerantní. Chápou, že se mýlíme a máme své vady. Vyžadují jen spra-
vedlivé zacházení. Trest stejně jako omluvu. Poznají spravedlivý trest. Ví, kdy zlobí. Nespravedlivým trestá-
ním ho zničíte, spravedlivým můžete napravit. Bude příliš trestáno - někde si to bude vybíjet. Málo - čeká
ho ještě mnoho bojů v jeho životě. Bude agresivní a bojovat se všemi, kdo po něm budou vyžadovat
něco jiného, než na co je zvyklé. Vaše ochrana mu bude k tíži. Prostě rozmazlený spratek dřív nebo
později stejně narazí a nebude na to připravený. Stejné je to s pozorností či pozicí a také s penězi.
To nejdůležitější ale v tom celém je - míra všeho je závislá na vyspělosti duše. vyspělost duše je
v přímé úměře k přirozené inteligenci (nikoli k IQ). Někoho nezničí velké bohatství, naopak mu umožní
tvořit a vyrůst a nejen jemu, ale díky němu i mnoha dalším lidem. Dejte bohatství někomu jinému
a zničí svět.
Pokud se vám zdá, že se tu příliš často opakuje slovo ,,trest" a že je přece lepší snažit se s dítětem
domluvit, uvažujete zcela správně. Tohle všechno, co jsem jmenovala, platí poté, co se žádné do-
mluvy nezdařily. Když všechny mírové, inteligentní pokusy byly neúspěšné. Když i po úměrně dlou-
hém domlouvání a tolerování je subjekt stále dál zarputile hloupý. Pokud by potom nepřišel trest, je
konec se vším a se všemi.
Jistě chápete, že nemluvím jen o dětech.
     Naše vláda, ale i mnoho lidí u nás - a pro Rusko tedy bohužel my - jsme tím stupidem nechápa-
jícím míru své stupidity a také nebezpečí, které tato hloupost přináší. Myslím, že celkově již držíme 
světové prvenství, podobně jako s Babišem, kde jsme se dostávali právě na úroveň zkorumpované
mafiánské Ukrajiny. Celý svět už od této oficiální, Amerikou nadiktované verze couvá, snad ve všech
zemích se již mluví ve veřejných médiích o zločinech Ukrajiny na Donbase a Krymu a o dlouhotrvají-
cích plánech Ameriky na uchvácení bohatství Ruska i Ukrajiny. Pokud je někdo tak fatálně zadlužený,
jako je Amerika, ideálním řešením je zabrat jiné země a jejich bohatství, nerostné i průmyslové, zahr-
nout do svých aktiv.
     Lži v naší televizi jsou neuvěřitelnou kopií těch bohapustých až fascinujících zaprděných lží za so-
cialismu, které jsme denně poslouchali a četli a učili se ve škole. Dokonce i ten původně švihácký
Rakušan začíná mít ten známý strejcovsko-komunistický stranický výzor. Takový návrat k dětství
a mládí jsem si věru nepředstavovala.
     Ukrajinské vlajky ještě stále visí na úředních budovách, čímž jasně dáváme najevo svůj postoj:
jsme na straně fašistické Ukrajiny a genocidy ruského obyvatelstva, které - naprosto neuvěřitelné -
v Donbasu stále pokračuje. Putin dal návrh mírové smlouvy. Jako jednou z podmínek stanovil ruštinu
jako druhý úřední jazyk.. Donbas je svobodná odtržená země, kde v současné době žijí téměř samí
Rusové, takže by to mělo být již dávno samozřejmé. Předtím tam žili Tataři, kteří byli vyhnáni, decen-
tně  řečeno, ale to neřeší otázku, proč by tam měla být hlavním jazykem ukrajinština, řeč jiného náro-
da stará sotva dvě století, a proč by se tam za použití rodné řeči obyvatel mělo vraždit. Je to jako
bychom zakazovali Slovákům mluvit slovensky, protože po nějaký čas byli součástí našeho státu.
Dokonce ani Maďaři jim nezakazují mluvit slovensky, přestože žijí na jejich území - Severních Uhrech. 
Naproti tomu Ukrajinci se v zemi, která jim poskytla azyl, vyjadřují: my se česky učit nebudeme,
to vy se naučte ukrajinsky, za rok tu bude úředním jazykem ukrajinština. 
Jak to koresponduje s jejich politikou a chováním se k Donbasu? Kde je stejný metr? 
     Kamarádka se před pár dny zúčastnila Noci kostelů, v jednom starobylém pravoslavném zpívala 
se sborečkem. Každý měl na své vystoupení 15 min. a každý tuto délku dodržel. Až na ukrajinský
sbor, který se po pětadvaceti minutách právě chystal na další skladbu - Heroina Ukrajina! Tak odešla.
Ukrajinci na svém území zakazují pravoslavnou víru a likvidují pravoslavné kostely a kláštery, ale u nás
jim nevadí do nich vstoupit a vykravovat se tam bez respektu a ohledu k ostatním.
     Dáváme tedy palec nahoru genocidě národa, který nám neublížil, a jeho vrahům posíláme zbraně.
Vyvěšujeme jejich vlajku na jejich počest. Tent
     Největší ranou do mého srdce a do mé duše bylo, když mi někdo před pár týdny řekl, že ukrajin-
ská vlajka visí na Vyšehradě. Pouze ukrajinská, žádná česká. Vlajka takového ksindlu visí na nejstarším
dochovaném sídle českých panovníků. Žádná naše, jenom jejich.
     Pokud by někdo chtěl uspořádal pochod s cílem sundat ukrajinskou vlajku z Vyšehradu a pověsit
tam českou, ráda se zúčastním. Právníci by se mohli mrknout, kdo konkrétně takovou vlajku přikázal
na tak výsostné místo pověsit, kdo je ten zrádce naší kmenové hrdosti a suverenity. Bylo toho dost.
Míra únosnosti je mnohonásobně převršena.

17.6.2023:
     Poslední měsíce jsem si všimla, že více lidí trpí záněty či bolestmi dutin. Mně na to zabrala bylinná
tinktura Mucoben, asi běžně k dostání v přírodních prodejnách. Doporučuji. Dodržte dávkování.
     Na druhou stranu se opět vracím k varování před některými lékárenskými prostředky. Předl 
delší dobou jsem formou kvízu varovala před nosním sprejem Virostop a varuji před ním i nadále.
Dále se určitě vyhněte lékárnou nabízenému nosnímu spreji proti senné rýmě. Chceme tu být co
nejdéle, že ano. Tento sprej tohle zadání nemá.

21.6.2023:
     Pokud se vám v posledním týdnu dvou zdá, že se některé věci dějí podivně, například máte
ještě spoustu času a nejednou téměř jdete pozdě, máte pravdu. Časová osa poskakuje sem a tam.
Těžké věci se špatně dohánějí. Případně se zcela míjejí účinkem. Ale to se zas spraví.
     Čas je velmi proměnlivou věcí. Nehmotná substance, která je schopna ovlivňovat hmotu.
Na některé věci je ,,dost času" a pak jsou najednou pryč. Časová osa v těchto dnech je a ještě bude
nevyzpytatelná. Bude třeba některé věci dělat zavčas a raději trochu předem, protože když se
časová osa hne byť jen o kousek, může to být přesně ten kousek, kdy jsme měli něco, ale nestihli
udělat. Nechávejte si na všechno raději o mezeru víc, protože nová časová rovina nemusí úplně pře-
sně navázat na tu starou a vaše časová prodleva, se kterou jste počítali, se může stát nulou nebo
dokonce ztrátou. Prostě to prošvihnete. Nechte si mezi plánovanými schůzkami trochu větší mezery,
trochu větší jistoty.
Až překročíme časovou osu a dostaneme se do nové časové roviny, bude už na všechno času dost.
Musíme ale trochu přichvátnout, abychom ji stihli. Je to jako když musíte běžet, abyste stihli vlak.
Jakmile nastoupíte, můžete se v klidu rozložit na sedadle a vytáhnout svačinu. Máte před sebou
dlouhou cestu plnou zajímavých pohledů z okna a příjemné putování bez konce. Ani si pak nevšimne-
me, že jsme z vlaku vystoupili. Půjdeme od KONCE do nového POČÁTKU.
Teda aspoň někteří. Totiž vlastně všichni. Jen před tím novým počátkem nesmíme zavírat okna a dveře. 
Mnozí nás - vás budou odrazovat od našich cílů. Ale ty jsou pro nás všechny i každého zvlášť již nasta-
vené. Stačí je jen následovat. Časová rovina si vezme všechno, co bude potřebovat. Jen jí v tom nesmíme
zabránit a musíme ji nechat.

     Mnoha lidem již lezou na nervy ukrajinské songy, které jsme nuceni snášet na ulicích, v parcích
i jinde. Nedávno jsme si o tom povídaly s kamarádkou. ,,Kdy asi přijdou na řadu ty staré dobré,
mnohými staletími prověřené a osvědčené kýble s vodou?", říkala jsem. 
Jedna  paní z Pardubic takovou situaci ale vyřešila ještě originálněji a myslím, že by si v této kategorii
zasloužila cenu. Uprostřed panelákového komplexu - v jakémsi čtvercovém dvoře, kde se vše dokonale
rozléhalo - parta Ukrajinců týrala obyvatele touto děsivou hudbou, Lezlo mi to už na nervy a bylo 
po deváté večer, říkala. Tak otevřela okno dokořán a z kazeťáku na plný pecky pustila Alexandrovce,
takovou tu jejich zahajovací bojovnou píseň, kterou vždy začínaly jejich koncerty. A byl klid.
Druhý den se vše opakovalo na obou stranách a se stejnými body pro nás  Pro tentokrát byli Ukrajinci
vymýceni.
     Další den nebo o nějaký den později v tomto vnitrobloku nějaký ožralý Ukrajinec vyřvával výdobytky
jejich kultury osobně. ,,A jdu na něj!", rozhodla se paní. Vyšla z domu a viděla, že z vedlejšího vchodu
vychází pán s kbelíkem. ,,Jestli zahne za roh, tak je to jasný", říkala si. Zahnul. Pak uslyšela velké ,,šplouch"
a bylo po řvaní. Tak vidíte, už i na ty kbelíky došlo. Klasika je klasika. Cenu přidělujeme i pánovi.

29.6.2023:
     Všechno, co se teď děje, má za úkol ještě další věc|: abychom si přestali dávat pozor. Před rokem mi
řekl přítel, že už se mé spisky netýkají covidu a měly by se přejmenovat z covidopisů na něco jiného.
Ale týkají, říkala jsem, pořád je to stejná akce, jen to tam nech, tohle všechno je jeden plán.
     Jeden náš známý, Adam - neočkovaný muž kolem čtyřiceti - dostal místo jako údržbář v jedné
Sokolovně. Místo s bytem, takže terno. V rámci nástupu do práce absolvoval minulý týden vstupní
kontrolu. Nový mladý lékař se mu podíval do lékařského spisu a řekl, ale vždyť vám zcela chybí očkování,
vy nemáte ani tetanus! A píchl mu tetanus. ..A další nějaké dvě injekce... Adam nám řekl, že mu po nich
zčernala ruka a stále ho bolí. Obávám se, že jeho štěstí ho vyšlo hodně draho.
Nepřestávejte být ostražití. Odvádějí naši pozornost, jako ty kočky na stole, co se vás snaží ukolébat
dojmem, že tvrdě spí a dávno zapomněly na jídlo na vašem talíři. Buďte stále bdělí, čert nikdy nespí.

     Jedna moje známá jezdívala služebně též na Ukrajinu. Její kolega, co tam jezdil také, vyprávěl po jedné
služební cestě, že na Ukrajině zavedli jako jedinou řeč ukrajinštinu a zakázali ruštinu. Když začal (jako vždy
předtím při jednání mluvit rusky, osopili se na něj, že musí mluvit ukrajinsky. Řekl, že on je cizinec, je tu
služebně a žádnou jinou řeč neumí, vždy tu mluvil rusky a jinou řeč se učit nebude. 
Moje známá řekla  své kamarádce na Ukrajině - Ukrajince - , že se tam už bojí jezdit, že ji tam pak někde
budou nahánět nějací fašisti... ,,Ale ne", řekla její kamarádka, ,,tady fašisti nejsou, ti jsou tam od Kyjeva
dolů, tam řádí, vraždí..." To bylo v roce 2014. 
     V Pardubicích mají malý barokní kostelík a když nastala ,,ukrajinská krize" (= Ukrajině přestalo procházet
vraždění Rusů), farář husitské církve tento kostelík zabral a poskytl ho Ukrajincům. Ti se tam pravidelně
scházejí a velmi hlučně a nepokrytě oslavují hnutí Banderovců. Vyvěšují fašistické symboly. Zapálený farář,
jehož minulost  je taky celkem výživná, vykřikuje, že všichni Ukrajinci musí mluvit výhradně ukrajinsky a že 
je třeba vyhledat i všechny ostatní Ukrajince, co tu žijí už třeba dvacet let, a donutit je, aby mluvili také
jenom ukrajinsky.
No to je fašismus, ne?
Ví katolická církev, k čemu slouží její kostel? Ale možná ano, když přes celý kostel sv. Salvátora u Karlova
mostu, kde je kazatelem estébák Halík (před mnoha lety Vatikán napsal a do Čech odeslal oficiální listinu,
kde oznamuje, že doktorát, kterým se ,,doktor" Halík ohání, mu nikdy nebyl udělen a používá jej neopráv-
něně), je natažena žlutomodrá textilie s nápisem ,,Putine, ruce pryč od Ukrajiny!" v angličtině. Tedy byla tam
ještě asi před týdnem, dnes už ne, ale možná ji dali jen vyprat.
Manželku onoho pardubického faráře v současné době učinila radnice novou silou placenou z našich peněz
za pomáhání Ukrajincům na ubytovně.
     V Plzni je jiná obdobná situace (nevím, jestli i v jiných městech), policie začala platit ,,pomocné Ukrajince",
jejichž úkolem je dohlížet, kde Ukrajinci dělají bordel, a zavolat pak policii. Zároveň policie (v Plzni) oznámila
úsporné opatření, díky jemuž teď budou noční hlídky jednočlenné, nikoli dvoučlenné jako doposud. Takže
další peníze vyplýtvané na Ukrajince a méně bezpečnosti pro řádné občany, ale i pro policisty, kteří za této
situace těžko budou chtít vystrčit nos ze strážnice.
     Také si lidé stěžují na chování malých Ukrajinců na dětských hřištích. kde uzurpují a despoticky se chovají
k našim dětem, které jsou stále více vyděšené a zaskočené touto situací. Na sebevědomí, sebejistotě, sebe-
úctě, hrdosti, důstojnosti, pocitu svobody a radosti ze života jim to asi nepřidá.

     Ale nezoufejte, svět se má otočit naruby, a to počátkem července, resp. od 30, června, což je asi za půl
hodiny.

3.7.2023:
     Před časem, jak jsem zmiňovala, jsem pomáhala ve stejnou dobu dvěma pejskům. První byl otráven
jedem z očkovaných rodičů majitele, u kterých byl přes víkend, a stačilo z něj něco sundat a omezit styk.
Druhý byla fenka očkované paní. Pes kopíroval rakovinu, kterou mladá paní onemocněla po očkování.
Zásah pomohl, ale dnes paní volala opět. Viděla jsem, že tentokrát pro psa nemohu nic udělat. Řekla
jsem jí, že pes to opět od ní přebírá. ,,Ona to bere na sebe...", začala téměř dojatě. ,,Ne", zastavila jsem
ji. ,,Ona se vám už jen nedokáže bránit. Je slabá, aby dokázala vzdorovat těm jedům". Dvě vteřiny
nechápala a pak řekla: ,,Jo.., tamto..."
Nikdy nebude žádně ,,tamto". Vždycky bude ,,tohle". I když byste rádi, kdyby vaše chyba zmizela
v prachu dějin, bude tady stále a vy budete ničit život sobě i všem kolem sebe.

4.7.2023:
     Zelenský mluvil v parlamentu a vznesl požadavek, aby se na Ukrajině zlegalizovala marihuana,
kvůli chudákům lidem, vystresovaným z války. Reportérka se pozastavila nad tím, že ho ani ve snu
nenapadlo. že by se kvůli lidem mohla třeba válka ukončit.
     Můj syn měl k této věci Návrh týdne.. Že by policie u nás udělala zátah a marihuana, kterou by
zabavila, by se poslala na Ukrajinu jako humanitární pomoc.

5.7.2023
     ,,Kam pojedete letos na dovolenou?", zeptal se mé kamarádky její šéf. ,,No asi nikam", odpověděla.
,,Všude budou Ukrajinci a po tom opravdu netoužím". - ,,Aha, no jo, vlastně...", došlo mu.
     Myslím, že takovéto uvědomění a rozčarování čeká i mnohé další. Našetřili si na nějaké to Thajsko
nebo Španělsko či Egypt, aby se na chvíli zbavili Ukrajinců, ale zjistí, že ti si na to našetřili už dávno.
     Jeden člověk na facebooku  napsal: ,,Člověk neví kam na tu dovolenou vyrazit. Chtěl jsem do Paří-
že, ale pojedu spíš do Kyjeva. Chci mít klidnou dovolenou.".
     Ještě jeden výrok G.B Shawa, který někdo zmínil na facebooku, je dobré připomenout: ,, Propa-
ganda nedělá z lidí idioty. Propaganda je cílená na idioty".
     A ještě jeden do třetice: "Je to fantastický úspěch. Je tak obrovský, že jej přítomnost ani nemůže
zhodnotit. Velikost a dosah tohoto úspěchu jsem si uvědomil, když jsem stál uprostřed českého
opevňovacího systému betonových bunkrů. Teprve tam jsem poznal, co to znamená dobýt téměř
2000 km opevnění bez jediného výstřelu. Propagandou postavenou do služeb naší myšlenky
jsme tentokrát dobyli deset milionů lidí a území přes 100 000 km2. Je to ohromné."
(A. Hitler při projevu po obsazení Sudet 10. listopadu 1938) 

6.7.2023:
     No chce se nám všem zvracet. Co k tomu napsat víc?

7.7.2023:
     Před pár dny mi kamarádka říkala, že uvažuje, že by tomu zelenýmu napsala. Když stále mluví
o tom, jak všichni muži hrdinně bojují za Ukrajinu, a shání další, násilím je vytahuje z jejich domovů - 
u nás jsou těch hrdinných bojovníků plné parky, říkala  Může je začít odvážet.
     Jenže oni neutekli před Rusem, ale před ním a jeho válkou.
     Bylo by to přece tak jednoduché - stačí vyzvat naši vládu, aby vydala jejich soupis. Jak by se naše
vláda zachovala, kdyby o to požádal? Zvláště kdyby využili statut uprchlíka pro ten druhý důvod..
     Rus už teď přemýšlí, jak zařídit, aby nebyla vyhozena záporožská elektrárna. Asi by bylo úplně
nejlepší, aby zůstala v rukou Rusů.
     Komické bylo při včerejších projevech těch dvou herců sledovat, co si kdo myslí při řeči toho
druhého. Zelenský při úvodní řeči jenerála. Tak už se konečně vykecej. ..Tak už se kurva konečně
vykecej. ..Už potřebuju uronit slzu. ..Už mám brečet. ..Už tu slzu neudržím. ..Ještě chvíli a  bude se mi
chtít čůrat". 
Jenerál při řeči velmi špatného herce - a to bylo pro mě překvapení. Myslela jsem si, že ho bere aspoň
trochu vážně. Ale oni hráli jenom předem dané role: Ty hovado příchylný. ..Tak už se vymáčkni. 
A po chvíli Bojím se, že teď už začínáme (se začínají) lidi nudit.
     Lidem dojde rychle, o čem to ti dva vlastně mleli: že tohle nemá nikdy skončit. A lidé budou 
ze všeho už jenom unaveni. Cokoli jiného je přestane zajímat. Jenom už nebudou chtít být tak strašně
unavení. Rus zbyde jako jediná taktika, jako jediná možnost.
     Když  jsme se dnes vydali na cestu za tchýní, bylo to zčásti také proto, že jsme potřebovali dostat
z hlavy tu zelenou příšerku ve vyrýsovaném tričku. Chtěli jsme přijít na jiné myšlenky. Ale matka mého
přítele, která jako každý rok vyrazila do lesa na borůvky, začala hned první větou: ,,Tentokrát jsem 
nasbírala jen dva litry. Všechno mi letos vysbírali Ukrajinci. Nejhorší je, že chodí do lesa s hřebenama
a všechno zničí".
Jak symbolické. Ukrajincům nestačí pomoc, drancují svět hřebenama. Nic po nich nezůstává.
Svět už to pochopil. Myslím, že my se svojí hloupostí zůstáváme a zůstaneme poněkud osamoceni.
Poslední, kdo jim bude lízat kulky. Skautík to přehnal. když jim slíbil další miliardy pomoci. Lidé zanevřou
i na něj. A Ukrajině už stejně nikdo nepomůže. Zelenský bude lkát, zuřit do nepříčetnosti až nesvépráv-
nosti. neboť ztratí svá ,,práva".  Bude jiným zemím vyhrožovat. Jiné země přestane zcela zajímat.
Amerika se od něj zcela distancuje. Blíží se hodina H. Chvíle, na kterou jsem se tolik těšila. Svět začne
být trochu ukotvenější. A aspoň trochu se poučí ze svých volovin.
Rusové se ovšem budou štítit zrádců. A my jsme zrádci.

9.7.2023:
     Potřebujeme prodat naše vraky a koupit si jedno pořádné, původně dražší auto, rozumně ojeté
za snesitelnou cenu. Takové inzeráty bylo možné semtam najít ještě začátkem roku, ale dnes již ne.
Zato se vyrojili inzeráty na prodej ukrajinských aut, Mercedesy apod. Ale kupte si ukrajinské auto,
když i ukrajinský premiér ještě nedávno, jak se ukázalo, jezdil v kradeném autě. A kupte si auto 
od Ukrajince, když víte, že ho prodává proto, že si za vaše peníze kupuje lepší. 

     Kdysi jsem napsala, že Zelenský ani neví, jak blízko je mezinárodnímu soudu. Je mu stále blíž
a blíž.
     Když jsme v televizi poslouchali bezuzdné lži obou zelených mozků (pořád mě pronásleduje
představa a podezření, že si to nechutný zelený tričko nesundává ani na noc) , říkali jsme si, jak je
to symbolické, že se to děje právě na den paměti mistra Jana Husa. ,,On to snad udělal schválně",
říkal můj přítel. ,,Aby to ponížení bylo dokonalé. Místo aby prezident mluvil teď k národu o Husovi
a hodnotách, které nám připomíná, prezentuje nám v přímém přenosu opak. Symbolicky nám
ukazuje, jak jsme přesně tam, proti čemu a o čemu Hus kázal, co kritizoval a proti čemu bojoval."
Přesně proti tomu, co na obrazovkách předváděli ti dva. Sláva Ukrajině.

     Slovo ,,naruby" v sobě zahrnuje fígly. Je to něco, s čím si tato realita, její tvůrci, nevědí rady.. Vlevo -
vpravo, nahoru - dolů, dopředu - dozadu, to vše se dá změnit velmi snadno, pro původce této reality 
to nic není. Ale naruby - tomu tento umělý vesmír nerozumí, to nedokáže změnit. Když se o to pokusí.
bude se mu to stále otáčet naruby.

     Nedávno šla jedna moje kamarádka po Plzni a uviděla hlouček ukrajinské mládeže, která terorizu-
je mnohem mladšího chlapce. V podstatě ho mlátili a kopali do něj. Postupně se na něm střídali, takže
hoch už sotva vstal. Zavolala policii. Zatímco běžně ke rvačkám jezdí obyčejná dvoučlenná hlídka, teď
přijela ozbrojená eskorta. Policie už má s incidenty Ukrajinců své zkušenosti a chová se podle toho.

13.7.2023:
     Můj přítel přišel s geniálním mírovým řešením. Ať vstoupí do NATO všechny státy. Pak nebude mít
kdo proti komu válčit. A že by si mohl Putin zažádat o vstup do NATO.
A jedinou zemí, která by tam nebyla. by byla Ukrajina...

     Americká redaktorka Nathali Morris řekla, že Ukrajina může být maskotem NATO - maskot se všude
ukazuje, ale není opravdovým,platným členem týmu.
     Jako vtip dobrý. Neměla by ale za to maskotství být tak dobře placena.

     Romové podali trestné oznámení na ukrajinské děti, které na dětském hřišti noži ohrožovaly
malou cikánskou holčičku.
Když se stal ten první incident v Ostravě, kdy mladý Ukrajinec v tramvaji zabil cikánského hocha -
Ukrajinci se nelíbila jejich hudba, jak absurdní vzhledem k tomu, jak nám, alespoň některým mnohým,
leze na nervy ukrajinská hudba - říkali jsme si, že nakonec snad ti cikáni by tu s tím mohli pohnout. Dvě
sociálně podobně hájené skupiny proti sobě, z nichž ta nová té staré konkuruje,  to mělo naději.
Za povšimnutí pro nás, občany již nevímkteré kategorie, stojí, že při protestech cikánů, kde otevřeně
demonstrovali proti Ukrajincům (Nenecháme si zabíjet naše děti, Vláda nedělá nic pro nás pro Čechy
a dává všechno cizincům) a požadovali jejich odchod, nezaznělo z vyšších sfér jediné slovo o dezolátech
a proruských švábech).

17.7.2023:
     Poslední dny se diskutuje o nové miss Holandska. Jak asi víte, novou miss se stal předělaný chlap.
(Tato soutěž je ve vlastnictví nějaké thaiské transky, ale to na výsledek jistě nemělo žádný vliv).
Také se diskutuje o tom, jestli obecně předělaní muži jsou ženami či nikoli. Jestli jsou ve všem rovnocenní
nám, které jsme se ženami narodily a statečně jsme jimi vydržely být až doteď. Jestli jsou to prostě sku-
tečné ženy. Jestli takováto miss je pravou. Já bych na to použila jednoduchý kvíz: miss, tedy jak se říká 
u nás královna krásy, je ženská, se kterou by každý chlap - nebudu vyměřovat kritéria pro to, co  je to
,,pravý chlap", mně je to jasné - měl toužit jít do postele. 
Tak co, pánové, jak byste hlasovali?

21.7.2023:
    ,,Láska je mocná čarodějka". ,,Láska i hory přenáší." 
Láska i mraky přenáší.
Fiala je plný lásky. Nezměrně a bezmezně miluje zemi a národ. Bohužel ne ten náš. Přeje mu štěstí. Přeje
mu úspěch. Přeje mu prosperitu. Udělal by pro něj cokoli. Ukrajina potřebuje dobře prodat. Obilí například.
Ale naši zemědělci se budou ohrazovat, že mají své obilí a též ho chtějí prodat, zapeklitá situace. Jak to vy-
řešit? Řešení by se ale našlo. Řešením by bylo, kdyby se u nás prostě neurodilo. Ideálně nic. Všechno by 
se pak mohlo vozit z milované Ukrajiny. To je to nejmenší, co by se pro ty chudáky dalo udělat. Sucho,
mraky s deštěm za hranicemi sousedních států, hořící obilná pole, lesy, případně sýpky.. Ideální prostředí 
pro korupci.
Podobné je to i s jinými potravinami. Vybily se chovy drůbeže, aby byl důvod dovážet ukrajinská, jak jsem
slyšela nepoživatelná kuřata, která zemřela na kdovíco - na to nezapomínejme.
     Dívka z Povodí Labe si řekla, že tedy bude vařit jiné obilniny, když se nechce otrávit moukou - například
jáhly. Koupila si nějaké slovenské.
Ukázalo se, že stejně jako mouku, maso a další potraviny je Slováci přebalují do svých obalů, ale jsou ukrajin-
ské. A nevyšly mi dobře.
Když se před pár měsíci objevila aféra s ukrajinskou moukou plnou zdraví škodlivých látek a četla jsem, že
oproti nám Slováci spolu s jinými státy tuto mouku odmítli, řekla jsem - ale to ještě neznamená, že ji nekoupí
a neprodají nám (byla totiž extrémně levná, osvobozená od veškerého cla a jakýchkoli poplatků, protože
z čirého dobrodiní měla nakrmit ty chudáky v Africe. Všichni to s nimi myslí dobře). Tipla bych si, že přesně
tohle udělají. A přesně tohle udělali, nejen s moukou, ale i s jinými potravinami. A já to považuji za velkou
podpásovku a po posledních dvaceti letech jakéhosi opětného bratříčkování se za fatální zradu a věrolomnost
a likvidaci dobrých vztahů a znovu mi připomněli, jakou pověst měli již v 19.století. Mizernou. Babišův národ.
A i když jsem to čekala, alespoň s tou moukou, jsem tím velmi zklamaná a vlastně i trochu překvapená.

     Předevčírem mi osoba, která před lety z Ukrajiny utekla a jejíž příbuzní tam stále žijí, řekla: ,,Já to vůbec
nechápu. Nikdo z nás to nechápe. Už několikrát bylo uzavřeno příměří, podepsána mírová dohoda. Ale
vždycky se do toho zase namontovala Amerika... Už nás to nikoho nebaví, nikdo tohle nechce...!" 
     Mírová smlouva? Už několikrát? To jsou mi ale věci...

4.8.2023:
     Je to sedm neděl, co začalo něco, čemu jsem začala říkat ,,dny pravdy". Celý týden, každý den,
při každé práci mi s drobnými výrazovými obměnami chodila jedna informace: je třeba, abyste říkali,
co si myslíte, musíte být pravdiví. Nenechávejte si pro sebe, co si myslíte, řekněte to. Je to smrtelně
důležité. Nesmějí odejít, aniž by dostali informace. Aby nemohli říct, že nevěděli... Musíte být čestní, přímí.
Je to smrtelně důležité
Atpod. Pokaždé bylo velmi zdůrazněno slovo ..smrtelně". Nejsem si jistá, kdo jsou ,,oni", i když si pod tím
dokážeme představit leccos. A nevím, co znamená to ,,smrtelné". A nevím, komu toto slovo patří. Jestli jim
nebo nám. Případně oběma stranám. 
     Každopádně mi v té době několik lidí řeklo, že se jim právě takové věci dějí: nedokážou neříct pravdu.
A v některých situacích, kde by si dřív jen něco pomyslili, nečekaně nedokážou mlčet.
Viděla bych to pro svět nadějně.

     Před zhruba dvěma týdny se opět připomněla zpráva o konci Ameriky Těžko říct, o jaký typ konce se
jedná, aspoň v první řadě, ale byl popisován výrazem ,,bude roztrhána".

     Před pár měsíci jsem se chtěla zeptat na pohlaví dítěte, které se mělo narodit, ale narazila jsem na mlčení.
Když jsem i nadále otravovala, přišlo mi ,,to". Můj tlak neustal a chtěla jsem identifikaci podle toho, co bude
mít mezi nohama. Takže jsme nakonec skončili na ,,něco jako kluk". 
Zdá se, že začnou doby, kdy se budou (očkovaným) rodit děti, kterým se záhy přestanou vyvíjet genitálie.
Budou ,,to". Že by současná nepochopitelná psychotická kampaň na možnost výběru rozličných pohlavností
byla ve skutečnosti jen příprava na to, co má přijít? Aby se to v tom všem mumraji tak nějak ztratilo? Aby
se to stalo nebo všem připadalo ,,normální"?
Několik let zpátky se ve všech reklamách začali objevovat v poctivém poměru lidé všech ras. Postupně,
v poslední době snad i víc snědších. V Americe již o něco dříve. ,,Miss world" musela být afričanka, asiatka,
podobně jako v posledním ,,X-factoru" musela zvítězit neznámá a nezajímavá ukrajinská kapela. Pobouřilo
to celý svět. Byla příšerná. Ale i to bylo důležité. Probralo to i prosťáčky, kteří se do té doby domnívali, že
soutěže jako Superstar, X-factor či volby nejsou zmanipulované.
Vše byla - je jen příprava na globální svět, jak si ho plánuje Amerika.

     Šaškárna s možností výběru pohlaví (celou dobu čekám, jak na to zareaguje církev. Přece ,,Bůh stvořil
muže a ženu". Vlastně není překvapením, že stejně jako u covidu drží hubu a krok. Její síla, sláva a moc je
v prachu dějin. Sama je jen stejnou šaškárnou.) je ale něco, co může velmi dobře posloužit. Je to něco tak
bazálně stupidního, že se celý svět shodne na jejím odsouzení. Je to věc, ve které se lidé nebudou bát říkat,
co si myslí. Vyjadřovat bez obalu a beze strachu svůj nesouhlas a své mínění. Je to věc, na které si to mohou
dobře nacvičit. Až tohle zvládnou, což bude velmi brzy, budou schopni se vyjadřovat i k dalším věcem 
bez obalu a beze strachu. Budou si uvědomovat, co si vlastně myslí. Budou si uvědomovat, že si to mysleli
i předtím. Budou stále více říkat, co si už kdysi mysleli, ale teprve teď si uvědomili, že si to směli myslet.
Také si, někteří, budou uvědomovat, že neví, proč...si to nemysleli. Nedá jim to smysl. Že by nějaká hypnóza
či sugesce? Že by to vše byla jen příprava na něco dalekosáhlejšího? Dalekosáhlé věci se budou dít každo-
pádně. Lidstvo a lidé se budou probouzet z této hypnózy a později i sugesce, a to ještě letos.

     V září nám chtějí zase něco fouknout. Myslela jsem, že už s tím dají pokoj, a překvapilo mě to. Budou
argumentovat klouby, opět nějakou epidemií či co a budou chtít očkovat. Rádi by povinně. Bude to odbou-
rávat především důchodce. Vlastně bude možná stačit ta myšlenka. Ale uvidíme, co všechno se ještě
uděje ve světě..

5.8.2023:
     Budete - li něco z Fígla kopírovat na face book, jak jsem slyšela, že někteří děláte, buďte té lásky, pra-
vdivosti a moudrosti a napište, že je příspěvek z toho a toho webu, tj.adresu Fígla. Pokud píšete (i) jméno,
napište ho celé, LP bylo nejčastěji překládáno jako Lukáš Pollert. Mějte s ním slitování.
Jestliže vám Fígl něco dal, změnil vaše myšlení (jak mi řekla jedna mladá žena) či vám dokonce zachránil
život (což v případě, že vás odradil od očkování, tak fakticky je), může totéž udělat pro někoho jiného. 

     Když se mi nedávno ukázalo, že v září se pokusí znovu dokonce povinně očkovat, dost mě to otrávilo.
Nudí a uráží mě takový nedostatek invence. Nudí mě rozmazlené děti, které nevědí, kdy přestat.
Na druhou stranu ale: budeme si moct vyzkoušet, jak na tom svět je. Poučili se lidé? Je už aspoň o něco
méně hlupáků? Bude více statečných? Přijde nová vlna ponižování a výsměchu od našich milých spoluob-
čanů? Jakým činitelem a prvkem v této situaci budou Ukrajinci, kteří se odmítají nechat očkovat (to může
být celkem zajímavé)? Jaké páky se vládní imbecilové budou snažit nasadit? Co EU, bude nám stále ještě
vládnout? Naučí se už lidé konečně bránit? Pochopí nás konečně ti na druhé straně? Budou vědět, že oni
jsou ti falešně? Budou vědět, že my jsme to vždycky mysleli dobře?
     Minulé vakcíny kromě všeho jiného možného řadě lidí způsobily problémy s klouby. Útok falešného
očkování, tedy toho, co vám v ničem nepomůže, ba právě naopak, bude cílit na důchodce, tedy lidi v a ko-
lem důchodového věku. Většinu postarších lidí začínají bolet klouby. Když dostanete informaci, že je tu epi-
demie jakési choroby, velmi nebezpečné, kterou provází bolest kloubů, můžete si říct: ,,No jo, to je vlastně
pravda, vždyť mě skutečně už nějakou dobu pobolívají klouby!" Ve skutečnosti bude ..vakcína" způsobovat
opak. Vaziva bude ubývat, kloubní pouzdra se budou hůře promazávat. Kosti budou řídnout, zejména v no-
hách. Nedávejte si ten sajrajt. Choďte raději do přírody a prohýbejte si páteř více procházkami. Možná je to
těch mnoho lidí ne vozíku, co jsem viděla kdysi. Obětmi budou také malé děti. Mnohé očkované matky
do toho půjdou a zničí jim páteř, neboť se nechají přesvědčit, že pokud tuto nemoc chytnete, mohou se
potíže dostavit až v pozdějším věku, Pokud se svět do té doby neopraví a lidstvo nezmoudří. Ale to do konce
tohoto roku nestihne. Teprve pak bude konec těchto počátků konců civilizace. Lidé si začnou věřit, začnou
věřit svému vnímání, svým pocitům. Příští rok se nad sebou budou moct zamyslet. Kam došli a co jim
jejich postoje přinesly. Příští rok nás začne ,,konečně" ubývat. Mnozí neunesou tíhu dlouhodobé zátěže.
Matky, co ublížily svým dětem,... také jich bude ubývat. Ukrajinci začnou být později na podzim nervózní,
ze situace, která tu bude nastávat. Pár jich odjede. Ke konci podzimu se může objevit jakási touha 
po vzdělanosti a inteligenci, základ uvědomění, určitá kulturnost a snad už i nějaké krůčky tímto směrem,
včetně uměleckého. Je třeba si takovýchto podivností všímat a vyhledávat je.

     Dnes mi psala kamarádka, jak se jí protočily panenky, když brala benzín na Shellu. Pumpař omluvně - 
naštvaně řekl, že tento týden zdražili už potřetí. ,,Hlavně že zase poslali 40 milionů na Ukrajinu. Proč to
nedají našim lidem? Kdybyste viděla, co sem jezdí za auta s ukrajinskou SPZ! Taková si u nás může dovolit
málokdo a některá vůbec nikdo. A jezdí jich sem hodně - ne čtyři pět - ale takových 50 za den! A všichni 
tankují plnou nádrž!"
      No jo, pro naše hosty jen to nejlepší..

Na závěr bych si dovolila předložit tento příběh podle arabského historika Ibn al-Athira (překlad z angl.):
     Čingischán obléhal Bucharu, Napsal obyvatelům města vzkaz: ,,Kdo je na naší straně, je v bezpečí".
Obyvatlé Buchary byli rozděleni na dvě skupiny. Jedni odmítali podrobit se Čingischánovi a druzí ne.
Čingischán vzkázal: ,,Pokud pomůžete bojovat proti těm, kteří mě odmítli, svěřím vám vaše město."
     Vypukl boj mezi těmito dvěma skupinami. Příznivci Čingischána zvítězili. Když dobyvatelé vjeli
do města, začali zabíjet příznivce. A Čingischán pronesl: "Kdyby byli pravdiví, nezradili by kvůli nám
své bratry, když jsme jim byli cizí."
     Morální poučení: kdo zradí jednou, zradí dvakrát.  

11.8.2023:
     Předevčírem se moje teta na Moravě rozhovořila o komunistech v jejich vesnici. O tom, jak škodili.
Jak persekuovali lidi za to, že chodili do kostela. Postávali před kostelem a sledovali, kdo chodí na mši.
Pak to nahlásili v zaměstnáni a lidé byli vyhazováni z práce či jinak trestáni. Pokud někoho teď napadlo,
že je to dost přehnané, že by někoho vyhodili z práce kvůli tomu, že chodí do kostela, o to více byste
se nad tím měli zamyslet. Tak to totiž bylo. Moje teta nikdy nikomu neřekla ,,soudruhu", ale vždycky
jen ,,pane", takže jí bylo spíláno a když na to odpověděla ,,pane Pospíšile, tohle já říkat nebudu", ředitel
na ni křičel a vyhrožoval jí. Nevyplatil jí odměny přidělené jí za dobrou práci (50 Kčs). Když si o ně řekla,
opět na ni křičel a urážel ji.
Přímo ve vesnici byli tři zásadní komunisti, tři zásadní svině. První byl předsedou MNV, druhá byla učitelka
a třetí už nevím. Děti mé tety, tedy můj bratranec a sestřenice byli chytří, dobře se učili. Ale platné jim to
nebylo nic. Bratranec, výborný matematik, v kartách, které jsme hráli o prázdninách téměř denně (každé
ráno v šest hodin přišel k babičce, kde jsem spala, vlezl si z druhé strany pod peřinu a začal rozdávat,
zatímco já jsem se probírala ze spánku)- jakmile v nějaké hře bylo možné použát matematiku, neměla
jsem šanci - se vyučil elektrikářem. Sestřenice by byla ráda šla na školu. 
Pomáhala v místní knihovně. Obalovala a třídila knihy. Zmíněný pan soudruh Ton, který žil ve spodní části
vesnice a byl pokrevním příbuzným obou dětí, se rozkřikoval, že ta by neměla být ani uklízečkou!
Natož aby pracovala v knihovně! A nechal ji z knihovny vyhodit. Zmíněná soudružka učitelka, která
děvče přebrala na 2. stupni, jí začala solit čtyřky a pětky. Vzkazovala domů, ať přestanou chodit 
do kostela. Jednou si moji tetu pozvala až k sobě domů a tam jí řekla, že jestli nepřestanou kostel
navštěvovat, bude její dceři nadále solit čtyřky a pětky, aby se nemohla dostat na žádnou školu. Což
dodržela, dívka skončila v textilce. Pro přesnost - nemluvíme o nějakých 50., ale o konci 70. let.
Obec - totiž pardon, městys, děda byl na to velmi hrdý - se nachází v oblasti známého upalování čaro-
dějnic. Jiný houf bratranců a sestřenic bydlí v procházkové vzdálenosti přímo pod Petrovými kameny.
Možná se tato hezká tradice z těchto míst a z těchto lidí ještě tak docela nevytratila.
     Na facebooku prý lidé omlouvají Pavla a podobné bolševické kádry, že to nic neznamená, když byli
to a to... Věřte, že znamená. Každý, kdo v té době vstupoval dobrovolně a z vlastního chtění do KSČ,
byl prostě svině. Bez výjimky. 
Hezky to vyjádřil jeden člověk na face booku:
Obžalovaní v Norimberském procesu zjevně měli mizerné právníky. Stačilo přeci pouze říci, že po celou
dobu 2. světové války postupovali v souladu s tehdy platnými zákony., a byli by nejen osvobozeni, ale
mohli by se dokonce opět vrátit do svých funkcí.
     Cestou z Moravy jsem si vzpomněla na celé to šílenství se změnami pohlaví a říkala jsem si, že 
ti, kteří to celé podněcují, jsou vážně narušení úchylové - druhý den se mi teprve podařilo vzpomenout 
si na slovo devianti - kteří by měli být izolováni jako Hannibal Lecter. A pak jsem si uvědomila, že jsou
to stále ty stejné typy, dost možná stále ty stejné duše: ti, kdož mají zvláštní potěšení v týrání lidí, v jejich
neštěstí a bolesti, kterou jim způsobují a které jim působí a budou působit dopady jejich zrůdných nařízení.
Ti, kdo se opájejí mocí a vědomím, že tohle všechno mohou. Dělá jim to osobité potěšení, zadostiučinění,
výživu (vzpomeňme na Zemana) a každopádně se mi na vedlejší židli opět zjevuje Freud. Samozřejmě je
v tom obvykle i touha po penězích, kterých je v těchto akcích jako hvězd na nebi, ale oproti covidovým
záležitostem, válce, ,,upalování čarodějnic", ať už to byli zámožní občané či zámožní Židé nebo porodní báby
a léčitelé, kteří doktorům brali kšefty, vážnost a potřebnost, odpohlavňování dětí, likvidace svého (či cizího)
národa hospodářsky, sociálně i morálně (Zeman, Klaus, Fiala, Babiš) aj. příběh s učitelkou a předsedou MNV nám ukazuje, že podstata  je skutečně v něčem jiném, neboť za to, o čem jsem psala, žádné hmotné provize
nezískali. Jen ty duševní, kdy nasytili démona své povahy.
     A my jim to stále dovolíme.

17.8.2023:
     Bratranec, o kterém jsem psala posledně, má vnoučka, takové to extrémně chytré, bystré a vnímavé dítě.
Chování milé, bezproblémový, společenský. Je mu 5 a již před rokem sčítal a odečítal do sta a samozřejmě
umí zhruba číst.
V září mu bude 6. ,,Tak to  půjde do školy?", říkala jsem tetě, když jsme tam teď byli. ,,Dáte ho, ne? Chytré děti
by měly jít raději dřív, než později, není to pro ně dobré, pak můžou mít problémy." - to všichni víme, je to známá
věc. Už teď bude děti předstihovat, natož za rok. ,,Chtěli jsme", přikývla teta smutně. ,,Ale nevzali nám ho; řekli,
že mají přednost Ukrajinci".
Není tohle už zcela oficiální, uzákoněný fašismus?Já se k tomu už dál nechci vyjadřovat, nemám už slov. Ale
právníci by měli. Právníci by opravdu měli...

28.8.2023:
     O patnáctileté dívce z Plzně, kterou brutálně znásilnil o tři roky starší Ukrajinec, vyhrožoval jí
s nožem v ruce smrtí, svázal jí ruce, zalepil jí pusu páskou a pak ji shodil v pytli do strže - dívka si
zachránila život jen tím, že předstírala, že je mrtvá - jste zřejmě všichni slyšeli. Co ale málokdo ví,
je, že v Plzni jsou agresivní napadení prakticky na denním pořádku. Večer se na ulici neodvažuje
a nevychází nejen mnoho žen, ale už i mužů. 
Dám příklad jen prvních dvou, co jsem v příbězích vyslechla. Mladá žena šla po ulici a jeden Ukrajinec
po ní něco chtěl. Ona odmítla. Začal na ni řvát a opět opakoval svůj požadavek. Opět odmítla. Vytáhl
nůž a bodl ji. Poškodil jí životně důležitý orgán.
Jiná žena též na ulici odmítla dát Ukrajinci, co po ní chtěl. Rozmáchl se a vrazil jí takovou, že chytla
druhou o zeď. Za bílého dne, ve středu města.
Dotyčný zdroj mě ubezpečil, že takových případů evidují velmi, velmi, velmi mnoho.
     Policisté, doktoři, učitelé, úředníci - lidi!, proč jste tak zoufale zbabělí? Co si řeknete, až se jednou
ohlédnete za svým životem? ,,Byl jsem dobrý pracovník, udělal jsem vždy, co se mi řeklo"? ,,Vždycky
jsem si hleděl svého a snažil se do ničeho nenamočit"? ,Jsem na sebe pyšný, protože jsem nebyl nic,
ale teď patříme mezi lepší lidi, moje děti hrají golf a nemusí do smrti pracovat"? Na tohle všechno
jste pyšní? Nechcete si říct Alespoň jednou v životě jsem udělal správnou věc? Alespoň jednou v životě.
     Musíte to říct. Musíte mluvit. Nemůžete si to nechávat pro sebe. Nemůžete zamlčovat fakta. Nemůže
to takhle jít donekonečna. Bude se to stále jenom zhoršovat. Nedá se žít pořád ve vyhýbání se nepohodlí.
O co se bojíte?  Co myslíte, že vám hrozí? Že vám budou vyhrožovat vyhozením z práce? Je to tak strašná
cena za svobodu, pravdu, spravedlnost? Raději strčíte hlavu do písku, podrobíte se, necháte se ponižovat,
okrádat, mlátit, vyhrožovat a zastrašovat, případně zabíjet vaše děti a ubližovat vašim ženám, odevzdáte
jim svoje město, svoji zemi, jen tak, zcela bez boje a bez protestu? Přestanete vycházet večer na ulici
a svoje děti nebudete pouštět hrát si do parku nebo na pískoviště, ,,aby se jim něco nestalo"? Ale ono se
jim děje. Ničíte život jim, sobě a nám všem svojí zbabělostí a tupou pohodlností. Neuděláte vůbec nic?
Zalezete a budete mlčet? Budeme se všichni ,,starat jenom sami o sebe"? Ale vždyť my se nestaráme
sami o sebe. O to právě jde. Staráme se stále jen o ně. Nemáme odvahu postavit se návštěvě, která nás
místo vděčnosti začala terorizovat a poroučet nám. Oni nikdy dobrovolně neskončí. Budou  dál, nekonečně
hrát tu lukrativní komedii, když se jim nepostavíme. Když se nepostavíme všemu. Všem lžím, všem podvo-
dům, diskriminaci, všem teroristickým nařízením. Když se bude na všech místech všechno stále tak nepo-
chopitelně tutlat. Nepochopitelně pro naši stranu. Jim se to pochopitelně hodí.
Stejně jako u covidu - chce se po nás tak málo, ale ani to málo nejsme schopni udělat.
     Zcela nedávno jedna Ukrajinka přišla do lékařské ordinace s mužem, který měl vyrážku. Chtěli po ní
kartičku, která stvrzuje, že jsou zde hlášení, ale ona ji neměla (vůbec), a tak je odmítli ošetřit. Ona šla
do vedlejšího obchodu a zavolala si záchranku. Doktoři byli tímto činem velmi pobouřeni, ale jejich šéf
nařídil to ututlat, ,,protože Ukrajinci"...  Možná díky tomuto (drahému) výjezdu k pupínkům těchto ilegál-
ních arogantně drzých přistěhovalců zemřel nějaký člověk, celý život platící do nemocenské pokladny,
na infarkt nebo vykrvácení při autonehodě.
     Když jsem si znovu vzpomněla na příhodu s vnoučkem mého bratrance, říkala jsem si, že já bych to 
tak snadno nevzdala. Zašla bych si za psychologem a nechala bych si vystavit potvrzení (v tomhle
případě zcela pravdivé a oprávněné), že odložení nástupu do školy dítě poškodí, bude mít na jeho vývoj 
zásadní vliv a je vyloučeno. Každopádně bych něco udělala a nenechala to jen tak, kdyby šlo o mé dítě.
Bojovala bych jako lev. 
     Je třeba, abychom všichni něco dělali tam, kde právě jsme. Jsme - li lékaři, právníky, soudci, učiteli,
policisty, úředníky, rodiči a kýmkoli jiným kdekoli jinde, můžeme a musíme udělat právě to, co je v na-
šich možnostech a v naší kompetenci. Ne ,,v našich silách". Naše síly si určujeme my sami. Stále čekáme,
že ,,to všechno" za nás někdo udělá, že to udělá někdo jiný. Že je někdo jiný, než my, kdo by to měl, kdo
to má vyřešit, Kdo je více kompetentní, kdo má větší možnosti, je na tom lepším, ,,správném" místě,
kdo má v podstatě povinnost se o to postarat za nás. Říkáme ,,oni by měli.." Ale nikdo tu není, jen my.
     Na jedné demonstraci tak před rokem a půl řekl jeden z pořádajících, snad z pocitu, že jeho snaha
a jeho práce není dostatečně doceněna, dotčeným až popuzeným hlasem: ,,Jestli je tu někde nějaký
Mesiáš, tak ať si sem klidně jde stoupnout místo mě.."
Já nevím, jestli byl v zástupu či vůbec někde je nějaký Mesiáš (osobně doufám, že ne; po tom minulém
nastalo více než 1000 let temna ducha i rozumu).  A pokud by, milý pane, tam i nějaký byl, bude stát 
na svém místě, nikoli na Vašem. Každý máme  dělat, co je naším úkolem a být právě tam, kde jsme. 
Jen tak můžeme být užiteční.
       Nevymlouvejme se pořád na něco, pořád na všechno. Musíme mluvit, musíme to vše už ukončit.
Proč trpíme tak strašně dobrovolně? Proč tohle všechno strpíme? PROČ??
Položil si už vůbec někdo tuhle otázku?
Nejde o to, jakou stranu budeme volit. Měli bychom být jednou velkou pomyslnou stranou NE, měli
bychom být pro změnu konečně na naší straně. Měli bychom se sjednotit a vyhnat všechnu tu verbež,
co nám bere všechno, a měli bychom to udělat dříve, než budou povolána, resp. než sem dorazí
americká vojska, aby ..chránila pořádek a demokracii v naší zemi". Pak už opravdu o něco půjde,
možná i o naše životy. Zatím je to ještě JEDNODUCHÉ.

3.9.2023:
     Plzeňská policie má sedm výjezdů každou noc k případům začínajícím slovy: ,,Vožralý Ukrajinec..."
,,Jsou tak tupí", řekl soukromě jeden policista, ,,snažíme se jim vysvětlit některé věci, určitá pravidla,
ale oni to vůbec nechápou.."

     Jeden německý klavírista, který mi měl poslat nějaké noty, ale nepodařilo se, mi napsal: ,,Žiju
bohužel v zemi, kde pošta není sto doručit po týdnech noty a ještě je drzá vůči kritickým upomínkám.
...všechny služby se  v Německu tak zhoršují, že se tomu jen smějeme". 
Že by Němci udělali tot´éž, co my, a vyházeli z pošty všechny staré zajeté osvědčené pracovníky
a místo nich nasadili Ukrajince? Protože právě to se na našich poštách stalo.

6.9.2023:
     Naše vláda se zamýšlela nad tím, že by školní docházka pro Ukrajince mohla být nepovinná.
To by ale mělo  být samozřejmé. Jsou tu přece dočasně. Jsou tu na návštěvě. Proč by se měli
učit naše věci, naše dějiny, naše písně, mají přece svoje. Můžou mít distanční výuku, tak jako jsme
měli my za covidu (můj syn koval po telefonu, jak jsem tomu říkala, opravdu kvalitní vzdělání).
Jistě mají v rodině počítač, minimálně jeden na každého člena rodiny. Skončí válka a pomažou domu,
tak nějak to bylo myšleno od začátku. A nebo ne?
Pokud je školní docházka od začátku povinná na našich školách, pokud jsou povinné kvóty na umisťo-
vání nejen do škol, ale i do nemocnic, na úřady atd., na obaly potravin se tisknou dvojjazyčné nápisy
(nedávno jsem viděla v Normě pytlík nějakých bonbonů s veselými skákajícími písmenky A B V G D
(počáteční písmena azbuky, jenom ne v azbuce, kdyby někdo nevěděl)), mluví se o začlenění a učitelé
na školách jsou přinucováni, i když věřím, že odolají, mluvit ukrajinsky, nejedná se, a to od začátku, 
o azyl, ale o osidlování. Ať řeknou lidem veřejně, že jde o osidlování, a uvidí, co bude.

     ,,Válka skončila", četla jsem v nějakém zahraničním  médiu. Na tom se shodneme. Válka skončila
již dávno. Teď jde už pouze o lukrativní vědomé vraždění vlastního obyvatelstva za účelem získání
dalších dolarů, které končí v soukromých kapsách. Někdy si ani neumíme představit, na čem všem  
se při válce dá vydělat.
Ukrajina je již v podstatě oficiálně nejzkorumpovanější zemí na světě. Je také - kromě dalšího - zemí
s největším prodejem lidských orgánů a kostí na implantáty. Známý je případ neúspěšného zubaře
přivydělávajícího si na klinice kradením mrtvol v nemocniční márnici (a to i lidí zemřelých na vážné
nebo s vážnými chorobami, které z těla smrtí nevymizí). prodávajícího je za 1000 dolarů americké
firmě se sídlem v Německu a myslím, že stále ještě probíhá soudní spor, kdy úředníci (běžná praxe)
odmítnou vydat rodině tělo k pohřbení, dokud nepodepíše souhlas k vykostění, a to doslovnému.
Výtěžnost jedné mrtvoly je asi 100 000 am. dolarů.  A teď si představte, že na Ukrajině doteď padlo
téměř půl milionu lidí, zbytečně, bez jakéhokoli výdobytku pro zemi, a přicházejí tam vojáci s přesnými
údaji o zdravotním stavu, po zdravotní prohlídce...
     Zelenský vydal jedno ze svých typických vydíracích prohlášení - docházejí mu lidi, tak bude muset
do války poslat hendikepované..
No tak ti to fakt vytrhnou.

     V Polsku Ukrajinci hromadně balí kufry, neboť Polsko (možná tam někdo čte Fígla) začalo na Ukra-
jinu posílat seznamy mužu vyhýbajících se vojenské službě. (Já to těm lidem nijak nepřeju. Ale kdyby
se nechovali v hostitelských zemích tak, jak se chovají, nikdy by k něčemu tomu nedošlo). Takže prchají.
Nejspíš k nám.
     Jak už tak známe Zelenského a ukrajinské úředníky, uměla bych si představit tento scénář - mohou
samozřejmě jezdit po jednotlivých zemích a dezertéry na místě střílet do hlavy, tak to dělají u nich,
ale to by asi vyvolalo velkou nevoli ve světě a nevypadalo by to pěkně. A ostatně by na tom nic moc
nevydělali. Ale co takhle vzít si ty seznamy a objíždět rodiny a žádat výkupné? Třeba...řekněme...vše-
chen majetek? Nebo alespoň přepsat dům a pozemek? A nebo třeba: co dáš, když ho vyškrtneme?
A riskujte pak, že dáte málo.
Nabízí se logická otázka - první, co nás napadne - co bychom dělali my, kdyby nás Pavel poslal do války?
Taky bychom utíkali.
Kdyby u nás Pavel chtěl nějaké naše brance poslat do války, jako že o tom stále ještě uvažuje - jen stálými
protesty občanů jsme se vyhnuli té velké kose, která to kosí na Ukrajině -  budou lidé v ulicích.
Ale Ukrajinci rádi  a bez rozpaků začali drancovat okolní země, jejich (nebo alespoň naši) zdravotní pojiš-
ťovny, zabírat místa ve školách a ve školkách a v pořadnících na byty našim lidem a co hůř, ponižovat jejich
obyvatelstvo a chovat se jako velcí páni. Nikde neproběhl jediný protest ani nesouhlas s okupováním
Doněcka a týráním ruských občanů, proti vládní politice v nespravedlnosti vůči Rusům, a to ani kdy předtím.
Jak bezohledně se chovali a chovají k nim, stejně bezohledně se teď chovají k nám. Jednoho dne, a nebylo 
by to podle vývoje událostí u nás  asi až za tak dlouho, by s námi začali jednat stejně jako s těmito ruskými
komunitami. Takže divíme se Polákům?

     Kdo seje vítr, sklízí bouři.

10.9.2023:
     Něco z praktické řady: asi před rokem jsem psala o číslech, které uvádějí lékaři ohledně AIDS a TBC
mezi Ukrajinci. Každý třetí, čtvrtý, tak nějak to bylo? Nabádala jsem k opatrnosti v kontaktech s nimi.
Současná informace je od lékaře z ,,Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí Janov". Mají plno. Pořád.
Plno našich lidí.
Další oblíbenou výdělečnou činností kromě korupce, vydírání, obchodu s dětmi, mrtvolami, orgány, faleš-
nými pasy, zbraněmi atd., která na Ukrajině frčí, je prostituce. A ta je teď přenesena k nám. Ve městech
se procházejí ukrajinské ženy, které později mizí s procházejícími se, často staršími pány. Další věcí, která
je na Ukrajině zcela běžná a stejně jako TBC a AIDS se nijak neřeší, jsou pohlavní nemoci. Takže nepotře-
bujeme ani čas k zamyšlení, abychom viděli ty časované bomby, které tikají všude kolem nás.

     Aby toho nebylo málo, řeší se ještě povinné přidávání červů, cvrčků atd.do mouky. Je to již schváleno.
Není vám to divné? Taková hovadina, ale oni s tím otravují tak tvrdošíjně. Pokud mají takovou starost o na-
še zdraví, proč jíme (teda já ne) Babišova smradlavá kuřata a všechny jeho ostatní otrávené výrobky? Že
by nás ti cvrčci tak vytrhli? Já si teda svoji každoroční dávku proteinu vyčerpám při konzumaci třešní. Že
by farmy na ten hmyz zachránily planetu? Víte, jak by musely být velké? A energeticky náročné? Byl snad
objeven nějaký nový menší světadíl, kterého jsme si nevšimli, jež by se pro tento účel hodil? Ostatně obilí
je dost, žádná krize. Dokonce i na výrobu lihovin. Spíš mě napadá, že na pouštích zůstávají na zemi po pí-
sečných bouřích ležet tisíce mrtvých kobylek. A co farmy, které téhož dosahují jedovými postřiky? Další
mrtvé kobylky. Není škoda je vyhodit? Asi není problém založit si farmičku, která údajně pokryje spotřebu
celého světa, a tím máme legislativu s krku, podobně jako megakomplex firem najdete na jedné jediné
adrese v malé ošumělé vilce osmdesátileté babičky, která o všech těch korporejšn v životě neslyšela.
Zamysleme se jednoduše: roušky, vakcíny, zavřené školy a podniky malých podnikatelů pro zdraví lidí
nebyly. Tak pro co? ,,Válka" na Ukrajině pro bránění svobody a demokracie není. Tak pro co? Nafta a jídlo
se nezdražily kvůli Putinovi, Takže proč? Elektromobily nejsou proto, aby cokoli chránily a byly v čemkoli
pro lidi a planetu výhodnější. Takže proč? Možnost výběru pohlaví není kvůli právu na sebeurčení. Takže
proč? Atd. atd. Vždycky je v tom fígl. Vždycky. 
Před několika dny se mi v hlavě objevila taková myšlenka: víme, že ve ,,vakcínách" jsou nebezpečné
spike proteiny. Velcí světoví vědci a lékaři mluví o tom, že všechny, jakékoli vakcíny od teď budou již
na bázi těchto a dalších extrémně nebezpečných proteinů, které jsou našemu tělu cizí a budou v něm
působit pěknou paseku, a varují před nimi.
Co když ve skutečnosti vůbec nejde o nějaké cvrčky, ale prostě jen o nacpání těchto proteinů jiným
způsobem do našeho těla?
Teď nastává fáze, o které jsem psala už dávno: budou to pak zkoušet jinak, přes jiné, ,,zdravé přípravky",
když už bude jasné, že přes vakcíny to, u velké části obyvatel, neprojde. Nemyslíte, že by se to do ní
velmi přesně hodilo? Ne že by tam ti cvrčci nebyli. Ale jak řekl můj syn  - ,,slavičí paštika". To je takový
židovský vtip, možná ho znáte. Jde o slavičí maso s hovězím v poměru 1:1. Jeden slavík na jednu krávu.
Prostě nemůžeme předpokládat, že nás nechají jen tak být. Naopak, tlak ještě zesílí.

     Letos se ještě bude dít spousta věcí. Největší frmol by měl být na konci října a začátku listopadu.
Zelenský definitivně propadne peklu. Ukrajinci budou prchat z některých zemí a v mnoha zemích  se
bude demonstrovat o život. Máme naději. Neztrácejme víru v sebe a své vysvobození. Nějak to dopadne.
Vždycky. 
     Je mi líto, že vám nemůžu dát více útěchy, alespoň ne pro nejbližší týdny. Tak snad aspoň ,,pěknou
písničku"; pokud snesete klasickou hudbu: https://www.youtube.com/watch?v=ZpcLFCrjL9M

18.9.2023:
     Zlo mělo tento plán: vytvořilo virtuální realitu (za sebe si myslím, že se to v nějaké míře stalo už něko-
likrát). V ní, v tomto hologramu, bychom se cítili zdraví a živí až do jistého dne. Zhruba na konci října až
začátku listopadu.
Pak se situace změní. Očkovaní dostanou obrovské množství energie a my zůstaneme polochcíplí. Oni
jakoby byli znovuzrození a my budeme lézt po čtyřech. Naše energie by proudila k  nim. Oni budou žít
a my...sotva vůbec. Bude to jako výměna baterií. Nebo desek ve starém foťáku. Výměna  nebude vidět.
Až  pak, když bude všechno hotovo. Když už bude pozdě. Nepodobá se to trochu našemu plánu?

     Němci mají nové přísloví: ,,Co tě nezabije, to tě znásilní".
My tak nějak asi tušíme, kam tím míří, ale v podstatě je to přesné. Možná se jim nepodaří zabít nás
očkováním, ale znásilní náš život tak, že nebudeme moct dál dýchat. Nebudeme cítit vlastní srdce.
Ledaže bychom vyměnili reality. Ne, nemluvím z cesty. Musíme prostě dál bojovat a dodělat vše, co
jsme začali, dodělat svoji práci. Nejsme tu proto, abychom se vzdali, abychom prohráli. Jsme tu
proto, aby se zpět navrátil pořádek a řád.
Nebo chcete snad něco jiného?

     Musím se nějakého zahradníka zeptat, jestli je normální, aby touto dobou kvetly rododendrony.
Mně rozkvetl už druhý, krásnými sněhobílými květy. Jako by příroda či Bůh chtěli říct:
Všechno je možné. A kdykoli.

2O.9.2023:
     ,,Tak to husiti zabíjeli za míň", řekl můj přítel, když jsem mu řekla o první oficiální ryze ukrajinské 
poště, která byla otevřena na Praze 4. ,,Tohle už je okupace", řekl ještě, jenže tohle nebylo ani
za okupace, ani za německé, ani za sovětské (víte, že jediný, kdo byl při jednání proti obsazení Če-
skoslovenska, byl Rus? Ukrajinci byli pro). Myslím, že nám chybí už jenom nějaké to "Only for white".
Těmi bílými ovšem nebudeme my. Nejbližší tomu je ale určitě islamizace. Nejpikantnější a zcela
výjimečné na tom ale je, že je to z přímé iniciativy vlády obsazované země.

     Od 1. ledna vláda připravuje 1.8 koeficient navýšení daně z nemovitosti. Města si k tomu ještě
dle svého uvážení mohou přihodit. Pokud jste platili 1000, budete platit například v Písku 2.52O
jen za to, že máte dům nebo byt. ,,Každý cigán", který bydlí ve státním bytě, nikdy nenastoupil
do práce, nemusí platit nic, dostává celý život vysokou podporu a z ní pak pohodlně důchod.
Každý Ukrajinec, který si sem dojel, dostává automaticky desetitisíce měsíčně. 
Můj syn letos ukončil školu a hledá si práci, aby pak mohl živit celou tu armádu hovad. Nemá nárok
na žádnou překlenovací podporu. My nemáme nic, oni mají všechno.
Stát ničí cíleně lidi, kteří se snaží o sebe postarat, najít si práci, spravují své polorozpadlé domky
a z daní platí všechny tyto příživníky. Příživníci volí vládu, která jim příživnictví umožňuje (viz Babiš)
a je to pořád dokola (je vám jasné, že cílem této vlády je, aby co nejdříve volili Ukrajinci...?
Ukrajinci si tu pak vytvoří vlastní zákony a my budeme jenom otroci. Tak jako to zkusili v Británii.
Poštou to jenom začíná.

     Někdy se mě lidé ptali, jak je to možné, že mnozí očkovaní přes všechny ty jedy po očkování
očividně pookřáli a vypadají zdravěji a silněji i šťastněji, než předtím. Vysvětlení je prosté.
Zavilí očkovači jsou obvykle i zavilí paranoici. Žili v neskonalé hrůze z covidu a z předepsaných
důsledků. Sesouvali se stresem každý den a každou hodinu, kterou pročekali, než se konečně 
v pořadníku dostane na jejich ročník. Když konečně dostali ten vytoužený elixír nesmrtelnosti,
ulevilo se jim neskonale, oddechli si, byli šťastní. Věděli (z televize), že teď jsou zachráněni ze všeho
na věky. Dokonce měli slíbenou i prémiovou posilovací dávku! No řekněte, co víc byste si mohli
v životě přát?
Tenhle stav jim samozřejmě prudce nahodil imunitu. Mohlo se pak stát, že někomu zmizely i  dlou-
hodobé (např.respirační) potíže vzniklé stresem a různými obavami a úzkostmi. Ať už se jim nabily
baterie o jednu nebo více čárek, jejich platnost končí zhruba letos na podzim, mezi červnem a listo-
padem. Dál už jejich tělo tento jejich vlastní ,,halucinogen" neudrží. Výjimkou budou lidé, kteří budou
dokonce i v rozporu se svým tělem ještě příští rok velmi zdraví, protože mají pro všechny něco důle-
žitého vykonat.

     Pokud si, v rámci Evropy, nezačneme Rusa ochraňovat, a to ať už si o něm myslíme cokoli, může to
skončit opravdu katastroficky. Putin začne chřestit jadernými zbraněmi už velmi provokativně, i když
pouze výhružně, ale ten zelený fašista je může použít doopravdy - na černém trhu se jich jistě pár sehnat
dá - pokud se celá Evropa rychle nepřimkne k Rusku jako jedinému mírovému jednateli, protože Ukrajina
už je nesvéprávná, nedovolí ukončit válku. Čím více se bude na Ukrajině bojovat, tím méně se budou
mít lidé kam vrátit. Už teď nemají ke své rodné vlasti žádný extrémní vztah, když se tu hned první den
začali zabydlovat natrvalo. Budou nás donekonečna ožebračovat, zabírat naše domovy a vymlouvat 
se na Putina. Budou tu spokojenější, než jsme tu kdy mohli být my. Budou nám poroučet a my jim bu-
deme navěky sloužit. Skončí naše svoboda. Nebudeme mít k nim žádná práva. 
Bůh ochraňuj naši zemi.

26.9.2023:
     Před nějakým časem jsem zase slyšela videoproslov doktora Bindera, zjevně hodného člověka,
mluvil o očkování, jaké to bylo svinstvo, a vzkazoval očkovaným, ať neztrácejí hlavu, že on s dalšími
lékaři hned začnou vyvíjet protilék. Už v tu chvíli jsem s ním měla soucit. V budoucnu bude velmi zkla-
mán. Většina z těchto lékařů bude pomáhat vyvíjet látku, která bude mít za úkol očkované dobít.

     Chtěla bych ale říct věc, která se mi opět ukázala: mateřská láska umí neuvěřitelné věci. Pokud se
vaše děti nechaly kdysi očkovat ( do 2 dávek) a dnes toho upřímně litují, silná mateřská láska jejich
(neočkované) matky jim může skutečně zachránit život.  Takže doufejte. všechno se ještě může 
ve vás změnit..

     Jako již dříve varuji před jakýmikoli přípravky, novými, zázračnými, zejména proti virům, zvláště budou-
li do nosu či do uší, tedy na sliznice. Mnohé z látek takto podávaných budou rakovinotvorné. Očkování,
které teď přijde na řadu, které zvolili, může a bude u mnoha lidí vyvolávat příznaky šílenství, hysterie 
a paniky. Mnozí je nepřežijí.

Zelenský bude stále více rozzuřovat evropské státy. Ukáže svoji pravou tvář. Ne že by to nás některé
překvapilo.

     Ukrajinci si u nás troufají stále dále. Tohle je výpověď osoby zaměstnané v příslušném oddělení jedné
velké pražské nemocnice:
,,...Každý třetí ozařovaný je ukrajinské národnosti. Jeden den dostanou statut uprchlíka a druhý den
se hlásí v nemocnici na ozařování. Prý - kyjevský doktor jim to doporučil, že to tady mají zadarmo.
Dožadují se té nejdražší péče. To záleží na doktorovi, jestli jim ji předepíše. VZP (malé pojišťovny to
nedělají) Čechům nejdražší léčby neproplácí a volí levnější alternativy, po kterých je lidem blbě, ale našim
,,hostům" si VZP nedovolí nejdražší léčbu zamítat..." 
     Pochopili jste, vy, zabedněnci, že jim život u nás zachrání, a vám (nebo vašim dětem) ne? Protože když
vy na tu léčbu nebudete mít, nedostanete ji.

29.9.2023:
     Myslím si, že si malý zelený mužíček teď vede velmi, velmi dobře. Já jsem z něj poměrně nadšená.

Předpokládám, že všichni víte, co se aktuálně děje ve světě. Pokud ne, jen velmi stručně shrnu: 
     Při návštěvě Zelenského v Kanadě přivedli na pódium stařečka - bojoval za svobodu Ukrajiny
proti Rusům. Celý parlament včetně premiéra mu tleskal. Již dříve bojoval proti Rusům.
Zvídaví novináři trochu zapátrali a zjistili, že jde o příslušníka SS, který je na seznamu mezinárodně hleda-
ných válečných zločinců a od 2.sv. války se ukrývá v Kanadě. No tak teď už o něm Israelité vědí.
Zcela veřejně se tedy - na půdě parlamentu - tleskalo nejbrutálnějším zločinům fašismu.
Nádherné, dokonalé, neomylné. Nemyslíte?
     Za druhé - Zelenský vyhrožuje žalobou Polsku za to, že nechce vydat Ukrajince.
(Pokud má někdo statut uprchlíka, je státem, který ho přijal, chráněn, a nebude vydán nikomu. Pokud
jsou tu ale na dovolené, ať vrátí dávky).
     Před časem oznámil, že chce u mezinárodního soudu zažalovat Polsko, Slovensko a Maďarsko
za zákaz dovozu ukrajinských zemědělských produktů. Rád by, aby ty jedy dovážet museli. Polsko
argumentuje, že by si dovozem zničili celé svoje hospodářství, ale Ukrajině je to jedno.

     A za třetí - v poslední době vítězí Rusové díky dronům. Zelenský vyžaduje, aby bylo místo, odkud
drony jsou, vybombardováno. Drony pocházejí z ˇÍránu. Válka s Íránem by byla skutečným zpestřením
celé situace. 
Zelenský se vyjádřil, že pokud by se do toho druhým zemím nechtělo, ´ať mu dodají jen příslušná zařízení
a munici a on už to zařídí sám.
Jednotlivé části dronů, např. čipy, elektronika, jsou z různých částí Evropy. Zřejmě by tedy vybombar-
doval většinu Evropy. Asi bez rozpaků.
Zelenský zuří. Evropa mu odpoví mlčením.
     To teda lidi nenadchne, řekla jsem, když jsme to ráno doma probírali. ,,No to bys koukala, kolik těch
debilů by to podpořilo!", opravil mě přítel. ,,Prý  - jen mu to dejte! Ať může zvítězit! Slava Ukrajině! No to
víš, to se do nich ti chcimírové pustili! Ti jim dali! " Krásný termín. Do dneška jsem ho neznala.
Chcimírové - to jsme my; my, co nemáme místo mozku votruby.
Je fascinující, kolik lidí stále ještě nechápe podstatu Zelenského myšlení. Budou - li se drony distribuo-
vat z jejich domu, padne jejich dům. Nebo dům jejich přátel v cizině.
     Říkala jsem si totiž, že by to mohl vzít zgruntu. Drony mají také nátěr, takže ,,Barvy laky", hliníkárnu,
jak navrhnul přítel, a dala bych klidně i textilku, co šije řekněme v Rakousku prýmky na ruské uniformy.
Proč by se nerozšoup?

     Řeknu vám, co vychází mně: Putin přijde v brzku, možná v relativně nejbližších dnech s jakýmsi
mírovým nápadem. v podstatě neprůstřelným. Ideální by byl nápad, že tedy přestane válčit, ale ruské
státy na území Ukrajiny (zatím), o které se válčí, se před celým světem vyjádří, co by chtěly ony. Zelenský
řekne ,,ne". V tu chvíli už na jeho straně nebude stát nikdo. Zelenský začne válčit se všemi ostatními národy.
V tu chvíli se stane už skutečným Hitlerem. Německo spolu s ostatními státy se dohodne, že Ukrajinu
prohlásí fašistickým státem. Domnívám se, že ,,nakonec", což by mohlo či mělo být příští rok, bude Ukra-
jina oficiálně odsouzena jako fašistický stát stejně jako kdysi Německo. Při té příležitosti by se jí mělo 
odebrat mnoho částí jejího současného území.
Myslím si, že Polsko v nejbližší době uzavře s Ruskem jakousi smlouvu o pomoci ohledně Ukrajinců v Polsku.
Jsem si jistá, že Zelenský si přijde pro uprchlíky do Čech. Skupiny Banderovců je tu budou chytat a lovit
a odvážet si je. V Čechách se jim nestane nic. Naše vláda by jim vlásek nezkřivila. Ostatní země jim to
nedovolí, snad jedině na Slovensku. Dlouho mu to samozřejmě procházet nebude.
Další věc, která ho napadne, bude, že by ,,uprchlým" Ukrajincům vyvlastnil majetek taky tady u nás. Víme,
že si tu Ukrajinci z našich dávek nakoupili velké množství nemovitostí (doufám, že se většina z nich v dalších
letech opět vrátí do rukou našim lidem).To mu samozřejmě neprojde.
Nakonec stejně všichni skončí v Rusku. Jediné místo, kde jim bude bezpečno.
Dnes se něco málo změnilo. Putin začne mít ,,jasnozřivější" nápady. Uhne trochu ze svého stylu. Věci tím
velmi urychlí.
A to by bylo dobře, protože Zelenský, k němuž se Evropa začne otáčet zády, usoudí, že nebýt Putina, nesta-
lo by se tak a všichni by ho i nadále obdivovali a on by mohl být neomezeným vládcem, kterého by poslouchal
celý svět... A jediný, kdo mu to kazí, je ten ošklivý Putin; jinak šlo všechno tak hladce... A pokusí se na něj
zorganizovat atentát. Takže pane Putine - hejbněte sebou. Jinak to nestihnete.
     Zelenský tuhle válku nechce ukončit nikdy, jakože vůbec. Když jsem se na to překvapeně zeptala, cože to
má jako znamenat, bylo mi řečeno, že se chce dostat, ..dopochodovat až do Moskvy".
Tak to už jsme tady měli, ne? Další zoufalec a optimista po Napoleonovi. A po Hitlerovi.

30.9.2023:
     Napsala jsem, že ,,Zelenský začne válčit se všemi ostatními národy". Nejprve začne slovně. Před dvěma,
třemi týdny jsem viděla, že Zelenský má své vlastní jaderné zbraně. Viděla jsem montovny. ,,Nějak sehnané
jaderné zbraně", znělo mi v hlavě. Ještě jsem tomu nerozuměla.
Zuřil, viděla jsem jeho nenávist ke všem, kdo ho ,,zklamali". Viděla jsem, jak v něm začne klíčit touha mstít 
se, nálada neochvějné sebelásky a nelásky k druhým, jiným lidem. Viděla jsem, že možná Ukrajina skoro ne-
bude (že v budoucnu skoro vymizí). Můj přítel mi před chvílí lehce vyčetl, že nepíšu o míru. Já si myslím, že
nepíšu o ničem jiném. Píšu o nebezpečích, která mi chodí do hlavy. Píšu zprávy, které mi odněkud přicházejí.
Píšu varování, která nám všem, pro nás všechny chodí. Věci, se kterými bychom měli, ještě můžeme něco
udělat. Cílem mého Fíglu není, aby se splnilo vše, co řeknu. Ideálním výsledkem by bylo, kdyby se nesplnilo
vůbec nic. Nejsem tu proto, abych ,,měla pravdu". Jsem tu proto, abych přenesla zprávy, i když přidávám také samozřejmě své komentáře. Každá drobná změna v lidstvu může zcela změnit vývoj, teď víc než jindy. 
Pokud se Ukrajina rychle nerozhodne jinak, bude zničena. A my všichni tomu budeme rádi. Smutný konec.
Nebo bude muset být zničen Zelenský.
Dnes jsem se dozvěděla, že Zelenský zažádal, aby mu tedy byly dány či prodány (nezapomeňme, že Ukrajina 
není chudá, jak se stále snaží všem namluvit; má dlouhodobě stálé obrovské hospodářské příjmy) jednotlivé
součástky jaderných zbraní, on si je smontuje sám. Ač se to zdá zcela absurdní, že by to někdo mohl udělat,
uvědomme si, že zbrojní průmysl je vždycky nad vším, vždy vydělává na válkách, vždy vydělává na neštěstí
druhých. Zbrojní průmysl nemá vlastní mozek, zná jen chamtivost. Vzpomeňme na Hitlera i na všechny války
předtím. Vyzbrojování vždy vyhrává. I kdy lidé prohrají. Měly by se všechny země jednotně obrátit k Rusku,
vlastně už jakožto záchraně, a zamyslet se nad svými hlavami: proč v nich máme tak kategoricky, že je to
špatné? Rusko za 2. světové války bojovalo proti fašismu. Není to třeba tak, že fašismus nechce, abychom
si všimli, že je to stále stejné?
Nechci Rusy vychvalovat jako jednotlivce, všude jsou jenom lidi a víme, co se dělo v rámci osvobození. To je
ale problém jednotlivců. To je v každé zemi. Věnujme se ale celkovému nasměrování. Napadají někoho z nás?
Tvrdí to Ukrajina. A je to pravda? Proč nám ,,naše" hlava tvrdí, že ano? Proč je v rozporu s realitou, s fakty?
Kde se ta tíha vzala? To mi připomíná, o čem jsem chtěla psát před pár týdny: později na podzim se
,,ve vzduchu" objeví něco, co bude vyvolávat pocit strachu. Vypadá to, že to bude chemického rázu (dost
možná, že už to tu někdy bylo. ,,Proč jsme se za covidu vlastně tak strašně báli?", zamýšlela se nad tím onehdy,
když jsme o tom mluvily, jedna paní, co ji ani nenapadlo nechat se očkovat, ..Vždyť to bylo úplně iracionální!
Čeho jsme se vlastně tak báli?!"). K němu je pak přidán důvod: bojíte se infekce, bojíte se války. Bojíte se, že
nás napadne Putin. A my se začneme bát. Důvod je nám dodán. Proč si nesrovnáme naše pocity s realitou?
Nikdo kromě Ukrajiny nám nevyhrožuje. Nic nenasvědčuje tomu, že by nás někdo chtěl obsadit a vzít nám
naši zemi, kromě Ukrajiny, kromě Ukrajinců. Naši vládu nepočítám, na ně taky dojde. Takže kde se to bere?

     Jedna moje kamarádka jezdí se scholou  jednou ročně na soustředění do kláštera v Sušici, kde mají zázemí.
Loni tam byly čerstvě ubytované Ukrajinky. Říkala mi, jak byly extrémně nepříjemné, chovaly se k dívkám, které 
tam jezdí tradičně již léta, jako k vetřelcům. Ani je nenapadlo po sobě uklízet. Kuchyni a lednici, kterou měly
děvčata každoročně k dispozici, se snažily zabrat jen pro sebe a vůbec je tam nepustit, vymezovaly jim jen malá
místa, kam si smí něco položit. Psala mi, že letos to bylo ještě horší. Když dívky vytáhly kytaru a začaly nacvičovat
a tiše zpívat své tradiční ,,Hosana", procházely místností s nenávistnými pohledy a třískaly dveřmi. Prý to bylo moc
i na křesťany. V klášteře bydlí samozřejmě zadarmo, přestože berou velké dávky. Tohle mi napsala:
     Naše schola byla tradičně na soustředění v klášteře v Sušici, kde už od loňska jsou ubytované ukrajinské 
ubohé maminky s dětmi, co utekly před válkou. Ano, ty, co s kyselým nebo trpitelským ksichtem (nastavovaným
dle potřeby) nepřeložily stéblo ani na zahradě ani jinde a uplatňovaly svoje nároky na obsazeném území, ač
tehdy spíš zatím jen oťukávaly, co a jak (Jejich chlapi je chodili navštěvovat kousek za hradbami kláštera, aby
nebylo vidět, že jsou tam všichni, protože ubohé opuštěné maminky vzbuzují víc soucitu než ženská s dětma
a vysportovaným ochlastou), letos už byly dobře zahnízděné a dávaly našim náležitě najevo, kdo je tam pánem.

     Asi všichni víte, jaké problémy začaly být v současné době v Evropě s přistěhovalci. Založili gangy, v ulicích
útočí na domorodce a už je i zabíjejí. Chtějí jejich zemi pro sebe. A původní obyvatele vybít.
Jak si asi myslíme, že jsme od toho daleko my?

11.10.2023:
     Dočetla jsem se, že stovky praktických lékařů již odmítají očkovat proti covidu. Vyšší inštance hledá
dúvody a snaží se to lidem vysvětlit, možná i sobě. Možná prý lékaři nevědí, že aplikace už je mnohem
jednodušší. Možná prý budou argumentovat, že balení jsou po 6 dávkách a všechny musí být vypotřebo-
vány v jeden den. Vyšší inštance je uklidňuje, že nemusí. Vždyť to oni neplatí, platí to stát. Tedy klidně
píchněte jednu a zbytek vyhoďte! My to naúčtujeme lidem! Opět jim něco zdražíme.
Hledají jakýkoli důvod, jen ne ten jeden: že už prostě nechtějí, aby se to svinstvo do lidí dostávalo. Už
nechtějí vraždit.
Vyšší inštance má ale skvělý plán: vytváří síť doktorů, kteří toho stále ještě schopní jsou. Na ty jim pak dají 
telefony, aby ,, to píchli za ně". (Skvělá logika). Doktoři budou opět dostávat obrovské příplatky za přesčasy.
Další masoví vrazi, co budou makat patnáct hodin.

     Lidstvo na své apokalypse zřejmě lpí, soudě podle událostí v Israeli. Pro státy Evropy to bude mít 
jeden velký význam: ukáže se, kam vlastně šly všechny zbraně, které byly posílány na Ukrajinu.
Asi před rokem spadlo letadlo a ukázalo se, že je plně těchto zbraní a míří ven ze země. Ukrajina je
prodala hned, jak je obdržela, a chtěla další. Myslela jsem, že po téhle neuvěřitelné indícii státy vystřízliví.
No, nestalo se tak.
Co všechno bude lidstvo a lidé potřebovat, aby pochopili, co to dělají? Všechny zbraně, které by měli
mít na svoji obranu, poslali někomu, jako je Zelenský. U nás nemají munici ani myslivci, protože všechno
poslali na Ukrajinu.

     Tyto dva týdny, ten, co byl, zhruba od 2., a ten, co bude, tedy začal někdy včera, překonáváme 
katastrofu a smrt.  Mnozí z nás to cítí, dějí se nám velmi podivné a nepříjemné věci. Bude to trvat ještě
asi týden. Jezte hořké věci a nepijte moc alkohol; šetřte si játra.

     Když se mi začátkem léta ukazovalo, že teprve říjen bude hustý a k jeho konci se vztahovalo slovo
,,masakr", myslela jsem, že půjde převážně o očkování. Možná půjde ještě o jiné věci, i když ti, kteří pů-
jdou na tohle očkování, už to pro mě mají v podstatě za sebou. Z mnohých se stanou bloudící idioti.
Řeklo mi to, že v druhé půlce podzimu se bude ,,řešit všechno"; že se všechno vyřeší. Někdy jsou před-
povědi ošidné. Můžeme mít pocit, že přijde pomoc, ale ono to může být úplně jinak. Nemusí nás už
prostě jen nic bolet..
Všechny věci, které se teď udějí, jsou bohužel nutné, aby příští rok nebyl hustší, než jsme předpokládali,
než si můžeme pomyslet. Musí se stát mnoho věcí, aby nás Zelenský zcela nezahlušil. Na podzim se opět
o něco zvýší procento padoucnice a Ukrajinci už budou hodni nenávisti. Pro další typy lidí.

15.10.2023:
     Dnes mi napsala kamarádka, která právě dorazila do Káhiry, že těsně před přistáním letuška 
oznámila, že v rámci bezpečnostních opatření aplikuje sprej, který je naprosto neškodný.
No mně zrovna ideální nepřišel, ale říkala jsem si, jestli nás při příštím letu vyzvou, abychom se
svlékli, odložili cennosti, protože po těžkém cestování půjdeme do sprch...

     Psala jsem, že jsem již před delší dobou viděla montovny zbraní na Ukrajině. Ale teď jsem zahlédla
věci závažnější: podzemní i nadzemní laboratoře. Myslím, že právě a jenom kvůli nim potřebují mít
Ukrajinu prázdnou. Myslím, že v nich zemře hodně lidí.

     Den po volbách jsem napsala svojí kamarádce - Slovence: ,,Vím, že je to kretén, ale i tak bych Vám
chtěla poblahopřát k volbě Vašeho premiéra, protože je to možná ten pravý kretén v tu pravou dobu
na tom správném místě, pro nás pro všechny".

17.10.2023:
     Ukrajina teď bude mít jeden zásadní problém: západní, evropské státy se budou domlouvat za jejími
zády, potajmu. Bude pro ně dost těžké překousnout tu trapnost, že by měly začít poněkud odlišně
k tomu, jak mluvily předtím, že by měly náhle razit jinou verzi, ale i to zvládnou. Zelenský, který je teď už,
dnes již celkem logicky, významně ohrožen na životě (a ,,padnout jako hrdina" by byla ještě ta lepší verze,
jinak může skončit i mnohem ohavněji), nebude ještě chvíli tušit, že jsou věci mezitím již tak daleko od něj,
a věřit, že už ho nikdo nechce. Bude se domáhat ,,svých práv". Tyto země, původně ,,jeho", se budou
mezitím už ale paktovat s Ruskem. Když se spolčí, nebudou si připadat až tak hloupě. Pokud tak učiní
dostatečně rychle, zabrání tím velkým válkám a obrovským krveprolitím v následujících měsících, ale také
i v následujících letech. Zelenský jako vládce planety, v což v posledních týdnech docela doufal, to by byl
rychlý konec této Země. 
     Syn jedné paní přišel ze školy - nastoupil do 1. třídy - s básničkou: ,,Česko do boje, Rusko do hnoje".
Řekl mu ten, kdo ho tuhle veselou říkačku naučil, že to znamená, že jeho rodiče budou mrtvi?

     Technická poznámka: pokud by vsechnojefigl.cz přestal fungovat, přejděte prosím k té hrstce
vytrvalců, kteří Fígla od začátku až do teď sledují stále na této adrese na webnode. 

18.10.2023:
     Před několika měsíci jsem viděla cosi jako sklad duší. Jako třeba velikou hromadu brambor.
Duše mnohých očkovaných, kteří by tu již neměli být, v jistém smyslu tu už skutečně nejsou.
Ještě chodí, ale už přestávají mít schopnost o sobě rozhodovat; jsou nesrovnatelně poslušnější.
Nemají nejmeší šanci se dostat zpátky k sobě.
Viděla jsem entity, které si chodí k těmto hromadám zobat, vyžírat tyto duše. Nic po nich nezbývá.
To byla situace tenkrát. Dnes tento druh entit již nežije, alespoň ne u nás. Duše se na těchto hroma-
dách stejně ale rozpadají a mizejí. Do nenávratna.

     Před dvěma týdny jsem zažádala o ,,lepší materiál". A přišel mi osmnáctiletý kluk, osmý div světa.
Vyvrátil tak případné pochybnosti (někoho, já je nemám), že mezi takhle mladými lidmi jsou inteli-
gentní, chytří, přemýšliví, soudní, čestní, přirozeně duchovní, oduševnělí, schopní, dostatečně racio-
nální, uvědomělí, nadějní jedinci pro tenhle svět. 
Při našem společném posezení k nám přicházely nové, další informace. Bohužel si většinou máloco 
pamatuju, ale tahle věta s námi zatřásla: Starejte se o sebe, protože o všechno ostatní už je postaráno. 
A došlo i na to, na co s většinou lidí: problém s tím, že by se tolika jiným lidem mělo dít to, co nakonec
každopádně bude: smrt (nemyslím ,,přirozenou", běžnou smrt). Vědomě jsme s tím ve většině smířeni,
ale na nějaké velmi, velmi hluboké úrovni, ne. (Dnes se k nám dostalo, že je to nějaký přehluboký
problém týkající se velmi dávných meziplanetárních zkáz v naší předminulé paměti). Příliš mnoho lidí
jsme nezachránili a příliš mnoho si to vyčítáme).
A opět se objevil ten sklad duší. 
A moudrý hlas k nám promlouval (ohledně očkovaných): Nechte je už konečně jejich dobrému osudu.
Lidé (očkovaní), kteří v následujících obdobích zahynou (ve velkých válkách či nějakým podobným způ-
sobem) v celé řadě minulých inkarnací vraždili. Neznamená to, že jsme všichni někdy někoho zabili.
Tohle je jné. Oni skutečně stále vraždili. Tito lidé, pokud se teď obětují (na úrovni duše) a zemřou v těchto
válkách (tím není myšleno ,,běžte se nechat zabít na Ukrajinu. To nejste chytré uvědomělí duše. To jste
idioti) pro uvědomění lidstva, vykoupí se. Mohou si svoji duši vyzvednout. A mohou se vrátit. V opačném
případě zmizí navždy (k tomu jim dopomůžeme my, pokud se budeme tomuto jejich ,,zlému osudu" sna-
žit zabránit).
Připadalo mi to velké. Proto ten ,,dobrý osud". Pokud jejich duše již ,,nežije", mohou použít její identickou
kopii. Vytvoří se v okamžiku jejich rozhodnutí. U těch ostatních neexistuje.
     Ještě další věc je zajímavá a potěšující a i ten hoch okamžitě pochopil její potenciál. Do čela budou
dáni ti, kteří jsou potřeba, ne ti, kteří si to tzv. ,,zasloužili". Představte si, že máte v práci kolegu, který
dvacet let poctivě pracoval pro firmu a logicky by to měl být on, kdo bude povýšen a stát v čele firmy
a vést ty, kteří v ní pracují. Jenže nastane krize a tento kolega je jen na každodenní běžnou rutinní práci.
Na krizi nemá gebíry. A pak se objeví týpek, možná trochu flákač, možná fakt divná existence, ale v ex-
trémních situacích si bude vědět rady. Umí až za rámec času. ,,Zásluhy" a letitost nám nepomůžou. 
Mezi ,,potřebné" (,,potřební" nejsou ti, kteří ,,potřebují", jak se dnes zhusta uvádí - to jsou ,,potřebující".
,,Potřební" jsou odjakživa ti, kteří jsou prostě potřební; které my potřebujeme. Kterých je třeba (což
vysvětluje, proč je vláda a neziskovky nazývají ,,potřebnými")). Do těch, kteří jsou potřební, jsou třeba,
budou patřit neočkovaní i očkovaní. Takže - budou výjimky. Začne jiný, nový řád.
     Dnes jsme viděli velké světlo (v nedaleké budoucnosti). S přesným zaměřením. Lidé jako by se
pod ním rozpouštěli či vypařovali; mizeli. ,,A jako by nikdy neexistovali. Ztratí se po nich záznam".
     Jen my se máme dívat jinam. ,,Starejte se o sebe a nedívejte se tam". Je něco ještě jasnějšího?

23.10.2023:
     Díky ,,druhému dítěti do rodiny", jak to nazval můj syn, začne Zelenský dělat komické věci. Začne
na sebe prozrazovat, co je jen možné. Tajné a záložní plány, které tím přestanou být tajné. Zoufalý
odstrčený sourozenec, kterému již nikdo nepomáhá a nepomůže a propadá se do prachu dějin..

     Dnes kvečeru nám proletělo nad hlavami šest dokonale sešikovaných vrtulníků černé barvy. Co
u vás?

     Šetřete svojí energií.  Tři roky jsme byli pod zvláštní energetickou dotací, ale od konce října (asi
28.) už zase jedeme na vlastní zdroj.
     Nenavštěvujte nemocné. Pokud musíte nebo chcete, mějte vitamin C u sebe. V papírovém nebo
plátěném sáčku, můžete ho i nosit na krku jako škapulíř přivázaný přírodním provázkem (nejlépe ko-
nopným, ale tím se netrapte), neomezeně, klidně pořád. Mosazné a zejména měděné řetízky nejsou
vhodné, kůžička také ne. Po návštěvě nemocných ho můžete na několik hodin dát na světlo a vzduch
(třeba na venkovní parapet) a pak ho zase nosit, v podstatě nekonečně. Přesněji maximálně půl roku,
pak vyhodit, nejlépe do stojaté vody. Můžete ven, do přírody, klidně do parku, ale ne do kanálu nebo
odpadkového koše a ne v blízkosti nemocnice. Pokud někdo pracuje v nemocnici, musí měnit každý
týden. Můžete použít normální tabletky, ale např. taky sušený (čerstvý) šípek s jablkovými slupkami
(z čerstvých jablek).
Nepálit! Proboha, nepálit.

     Nasbírejte si hrst čerstvých kaštanů a co nejčastěji je berte do rukou. Pomohou vám udržet si svoji
energii u sebe, zamezí odchodu této energie.
Budete - li na nich stát, mít je pod chodidly, umožní vám soustředit se, když potřebujete přemýšlet.
Pro tento účel můžete i nosit je po kapsách - 1 na každé straně. Můžete i víc, ale na každé straně stejně
a maximálně 5, od šesti výš vás to začne naopak rozhazovat. 1 je ale nejlepší.
Pro dobrou energii můžete hrst kaštanů nasypat i malým dětem k nohám např. do kočárku nebo
do postýlky, ale jen občas, např. jednou za týden. (Max. 3 týdny v kuse, pak 3 týdny pauzu). Nejdéle
půl roku.
     Heřmánek a lipový květ se budou hodit vždycky.

28.10.2023:
     Včera ve Všechnopárty herečka Sabina Laurinová řekla, že pokud herec má ve své skříňce stále
jen jedno tričko, znamená to, že končí, že už se s ním dál nepočítá. Takže, Zelenský - co na to říct?

     Asi jsem to měla napsat dřív - ale v poslední čtvrtině října bylo možné svrhnout vládu. Museli by
se do toho ale řádně opřít právníci, a to, obávám se, u nás není právě zvykem.
Ale nevadí, nevěšme hlavu, chystá se asi něco ještě lepšího. I když to chvíli potrvá.
Petr Pavel by každopádně za svůj výrok v Ostravě (,,...a jediná možnost, jak dovést situaci do zdárného
konce, je pomáhat Ukrajincům. A my to můžeme udělat z naší strany právě tím, že vstoupíme do války
s Ruskem") v rámci našeho práva a prezidentských pravomocí měl jít sedět.

     Předevčírem ke mně přišla paní. Vždy se na počátku v prvních vteřinách mrknu na rodinu. Viděla
jsem ji a pak stranou nějakou černou postavu, zdálo se mi, že manžela. Po chvíli jsem se jí přímo zeptala,
abych se ubezpečila, že není očkovaná. Řekla, že ne, ale manžel ano. Ale má jen jednu dávku. ,,Ale tu
pravou, tu pořádnou. Tu pekelnou", ozval se můj zdroj. Řekla, že ani neví, proč na ni vlastně šel. ,,Šel si
přímo pro to, co chtěl. Myslel si, že se stane nějak velkým, mocným... Šel, jak říkám, za hlasem svého pána",
řekla jsem, co jsem viděla. Na pár vteřin na mě užasle vytřeštila oči: ,,Ano, on pak asi rok přesně takhle
mluvil - Já teď budu silný a velký a budu moct to a to...atd." Řekla jsem jí, že si mnozí všímáme, že očko-
vaní lidé jsou studení, bezcitní, zlí, nebo aspoň do nějaké patrné míry. Prohloubily se jejich špatné vlastnosti.
Řekla, že mají ubytovnu a bydlí v patře pod ní. ,,Máme tam teď Ukrajince, je tam neskutečný bordel
a strašný smrad". (To mi říkají všichni, kdo mají ubytovny). ,,Ten smrad se táhne až k nám dolů, nemůžu
to vydržet. Ale on tam v pohodě chodí a vůbec nic necítí. Ani nevnímá ten bordel a řev, vůbec to neslyší.
Od toho očkování úplně ztratil cit, nevidí, neslyší, je studený a tvrdý, odpojený".
     Ještě nikdy jsem neviděla, aby se někdo po jedné dávce dostal do takového stavu. Zkrátka - 
správná šarže. Myslím, že lidé, kteří mají v sobě více dobra, musí po takové dávce hned zemřít.

1.11.2023:
     ,,Ukrajinci kupují už i zámky!", povídali nedávno naši známí. Moc se mi to nezdálo, ale oni to vysvětlovali:
v Praze u Kotvy navštěvují starožitnictví, které opanovali Ukrajinci. Ukrajinské vyklízecí firmy (kterých v po-
sledních dobách vyrostlo jako hub po dešti) tam každý týden navážejí náklaďáky věcí ze zámeckých inte-
rierů a obchod je prodává za zlomek ceny. Líbila se jim tam nějaká krabička a zeptali se, jestli není z toho
a toho zámku (zřejmě měli pocit, že ji viděli někde v katalogu nebo přímo naživo). Prodavačka řekla, že není
a že  tato i všechny ostatní věci se vozí ze zahraničí a tahle konkrétní krabička je z Francie. Moji známí krabičku
otevřeli a na spodní straně víčka byl název českého zámku, který předtím zmiňovali.
     Předevčírem jsem to vyprávěla jedné staré bazarnici, kde se občas stavujeme, a i když případů cizinců,
kteří kupují naše hrady a zámky a jiné historické objekty a pak je nechají chátrat, je v posledních desítkách
let mnoho, tato světem ostřílená dáma na to měla jiný náhled: ,,A proč myslíte, že to kupují? Přece všichni 
víme, co dělají a jak se tu chovají".
     No ať už je to tak nebo tak, každopádně zbytečky našeho kulturního bohatství mizí do nenávratna. 
(Páni policisté, nestálo by zato to prověřit?)

     Otec jedné mé kamarádky se po velmi těžkém úraze dostal do nemocnice, kde stráví několik měsíců.
Asi před čtrnácti dny přibyl na jeho pokoj Ukrajinec. Celý den si pouští velmi hlasitě televizi. Všem ostat-
ním nemocným na pokoji to vadí, ale Ukrajinec je ignoruje. Starý muž se snažil domoci se nějaké pomoci
u sestry, ale bez výsledku. Zavolal tedy své dceři - mé kamarádce - jestli by mu nemohla pomoct a nějak
zasáhnout. Kamarádka se o to pokusila a napsala mi k tomu: ,,Volala jsem do té nemocnice jak leží otec,
jestli by mohli nějak kompromisně vyřešit televizi na pokoji, kterou vedle ležící Ukrajinec pouští na plný
pecky a otec ji nechce vůbec. Jak si ale stěžovat na pacienta (Ukrajince) sestře (Ukrajince). která řekla
že to nahlásí doktorovi (Ukrajinci...?) To je fakt peklo" 
   Myslíte, že se tohle může dít ještě v nějaké jiné zemi?

     Nedávno se jeden praktický lékař chlubil mé známé, která mu dělá účetní, že vydělal 38 OOO za dvě
hodiny. V současné době je s dalšími vyšetřován za podvody - psali si různé úkony, které nikdy na lidech
neudělali. Umíte si představit, jakou žeň mají teď doktoři na Ukrajincích ještě kromě té tisícovky, kterou
dostávají za každého přijatého?

     No ale polovina listopadu se blíží, tak uvidíme, co bude dál.
Šetřte si imunitu, ať máte koncem roku silné srdce. Z nějakého důvodu z ovzduší, z naší ,,atmosféry" nebo
spíš vlivem něčeho v naší atmosféře budou mizet viry, zato přibyde nebezpečná substance, která bude
zasahovat všechny, kteří budou mít nabořenou imunitu, zejména viry - hlavně tedy očkované, kteří si svoje
viry nosí stále s sebou. Ale i tak si musíme dát pozor, nedávejte vitamin C vůbec z ruky. 
Tyto týdny, celkem v jakémkoli dávkování (max. 3x denně) klidně až do 21.12. je také vhodný hořký čaj,
který jsem tu kdysi zmiňovala
Pro ženy ve věku 40 a výše kromě toho doporučuji řebříček a kontryhel ve stejném poměru.

2.11.2023:
     Když jsem se jen tak zběžně mrkla na izraelsko - palestinskou válku, neviděla jsem žádný lokální
konflikt domorodců. Ale nastrčené převlečené vojáky. ,,Vidím" také možnost vypálení jaderných 
zbraní, na Izrael z Ukrajiny (na místě již jsou). Je to absurdní, ale poté i na Palestinu, jakožto odvetu.
Ale pokud je to válka někoho jiného, tak by to zase tak absurdní nebylo. ,,Kdo?", ptala jsem se.
Američani - ne.  Poslední odpověď byla ,,američtí Židé". Ve spolupráci a souladu s Amerikou, samozřejmě.
Že by celá válka na Ukrajině byla vyprovokována právě pro tento konflikt? Možná je dobré si znovu
uvědomit, že celý svět podléhá Židům v Americe, kteří jsou ještě zvláštní oddělenou skupinou a mají
své vlastní zájmy.

6.11.2023:
     Asi před měsícem jsem jala autem a v rádiu mluvila nějaká paní asi reportérka, sebevědomě aro-
gantně - ,,Už jen za ten hlas bych ji hned rovnou kopnul do obličeje" to přesněji vystihl můj přítel - vy-
právěla, jak v domově důchodců činila jakousi společenskou aktivitu a formou jakoby hry společně
s důchodci (,,Ale nemyslete si, že jsou důchodci hloupí! Všichni měli vysokoškolské tituly!") dokazovali,
že všechno, co kdo říká či píše proti očkování na covid, jsou dezinformace. Paní reportérka či co to bylo 
jim řekla, kde tyto informace najdou a naučila je, jak se na tato jí doporučená média dostanou. A tak se
všichni  společně přesvědčili ( z těchto médií), že to tak skutečně je. Důchodci vše poznali a pochopili.
Jsme opravdu dezinformátoři a oni se nám můžou s lehkým srdcem a spravenou hlavou smát.
     Tentýž den v televizi zaznělo o dezinformacích ohledně covidu a zahlédla jsem krátký šot z demonstra-
ce, kde rozčilená žena vykřikovala ,,to jsou ty dusíky!" (neboli udělali z ní opravdovou krávu, a tím z nás
ze všech, jakýkoli jiný záběr z demonstrací či proticovidový rozhovor nenabídli). Večer jsem se pak chtěla
podívat na přenos z alternativního semináře, protože tam hovořil jeden můj známý, Jan Frank, který byl
v sále č.2 (mluvil hezky, ale celému obsahu jsem rozuměla zřejmě jen já), což jsem nevěděla a sledovala
jsem tedy hlavní program v hlavním sále (který právě jako jediný přenášela televize), hodinu a půl
neuvěřitelných blábolů, se kterými mnozí mluvčí přicestovali i z velmi vzdálených zemí. Pokud se na tento
festival trapnosti díval jakýkoli lajk, musel nad veškerou alternativou zavrtět hlavou a zlomit hůl, případně
přidat nějaký nelichotivý slovní příspěvek (alespoň já jsem tak učinila). Nechápala jsem tuto zoufalou
slaboduchou absurdní a ná-kladnou akci do chvíle, než jsem zjistila, kdo ji pořádá: WHO. Záměr byl
jednoznačný: pokud tohle někdo uvidí, zaťuká si na čelo a řekne si: zlatí doktoři!
Vše se odehrálo v jediný den, takže bylo jasné: začíná další kolo ,,honu na čarodějnice".

     Z listopadových dat bylo zajímavé 4., den, kdy se u mnohých z nás rozhodovalo o mnohém (někteří
to velmi silně zaznamenali) a padlo to pak na tu pravděpodobnější stranu, a teď nás čeká trojice - 9 až 11,
přičemž 11. bude asi velmi silné datum, ve kterém mnohé naplánované věci přejdou ve skutečnost. V dneš-
kem započatém a následujícím období se budou řešit a dořešovat věci dlouho plánované a již dříve započa-
té, a zřejmě ne právě příjemným způsobem. Předpokládám, že mnoho z nás přijde na demonstraci 17.listo-
padu, čemuž vláda nebude ráda a zřejmě nás bude chtít jakkoli zastavit, protože se může stát absolutně
všechno. Zastavit národ se dá například mobilizací, případně i stanným právem, aby se nesmělo do ulic.
No tak uvidíme, co vymyslejí, kluci jedni ušatí. A my pak zas taky něco vymyslíme. Naše síla bude větší
a větší. Planety se nedají zastavit. Planety teď hrají pro nás, čas teď hraje pro nás. Naše síla hraje pro nás.

11.11.2023:
     Nedávno sem napsala, že bude otevřena brána, kterou sem mohou projít duše, které sem měly zakázaný
přístup. ,,Padlí andělé a rytíři", zněl popis. Zapomněla jsem ale napsat hlavní část a dnes mi to něco připo-
mnělo. Mají to být duše, lidé, kteří mnoho inkarnací, mnoho životů stále bojovali a zabíjeli, až z toho zešíleli.
Byli udržováni v jakési izolaci, aby zde, v našem světě už neškodili. Teď jim bude dána ,,milost" a přijdou
nám pomoct v boji. Bude jim obnoveno Vědomí, jejich duše bude vyléčena. Mnozí se narodí již příští rok.

     Před týdnem mi na rododendronu, který kvetl v září, podruhé, sněhobílými květy, vykvetl nový květ,
tentokrát světle růžový; jako by chtěl říct: ,,Kdykoli". Pokud rozkvete ještě jednou, počtvrté, v zimě, bude
to ,,Absolutně kdykoli". 
Možná není ještě čas, ale brzy bude.

     Na dnešek se mi stále zjevovala mobilizace a zřejmě jakási skutečně proběhla či započala, neboť
minimálně celé dopoledne, co jsme byli venku, prakticky nepřetržitě přelétala směrem od západu
na východ nad našimi hlavami letadla, jejichž zvuk nebyl ten, který můžeme běžně slýchat. Myslím,
že se v příštích dnech můžeme ještě divit.

13.11.2023:
     To, po čem druhá strana velmi touží, považuje u nás za nejcennější a chtěla by nám zničit, jsou naše
srdce. Není nás už mnoho, komu zbyla. Očkovaní jsou bohužel vyřazení (pořád platí, že mateřská láska
může děti zachránit a vysvobodit. Může zachránit VŠECHNY děti), po 21.12. jim začne ubývat srdeční
energie a oslabovat srdeční čakra. Od 21.12. se také Zlo začne živit zlem. Chci říct, že bude požírat zlo.
Začne se jím živit. Zlo bude slábnout. Začne požírat samo sebe. Bude vyhledávat zlé lidi; ty, ve kterých je
nebo se tvoří zlo, tma. V kom bude světlo, zachrání se.
Nejdůležitější bude, vlastně už je, rodina. Budete - li semknuti, vytvoříte kouzlo, které vás bude chránit.
Vy, v neočkovaných rodinách. Neříkám, že se máte přimknout k někomu, koho nesnášíte. Ale pokud vaše
rodina zhruba funguje, držte se spolu a budete v pořádku. Nemyslím tím s očkovanými rodiči;, ti se o sebe
budou muset postarat sami. O dětech mluvit nechci. Snad v příštím odstavci.

     V posledním půlroce se do našich sfér dostávají nové energie. Budou nápomocné mnoha lidem. 
Mnoho očkovaných se díky jim osvobodí od věčné tmy, někteří se i vyzdraví. Záleží, jaké měli srdce,
jací byli lidé. Bylo - li v nich dost lásky, budou žít nadále. Ostatní mohou a budou mít problém. Nebude
se jim již postupně dostávat životní energie. V očích se jim začne rozhosťovat tma. Pokud to budou 
dobří lidé, kteří budou vědět, že dělali chybu, zachrání se a budou tu s námi žít vesele a v pohodě.
Jsem teď o kousek napřed. To nebude ještě letos. Ale po prosincovém úplňku už to bude vidět.
A při úplňku za rok už zcela jistě.

15.11.2023:
     Tím jsem ale minule skončit nechtěla. Zapomněla jsem na to hlavní, co jsem chtěla napsat, jak se mi
teď častěji stává. Před týdnem odsud odcházelo nějaké Zlo. Mizelo se slovy ,,Tak zase za tisíc let".
Něco, co se sem vrací vždy po tisíci letech a není síla, která by to změnila, protože je to vlastně pro kon-
trolu lidstva, kam došlo nebo nedošlo. Aby nezpohodlnělo a nezahubilo se. Ne že by Zlo nechtělo, aby
se zahubilo. A dobrovolně nikdy neodchází. Musí být vytlačeno.
     To, proč jsem ale minule začala psát, bylo něco jiného: 13. tohoto měsíce, tedy předevčírem, se věci
začaly otáčet ve své vlastní podstatě. Představte si něco, co je velmi nemocné a i když je velmi statečné,
stále více slábne, je velmi unavené, což uzdravování neprospívá. Pak se ,,něco" stane. První něco se sice
ještě neuzdravuje, ale přestane stále více nemocnět. Říká se tomu stabilizovat se. A pak se věci ještě více
posunou a něco se začne usmívat. Je jasné, že půjde k uzdravení. Zjednodušeně řečeno, zlo se v lidstvu
zastavilo, přestalo se likvidovat a od 13. začínáme stoupat do kladných hodnot. Ne v lidech, ale v lidstvu,
v potenciálu lidstva.
Obrat je pomalý a především těžký, jako když zastavíte a obrátíte lokomotivu, či planetu, která se vydá
opačným směrem. Velmi těžce a pomalu. Nebude to nic příjemného. Ale dojde tam, kam dojít má.
     Zhruba po Vánocích, po 24,12., začne oslabovat síla Měsíce.

16.11.2023:
     Listopad a prosinec jsou měsíce, ve kterých sem bude nainstalován strach. Strach je to jediné, co
nás ještě může odbouchnout. Každý k němu můžeme mít své důvody. Dejte na to pozor.
     Minulé dny a týdny byly skutečně týdny tmy. Od zítřka se začne objevovat světlo. Pak za pár dnů
začnou lidé prozírat (,,Jak to, že jsme tohle neviděli?!). Pokročilejší lidé mají už několik (4) dnů nové nápady.
Předvoj lidstva. Lidé se začnou dostávat do světla nebo do tmy. Koncem prosince už bude povětšině jasno,
kde kdo je. Budou umírat (zestařovat, odcházet, scházet) nebo mládnout. Počátkem roku se začnou rodit
zvláštní děti. Nemůžete si je naplánovat, je to dané.

22.11.2023:
     V posledních týdnech mi několik lidí řeklo, jak moc pro ně byl a stále je Fígl důležitý, a díky tomu jsem se
po dvou týdnech, kdy jsem vydýchávala vysoký poplatek za prodloužení domény, rozhodla to skousnout 
a jet dál na stejné adrese.

     Doktoři vám říkají to a to, co je pro vás nezbytné a bez čeho jistě zemřete. A všimla jsem si, že mnozí již
zaváhali. Masírka je veliká. Stále příjemnější a důvěryhodnější osoby na obrazovce doporučují a vybízejí
k různým lékařským experimentům. Řiďte se svým pocitem. Absolvujte to, co cítíte vy jako nezbytné.
Preventivní prohlídky mohou být spojeny s nabízením různých vitaminových injekcí, těm se vyhněte určitě,
a blahodárných (původně jsem omylem napsala bláhodárných, to je kouzlo nechtěného) preparátů, na ty
buďte opatrní. Lékaři mají své důvody ke svým rozhodnutím, a ty nemusí být stejné jako ty vaše. Nepře-
hlížejte, neignorujte a nepodceňujte svůj pocit. Dám vám dva příklady rozhodování se lékařů přímo z minulých
dnů v mé blízkosti:
     Otec paní, kterou znám léta, byl umístěn v nemocnici. Začalo to bolestí dvou prstů na noze a skončilo
to uříznutím nohy až nahoře. Je dvakrát očkovaný, ale to s tím nemusí souviset. Když odcházeli s manže-
lem z nemocnice, tatínek byl kromě nohy v normálním stavu. Se situací byl smířen, neměl psychické
trauma, byl v pohodě, jak to sama popsala. ,,Přišli jsme za ním za dva dny i s maminkou," vyprávěla paní,
,,tatínek ležel nehybně, s pootevřenou pusou, propadlý, bledý, vůbec nereagoval, nepohnul zrakem.
Maminka si myslela, že je mrtvý. Lékař nám říkal, že už to spěje ke konci: smrt přijde brzy - vždyť už ani
nevnímá. Počítejte s tím." ,,Tam jedou tvrdě v Rohypnolu," říkala jsem jí, když jsem se na situaci podívala.
Řekla, že na tom pokoji takhle vypadali všichni. Pověděla jsem jí, ať ho zkusí vzít domů. Doktoři to mají
naplánované tak na týden, tak jestli má umřít, ať umře doma. V nemocnici je to na jistotu. Za dva dny mi
od ní přišla sms: ,,..Mamka včera řekla ať mu žádný rohypnol  už nedávají, dnes byl při smyslech a těší se
domů, oba jsou šťastní."

     A druhý příběh je můj.
Již řadu let, tak šest nebo sedm, trpím zvláštními záchvaty. Každé ráno vstávám z postele jak z mučírny.
Budím se desetkrát, dvacetkrát za noc s tím, že je mi zle, velmi zle. Někdy jsem musela i vyskočit z postele
a chodit po pokoji, rozdýchávat se a hlavou kontrolovat svůj zdravotní stav. Teď už mi obvykle stačí jen si
sednout, dýchat a čekat. Mám pocit, že se ve mně všechno chvěje, jak přehřátý kotel, jako by mi měly
explodovat všechny buňky ve všech orgánech. První dva tři roky jsem měla v puse nepřetržitě hořko-kyselo,
teď už mám jen ustavičný pocit poleptání na všech sliznicích i na jazyku, který mě brní. Jsem přesvědčena,
že se mi v noci zastavuje dech i srdce.
(Chtěla jsem se objednat na specializované dechové oddělení v Hořicích, kde vám zapůjčí přístroj,
který v noci kontroluje vaše dýchání, ale chtěli covidové testy, tak jsem odmítla). Měla jsem pocit, že jsem
otrávená a že tělo začíná vyplavovat jedy a můžu každou chvíli zemřít. Dnes je to trochu mírnější, zato jsem
již velmi vyčerpaná.
Celá ta léta mi ráno trvá hodinu i déle, mnohem déle, než se jakžtakž zmátořím k životu. Konzultovala jsem
to s jedním člověkem a shodli jsme se na tom, že mě tělo budí, aby mi řeklo: probuď se, nebo zemřeš!
Přes den je to nesrovnatelně mírnější, ale i tak občas velmi krušné. Někdy nezvládnu základní věci, protože
tělo nemá energii. Ale tak nějak žiju. Nevím, na jaký zdroj jedu, ale na tělesný to určitě není.
Mého přítele jsem často mátla, když jsem ráno přišla s úsměvem. ,,To ses tak dobře vyspala?", říkával
s nadějí. - ,,To ne, ale víš, jaká je to úleva, když konečně skončí to utrpení !?"
     Před dvěma a půl lety mě přítel přihlásil ,,tady u nich", v Písku, k jedné praktické lékařce (neboť za těch
11 let, co jsem tady, jsem kromě jedné angíny lékaře nepotřebovala a vlastně jsem nikam moc nepatřila.
A předtím v podstatě taky ne), protože podle toho, co vedle mě zažíval a pozoroval, byl přesvědčen,
že mám fatální nálezy úplně všude. Protáh mě všemi vyšetřeními. V covidové době, to bylo peklo.
Žádný nález. Zcela zdravá. On byl překvapen, já jsem naopak tento výsledek čekala. Paní doktorka mi
doporučila jógu a pilates. To by mi jistě pomohlo v lecčems, ale mé stavy by to neřešilo, to jsem si byla
jistá. Vsadila na štítnou žlázu, jistota u žen středního věku. Specialista ale udělal testy a zavrtěl hlavou:
,,Úplně v pořádku; spíš ještě o kousíček na druhou stranu."
Paní doktorka nedočkavě otevřela papír s výsledky, byla sice zklamaná, ale řekla, že tedy počkáme
a uvidíme, a za měsíc opět nabereme tu štítnou žlázu... Od té doby jsem tam nebyla.
Doktoři v tom měli vlastně celkem zcela jasno. Nejen praktická lékařka, ale i specialisté se podívali
na můj ročník narození a už byli doma: jste v přechodu! No to není vyloučené, ale tohle přechod dělat
nemůže, říkala jsem. Mně je opravdu hodně špatně. A už hodně dlouho. - No přechod, to taky není věc 
jednoho, dvou let, dozvěděla jsem se. A umí být opravdu hodně nepříjemný. 
Vím, že dokážu klamat tělem a bylo mi jasné, že jim asi těžko vysvětlím, jak moc ,,nepříjemné" moje
stavy jsou. Všem jsem opakovala stále totéž: nemůžu spát, ležet, všechno se ve mně chvěje, pálí mě
střídavě na různých místech, brní mě tělo až do konečků prstů, je mi špatně po všem, co sním, a i když
se jen napiju vody. Nesnesu sebemenší množství alkoholu. Mám výrazné potíže s dýcháním. Tělo se
chová jako otrávené. Fatálně se mi zhoršil zrak. Jsem už strašně vyčerpaná.
Ale tvářili se netrpělivě a viděla jsem, že mě vlastně ani moc neposlouchají. Paní doktorku nezaujalo,
že jsem za rok shodila 20 kg. Vždy se zasměju, když vidím v nějakém filmu doktora, který si dělá
upřímné starosti a láme si hlavu a zkoumá tak dlouho, dokud nepřijde na to, co jeho pacientovi je
a nepomůže mu (totéž platí pro policisty a soudce).
Co jsem nepochopila, byly výsledky na plicním oddělení, lépe řečeno jejich vyhodnocení. ,,Zhluboka
se nadechněte a vydechněte, jak nejvíc můžete". Jsem zpěvačka, takže nadechnout a vydechnout
opravdu umím. Vydechla jsem tak poctivě, že jsem skoro omdlela. Když jsem přenášela výsledky své
lékařce, prohlédla jsem si graf. Číst umím. Křivka mého dechu se propadala o pár pater níže pod linku,
která byla označena jako ,,normální" a lišila se tím značně od ostatních výsledků. Doktorka na plicním ji
skoukla a řekla ,,v pořádku".
Pak jsem se zamyslela.
     Přesně před rokem jsem navštívila ve Strakonicích centrum specializované na problémy trávicího
traktu. Pan doktor byl velmi milý a příjemný, zdvořilý, jak se na soukromou ordinaci sluší. Snažil se být
co nejvíce trpělivý, přestože čas pro pacienty měřili na minuty, zájem o jeho práci byl velký. I tak jsem
sedm, osm minut získala. Řekl, že on už od dveří vidí (a určitě to tak bylo), že pacientovi není nic z toho,
co oni řeší. Jsme klasičtí doktoři, říkal vlídně, a řešíme věci klasickými medicínskými prostředky, tedy
řežeme, předepisujeme chemii, ale to vy asi nebudete typ, co by chtěl jít tímto směrem. Každopádně
ale nemáte nic z toho, co my jsme zvyklí řešit. Nakonec mi velmi ohleduplně, se zdvořilou oklikou, 
s ubezpečením, že se mě v žádném případě nechce nijak dotknout, nijak nesnižuje mě ani mé potíže
a nemyslí si o mně nic špatného, přece jen nabídl psychiatra, podle jeho vlastního, osobního zodpo-
vědného výběru a doporučení.
Řekla jsem, že teď asi potvrdím, že jsem zcela vhodným případem pro psychiatra, ale že se domnívám,
že mě před lety jedna osoba otrávila. Že mám opravdu důvod si to myslet. A že bych chtěla test
na arsen. Chvíli na mě se sestrou němě zírali, ale já jsem byla neoblomná. Vím kdo a vím proč: chtěla
něco, co mám já a ona ne. 
,,Ale proč arsen?", zeptal se pan doktor. Pokrčila jsem rameny: ,,Prostě si myslím, že by použila arsen".
Ještě se na mě chvíli díval, ale pak trochu ustoupil. ,,No je pravda, že arzen se v těle drží ještě léta. Ale
to většinou není najednou, dává se delší dobu po dávkách". Potvrdila jsem, že k tomu osoba měla dost
času a příležitostí.
,,To se ale nejdříve projeví na vlasech." Nevím, jestli mě slyšel, když jsem řekla, že jsem ztratila asi polovinu
vlasů. U žen mého věku se to zřejmě nepovažuje za nic nenormálního. ,,Test na arzen, to ani nevím, jak
se dělá, musím si to poznamenat..", řekl pan doktor a věc si někam napsal.
(Předevčírem jsem byla u zubařky a též jsem jí o tom pověděla. Taky na mě pár vteřin zírala, ale pak
řekla, že ty moje kazy vlastně jsou dosti neobvyklé a zvláštní a odpovídaly by přítomnosti nějakého
takového jedu v těle. Zkazily se mi totiž prakticky všechny zuby. Některé velmi hluboko. Zabere nám to
postupně několik dvouhodinovek. Účet bude astronomický.)
     Nicméně nakonec jsme se s panem doktorem rozloučili s tím, že mi dává dva týdny na rozmyšlenou 
- ohledně nějaké extrémně nepříjemné sondy do žaludku, kterou musíte mít 24 hodin, a psychiatra.
Řekla jsem, že do té sondy asi nepůjdu, protože myslím, že už si nemůžu dovolit ještě navýšit svoje
utrpení.
(Ohledně psychiatra bych se zřejmě musela dotázat, jestli je očkovaný, a pokud ano, což by bylo pravdě-
podobné, zeptala bych se, jestli se s ním opravdu budu bavit o tom, že já mám problém).
To bylo před rokem.
Před dvěma týdny jsem si zajela na vzdálenější místo a zaplatila si testy. V mém těle byl potvrzen arsen.
Ještě asi pětina původní dávky.
     Dotyčná paní doktorka (když jsem jí zavolala, že bych ji ráda navštívila, že je mi dlouhodobě velmi
špatně a nemůže se najít příčina, jako první se mě zeptala, jestli nejsem očkovaná) se prudce posadila
v křesle, do kterého se předtím se shovívavou laskavostí zabořila, polkla a vypadlo z ní jen ,,Proboha, co
to bylo za osobu?!" 
Řekla jsem, že mé potíže vlastně nezačaly ,,potížemi s trávicím traktem", ale s dechem, tak půl roku
předtím. A to velmi silné obtíže dýchací. Že jsem sípavě kašlala a nemohla dýchat. Řekla  - ,,No, tak tohle 
ten arzen zrovna umí. Nasimuluje příznaky velmi silného astma". (Ale běžte s tím někam za covidu, neoč-
kovaná). Dodnes mám, a to občas i za dne, stavy, kdy vůbec nevím, jak mám dýchat, dýchací svaly to
zkrátka vůbec nevědí. jdou v různých tazích proti sobě, nefunguje automat, takže to zkouším ,,manuálně",
což často funguje tak, že se dusím stejně, jen jinak, protože většinu věcí děláme podvědomě, tak nějak
samozřejmě, a když automat selže, zjistíme, že vlastně vůbec nevíme - vědomě - , co máme dělat a jak se
to dělá (možná z toho důvodu v poslední době tolik toužím po starém klasickém plně mechanickém autě,
protože to vždy dokážete ručně opravit. Věřím, že jejich čas zase přijde. Elektronika se snadno pokazí
a my jsme na ni krátcí a také je velmi snadné pokazit ji zvenku a rozhodovat o vás, vašem životě a smrti).
Svaly mého zažívacího, trávicího traktu a dýchacího traktu se chovají zmateně a paralyzovaně.
     Bylo by to legrační, kdyby to nebylo tak nepříjemné. Každopádně - škoda, kdybych nebyla tak unavená,
mohla jsem za ta léta pomoct mnohem více lidem, o pár stovek určitě. Mohla jsem udělat mnohem víc práce.
O osobních věcech ani nemluvě. Zpívá se s tím opravdu velmi špatně. Kdybych nebyla otrávená.
     O těch dalších způsobech vím samozřejmě taky.
Co si myslíte vy - jaký trest by si zasloužila taková osoba?
     Dejte pozor na to, co vám lékaři radí. Nemusí mít vždy pravdu.

     Napsala jsem, že tyto týdny jsou týdny tmy, i když nablízku je již svítání, a stále ještě to bude pokračovat,
až do konce roku. Není to jen tma přírodní. Mluvím hlavně o té druhé. Na mnoho lidí padá zmatenost, poma-
tenost, agresivita, extra dobrým příkladem bylo toto pondělí a neděle. Byly to také dny hádek a nedorozu-
mění, která se ale většinou hned další den vyjasnila. Místy k tomu může přibýt ještě panika, zmatení různého
druhu, duševní nerovnováha. Jsme pod vlivem silných záření. V těchto dnech je nezbytné pálit svíčky, a to
vždy dvě, jednu přímo někde před sebou a druhou kdekoli v prostoru, alespoň několik hodin denně. 
V práci stačí jedna malá (celá) denně, v případě, že zde netrávíte více času než doma a nespíte tam. V tako-
vém případě by to byly dvě (čajové) svíčky, druhá na noc. Prozatím do odvolání. Předpokládám, že ještě
minimálně týden, spíš dva po Novém roce.

     Tyto týdny jsou také týdny dětí. Nová energie přichází, aby naše děti vyspěly. Aby mohly jednoho dne,
celkem předčasně, vzít do ruky vládu. Svět se změní. Stará garda odejde a zbyde to na ně. V těchto dnech
děti odmlouvají a můžete si s nimi nerozumět. Nechte věci doběhnout, ono to zase přejde. Buďte k nim
pozornější, ale moc je nepředělávejte. Mohou se proti vám vzbouřit. Začnou být dospělejší, než očekávaly.
A nemusí vás chápat, co po nich chcete. Budou mít jiné plány než vy. Věci se mohou změnit skokem.
Ať jsme na to všichni připraveni.

     Tohle píšu velmi nerada, věřte mi. Ale ověřila jsem si to v několika posledních týdnech. Zlo začalo
používat fígl: dobro. Omezím se pouze na očkované příbuzné. Více lidí se v poslední době zmiňovalo,
že (očkovaní) rodiče či blízcí příbuzní, kteří si jich dříve nevšímali nebo je přímo proklínali, k nim najednou
byli velmi milí, hezky si s nimi povídali a dokonce je chválili. V takových podmínkách člověk samozřejmě
roztaje. Je příjemně překvapený, otevře své srdce. Bylo by to hezké, kdyby potom prakticky všichni
neonemocněli, neztratili energii. Ty nejtěžší případy se mohou cítit ,,očarovaní", mohou se začít stávat
,,jimi". Jde přes ně (ty na ,,druhé straně") velké ZLO. Nemluvím o těch lidech samotných, nechci je
obviňovat. I když jejich povaha v tom taky hraje roli. Necháte - li k nim proudit svoji energii, z vašich hostů
se stanou hostitelé. Budete svým způsobem v jejich těle a budete přestávat mít kontakt sami se sebou.
Nebudete mít kontakt se svým pravým JÁ, se svým tělem, odboří to vaši sexualitu a velmi onemocníte,
na duševní, psychické a pak i symptomaticky tělesné úrovni. Můžete se začít cítit i chovat, jak jste se nikdy
předtím nechovali a necítili. Samozřejmě se z toho lze dostat.
Chraňte si svoji 5. čakru, dejte si třeba na krk šátek, rolák nebo vysoký límec. Váš HLAS je váš ŽIVOT.
     Nedívejte se jim příliš dlouho do očí. Příliš dlouho znamená dvacet a víte vteřin vkuse. Někdy i mno-
hem méně, podle povahy člověka. Vy je znáte.
Zlo, které je za nimi, se po vás sápe, snaží se na vás dosáhnout, chňape po vás. Stýkejte se s nimi,
chcete - li, ale přerušujte často pohledy. Když se za nimi chystáte, před odchodem si vemte (vymačkejte)
citron a po návratu citron a sodu (ne dohromady, po sobě). A zapalte o svíci navíc. Budou na vás útočit,
ale budou se u toho usmívat. Neděste se, jen to vězte. A neviňte je za to. Jen jim neskákejte na špek.
Netýká se to lidí s jednou dávkou, téměř vůbec těch s dvěma dávkami (ledaže by měli ty ,,správné",
ale těch je tu jen velmi málo). Týká se to tříčárkovaných a více. Alespoň prozatím.

25.11.2023:
     Přišlo mi pár sms či mailů, že svíčka v práci by asi neprošla a že byste spustili požární poplach.
No to je ale jasný. Nemůžeme mít všechno. To je v ideálním případě. Jinak nebudeme vyděšený.

     Logický dotaz nebo spíš připomínka jedné dámy mě přivedla k dost zajímavému zjištění.
Říkala mi, že odjíždí na týden do ciziny. tak se ptala na ty svíčky a taky měla nějaké drobné potíže.
Zjistila jsem, že v zahraničí, a to dokonce už ani na Moravě, kromě jejího úplně západního území,
není třeba svíčky pálit (jinak svíčka v domě zejména v tomto období je samozřejmě fajn, ale tak nějak
normálně, může i nemusí být). Také jí vycházel úplný deficit prakticky všech vitamínů i minerálů, 
zatímco v cizině pouze draslík - aby se tělo dalo dohromady, ale po návratu opět úplná škála minerá-
lů a vitamínů, aby tělo vůbec stíhalo být. To je dost zvláštní, ne?

     Před časem jsem z televize zaslechla pár vět z nějakého dokumentu, zcela jistě amerického, kde
říkali cosi jako že jsme na úspěšné cestě k vyvinutí léků či prostředků na nesmrtelnost člověka a že
jsme hrdí, že jsme tak vyspělá civilizace. Vyspělost civilizace či společenství se vyznačuje tím, že jsou
v ní lidé šťastni, ne že žijí věčně. Lidé žijící věčně v neštěstí se vám na to můžou vykašlat. Amerika či
spíše jistí jedinci budou chtít spíš mít věčně žijící otroky, ale to je nám jasné, o tom nemusíme.
     Vyspělejší společnost už teď, v tomto stavu, nevznikne v žádném běžném normálním řádu.
Lidé se už nedokáží vzpamatovat, aby včas zachránili tento svět. Řád, který jsme znali doteď, pomi-
nul. Přestávají působit běžné ,,souřadnice". Jediná cesta, jak se lidstvo může zachránit, jak lze zachrá-
nit tento svět, je prudké nabytí vědomí. Asi ne všech lidí, ale několika jedinců, kteří budou vědět, jak
z toho. Všechno se zřejmě dozvíme postupně. Ještě před dvěma týdny mělo lidstvo naději, že bude
stoupat obecné vědomí, ale teď se propadá do hluboké černé díry. Lidé se nemohou upamatovat
na věci, které věděli ještě včera. Možná si zítra nevzpomenou, kdo jsou. Jsme pod vlivem nějakého
velmi silného záření. Lidstvo by si v dalších týdnech mělo zvyšovat vibrace, ale jiné vibrace, odjinud,
se mu v tom prozatím s úspěchem snaží zabránit.
Praha je velmi důležitá a Čechy také. Valí se sem temnota. Snaží se nás odloučit od našeho vědomí.
Udržujte co nejvíce světla. Nechoďte v několika dalších dnech do temnoty bez teplého světelného
zdroje. Svíčka je nejlepší, či žárovky s teplým světlem.. Vykuřujte své domy v následujících dnech
vonnými bylinami, jsou též možné aromalampy, vhodný je hřebíček, skořice apod.
Pokud neužíváte nějaké komplexní vitamíny, přidejte vitamín D. Uvidíme, jak dlouho tohle všechno
bude potřeba. Praha má ve svém podzemí své vlastní světlonosné zdroje - ,,prahy". Jsou tu déle než 
od nepaměti. A jsou velmi důležité. Nemluvte o Praze špatně. Aspoň to zkuste. S pražáky to samo-
zřejmě nijak nesouvisí. Ty rádi mít nemusíte, když se vám to tak líbí.
     Vědomí se bude vlévat do našich budoucích generací. Proto temnota a Zlo teď tolik jede 
po dětech.
     Nějaké drobné problémy jsou v ozónu, ale ty budou v dalších týdnech překonány.

29.11.2023:
     Když jsem psala minule - v sobotu, chodilo mi ke konci do hlavy stále ,,s nebe nám na hlavu 
padá smrt". Ale nechtěla jsem být pořád jen sýčkem - poslem špatných zpráv, tak jsem to už
nepřidala.  Když jsem druhý den večer jela do Prahy, ostřikovač předního skla byl permanentně
v provozu, ale i tak jsem nebyla schopna sklo očistit od nějakého šedivého sajrajtu, který se jen 
lepkavě rozmazával po skle, a když jsme dorazili, celé zadní sklo bylo pokryto nějakou SUCHOU
šedivou vrstvou, která na skle ležela celou cestu - což bylo podivuhodné vzhledem k tomu, že 
po celou dobu mokře sněžilo a zapínala jsem stěrače. 

     Před rokem se v Blatné konala přehlídka luxusních aut. Jeden bohatý podnikatel tam přivezl
Bugatti asi za 1OO milionů. Několik amerických aut, která přijela smykem, rozvířila prach, který
se usadil na dalších autech. Podnikatel se od svého vozu nevzdálil ani na okamžik, ale pak přece
jenom musel na záchod a než se vrátil, nějaké děti mu do prachu na autě načmáraly různé věci.
Samozřejmě je okřikl a odehnal (prach jsou miniaturní kamínky a funguje škrábavě, takže reakce
celkem k věci). Nedávno majitel auta dal na svůj profil celý příběh. Ukázalo se, že děti byly ukrajin-
ské. Otec dětí na něj hned po incidentu nastoupil a zkusil obvyklou básničku - bojujeme za vaši
demokracii a vy můžete být rádi a máte nám být vděčný a držet hubu a cože si to dovoluje.
Podnikatel mu odpověděl, že za žádnou demokracii nebojují, že jsou tu na návštěvě a mají se 
chovat slušně. Psal dále, že tato historka vzbudila velké ohlasy na obou stranách - kladné i zápor-
né. Že ztratil svého nejlepšího kamaráda, který ho označil proruským švábem a vymazal si ho
ze svých kontaktů. Podnikatel k tomu napsal, že proruským švábem určitě není a že sám zaměst-
nává ve své firmě již mnoho let Ukrajince, ale ti by si nikdy nic tak drzého nedovolili a ani by je
nenapadlo takto reagovat.
     Říkala jsem si, jestli by ten starostlivý otec měl taky nějakou vhodnou básničku, kdyby se uká-
zalo, že to auto patřilo nějakému ukrajinskému bossovi, a jak by asi dopadl.
     Demokracie znamená, že máte právo odehnat děti od svého auta a říct jim, co si myslíte o tom,
že vám ho ničí. 

     Pekarová o poslední demonstraci řekla, že to není demonstrace proti vládě, ale proti demokracii.
Možná si to děvče myslí, že demonstrace je výhradním právem vlády. Jejich demokracie spočívá
v tom, že o nás mohou rozhodovat, jak se jim zlíbí, a my můžeme jenom držet hubu a nechat si to
líbit. Zřejmě je skrznaskrz prosáklá ukrajinským modelem demokracie. A stejně jako ,,Ukrajinci" si
myslí, že si to všichni nechají líbit donekonečna. Stejně jako Ukrajinci se mýlí.

3.12.2023:
     Taky dobrý dotaz. Vitamíny, o kterých jsem psala, kupujte ideálně v cizině: Rakousko, Německo,
Maďarsko, Slovensko, v Polsku až po Novém roce. U nás vypadá v současné době bezpečně DM,
pravděpodobně Globus, ale ne Tesco, Kaufland, Hypernova. A hlavně ne lékárny. Všude v cizině
kromě Ameriky. Po Novém roce by to mělo být v pohodě už i u nás - budou nějaké změny - ale 
ještě to zkontrolujeme.

     Psala jsem, že přísun lidského vědomí se poměrně výrazně zasekl. ale po dvou třech dnech se
lidstvo vyhrabalo z nějaké černé díry, takže vše se opět rozjelo.
     Přechod na 1.prosince byl možná prvním nejdůležitějším přechodem tohoto roku. Byl to přechod
do destrukce. Mnoho lidí půjde ke dnu a někteří budou naopak stoupat. Postupně, k jaru, celé ,,hodné
a dobré" lidstvo (půjde nahoru).

     Větší mrazy, než jsou ty, co se teď očekávají, mi bohužel vycházejí v předjaří - únor a počátek
března - ale uvidíme, co posun lidského vědomí udělá s přírodou. Toto léto mělo být taky tak mokré,
až by se v jeho sklonu v prudkých vichřicích vyvracely stromy, ale nakonec se vše zmírnilo a předpo-
vědi zmizely.

5.12.2023:
     Kolektivní vina je jako kolektivní nevina. Pro většinu lidí je až podivuhodně těžké přiznat chybu,
natož vinu. Budou trvat na svém, i když dávno ví, že se mýlili, ještě natož když někomu ukřivdili, ublížili
či (plus) by vypadali jako hlupáci, zejména před těmi, které hlupáky nazývali, osočovali je a uráželi.
Pokud by ale chybu uznalo mnoho lidí současně - mohlo by to projít. Řekli by si - no tak jsme udělali
chybu, no, a co, vždyť nás bylo tolik, kdo se nechal oklamat, kdo jsme se zmýlili, to se může stát
každému, že...? 
V takovém případě jsme my ochotni nezmínit se o vině, kterou vaše chyba způsobila, a mávnout 
nad vámi rukou. Jak říká moje matka - ,,Má nás pánbůh všelijaký".
Když se všichni začnou dívat na druhou stranu, nebudou se už chtít otáčet. Tam, za jejich zády je
totiž jejich bývalá chyba - vina.
     Hlavně už se obraťte k tomu pravému cíli, na tu pravdivou stranu. Zaměřme se na prosperitu
a nechme všechno za sebou. Jak dlouho je třeba na vás ještě čekat...?

20.12.2023:
     Víte, co je to ,,dilema"? Super bunda za 5O Kč značky Miss Amerika.

Ještě trochu upřesnění o potravinových doplňcích: testovala jsem pro někoho vitamín D v lékárně
v Egyptě. Krásná zářivá barevná krabička - určitě ne. Obyčejná ošumělá - v pohodě. Takže obecně
platí - vynechat ty nejzářivější, nejnápadnější, nejlákavější krabičky, je to v podstatě stejné jako
u žabiček. Ty také najdete na těch nejvýstavnějších obalech, po kterých sáhnete nejraději a určitě,
když například budete chtít někomu koupit dárek. Je to obal, po kterém v takovém případě sáhnete.
Též kupujte vitamíny apod. od menších firem. Ne od těch velkých nejznámějších. Tohle by se dalo
vzít jako obecné pravidlo.

     Jenom to nejnutnější: zítra je 21.prosince. od tohoto dne by měl nastat zlom i převrat v mnoha
věcech, zejména 21. -23. Mnoho lidí může v tyto dny propadat panice, hysterickému strachu a strachu
vůbec. Mnoho lidí bude, začne cítit svůj vlastní pád. Snažme se být v klidu. Můžeme podléhat pocitům
beznaděje a zoufalství z nepochopení, ale lze se tomu vyhnout, budeme - li mít stále na paměti, že je 
to jen přelud, astronomické vlivy, venkovní snahy. Jezte v období po 23. dostatek mrkve, ať se nám
,,nezakalí zrak". Ať vidíme věci správně, takové, jaké jsou.

     Na konci prosince by měla v podstatě skončit válka. Myslím kompletně, válečný stav, ve kterém
žijeme v podstatě od začátku covidu. Starý svět se už teď řítí a nový ještě nevznikl. U nás to zůstane
až do poslední chvíle. Zatímco celý svět už jede v soudech proti Pfizeru, u nás ještě stále vymýšlíme
nová očkování. A zhruba stejné je to s Ukrajinou. Zatímco celý svět již spřádá nové plány s Ruskem,
my jsme nadále věrni ukrajinské iluzi. Iluzím o Ukrajině. Naštěstí mnohem více lidí prohlíží, než zůstává
slepými. ,,Co se to tady u vás děje?", řekl mi včera jeden člověk, co přijel z Francie. ,,U nás už na ty
očkování skoro nikdo nechodí. Co je tady s těmi lidmi? Copak nečtou?"

     Víte, co to je ,,odrazit se ode dna"? Když ze 72 kg spadnete na 48, takže začnete jíst před spaním
banány se šlehačkou.

22.12.2023:
     Všichni víme, co se včera stalo. Těžko říct, jestli ,,terorista" nebyl stejnou obětí. A vyjádření pana
Rakušana už jsou skutečně na internaci.
     Včerejší den, den slunovratu, byl bohužel prvním, nikoli posledním dnem hromadných tragických
neštěstí. Podobně zátěžové období bude trvat až do posledního okamžiku tohoto roku. Nejbližším
velmi zatíženým dnem bude zítřek.
Ochraňujte si ledviny, pijte ledvinové čaje.
     Období, které přichází, bylo v minulých měsících ohlašováno jako období ,,padajících lidí".
V jednotlivcích, ve skupinách, ve velkém počtu. Do konce roku zemře ještě velké množství lidí na očkování
u nás a padne ještě mnoho lidí na Ukrajině. Lidská pozornost je teď odkloněna jinam a až do konce roku
tomu tak bude.Teprve pak si lidé začnou uvědomovat svoje práva. Teprve pak se začnou lidé bouřit.

     Jen doufám, že mihnuvší se slovo ,,sopka" nemělo žádné opodstatnění.

28.12.2023:
     Moje kamarádka šla včera s dcerou navštívit svého otce - dědečka do nemocnice. Nemocniční
sestra trvala na respirátorech. Bez něj ji odmítla vpustit. Takže kamarádka otce neviděla. Po všech
těch oficiálních lékařských zprávách v mnoha zásadních zemích světa o tom, že roušky ani respirátory
nefungují, že žádné viry nezadrží, po všech těch rozsudcích nejvyšších soudů o nezákonnosti, protipráv-
nosti vymáhání nošení roušek a respirátorů si ještě něco takového dovolí. Stará verze, jako by se nic
nedělo. A tak je to s dalšími věcmi, se vším ostatním. Ať už jde o důvody války na Ukrajině, zašantročené 
humanitní dary a sbírky, jak bylo naloženo s penězi pro Ukrajinu, či Putinovy cíle a úmysly, americké
cíle a úmysly, očkování, elektromobily, zničený Nord Streem atd. atd. - vše bylo ozřejmeno, nevyvratitelně
vyvráceno či naopak doloženo - a nic. Jako by se nic nestalo. Jedeme starou verzi. 
Co je to za sílu, která je schopna tohle držet?

     Včera jsem chodila Kauflandem - s prázdným košíkem, protože mé senzitivní tělo téměř nic neidentifikovalo
jako jídlo. Zaplakala jsem, když jsem míjela svoje oblíbené kafe, na němž před časem přibyla žába jako tele.
Došla jsem k regálu, kde si dva tělnatí muži dělnického typu se zájmem prohlíželi nějakou věc typu ,,tatranka",
přičemž jeden k tomu druhému pravil: ,,Taky má tady žábu! Tak to tam vracím!". Usmála jsem se na něj: ,, Jo jo, 
taky jsem právě vrátila kafe s žábou". Podíval se na mě ohromeně, překvapen, že potkal spřízněný druh, naklonil
se ke mně, ještě více vypoulil oči, jakoby se lehce rychle rozhlédl a spiklenecky zatajeným hlasem řekl: ,,A oni to
do těch vakcín, proti tomu kovidu, prý taky přidávali! Oni nás chtějí všechny zabít!" Poněkud mě zaskočila forma
jeho informovanosti, než abych přímo sdělila, že tyto vakcíny byly vytvořeny pouze a výlučně pro tento účel, ale
nějak stručně jsem s ním souhlasila.
Tak vidíte, ve Strakonicích to už taky vědí. Tak to je naděje, že se to rozšíří i do zbytku lidstva.

     Na konci roku, v přelomu na nový rok, lidstvo intenzivně zatouží po míru. Ale Ukrajina to samozřejmě chtít
vzdát nebude. Nebylo by asi taky od věci si uvědomit, že pokud například by Ukrajina chtěla na nás zaútočit
a vydobýt si u nás násilně podmínky, které by jí vyhovovaly, či z jakéhokoli svého důvodu, nemáme se, v rámci
celé Evropy,  čím bránit. Všichni jsme absolutně dokonale odzbrojeni.

     Před časem jsem si koupila knihu - Definice a vysvětlivky - a tam pod heslem antisemitismus stojí: ,,Antisemi-
tismus je, když se Židům ubližuje více, než je nezbytně nutně". To je ale snad strašný, ne?

1.1.2024:
     Takže co by nám tento rok mohl přinést? Mohu usuzovat jen z toho, co se mi v posledních měsících
dostalo ,,pod ruku". Celý tento rok byl o dětech. Malé děti budou vládnout místo nás, dříve nebo později určitě.
Takže vychovávejme je už teď tak, aby mohly dobře převzít svoji úlohu a aby se tu všem, jim i nám, vedlo dobře.
Od tohoto roku si slibujeme mnoho. Mnohým lidem přijdou jejich partneři. Mnoho lidí se seznámí s jinými,
význačnějšími lidmi. Mnohým se začne dařit lépe, pokud přežijí. Zlo začne být pokřivenější. Chraňme si sliznice
dýchacích cest, nejlépe přírodními pryskyřicemi. Pokud ještě někdo užíváte ,,hořký čaj", je vhodný až od konce 
ledna. Od jara začnou být lidé, zejména po 4. a více dávkách extrémně nakažliví tou slabou formou HIV, kterou
vakcíny obsahují. Takže žádné intimnější styky, podobně jako u klasického typu HIV. Běžný život s nimi vést
můžeme. V tomto roce se poprvé začnou objevovat sirotci. Vše, co bylo předpovězeno.

     Jeden můj známý, když jsme se viděli naposled, úplně nadskakoval. Nějaké jeho kolegyni zemřela maminka
a takto o tom hovořila: ,,Zemřela na kovid. Měla tři dávky - čtvrtou už nestihla - a stejně to nestačilo.."
No tak zjevně stačilo.

     Hlavně tvořte. Vše, co se začalo před Vánoci, přesněji před slunovratem, se teď zúročí. Co jste nestihli
a doháníte - začínáte až teď, si bude muset na svou novou konstelaci ještě pár měsíců - do jara až do léta - 
počkat, než se to pořádně chytne.
     Nebojte se vztahů, budou vždy přívětivé. Pokud navazujete vztahy s blbci či hlupáky, bude to zejména
vaše ostuda. Všechno se letos začne ukazovat v pravějším, pravdivějším světle. Budete - li něco zatajovat,
stejně to praskne. Ostatně je třeba, abychom se přesně o tohle snažili. Co se teď vyjeví, je třeba ,,vzít
za pačesy", jak se říkávalo. Je třeba nic nepřehlížet. Všechno teď musí být pravda. Pokud se všechno neřekne
a nevyřeší hned, nemusí se to už nikdy splnit nebo vyřešit. Buď vyhrajeme, nebo vše prošvihneme. Ale my
vyhrajeme. 

2.1.2024:
     Když jsme včera jeli, tentokrát na poslední chvíli, do Strakonic na novoroční tradiční ohňostroj, kolony
aut v opačném směru nám již dávaly tušit, že něco nebude v pořádku. 
Když někdo zemře, je namístě truchlit, ale je i namístě s tím včas přestat. Každý slušný pohřeb v minulosti
vypadal tak, že na hřbitov se kráčelo v plačícím průvodu za doprovodu teskné, truchlivé hudby, ale ze hřbi-
tova již kapela hrála skočnou. Není to bezcitnost, je to pradávný rituál a symbolika, že smrt není a nemá být
jen smutkem, ale i připomenutím neustálé proměny života. Nebožtík byl oplakán, ale také oslaven, zajeden,
zapit. Byla to symbolika požehnání a přání dalšího bohatého, plodného a šťastného života, neboť všechny
kultury věřily v posmrtný život a reinkarnace, včetně katolické církve (ta to ze svých manuálů vymazala až
později, ale Ježíš reinkarnaci zmiňoval dosti běžně).
Taková událost, jako novoroční ohňostroj, se v takovémto případě dá využít opačně: můžeme při něm vzpo-
menout padlých a připomenout si událost, dát minutu ticha na jejich paměť, ale dál se má život ubírat svým
směrem: směrem života. Kdybych byla já v roli těchto mučedníků, musela bych se obrátit v hrobě, že kvůli
mně přijdou tisíce nic nechápajících dětí o ohňostroj, na který se dlouho těší, že budou zklamané a smutné
a plačící.
Myslím, že i tak máme dost smutku a zklamání a tenhle další v řadě ničemu neprospěje. Život jde dál a oslavy
Nového roku právě toto symbolizují. A smrt nesmí nikdy přebít život  a vzít si větší důležitost a přednější místo.
Mrtví nesmí být důležitější než živí. 
Někteří to pochopili. V Protivíně byl prý největší ohňostroj u nás, zúčastnily se ho tisíce lidí a například  z Budějo-
vic byl k němu svoz autobusy. Lidé oslavovali život. Naději a znovuzrození.
To vláda ale nechce. Vybídla města i občany, aby ohňostroje nedělali. Nečeká neposlušnost a vítězství zdravého
rozumu. Vytvořila příležitost, jak si ověřit, kde jsou její poddaní, a kde tak úplně ne. Kde před ní padnou na zadek
a na kolena a kde se proti ní postaví zpříma. Statistiky ještě stále nekončí. Svět si ještě stále udržuje svůj směr:
radost máme zakázanou, smrt máme povinnou.
Ale statistika se dá použít i na druhou stranu: vždycky bude dost těch, kteří se budou vzpěčovat cizím pravidlům.
Nikdy nevyhubíte v lidstvu "člověka". Nikdy nevyhubíte lidstvo. Stále bude dost těch, kteří dokáží a jsou schopni
světlo člověka přenést dál. Nikdy nebudete mít dost temných otroků, aby je světlé lidstvo nevyhubilo.

6.1.2024:
     Před pár týdny mi přišla zpráva: neztrácejte nervy. V Čechách to bude až do poslední chvíle vypadat pořád
stejně, beznadějně. Pokud jsem to už psala, omluvte mě. Když jsem slyšela o včerejším vítězství našich hokejistů,
opět jsem si na to vzpomněla. A navíc - junioři. Nastupující generace. Naše děti. Děti, které nás tu předběhnou.

     Nevím, jak se mé předpovědi splnili u vás, ale můj přítel před Vánocmi plánoval sejít se mezi svátky se třemi
svými kamarády. Nepovedlo se. Všichni tři mezitím zemřeli. 

     Nějaká žena rozjela na internetu akci: sbírání vosku na ,,zákopové svíčky", aby si ukrajinští vojáci v zákopech
mohli ohřát zkřehlé ruce.
Jak si ezoterik představuje válku v dnešní době.

     Tak si to shrňme:
za 2. světové války jsme tu měli německý fašismus. Němci pokořovali náš národ, plivali na nás, odváželi naše
bohatství. Zavedli tu jako hlavní svoji řeč. Mnoho lidí zabili a mnoho jich umučili. Hitler chtěl ovládat celý svět
a diktovat mu svoje podmínky. Chtěl rozkazovat všem národům. Ke konci už je ale dost mimo díky závislosti
na těžkých drogách. Alespoň ale mluvil za sebe.
Zavedli tu svoje pravidla a němčinu jako úřední řeč. Učinili z nás součást Říše. Němci se u nás roztahují a mají tu
větší práva než my. Nikdo se o nás nestará. Když se v Kremlu rozhodli zničit fašismus a spojenci dorazili i k nám nevadilo nám to. Neviděli jsme na tom nic špatného. Byli jsme rádi, byli jsme jim vděční. Neházeli jsme po nich
kameny. Mnoho jich za nás padlo. Postavili jsme jim pomníky na paměť toho, že nás osvobodili.
     Je rok 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021... Putin několikrát upozorňuje, že v Doněcku a Luhan-
sku, kde žijí po staletí Rusové, řádí ukrajinský fašismus a žádá OSN, aby tomu učinila přítrž. Ale tyto národy
nikoho nezajímají. Řídí to Kyjev, kde po 2.světové válce vzniklo masivní sídlo fašistů a fašismu. Dnešní Ukrajina
tyto země, odedávna samostatné, diktátorsky a arogantně považuje za součást svojí říše, přestože její občané
s tím nesouhlasí, a to zcela oficiálně. Ukrajinci v těchto zemích vraždí civilní obyvatelstvo v řádech tisíců, včetně
dětí, mučí, znásilňují, rabují, berou jejich majetky, vláda zavádí ukrajinštinu jako jedinou úřední řeč a (oproti nám
za Německa) dokonce zakazuje rusky mluvit vůbec, ponižuje ruský lid, plive na něj a porušuje všechna jeho práva.
Na začátku roku 2022 Putin prohlásí, že pokud tato genocida neskončí, zasáhne. Nikdo nic neudělá. 
Putin vyrazí na pomoc. Rusko dělá totéž, co kdysi: bojuje proti fašismu. Tentokrát na něj ale celý svět plive,
vyhrožuje mu, uvaluje na něj sankce, uráží zemi i jeho obyvatelstvo, ponižuje ruské studenty, vylučuje ruské
sportovce a umělce, posílá fašistické straně peníze a zbraně na likvidaci Ruska, přestože to bojuje tentokrát
dokonce za svoje vlastní. Přejmenováváme ulice, likvidujeme památníky na osvobození ruskou armádou. Naše
vláda uboze vymazává čárky na pomníku (Vítkov), takže celý text dává jiný smysl a vypadá to, jako by nás
vlastně osvobodili Vlasovci. Celý svět jak jeden debil opakuje předepsané lži. Zelenský chce ovládat celý svět
a diktovat mu svoje podmínky. Chce rozkazovat všem zemím. Ke konci je už ale tato ubohá loutka dost mimo
díky závislosti na těžkých drogách. Ukrajinci se u nás roztahují a mají tu větší práva než my.
Jen ruské obyvatelstvo v Doněcku je rádo, je vděčné. Touží po osvobození od ukrajinského fašismu. 
     Ale tohle u nás nikoho netrápí. Tentokrát totiž nejde o náš zadek.
Alespoň si to lidé myslí. Ale taková věc jako fašismus se šíří jako mor. Podívejte se, co si začíná dovolovat naše
vláda (a i ta předchozí). Podívejte se sami na sebe, vy, co hrajete tu stupidní hru moci a zisku-chtivých šejdířů.
Vždyť už za coronaviru jste se chovali jako fašisti. Však vás k tomu Babiš všemi prostředky dostrkával a vybízel
a evidentně se tím i bavil. A vy jste se tak ochotně a rádi této příležitosti chopili. A dál v tom pokračujete. Jste neštěstím, ostudou a zhoubnou nemocí tohoto národa a lidstva vůbec.
     Připadám si jako v pohádce Nesmrtelná teta. ,,Ano je Ne". Nemám už trpělivost s imbecilitou zdejšího
národa. Jste zavaleni lavinou své hovadskosti. V lavině se doporučuje plivnout, protože jinak se prohrabáváte
na druhou stranu a nás táhnete bohužel s sebou. Tak jako za coronaviru, i teď si pletete strany. Je to jako byste
za 2.světové války stáli na straně Německa.
I když vy byste asi stáli; to je ta potíž.

11.1.2024:

     Ještě něco jsem chtěla napsat k tomu zrušenému strakonickému ohňostroji: před pár lety několik kilometrů
od nás na jedné extrémně nebezpečné křižovatce, kde stojíte uprostřed dlouhé rovné silnice mezi dvěma protijedoucími pruhy a čekáte, kdy budete moct odbočit, přesněji řečeno čekáte, jestli si z protějška přijíždějící
auto všimne, že jeho pruh vede těsně vedle vás a nikoli přes vás, smetl kamion auto s celou jednou rodinou -
dva dospělí a dvě děti. Neměli šanci. Celé okolí bylo tímto případem otřeseno. Tak to už máme 4 lidi. Když
bychom projeli dopravní nehody a jiné příhody v nejbližších měsících v té době, kdy byl nevinný člověk někým
zabit, do dvanácti bychom napočítali asi dost rychle. Je v tomto případě takový rozdíl, jestli jde o plánované či neplánované zabití? Je to snad menší tragédie? Je to menší ztráta? Menší smutek? Menší hodnota zabitého
člověka? Měla by se takovému člověku věnovat menší vzpomínka? Mělo by se méně poukazovat, zdůrazňovat, vyzývat a snažit se, ,,aby se to už nestalo"? Za ně nebude žádný den smutku? Žádný zrušený ohˇňostroj?
Žádné zakázané večírky?
     Kolik let smutku se bude držet za všechny ty lidi VĚDOMĚ a PLÁNOVANĚ zabité vakcínami? Kolik ohňo-
strojů se zruší za to množství lidí, které za coronaviru doktoři odmítli ošetřit, protože se nechtěli očkovat,
jako ten muž, o kterém jsem kdysi psala, kterého přivezla na Bulovku sanitka a oni ho vyhodili na ulici
s vysokou horečkou, bez bundy, bez čepice, jen ve svetru, bez peněz a bez mobilu a on se potácel celou
noc v silném mrazu domů a asi po dvou dnech doma zemřel? Nebo ty davy lidí, kteří zemřeli, protože kvůli
opatřením, které za ,,coronaviru" zavedl Babiš, jim byly odkládány životně důležité operace? Nebo mám
marnit čas dalšími Babišovými seznamy? Některé vraždy jsou důležitější než jiné?

     A také u minulého příspěvku jsem zapomněla kus myšlenky. 
Když jsme tu měli za války Němce, chtěli jsme, aby odešli. Okupovali nás a týrali. Spojenecká vojska jsme
vítali, protože tyto okupanty pronásledovala a samozřejmě zabíjela, neboť nechtěli sami dobrovolně odejít
a vzdát se našeho území. Uměli jsme celkem bez problémů určit, kdo z nich jsou okupanti.
     Lidé v Donbase a Luhansku se ze stejných důvodů chtějí zbavit Ukrajinců a ze stejných důvodů vítají
Rusy. Nemyslíte, že v tom mají taky jasno? Všimli jste si, že jsou jediní, koho se nikdo neptá?
Svět nazývá Putina Hitlerem, ale všimli jste si, že ti jediní, koho se to týká, to vidí obráceně? 
Nemohla by to být určitá indicie?

16.1.2024:
     Nevím, jestli i pro někoho dalšího byly minulé dny o tápání, nejistotě a ne zrovna nejlepší náladě. Asi
před týdnem jsem si vzpomněla, že v takových případech i jiných jsem používala indicii. Chci něco přesně
ke mně, sdělila jsem. Knihy mě nepřitahovaly, zato jsem si uvědomila, že bych se měla věnovat zakázce,
kterou jsem dostala loni v létě, a to cyklu písní Franze Schuberta, takže jsem album po delší době zase
otevřela. Nalistovala jsem píseň, před kterou jsem posledně skončila. Ne že by to bylo poprvé, co jsem
u tohoto díla žasla, ale tentokrát jsem na chvíli oněměla a nechápavě zírala, než jsem se o text podělila
s přítelem, u kterého měl stejný výsledek. Řekl jen: ,,To je tam fakt napsaný?"
Abyste si nemysleli, že se v jiných staletích zabývali jinými věcmi a měli jiné pocity, než my. Přečtu vám
to v překladu:
,,Dospělost mi posypala vlasy bílou září. Tak jsem si už myslel, že jsem starý člověk, a potěšilo mě to. 
Ale brzy to bylo pryč, mám zase černé vlasy. že se děsím své mladosti;  jak daleko do hrobu! Od večer-
ních červánků do ranního svitu zestárla nejedna hlava, kdo uvěří? A na celé této cestě to nebylo moje!"
,,A tohle budeš ty zpívat..?", dodal pak ještě téměř s hrůzou. 
     Kromě všeho jiného mi to připomnělo, co ke mně přišlo zhruba z kraje podzima: ve vakcínách, těch
nejkrutějších, je ,,látka", která není z naší Země, je doma v jiné části vesmíru. Při tom pravém spouš´těči
mohou její vlastníci začít prudce stárnout, doslova ze dne na den. Zemřely by tedy naprosto přirozeně,
na své stáří, ale to by nastalo podle našeho pohledu a měřítek za velmi krátkou dobu.

     Amerika si svůj absťák řeší na Jemenu, takže se jedné naší nejmenované vládní přičinitelce zřejmě
rozšíří šatník o jemenskou vlajku. Nebo ne, když je Rus na straně napadeného národa? Pak nám počty
vycházejí jinak? Nespravedlnost se nepočítá? Nebo pomaleji, jako Jára Cimrman?
Amerika prostě nikdy nepřekročí svůj stín a trest na ni padne za to za všechno.
     Když jsme naposledy byli v Praze, říkal můj přítel, že se kolem našeho auta, když k němu přicházel,
tak nějak divně ochomýtal nějaký Ukrajinec. ,,Tak jsem otevřel dveře, on ve dveřích uviděl Zločin a trest
a utíkal pryč".

     Pokud chcete slyšet projev státníka, po jakém, projevu i státníkovi, teď všichni toužíme, najděte si
projev srbského prezidenta po jeho zvolení, v článku z roku 2000. Američani tam totiž chtěli udělat
přesně totéž, co na Ukrajině. Sesadit právoplatně zvoleného prezidenta a dosadit tam nějaké to svoje
hovado, ale on jim to nedovolil. ,,Takhle má vypadat novoroční projev prezidenta!", pravil nadšeně 
můj syn. ,,Ne ,,Chci poděkovat své ženě""

     Po týdnu jsem tedy zkusila nápovědu znova. Ta minulá  byla sice velmi přesná, ale nakonec, jak se
cítím, vím asi sama nejlíp a potřebovala bych spíš něco praktického k vnějšímu světu. Takže zase kniha...
Zadívala jsem se na knihovnu a vytáhla knihu, která takřka poskakovala na svém místě s naléhavým
,,Sím! Tady! Tady!" Tak jsem po ní sáhla a přečetla si název: ,,Andělské schody" (Adolf Branald). Někde
jsem ji otevřela a bez rozmyšlení začala číst jeden odstavec: ,, ..., nevadí. Ale stejně si myslím, že se bojíte
dát šanci mladým. Ozvu se a budu vás trápit a mučit tak dlouho, až povolíte. Já to vydržím! Mládí zdar!"
     Vlastně i dnes chodili nápovědy v jednom kuse. Jen musíme být vnímaví a pozorní a bez předsudků.
Pokud máte rádi filmy, prostě filmy, zkuste ten, co šel dnes dopoledne na Filmbox family, s ne právě pou-
tavým názvem Ztracené Vánoce (Lost Christmas). Hezká ukázka, jak v zásadě funguje karma. A indicii,
kterou mám tentokrát na mysli, tu závěrečnou, jasně ukazující směr, ve filmu z úst staré indické ženy,
poznáte ,,na první pohled".
Nejistota zmizela. Vždyť to vlastně všechno víme.

17.1.2024:
     Možná jste se také dočetli - v Británii přestali doktoři předepisovat tzv. ,,blokátory puberty" - léky,
které byly rutinně předepisovány dětem, které se ,,necítili" být pohlavně tím, čím jsou, k zastavení
projevů puberty. Už jsem o tom myslím jednou psala, nebo o tom jen často mluvím  - je velmi důležité,
aby tuto myšlenku vnutili již malým dětem, protože ty ještě nevědí, nechápou, necítí problém - a to ten, 
že jednou budou neudatelní, neřeší věc z hlediska sexuality a jejích důsledků a neumí ještě dohlédnout,
co to udělá s jejich životem. Takže: vědci zjistili, že léky mohou dost pravděpodobně - tzn. zcela jistě -
zastavit vývoj mozku. Hájí se tím, že takovou reakci nečekali a při výzkumu a podávání o ní nevěděli - 
'tedy klasika. Nevědí stále, co tato látka v organismu udělá. A to já mohu přispět svou trochou do mlýna:
příroda se v tomto dotyčném člověku nezastaví, bude mít potřebu tvořit a pokračovat, rozvíjet se. A pro-
tože nebude moct dopředu, bude se vyvíjet na druhou stranu. Nejenže tito jedinci budou zakrňovat, co se
mozku týče, ale budou jim zakrňovat i vnitřní orgány, což samozřejmě nemohou přežít, v rozmezí tak 5 - 8
let. Jejich mozek se bude vyvíjet do senility - do dětinskosti, nikoli do dětskosti. Protože organismus to
bude vnímat jako prudký krok - posun vpřed, ale se zakrňováním funkcí mozku a bráněním jeho vývoji.
Zařaďte zpátečku a pak prudce a střemhlav vyražte kupředu, vstříc světlým zítřkům...
Jo jo, není to legrace, dát se vykastrovat...

19.1.2024:
     Onehdy jsme se s kamarádkou shodly na zajímavém detailu: náhlá potřeba vlny. U mě to začalo tak
před dvěma týdny: téměř posedlost a neutuchající touha po ovčí vlně. Usoudila jsem, že to nebude mít
jiné vysvětlení, než že jsme tak přesyceni umělými hmotami, sladidly, barvivy, nanočásticemi, že se jich
potřebujeme nutně zbavit a přestěhovat se do nějaké jiné reality: přírody. Přece jen mě ale upoutávalo,
že je to výhradně chuť na ovčí vlnu, tak jsem to trochu omrkla a zjistila jsem, že vlna ovčí, a to nejlépe
z našich klasických bílých ovcí - šedá je tak uprostřed, černá pro tento účel nefunguje a hnědá už vůbec
ne - je schopná ochránit náš elektrický - elektromagnetický systém a do nějaké míry ochránit naše tělo
před negativním vlněním (převážně jen bílá) a některými škodlivými druhy záření (všechny vlny ) a dokonce
před téměř všemi škodlivými částicemi rozpustnými ve vzdušné vlhkosti (všechny vlny). Vlna, ale i některé
kožešiny jako králík, vydra, ondatra (kočka ne) -  ale ovčí vlna jednoznačně nejlepší -  jsou dokonce lehce protirakovinotvorné. (Pro tento účel doporučuji vlněné čepice s podšívkou. Pro elektrické obvody na hlavě
bez podšívky). V podstatě stejně funguje vlna z jaka.
Já teda z modelu, který jsem si přitáhla dnes domů, určitě nevylezu tak do půlky června.
     Tak vidíte, jací byli ti naši předci, chodící převážně jen ve vlněném oblečení (mimochodem lněné plátno
umí taky leccos odrazit, stejně tak konopné a kopřivové oblečky, ale ty si zřejmě odpustím), idioti, že
neuměli vyrobit žádné to super dokonalé ,,funkční oblečení", u kterého se již celkem spolehlivě prokázalo,
že je rakovinotvorné.

21.1.2024:
     Poslední dobou se diskutovalo o právech chudáků doktorů. Protestovali proti přesčasům. Při slově
,,přesčas" si u doktorů představme noční směny po celodenní práci v nemocnici nebo zaskakování
za kolegy poté, co v ordinaci zvládnu celý obvod, otřu si pot s čela a konečně si kousnu do rohlku,
na který jsem neměl celý den v záplavě práce kdy. 
Podle tabulek a oficiální verze doktoři pracuj cca 77 hodin měsíčně a plat mají od 71 tisíc na středisku
po 105 tisíc v nemocnici. 
Vy pracujete za svůj plat zhruba 180 hodin měsíčně. Doktoři 77 a zbytek - to jsou ty přesčasy.
Každý doktor má účetního a ten vám poví, jaký je rozdíl mezi mediální verzí a realitou. Plat obvoďáků
jde ve skutečnosti do stovek tisíc měsíčně. Nesčetné množství příplatků za kdeco, od 1000 za registraci
každého Ukrajince, přes příplatky za rozličná očkování až po finanční ohodnocení každého telefonátu
a napsání každého receptu a snad i zhasnutí lampičky při odchodu. A s těmi hodinami... Kamarád mého
syna se snaží marně registrovat k doktorovi, ke kterému by měl přejít od dětské lékařky. Dvakrát byl
navštívit jeho ordinaci v ordinačních hodinách, ale doktor ani jednou nepřišel. Prý nemá čas. Když se
k němu nakonec dovolal, bylo mu řečeno, že nemá chodit, ale musí si sjednat schůzku. Termín ale
nedostal, protože pan doktor nemá čas. V poslední době si velmi stěžují důchodci. Doktoři je nechtějí
brát, nemají na ně čas, běžné je ,,léčení po telefonu".  Další nadlidi. Zajímavé je, že čím méně doktoři
navštěvují své ordinace, o to více mají rozličných úkonů k proplacení. K vydělávání jim stačí počítač
a kvůli tomu se přece nemusejí obtěžovat trmácet se do ordinace, aby je tam navíc ještě obtěžovali
pacienti. 
Chápu, že vláda cítí potřebu a povinnost pomoct jim v jejich těžké situaci. Jako vždy těm nepravým.

22.1.2024:
     Napsala jsem o tom omlazování? Psala jsem, že část očkovaných může začít fatálně stárnout, ale
ono to má ještě druhou stranu: část z nás, neočkovaných, by se měla značně a znatelně omlazovat.
Vysvětlení chodí stejné pořád dokola: aby tu pro ty děti nezůstaly jen samé babičky. Zvěsti jsou stále
stejné: v následujících, o něco pozdějších letech, tu zůstane mnoho malých osamocených dětí. Mnohé
z nás, starší generace, se o ně bude starat. Lidé se začnou ladit na svou původní dlouhověkost.
Vypadá to, jako by tu nezbylo moc té střední mladé generace. A není dobře, aby děti byly vychovávány
,,babičkami". Děti budou potřebovat ,,maminky", nikoli babičky (případně dědečky). Mnohým se zmladí
mozek, vnitřní orgány a mnoho buněk z některých, krev, krvinky atd. No na to si rádi počkáme.

     Kolem půlky února, těsně před ní, nám začne nabývat zvláštní síla. Druhá strana na tuto sílu zaútočí.
Bude nám velmi vsugerovávat pocit naší bezcennosti. Myslím, že už to v podstatě začalo. Čím víc se tato
síla blíží, tím víc se druhá strana obává jejího (svého) prozrazení. Mnoho věcí vytušíme intuitivně a mnoho
budeme vědět, aniž bychom ,,věděli". Jaro bude opravdu výživné. A i když se na něj všichni těšíme, možná
není až tak na co se ,,těšit" nebo se minimálně radovat; aspoň ne z pocitu, ve kterém jsme ještě teď. Ale
to se změní.

     Zatímco Zelenský na světovém ekonomickém sympoziu hřímal a požadoval, aby nejenom Putin šel
do vězení, ale i celá jeho rodina včetně dětí a vnoučat (,,Jako carskou rodinu", řekl Jan. Taky se mi líbil
jeho příměr ,,Vlastně takový dědičný hřích". A dodal ,,Mami, příště si ho pozveme na domovní schůzi!")
- inu fašista se nezapře - u nás naši dementní  polobozi vymýšlejí jinou, zákonně podobně bezproblémovou
magořinu: že by měli volební právo i Češi v zahraničí, a to třeba až do nějakého pátého kolena. Jak řekl
můj syn  - stejně jako to dělali nacisti za války: kdo byl Žid do čtvrtého kolena, šel do plynu. Já jsem zase
navrhla, že by se tento vzorec mohl použít i naopak, tedy kdo by zde aspoň do pátého kolena nebyl Čech,
nehlasoval by. A pak ještě jedno zjednodušovací pravidlo, při kterém by odpadlo toto zdlouhavé zkoumání:
eliminace rovnou podle příjmení. Některá příjmení nám totiž dávají dost jasně tušit, že jeho nositel není
v nejbližších generacích českého původu, takže by měl rovnou ztratit volební právo. Namátkou si dejme pár
příkladů: Rakušan, Černochová, Němec, Polák (já samozřejmě vím, že Němec a Polák mají zcela jiný základ
a význam), Francouz, Španihel, Turek, Englich, Slováček, Uher, Cikán, Švejda, Žid, Bavor, Trojan atd.
Znám jednu cikánskou rodinu, nesmírně nadaní muzikanti, černí jak bota, a ti se jmenují Keltovi. Tam těžko říct.. Příjmení Pohan by asi prošlo.
Můj syn ještě poukázal na absurditu, že by asi nemohl volit největší Čech Jára Cimrman. A já jsem vznesla  pochybnost, jestli by mohl volit ,,největší Čech" Karel IV, když byl po otci Lucemburčan.
A pokud by takový systém zavedli v Americe, volili by jen Indiáni.

26.-27.1.2024:
     Ještě jeden skvělý nápad svého syna k předešlému tématu jsem zapomněla napsat: že by prý
mohli volit i ti, kteří se cítí být Čechy.

     Včera jsem dostala od kamarádky, která pracuje v malé firmě, tuto sms:
,,Někdo na nás podal udání, že diktujeme ceny a snaží se získat informace od našich zákazníků a potom
může naběhnout komando do kanceláře a zabavit všechny počítače i dokumenty. ...Pokuty dávají obrovské,
a teď se to dost rozběhlo a plní se z toho zjevně státní kasa. Měli jsme školení o zákoně, a zjistili jsme, že 
vlastně kdykoli se v konverzaci obě strany shodnou na ceně, tak už je to porušení zákona. A běžné
praktiky jsou vlastně protiprávní, takže kdyby šli do detailu, tak můžou jít po každé firmě, která tu funguje..." 
     Když jsem to pak při obědě vyprávěla dámě, jejíž povolání tuto věc v podstatě zahrnuje, rozzlobila se moc.
,,Cože, takhle to oni používají!? To je zákon, který přišel z EU, na ochranu hospodářské soutěže, Proti kartelo-
vým dohodám, na ochranu spotřebitele, aby si velké konglomeráty nemohly diktovat ceny a držet je vysoko.
Má to být o domlouvání se podnikatele s podnikatelem proti spotřebiteli a naprosto v žádném případě se
netýká vztahu obchodníka a zákazníka! S tímhle zákonem mají obíhat všechny ty pumpy s předraženým
benzínem a podobné, ale ty nechávají být a místo toho budou likvidovat malé firmy?!"
     Jestli tento zákon přišel pod záminkou ochránit spotřebitele už z Unie pro likvidaci malých firem nebo
si jej naše skvělá vláda takto vysvětluje a používá pro své účely, to nevím.

     Na konci roku jsem říkala, že Putin přijde s nějakým mírovým zákonem, který nebude lze odmítnout, 
a musím říct, že ten, se kterým teď Rusové přišli, je skutečně sladký. A neodolatelný. Putin bude jednat o míru
(a okamžitě zastaví všechny boje), pouze pokud tam nebude Zelenský. Zelenský může těžko něco namítat,
protože po celou dobu si klade stejnou podmínku na protější straně. A chtěla bych být muškou zlatou a pást 
se na jeho výrazu, až mu dojde, že touto větou Putin odstartoval hon na Zelenského. A zájemců bude mnoho.

     Předevčírem šla kamarádka s dcerou po ulici a z protějšího chodníku na ni pokřikovala nějaká Ukrajinka
jakýsi požadavek. Ke svému vlastnímu překvapení a úžasu své dcery přešla ulici a zeptala se jí klidně, co chce.
Ukrajinka chtěla pomoct s peněžním automatem. Odmítala se bavit rusky, tvrdila, že neumí, a chtěla, aby
na ni kamarádka mluvila ukrajinsky. Ta jí s úsměvem řekla, ale nepovídejte, že nerozumíte, vždyť jste se 
zrovna jako já učila rusky. Pak se dostali k výběru z automatu. Ukrajinka opět odmítala ruštinu a vyžadovala,
aby automat uměl ukrajinsky. Nakonec to nějak sfoukli. Potřebovala si vybrat 30.000. Ale  - a to mi připadá
zajímavé - stále opakovala: ,,Vybrat všechno! Musím vybrat všechno, ještě dnes!"
     Když jela včera Dívka z povodí Labe s manželem do Prahy, cestou viděli billboard: Izrael vám děkuje! 
,,Vidíš", řekl její manžel. ,,ty aspoň děkují. To Ukrajinci nám ani nepoděkovali".

     Říkala jedna sestra z pardubické nemocnice, jaké typy tam chodí dávat krev. ,,Tři zuby, vypadaný vlasy,
špinaví, jak bezďáci, žlutozelení, sotva se drží na nohách, už od dveří na první pohled velmi nemocní lidé.
A nikdo to neřeší."
Nemocnice už dávno nejsou státní zdravotnictví, je to firma a kšeft je kšeft. Plazma se prodává do Německa. 
Říkala jsem si, že by se ke každému deci měla vždy připnout fotografie dárce. A´t Němci vidí, jaké výsledky
má jejich vláda nad námi.

     Všechno je jen fígl. Poté, co jsme si zvykli hlídat žabky - pár procent produktů se žabkami je v pohodě, 
ale já to riskovat nebudu - naše pozornost by se měla přesunout na jiný trh: biopotraviny. Tedy na potraviny
s názvem ,,biopotraviny". Zatímco banány se žabkama byly do této chvíle v pohodě, na biobanány bych
si tak od poloviny února dala sakra pozor. Vlastně bych si od února dala sakra pozor na cokoli.
     Tento rok je zátah na děti. na likvidaci dětí. V potravinách se absolutně vyhýbejte čemukoli, co byste
nazvali dětskými pamlsky. Co hýří barvami, ideálně s dlouhou záruční dobou. Vše, co je ,,pro naše malé".
Po čem se jim ,,dobře vyvinou zoubky". Vše, co je zabije. Doba, kdy se zaměří na nás, co jsme se nedali 
očkovat a snažíme se žít zdravě, není před námi, v té už žijeme. I pro vás platí: všechno, co má příliš dlouhé
záruční doby, co je ..přesně pro vás", nejezte. 
Od února nejezte nic, co pochází z Ukrajiny, nezapomeňte, chtějí naši zemi pro sebe. Ten problém mají
i jiné země, které přebalují ukrajinské potraviny a píšou na ně: vyrobeno v... Německu třeba, bez uvedení
země původu.
No a teď k očkování. Úspěchem protilehlé strany je, že je všechno pro normální, slušné lidi, kterých je většina,
tak strašně nepochopitelné; nepředstavitelné; neuvěřitelné. Naše přirozenost nám brání něčemu takovému
uvěřit. Chtěl by někdo ublížit dětem, zmrzačit je, zabít je? Nebo staré lidi? Dodnes jsou národy, které sekají
malým dětem  nohy, aby, plazíce se, na turistech více vyžebrali. Dodnes se, a nebudu říkat, ve které zemi
například, děti unášejí nebo dokonce pěstují na orgány, A co se děje důchodcům v domovech důchodců.
snad víme. A není to pouze v této době. Vzpomeňte na minulá století. Sirotčince, starobince, špitály, zvyky
a běžné praktiky různých národů, například ohledně zacházení se ženami. Proberte se. Takoví lidé jsou.
     Mnoho i rozumných mladých lidí nehledá nebezpečí v běžných dětských očkováních, stejně jako do-
spěláci v očkování proti klíšťové encefalitidě či jakémkoli jiném ,,běžném" očkování. Koho by napadlo, že
by neměl kupovat (v lékárně) vitamin D nebo jitrocelový sirup? Dříve ano, snad někdy v budoucnu, ale teď
ne. Braňte se povinným očkováním, nevláčejte tam ty děti. Budete toho strašně litovat.
Neřešte kraviny, které nepotřebujete. Kdysi jsme mívali rýmu, nakazili jsme svým kýcháním ostatní děti, ale
nevadilo nám to v učení ani v hraní si. Bylo sice na ulicích vidět a slyšet mnohem více kýchání a smrkání, ale
o to víc jsme měli zdravá srdce, protože jsme si budovali přirozenou imunitu, a ta nás posiluje a ozdravuje
celý organismus. Příliš rychlé léčení ho může oslabovat. a to nemluvíme o pěstování síly vůle. Rýmu žádným superrychlým fíglem nevyléčíte. A smrkání a kýchání je dobré na bránici a posilování břišních svalů, a tedy
i lepší funkci střev a vůbec vnitřních orgánů, napadlo by vás to?
Když budeme takto přirozeně posilovat bránici, budeme se umět lépe bránit. Dobrý způsob je také smích.
Zvláštní shoda, co?

     Viděli jsme tabulky pracovní nabídky nějaké firmy. Stejné místo, stejná práce - pro Čecha do 22.5OO,- Kč.
Pro Ukrajince 28.OOO- Kč. Asi těžko to byl nápad té firmy. Nemůže to znamenat nic jiného, než že jde opět
o státní dotace firmám za to, že zaměstnají Ukrajince, za velmi odlišný plat, než Čechy. Pak mohou ale velmi
snadno říkat, že tu Ukrajince potřebujeme, protože berou místa, která Češi nechtějí; protože Čechům bude
toto místo nabízeno za platebních podmínek, které prostě nemůže přijmout ( a Ukrajinec by je nepřijal už
vůbec), ale Ukrajinci nabídnou o mnoho více, takže toto místo vezme. A oni budou mít vlastně pravdu.
,,Pravdu", tím myslím.

     Pokud jsme se doteď (zejména zhruba poslední dva měsíce, ale zásadně od 1. ledna tohoto roku) zabývali
a probojovávali satanskými energiemi, v této době, ale zejména od poloviny února začne boj proti Satanovi
v jeho konkrétní ,,podobě", v celé té konkrétní energii.
Ale všechno od 1. ledna se bude dít, tedy vlastně už děje pouze pro blaho lidstva. Nebude to hezké; zatím
se netěšme.

     Tak to bylo to mírnější a snazší k vysvětlení. Na další témata, abych je dokázala sdělit, potřebuju být
v nějaké hodně dobré formě.
Jen mohu načít něčím nezávaznějším - v některých kolektivech - pracovních či rodinných - začínají drsné
hádky až bitky. Některé rodinné kruhy se naopak nečekaně sblížili, i když i u nich to běhá většinou trochu
ode zdi ke zdi. Ale těch prvních je více.
Začíná a ještě teprve začne se ukazovat pravda, v celé její ,,kráse". Ukáže se všechno, co jen je možné, ale
taky a zejména to, co se ,,nechce" ukázat. Právě to, co se nechce..
Začíná doba, kdy se ,,tvrdě" očkovaní a neočkovaní začnou od sebe absolutně oddělovat, když to řeknu
až drsně eufemisticky.  Od února začne doba... Od února začne všechno. Od února si někteří oddychneme.
Protože už to konečně začne..

29.1.2024:
     Já jsem to nenapsala? Je to možný?! To dělají ty noční přesčasy...
Proč tu Ukrajince tak hýčkáme, proč se jim tu dávají tak exkluzivní podmínky - vše zdarma, mobily i s neo-
mezeným voláním, přednostně (před námi) byty, přednostně umístění ve školkách, mnohem lépe placená
místa, obědy zdarma, proplácení nájemného v plné výši (to jste nevěděli? Platí sice dnes už nájemné za byty
a domy, jak vláda hrdě zdůrazňuje, ale stačí si podat žádost o příspěvek na bydlení, a ten je jim proplacen
v plné výši nájemného. Tyto byty a domy většinou vlastní opět Ukrajinci, kteří je promptně skoupili hned
zkraje, takže nic nepřijde nazmar, tedy nám), vlastní pošty, úřady atd. vždyť víte - ? Protože chtějí, aby tu
zůstali. Celkem od začátku cítíme - nebo mně to bylo zcela jasné od první minuty - že ihned po ukončení
azylu jim budou chtít dát občanství. Proto to rychlé a překotné, násilné (všechny ty naší i jejich situaci neú-
měrné výhody) začlenění do společnosti. Dostanou občanství a budou moct co? Budou moct volit. Tuto
taktiku jel bezuzdně Babiš s cikány - kteří díky němu jedou dodnes a stále na neskutečných dávkách, ale
na nich se dokonce ani nechce, aby pracovali - a důchodci. Těm ale stačilo přidat stovku a už volili zrádce
a zloděje všeho, co vybudovali. Cikáni už ale nespolupracují viz Rakušanova nešťastná návštěva Karviné - 
prvořadost ukrajinských příživníků se jich vyloženě dotkla - a důchodci? O ty se Babiš postaral dokonale;
skoro všechny přinutil naočkovat, nepustil je k jejich rodinám, zavřel kostely.. . Z těch jsou dnes již trosky,
které nedojdou ani k těm urnám. Je potřeba novou (chtěla jsem napsat ,,zdravou", ale vzpomněla jsem
si na všechny ty syfly a AIDS a tuberkulózy a tyfy a pohlavní choroby, a nemohla jsem) - Ukrajince.
Pak už nás vláda nebude potřebovat.
     Ale nevím. V pátek byla jedna dívka v bance, a ta byla prý úplně plná Ukrajinců. Všichni vybírali konta.
Že by stěhování národů?

30.1.2024:
     Tohle jsem chtěla napsat před více než týdnem - některé věci bych měla předřazovat před jinými
a říkat je včas.
     Pokud občas pomáhám po telefonu, v posledních dvou týdnech jsem vysloveně zachraňovala.
Vždy se to naštěstí povedlo. V těchto dnech, a slábnout to ještě určitě nebude, zaznamenávám útoky
na lidská srdce. Jde o lidi s vibracemi mírně zvýšenými nad ostatní. Čím víc, tím hůře. Je to nebezpečné,
když to řeknu mírně. Člověk začne prostě odcházet. Nepomohou na to žádné bylinky, kapky, léky - snad
jen v předstihu přípravek z digitalis - ale ten zase není na zdravé srdce zdravý, takže absolutně nelze - aby
bylo jasno. Ale přece jen jsem na to prostředek, i když velmi nečekaný, našla: kafe. Kdybyste takové pří-
znaky zaznamenali - není to věc vteřin nebo minut - ale asi tak hodinu, minimálně půl - udělejte si okamžitě
kafe. Ale ne že jste kardiaci a víte, že kafe nesmíte! 
     Mnozí ale mají - máme - v poslední době ještě další, jiné potíže. Po sobotní noci vím, že je rozdíl mezi
,,Satan" a tím, co je ,,ďábelské". Satan je bytost a po dnešní zkušenosti musím říct, že to s ním po dobrém 
fakt nepůjde; takhle mě nenaštval aspoň půlku světelných let. ,,Ďábelské" jde z nás; je to naše zlo. Všechno
to zlé v nás se zhmotní v entitu. Samozřejmě entita jiných lidí může napadat nás (či obráceně). Musí ale v nás
být opravdové zlo, ne jen to, že někomu něco závidíme nebo jsme na někoho naštvaní.
Satan je bytost s ďábelskými vlohy. Nemá cenu takové zachraňovat. Před týdnem jsem pracovala s jedním
pánem, kterého znám již řadu let, a Satan přišel s ním. Seděl proti mně a díval se na mě. Nakonec jsem ho
odehnala a v tu chvíli jsem kolem nás slyšela větu, zbytek toho dohasínajícího, odcházejícího hlasu: ,,Myslel
jsem, že v březnu tu budu mít už všude svoje lidi..." Tím myslel, že bude zastoupen v mnohých lidech -
tělech a bude celou jejich bytost ovládat. Tito lidé by byli mrtví, jen on v nich by je udržoval při životě. 
Takhle už pak budou pouze mrtví.
     Lidé, a tím teď myslím neočkované, a spíše staršího a středního věku, jsou teď napadáni satanskými
silami. Mají podivné sebevražedné myšlenky. Paní, kterou jsem před smrtí zachránila včera, začala za vo-
lantem přemáhat hned v počátcích cesty nesnesitelná únava a prý jako by jí stále něco v hlavě našeptávalo:
,,Jen si odpočiň, klidně usni, odpočiň si..."  Když mi volala, sotva mluvila a kolabovalo jí srdce. Není to ale
ojedinělý případ. Ďábel či Satan - těžko říct, za ta minimálně staletí to lidé už tak pomotali, že není jasné,
jaká entita si z nás zrovna chce udělat oběd a při vymýtání Ďábla či Satana se navíc jedná často o zlé
duchy, kteří se za tyto dva vydávají- se nás snaží odradit od našich cílů a od dokončování věcí. Můžete si
připadat zbyteční a vaše práce a úsilí nesmyslné. Nenechte se tímto pocitem odstranit, Ďábel a většinou
dokonce ani Satan vás nemůže zabít, pokud máte dobré srdce. Ale ďábel se bude snažit, potřebuje, abyste
se zabili sami nebo vás aspoň tak zdemoralizuje, že se vám nebude chtít ani žít ani pracovat. Nedejte se
na ústup. To, co jsme začali, musíme dokončit.
     Přišla jsem na to a ověřila si, že na běžné satanské síly, které teď bloudí mezi lidmi, stačí kupodivu opět
jednoduchá věc: pití přírodní čisté pramenité vody. Stačí studna, máte - li dobrou vodu. Z minerálek je -
kupodivu - nejlepší Mattonka, ale bohužel nesmí být v plastu. Pramenitá voda, kterou přímo naberete,
může být v plastu, ale stejně jako ve skle jen 10-12 dnů stará, z horského pramene 15. Pokud nic takového
po ruce nemáte, při takovýchto specifických potížích pijte vodu s ledem. Můžete si i naházet kostky ledu
do vody (stačí tak 1-2 dl ledu na litr vody, prostě tak 5, 6 kostek, nechat je tam rozpustit a skladovat pak
vodu klidně i dva týdny ve skleněných láhvích v lednici. Ale nezapomeňte - ,,nejhorší smrt je z vyděšení".
Tato opatření se týkají jen lidí s akutními potížemi náhlých sebevražedných sklonů, které k nim nepatří.
Potíže se srdcem, o kterých jsem mluvila na začátku, jsou ale umělého původu. Na ty pomůže jen kafe.
Umělý původ jsou vibrace, záření či prostě vlnění. Jsou vyráběny záměrně. A samozřejmě, že přes tyto
,,výrobce" opět působí některá z těchto či jiných entit či něco obdobného. Ale nebojme se jich. Kdo se
bojí, nesmí do lesa.

31.1.2024:
     Od zítřka se začínají věci měnit. Lidé začnou moudřet, začnou chápat, že se věci mají jinak. Lidé se 
nebudou bát říkat pravdu. Lidé pochopí, že byli oklamáni úplně ve všem.
     Předminulý čtvrtek těsně před spaním mnou najednou proběhl silný pocit a také myšlenka: ,,Je to
možné? My už jsme opravdu tam? My jsme to skutečně dokázali?" A o den později jsem měla pocit,
že práce, kterou jsme právě udělali, byla závěrečná, završující období celých těch sedmnácti let, kdy
jsme někam šli, a teď to skončilo. Byl to pocit, jako když překročíte hranici, ke které nekonečně dlouho
jdete, víte, věříte, nepochybujete, víte, že ten cíl tam někde je, máte o něm  jasnou představu a zároveň
si nějakou svojí částí neumíte představit, že by to opravdu bylo možné. Jedna vaše část říká: Je to blbost,
že jo, víš to, někde to víš. To se v tomhle světě nemůže stát. A druhá vaše část říká: Ty víš, že to tak je.
Ty to víš. Je to tak reálně jako cokoli kolem nás. Ty víš, že to tam dojde, jako všechno.
Vím, že mnozí z nás, vlastně že všichni jsme měli a máme takové myšlenky. Je to součástí naší přirozenosti
a zdravého rozumu. Bylo by trochu znepokojující, kdyby to bylo jinak. Pochybujeme, protože vždy připou-
štíme, že vše, co vidíme, co si přejeme, o čem ,,nepochybujeme", může být jen v naší fantazii. ,,Přání otcem
myšlenky". Přes všechnu fantazii, díky které se suneme vpřed, protože si umíme představit a vymyslet
lepší svět, nemáme dost fantazie - ve skutečnosti odvahu uvěřit - že někdy k tomuto cíli dojdeme. Jsme
učeni, že si musíme věřit a pak svých cílů dosáhneme. ,,Věř si, musíš si víc věřit!", radí nám ti, co už to zvládli.
Vidíme, že kolem nás jsou takoví lidé a mají skutečně úspěchy, skutečně jim to funguje. Proč ne nám? Dosahují
svých vysněných cílů a odškrtávají si je na seznamu. Jsou na sebe a své výsledky právem hrdí. Zatímco my si
často připadáme jako zoufalci, možná i jsme, potácíme se v nejistotě, v pochybnostech, skepsi, ztrácíme
důvěru v sebe i v náš cíl. Jsme neúspěšní ve vztazích, nikdo nás nemá rád, připadáme si jako autsajdři, kteří se
nikam a k nikomu nehodí, a říkáme si: ,,Proč všichni, jenom já ne? Proč nemohu být stejně úspěšný jako ti druzí?
Proč jsem pořád na tom druhém břehu, pořád sám? Proč si pořád jenom zoufám?"
Víme, že děti velmi často nepochybují, dokud ,,je život nenaučí" a nezjistí, že nic takového neexistuje, a i my
žijeme v jakémsi světě své vlastní fantazie a okolí nám říká: ,,Kdy už se probudíš?!", pravděpodobně už
od dětství. Jsme vychováni, alespoň většina z nás, způsobem ,,to by bylo  příliš krásně". Nejsme dost sebejistí,
dost si nevěříme, nejsme silní, jak bychom potřebovali, nemáme jasný cíl, jako ti druzí, nemáme dost odvahy...
Opakují nám, že se máme mít rádi, ale my to nedokážeme, spíš se často nesnášíme. Měli bychom se umět
pochválit, ale my si spíš věčně spíláme. Měli bychom si prý odpustit, ale my se ustavičně z něčeho viníme.
Máme mít pevně stanovený cíl a jít za ním nekompromisně, ale my se spíš tak nějak plácáme a potácíme
ve zdánlivém kruhu. Máme se snažit být pozitivní, ale my vstáváme s depresí, nejsme schopni uklidit, aby nám fungovalo feng-šuei. Jsme spíš nemožní. To nevadí. Slyšíte, co říkám? To vůbec nevadí. Buďte, jací se vám 
chce být. Jen pořád jděte. Vedete si moc dobře.
     Připomnělo mi to, jak můj ,,zdroj" jednou řekl: Vy věříte, že čeho se bojíte, to přitahujete. Kde jste to vzali?
Jak můžete věřit v takovou blbost? Děje se vám to proto, že tomu věříte. Ale vesmír ani bůh nic takového
nepotřebuje. 
V podstatě se mě zeptal, jestli jsme normální.
Pamatuji si, že to bylo báječné.
Lidé potřebují být zajímaví, a tak si vymýšlejí pravidla. A pak si připadají důležití, když to davy po nich opakují
a vezmou si to za své.
     Vzpomněla jsem si, jak k nám kdysi měl přijet nějaký pěvec, světová hvězda, nějaký bůh v klasické hudbě.
Jako předvoj před ním přijel jeho manažer se seznamem požadavků a podmínek. Co mistr jí, hlavně co nejí,
jakou má speciální dietu, nic tučného, žádné maso, speciální minerálky z Itálie, roastbeef, ale ne ledajaký, víno
pouze francouzské a jen pár konkrétních značek, ty a ty kytky v šatně a hotelovém pokoji atd. atd. Bylo toho
hodně a dalo velkou práci všechno sehnat a včas dopravit a přichystat. Pak přijel mistr. Dal si knedlovepřozelo
a plzeň a kytky mu byly ukradený. Většinou jsou důležití jenom manažeři, chtějí si vyzkoušet moc. Pravému
bohu je to jedno. Slunce vyjde i bez manažerů.

     A ostatně si to, podle toho seznamu, hezky rozeberme: odjakživa se říkalo, že ,,pouze inteligent pochybuje".
Vy si umíte vymyslet ještě lepší seznam, než ti ,,úspěšní". Naše sny a plány mají trochu vyšší level. Vy možná
nejste dost asertivní, zato máte opravdovou odvahu. Vy jste ti, co vystoupili z kruhu. Jste ti na druhém 
břehu - zaplaťpánbůh. ,,Proč všichni, já ne"? To je teď dost jasná výhoda, ne? Proč nejste dost úspěšní 
ve vztazích? - Ve vztazích s nimi? Zkraťme to. Už je pozdě a já jsem se ještě nedostala k tomu, o čem jsem 
chtěla dnes psát: všichni ti, které jste možná potajmu, možná otevřeně obdivovali, kteří se na vás dívali svrchu
jako na pomýlené, potrhlé, méněcenné exoty, jsou dnes očkovaní. Pořád jsou na tom druhém břehu, ale my
si už můžeme oddychnout, že na něm nejsme my. Buďte se sebou spokojení. Možná naše sny pro ně byly
vždycky hloupé a dětské, ale nám se dost možná splní. Ty jejich, o kterých nikdy nezapochybovali, chytré,
vychytralé, pečlivě naplánované, nadměrečné, vystajlované už ne. V jedné budovatelské písni se zpívá
,,Svět patří nám, pro všechny dosti místa"... Nebudu to rozmazávat.

     V posledních týdnech a dnech mi můj klíč, můj zdroj vícekrát opakoval, že na nás čeká ještě velmi mnoho
nástrah, a to vlastně od začátku ledna, když se na to podívám zpětně. Měla jsem obvykle tendenci hodit
si do hlavy ,,na ně"; ale vždy mě to opravilo: na vás. A pak to pokaždé ještě dodalo: zbyde vás tu jen hrstka.
I z vás. Pochopila jsem, že i my, náš břeh, bude teď bojovat o život a mnozí padnou do léček, které jsou nachy-
stány. Když jsem se to snažila zlehčit, dívalo se to na mě a dívalo... Těžko ten pohled zapomenout.
Až jsem pochopila, že to skutečně nebude žádná prča a že se to může týkat naprosto kohokoli, i kohokoli z nás.
     Myslím si, že jednou součástí budou potraviny, ale to už jsme tak nějak probrali. Nekupujte ani žádnou zby-
tečnou kosmetiku, jen z prověřených zdrojů, a vaše děti ať nekupují žádné kraviny ve školních automatech,
žádné energetické drinky apod. Já vím, že se to špatně hlídá.
Ta hrstka neměla být snad v tomto roce, ale v rozmezí tak 5-6 let.
     Dnes jsme v nějakém obchodě slyšeli rádio a já jsem si jen říkala - to přece není možný, to nemyslí vážně...
Říkali tam, že podle průzkumu a statistik v Evropě stoupá počet nemocných na rakovinu. Takže budou
zavádět plošné očkování proti rakovině děložního čípku a opět to znělo stejně jako u covidu: nejdůležitější
bude, aby očkování bylo snadno dostupné všem... A samozřejmě stejné očkování i pro kluky (když byl
můj syn asi v 8. třídě, přišel nám do schránky lístek od jeho dětské lékařky: dostavte se toho a toho dne
v tu a tu hodinu na očkování... Byl tam jen název nějaké látky. Ne ,,pokud chcete", ale prostě ,,dostavte se".
Můj přítel nelenil a hned na internetu vypátral, že je to český název látky, která je.. očkování proti rakovině
děložního čípku. Nemusím asi říkat, že jsme se nedostavili). 
Dobře jsem všechno neslyšela, ale zmínili také očkování proti žloutence a pokud se nemýlím, říkali, že to
je u nás povinné. Možná o tom vy něco víte lépe, ale myslím, že každopádně se to všichni brzo dozvíme.
Z té řeči bylo znát, že se do toho EU hodlá zase masivně opřít a ideálně, kdyby to tak šlo dát povinně.
Chtějí, aby ,,do roku 2030 bylo touto vakcínou přeočkováno minimálně 90% lidí, ideálně všichni".
Myslím, že tohle už přesahuje meze všech mezí. Našli nového účinného strašáka, to, čeho se lidé nejvíce
bojí: rakovinu. Shodou okolností jsem si včera zničehonic vzpomněla, jak Babiš v televizi - taky jsem to tu
komentovala - říkal, že v roce 2031 bude nejvíce lidí umírat na rakovinu. Ten hajzl ten plán opravdu zná
od samého začátku. 
     Když s tímto očkováním kdysi před lety vyrukovali, ve Francii bylo zakázáno celkem brzy, poté, co po něm
zemřelo asi 12 žen, a další státy se pak přidaly. Zbylé vakcíny se pak přivezly k nám a tady to s masivní kampaní klasického vyvolávání strachu píchali do našich žen a pod změněným názvem též do dětí. Pak to víceméně
utichlo, protože po tom přece jenom byly nějaké mrtvé. A teď nám s tím přišla EU, jako by se nic nestalo a lidi
neměli žádnou paměť.
Tak jako se na strach z virů očkovaly stokrát horší viry, na strach z rakoviny se bude očkovat rakovina. Plus 
k tomu ty přídavné balíčky navíc, samozřejmě.
     Nedůvěřujeme svým cílům a plánům a neumíme si představit, že by to vše bylo možné, ale copak byste si
ještě před pár lety uměli představit, že by tohle bylo možné?
No tak vidíte. Možné je cokoli.

     Tyto dva měsíce se bude řešit zdraví, v březnu o něco více coronavirus a od dubna se lidé začnou bouřit,
v květnu bude vše kulminovat, a to na celém světě. V červnu by dokonce i u nás mohla být nová vláda.

     Jednou jsem napsala, že pokud to, co vidím, by se mělo stát, tak u toho nechci být. Neměla jsem odvahu
říct, co jsem viděla, ale teď to řeknu. Viděla jsem, jak se očkovaní lidé na ulici drží za hlavu a svíjejí se v nějaké
bolesti. Viděla jsem divné boule na hlavách některých. A viděla jsem u některých - a to byl ten největší humus -
že jim jako kdyby mozek vytékal ušima, jako by se protlačoval.
     Taky jsem psala, že jako by očkovaní mohli zestárnout - a zemřít přirozeně na stáří - ve velmi krátkém čase.
Ve skutečnosti jsem myslela během jediného dne. Tedy prakticky před očima.
     V poslední době se rozmáhá v rámci přírodního či alternativního léčitelství používání něco, čemu se říká
L komplex. Je to velký hit. Obsahuje oxid dusnatý.
Jeden italský vědec kdysi zjistil, že oxid dusnatý roztahuje cévy a má za efekt určité mládnutí. Používal se 
na léčení impotence. Jiný vědec, jistý J. Mercola dal později dohromady (a vydal to knižně) různá fakta a zjistil,
že zmíněný oxid ale nesmí být v elektromagnetickém poli. V něm totiž v buňce vzniká peroxynitrid, ten prudce
urychlí oxidaci všeho v buňce a nastane - stárnutí. Funkce se obrátí.
Tohle jsem se dozvěděla od jednoho vědce před několika dny, když jsme u mě doma pili kávu a bavili se
o biochemii. Zeptala jsem se ho, jestli by bylo možné, aby takový člověk zestárnul během jednoho dne,
a on odpověděl, že s přehledem.
     Jeden Japonec jménem Imura dokázal, že lidé, kteří jsou delší dobu (např. v práci) v blízkosti většího
množství těžkých kovů, fungují jako antény. 
Všechny tyto látky jsou samozřejmě ve vakcínách.
     V našem éteru přibývají záření. Většina z nich je vyrobena uměle. A budou dále přibývat. Někdy 
od poloviny ledna bude sílit elektromagnetické pole.
     Jedním z vlnění je strach a obavy. Když se toto vlnění ,,nemá s čím setkat", nic se nám nestane. Pokud
se to ale potká s tím pravým zářením, mohou se nám rozpadat buňky. Pokud by toto vlnění pokračovalo
pak dál, může způsobit poruchy v atmosféře a nějak narušit i stratosféru.

2.2.2024:
     Předevčírem jsem se snažila napsat všechno, co jsem věděla a ještě nesdělila, a pracovala jsem mnoho
hodin, abych na nic nezapomněla a nenesla si to s sebou do dalšího období, jaké se nebude podobat ničemu,
co jsme v tomto životě zažili a co jsme ani zažít nechtěli A tyto dva jsem si stále zapisovala, co jsem zapomněla.
     Doufám, že jste si dali dohromady, co jsem psala v posledním odstavci. Tak snad dovysvětlím: lidé - 
antény, což budou všichni, kdo mají v sobě jakákoli očkování, která se podávala v těchto letech plus
další, budou přitahovat záření - vibrace, vlnění.
Extrémní strach je extrémní vlnění. Člověk - anténa snadno přitáhne záření, které se spojí se strachovým
vlněním, to, zkráceně, začne narušovat atmosféra a stratosféru. Nastane zesilování elektromagnetického
pole. 
     Strach je to poslední, co bychom teď měli mít. Do dalších období budeme potřebovat optimismus.
Udělejte to, jak chcete, ale udržte si ho. Jen tak můžeme přežít.

     Tyto měsíce jsou a ještě sále budou měsíci dětí. Smutnými měsíci dětí. Očkovaným se obrátí svět.
Mnohé ženy (očkované) neporodí, mnohé děti umřou těsně před porodem a mnohé při něm.
Dnes mi to řeklo, že nás čeká zdaleka nejtěžší etapa celé této záležitosti. Ne že by se měly dít nejhorší
věci. Ale bude nejtěžší tam dojít, tam, kam dojít musíme a potřebujeme. Kam dojdeme, jen jde o to,
v jakém stavu. Něčím se to bude značně podobat konci Pána prstenů. Po všech těch těžkostech a strastech,
po všech zkouškách a léčkách, vyčerpávajícím pochodu má Frodo pouze ujít poslední krátký úsek a vhodit
prsten do ohně. A kupodivu je to pro něj tou nejtěžší fází a téměř to nedokáže. A ne bez ztrát.
     Dnes ráno mi v hlavě jela jako smyčka ještě jedna věta z té budovatelské písně Voskovce a Wericha:
,,Svůj život utrácí, kdo se bojí snad..." Do budoucích období přežijí zdraví, živí a spokojení na duši 
a na těle pouze optimisté. Nemusíte jimi být z duše. Ale buďte jimi aspoň teď.
     Dnes se kamarádka, která je služebně v Polsku, cestou domů prodírala demonstrací proti vládě.
My budeme poslední, ale taky to přijde. Koupila si tam v obchodě med. Zavolala mi, jestli bych jí ho
otestovala. ,,Nejíst, v žádném případě nejíst!", vystřelil klíč a já jsem jí to zopakovala. ,,No jo..", vzdychla
si. ,,Já jsem tam až potom dole našla ,,země původu Ukrajina". To jsou ta malá písmenka... Dala jsem si 
tři lžičky. než mě to trklo, a myslím, že právě ty mi zrychlily krok.."

     PetroPavlova tajemnice ze zcela vlastního rozhodnutí odešla a na její místo nastoupil ředitel Aspenu.
Takže jak to je s těmi našimi dezinformacemi?
Zároveň je to bývalý šéf O2. Čili měl a dost jistě stále má pod palcem sítě. Je jasné, co tím myslím?

     Máte stále ještě rádi Ukrajince? I po těch padesáti miliardách euro, které jim přibydou na konto,
místo abyste z nich žili ve stáří?

3.2.2024:
     Kamarádka mi napsala ještě něco o bojovce při nakupování medu v Polsku:
,,Mezi hlavními informacemi bylo napsáno´ ,,vyrobeno v Polsku". Následovaly další informace, a úplně
na druhé straně obalu, dole v rohu, menším písmem ,,Země původu: A-Polsko, B-Litva, C-Rusko, D-Ukrajina"
a ještě menším písmem ,,viz údaj na víčku". To byl tmavý med. Vidím, že světlý med od té samé firmy má
na víčku B, tak ho beru. Pak si pro jistotu přečtu celý obal a vidím, že tady B=Ukrajina a D=Bulharsko. Takže
taky blbě. Dobrý pokus o matení nepřítele".
Prošla, co kde bylo k sehnání, a zjistila, že nikde na místě, kde je, se nedá sehnat jiný med, než ukrajinský.
Pak se ovšem nedivíme, že polští zemědělci se chystají udělat blokádu polsko-ukrajinských hranic.
     To je jedna z mnoha fint, na které je třeba si dávat pozor. Ne že bychom ze zásady nechtěli nic z Ukrajiny;
ale ty jejich 15x překročené limity pesticidů a přídavný balíček jedů je další z věcí, které z Ukrajiny a ve svých
životech můžeme postrádat.

     Zhruba od konce února začnou přibývat silné druhy záření. Mezi jinými jedno nebude vhodnou
kombinací s takovým tím echt outdoorovým oblečením pro kolaře, běhače apod. Paprsky způsobí
uvolňování určitých složek z těchto oděvů a jedy se budou vstřebávat kůží dovnitř. Nezpůsobí to vůbec
nic pěkného. Zkusme tedy, až do odvolání, nosit spíše přírodnější materiály. Běžné umělé materiály, které
nosíme již desítky let, nám nijak závažně neublíží, pokud v nich nebudeme 24 hodin denně. Mnohá záření
začínají a budou chodit přímo od Slunce, neboť nanočástice, kterých tu, z těch umělých, na Zemi běhá už
příliš velké množství, dělají drobné chybičky ,,ve vesmíru". Nechme to být tak do půlky července, pak se
svět trochu změní.
Od konce února tu přibydou také velmi nebezpečné viry, nic, co tu bylo předtím. Jsme na ně imunní, všichni.
Tvůrci se tak o rok opozdili.
Zvyšuje se Vědomí. Od 1. ledna odkapávalo po kapičkách, ale v podstatě bylo zablokované, cizími neblahými
úmysly. Před čtyřmi dny se brána otevřela a Vědomí sem začalo proudit po větších dílech. Víte, že Vědomí
dokáže ovlivnit počasí? Mějme vysoké Vědomí a na Zemi bude ráj. Z důvodu přitékajícího Vědomí jsme imunní
na tyto viry, které jsou z hrubohmotného jádra a nízkých frekvencí, zřejmě podle země původu. Jezte v té době
dost česneku, taky sem tam červenou řepu, pak jarní kopřivy, ať máte stále silné srdce. Pampelišky pak budou
taky vhodnou součástí vašeho jídelníčku.

6.2.2024:
     Nejprve malá technická prosba: kdyby vám někomu, či vašim kamarádkám, spolupracovníkům, sousedům,
zbývaly lahvičky od tinktur či kelímky a dózičky od mastiček a krémú, sbírám a bude za ně ráda. Děkuji.

     Pokud by se tento čas, co se týče energetických změn, měl nějak aspoň zhruba vymezit, vyšla by nám
stručně tato ,,data": začátek února, 9.-12. února, začátek března a největší peklo - polovina března. Kromě
umělých vibrací, které od poloviny března asi všichni pocítíme, se tu začnou uskutečňovat rozličné dlouho
vyvíjené energie, které se budou o sebe vzájemně otírat. Nemoci valně přibydou a i my si budeme muset
hodně chránit imunitu.
Ale což - ostatně jako vždycky v předjaří, né, ogaři a divčice?!
Zároveň se bude ale dohotovovat umělá rovina, a také z toho bude mnoho lidí nemocných. Začínáme
stoupat vibračně a tato vibrační rovina pak přesáhne určité meze, nad něž mnoho lidí nedokáže projít.
Jejich mozky to nedají. Pokud si neumíte představit, co to udělá, nechte se překvapit. Změna to bude velká.
     Všichni se bojíme změn. Někdo moc málo, někdo příliš hodně. Musíme být ke změnám tak nějak
umírněně pozitivní. Vždycky je v tom něco trochu horšího, když to má jít k lepšímu. Aspoň pro část lidstva.
     Ať už se v různých směrech bude dít cokoli, pro mě asi neexistuje tak problematická a fatální změna,
jako když přejdete z Mercedesu S 320 na Minicooper. S nákupem, který jste předtím umístili v libovolném
rohu kufru a někdy se v něm ztratil beze stopy a nalezli jste jej až po čase, když jste luxovali vzadu
v tmavém růžku hlínu, která se tam rozsypala, jak jste v něm stehovali zahradnictví, stojíte u nového auta
smutně a bezradně před kufrem, který je plný, protože jste si tam již uložili tašku s doklady, jedny náhradní
boty a, jste - li trochu důmyslní, ještě skládací deštník. Zpětné zrcátko vám zabere většinu předního skla.
Zatímco minulé auto jste snadno našli na parkovišti - stačilo se podívat, kde auto vyčuhuje z řady
před ostatními a brání plynulému provozu -  tohle auto, pokud zapomenete, kde přesně parkujete, naleznete
jen s pomocí snímků z družice, neboť je nejen kratší,  ale i nižší než všechna ostatní auta. Máte-li rádi klid, je
to ta nejnevhodnější výměna, kterou jste mohli udělat, ale zase jste-li obdivovatelé motokár, budete nadšeni,
protože sebemenší nerovnost - ideální na naše silnice - vám vyrve volant z ruky a probudí ve vás pocit neb
domněnku až jistotu, že vám právě upadla prdel.
Dítě velikosti toho mého se vám dozadu vejde jen našikmo naležato, k jeho velkému nadšení, zvláště 
když ještě dobře pamatuje to spací kupé v Mercedesu, a stejně tak bude oceňovat i lezení dozadu 
předními dveřmi - neboť zadní nejsou - a přední dveře jsou kvůli tomu natolik dlouhé, že si snadno 
vyvrátíte ruku, když si saháte dozadu pro pás, takže jsem musela již podruhé navštívit s ramenem
v Plzni fyzioterapeutku, protože právě tohle se mi totiž pravděpodobně stalo. ,,Pořád tu teď houkají
sanitky, jak jezdí kolem", povídala mi. ,,Říkala sestra  z ambulance, že zatímco v lednu si ,,rychlou"
volalo 100 lidí denně, teď je to 200."
     Já jsem tedy na změny připravená. Mě nezaskočí ani tisíc denně.

     VHO plánuje do roku 2050 navýšení rakoviny ještě asi o 77%, a to zejména v chudších zemích.
To nevypadá moc jako přirozený vývoj. Spíš tak, že ˇobyvatelé chudé země, jako je teď´ jednoznačně
ta naše, nemají na to, aby si pořídili zdravé potraviny, hodně díky Babišovi, který zlikvidoval soukromé
zemědělce, a tak jedí odpadky, které nám sem vozí, aniž máme šanci dozvědět se, co obsahují. Pytle
s ukrajinskou moukou se na nádražích skládají i nadále, pokud by vás to zajímalo. Z ní si pak koupíte
čerstvý chléb či křupavé rohlíčky ,,z vlastní pekárny" v supermarketech.
     Otázka je, jestli my ještě v roce 2050 plánujeme VHO.

11.2.2024:
     No možná ještě jinak. Zelenský udělal to, co jsem tu kdysi psala  - při příležitosti povolávacího 
rozkazu rovnou obstavuje účty a pro jistotu i majetky. To může být důvod, proč Ukrajinci vybírali
v bance tak překotně celé své - chci říct naše - úspory. 

     Mám ještě pokračování té medové storry. Kamarádka v Polsku o svém nakupování medu vyprá-
věla tamějšímu taxikáři.
,,Aha...", okomentoval tu A-B-C-D bojovku. Nevěděl to. A řekl, že on ale každopádně, když kupuje
polský med, koupí pouze ten, na kterém je přímo uvedeno jméno a adresa konkrétního včelaře;
jiný ne.
     Paní, která u mě byla ve středu, na základě tohoto příběhu udělala průzkum také u nich. 
,,Kdybych to nečetla ve Fíglu, vůbec by mě to nenapadlo", řekla a dodala: ,,Přiznávám, že to bylo
s takovou tou myšlenkou ..u nás v Chrudimi je to dobré, my nejsme Praha"". Prohlédla si všechny
medy, které byly označeny velkou nálepkou Český med. A výsledek ji uzemnil. Země původu českého
medu byly: Kuba, Argentina, Uruguay, Polsko, Ukrajina. Přičemž Polsko je také zcela jistě Ukrajina
viz výše. Český žádný.
Takže pokud si myslíte, že kupováním ,,Českého medu" v supermarketech podporujete české včelaře,
je to obrovský omyl. Já vím, že např. Kaufland, který je v podstatě Babišův, neboť v něm už téměř ne-
najdete výrobky někoho jiného, má vždy u vchodu na vývěsce, jak berou suroviny od místních farmářů
a dodavatelů a jsou tam i dojemné rodinné fotografie, ale to je jen manipulace, kampaň. Hozená stokrát
vyvařená kost. Naše vláda prý říká, že našim včelařům přebývá med, protože za covidu ho lidé nekupovali.
Taková nehorázná lež. Včelařům přebývá med, protože ho velké supermarkety neberou a dováží ho
z nesmyslně vzdálených zemí, které jsou - schválně si všimněte - povětšině americké ekonomické kolo-
nie. Ukrajina se tímto k nim přidala.
Prosím vás, podpořte naše včelaře! Nenakupujte ,,český med" v supermarketech, najděte si svého vče-
laře, o kterém víte, že má opravdu úly, a nakupte si med u něj. Nenechme je padnout. Nezbyde nám tu 
nic. Budeme jíst jedy místo našich zdravých produktů. Všichni jsou celí bez sebe, aby chudáci na druhém
konci světa měli všechno ,,fair trade", ale co a kdo je fér k nám? Kdo bere ohledy na naše farmáře a jejich
práci?! A jejich výdělky? A naši prosperitu a férové podmínky k životu? Jestli nepomůžeme a nezasáhneme
my všichni, za chvíli nám nezbyde nic jiného než otroctví pod diktaturou kdekoho. Bereme pořád ohledy
na všechny a na nás nikdo. Stále více se od nás vyžaduje, stále více jsme omezováni, ale stále méně se 
nám dává. Nenechme si všechno vzít, vždyť nemusíme. Jen my určujeme, jak se s námi bude zacházet. 

     Ukrajinská vláda verbuje zbytek obyvatelstva do armády. Nevyžaduje ale, aby povolanci odešli nutně
na frontu. Budou chtít tvořit ,,partyzánské oddíly", jakési buňky v zemích, kde utečenci právě zůstávají,
a budou mít za úkol v rámci povolávacího rozkazu likvidovat Rusy, kteří v té které zemi žijí. Ukrajinci!
Pokud tohle po vás někdo chce, musíte okamžitě jít na policii příslušné země a ohlásit to. Tohle je nabádání
k trestnému činu na území cizího státu. Není možné vést válku na území cizího státu. Tohle navíc nemá nic
společného s válkou. Je to obyčejný terorismus. Nikdo nemá právo vám tohle nařizovat. Budete v zemi,
která vám poskytla azyl, vraždit nevinné bezbranné civilisty, kterým tato země poskytla azyl před vámi?
Jestli něco takového někde začnete, lidé to brzy zjistí a umlátí vás všechny v supermarketech.

18.2.2024:
     Taky pytlíky, například od kafe, vyložené alobalem, sbírám. Děkuju.

     Po dvou letech opět využiji Fígla, abych vás pozvala na výroční koncert  - 37 let na den přesně - legendární
a dnes už zcela určitě kultovní kapely Původní Bureš, který se bude konat ve čtvrtek 22.2. ve 20 hodin v klubu
Kaštan na Praze 6.
Když mi přišel repertoir, nedočkavě jsem zhlédla, jaké hity byly letos zařazeny a které ne. Z nějakého důvodu
letos nebude tolik oblíbený Dezertér - ,,Tak to je dezertér, hlavu má zakloněnou, s pohledem do sluníčka,
armádo naviděnou, jé je jé...", ale některé zůstaly" ,,Nejsi jedinej, kdo je tu novej, a podle toho se taky chovej..".
Taky To nic, to se jen blýská na lepší časy, či sugestivní Nicola Sanders - píseň o jistém Nicolovi Sandersovi,
který si bezuzdně s druhými vyměnil to, co se mu hodilo: ,,Hej, Nicolo Sandersi, máš černou duši, hej, Nicolo 
Sandersi, koukej si ji nechat."
Jedna píseň mi chybí už několik let, byla jedna z mých nejoblíbenějších, a byla jsem jí omráčena a oslněna
hned napoprvé. Její text mě doslova pronásledoval mnoho let už tenkrát, před třiceti lety, a pak ještě
ve druhé vlně tak rok před coronavirem a ještě na jeho začátku. Jmenuje se Hladolet. ,,Jednou asi za sto
let přichází k nám divnej skřet, říkají mu Hladolet. A ty jsi ho viděla, u stolu s ním seděla, u stolu s ním seděla.
Mráz mi běhá po těle, ty vyhlížíš vesele, máš znamení na čele. Přijdeš zase za sto let, to už budeš  Hladolet,
přijdeš jako Hladolet".
Vlastně mě stejně ve stejných dobách pronásledovaly texty dvou písní, ten druhý jsem tu už asi psala, ale
zopakuji ho: ,,A já jsem šplhala na střechu kostela, dolů jsem skočila, dolů jsem letěla. A když jsem dopadla,
domů jsem  běžela. Doma jsem brečela, tohle jsem nechtěla".
Mně z nich z obou běhal mráz po těle za coronaviru.
A opět si zopakuji píseň, která jako jediná byla kdysi přidělena mně, s názvem Hořící keř (biblický příběh
o hořícím keři): ,,Jsem, který jsem, a jak chceš, to vem..."
Budou tam i další veselé filozofické texty, z nichž jsem si dnes na zahradě při plení záhonu prozpěvovala
jeden svůj oblíbený verš: ,,Veselej funebrák s úsměvem debila vychlastal všechno víno, co pila Sybila, tak
hej héj, vždyť se nic neděje, tak hej héj, všechno se přežije, ou jé". 
     Pokud jste si někdy řekli, že byste tuto kapelu mohli navštívit, moc to neodkládejte. Když jsem tak
na zkouškách tento týden pozorovala paměťové karty nás všech... Jistě i v budoucích letech budeme
podávat vrcholné výkony, jen budou možná ze stále menši nadmořské výšky.

2.3. - 3.3.2024:
     Před více lety mě poprvé navštívil jeden muž, infantilní stvoření, regulerní poloblázen, Chtělo to hodně
trpělivosti zvládnout ty hodiny a práci s ním. Nejen napoprvé. Namockrát. Měl o sobě a svém životě,
o svém postavení a možnostech ve společnosti nesmyslné, nereálné představy. Chtěl být důležitý, předávat
své myšlenky, hlásat davům, učit., točit, možná režírovat.. Úplně mimo. Ale na další práci vždy vyšel (lidé
ke mně chodí tak jednou, dvakrát za rok, taky i méně, podle toho, jak rychle jsou schopni věci zpracovat.
Vždy pečlivě testuji). Mnohokrát žehral na moji práci a někdy odbojně vyjadřoval nedůvěru. Nicméně přišel
znovu. I když výsledky byly nebo se zdály či mohly zdát sporné a prapodivné, protože systém se teprve
srovnával a řešil největší errory. Jenže tak před rokem už bylo zjevné, že vše, co děláme a co jsme udělali,
se uložilo a ukládá a projevuje teď již beze zbytku. K aktivitám, po kterých toužil, se skutečně dostává
a začíná mít drobné, ale nepřehlédnutelné úspěchy. O posunech v myšlení ani nemluvím. Pokaždé nad ním
vrtím hlavou, lámu hůl a tečou mi nervy. Šílím a někdy i nadávám nad občasnými přívaly sáhodlouhých
sms, které si nakonec ale vždycky přečtu (což není takovou samozřejmostí), a občas ho musím i okřiknout
a zvýšit hlas, když pořád jenom fňuká, a říct mu, že já už jsem unavená z něj, jak se marně snažím dokončit
práci, zatímco on jen žvaní a běduje a prakticky mě nepustí ke slovu, což je při mé práci zásadním problé-
mem. Zároveň jsem ale posledně nemohla přehlédnout, jakou má shora podporu, jako nikdo, co v poslední
době pamatuju, a jak jeho program jede v superlativech, prakticky výlučně, tedy i pravděpodobná budou-
cnost, ale bylo velmi náročné mu to vůbec dokázat sdělit přes jeho neustálé ublížené žvanění. Často je
nepřetržitě nesnesitelný, ale přesto ho stále znovu a znovu beru na milost a v podstatě ho mám ráda.
Před minulou prací mě požádal, jestli by to tentokrát nemohlo být mírnější. Že to po té minulé byla strašná
jízda, že už to nechce nikdy zažít, i když si to nakonec sedlo a srovnalo. 
Nenápadně jsem se podívala a viděla, že nemohlo. Bude to zase jízda, ale zamlčela jsem mu to, neboť by
mu tato informace nijak nepomohla. Zatímco nedávno mi sdělil - kromě mnohého jiného, že kašle na všechno,
co jsem mu naposledy řekla, po nedávné práci mi napsal - no mnoho věcí, ale odcituji jen malý ´útržek.
A že vše, co řekl ohledně naší práce, bere zpět: ,,Byla to nečekaná a v mém prožitku naprosto nebývalá
krize, ale jako bych teď viděl její smysl a posuny, které přinesla... Tak jdu dál a uvidím, ale už si přeji tvořivý
klid... Tak děkuju..."
To už si přejeme všichni.
     Změna vědomí způsobí změnu reality. Na obě strany samozřejmě, ale nás zajímá ta stoupající vlna.
Co bylo ,,úplně mimo" v jedné realitě, není problémem v druhé. Co nejde nebo je těžké v jedné, může
se uskutečnit nebo je snadnější až snadné v jiné. To všechno známe a zažili jsme v běžném životě, i když
jsme si toho nemuseli vědomě všimnout. Vědomí je blízko inteligence. Takže I schopnost všímat si,
uvědomovat, správně (inteligentně) vyhodnocovat, posuzovat jakožto zvažovat atd. patří k Vědomí.

     Prosím vás, neptejte se mě, jestli máte v ta a ta data někam vycestovat, jakože třeba padne Amerika
nebo tak něco. Amerika padne jistě, ale vy věřte, že u toho nebudete (v souvislosti s Amerikou vyslovil
můj přítel zajímavou myšlenku, že si Američané (samozřejmě někteří) možná dělají z  Ukrajiny záložní
zemi (už jim, tedy americkým magnátům patří většina ukrajinské půdy - nejlepší půdy na světě), protože
vědí, že Amerika dříve nebo později stejně půjde ke dnu (spíš dříve než později), tak aby měli rychle kam
prchnout).
Věřte své intuici, důvěřujte svému osudu, věřte sobě. Neptejte se mě. Nenaučíte se pak rozhodovat
se správně.

     Možná bych tu mohla připomenout, jak vlastně pracuji, cože to vlastně dělám.
Někdy to popisuji takto: ,,můj počítač se spojí s vaším počítačem". Padají ze mě věty, které se vztahují
k programu, který je třeba opravit, přesněji napravit, a vytvářím novou linii programu. Říkám ,,padají
ze mě", protože nejsme to já, kdo je vytváří. Můj přítel to - některým takovým menším rychlým
zásahům byl přítomen, když jsme jeli autem a on řídil - velmi zajímavě pojmenoval ,,ty jim vlastně měníš
jejich vnitřní rozhovor". To byl zajímavý postřeh a pohled na věc. V autě už dávno nepracuji. Je to velmi
namáhavé až skoro devastační. Kdysi zkraje jsem se ptala ,,zdroje", odkud se ty věty vlastně berou?
Souvisí to nějak s intuicí nebo snad telepatií..? Bylo mi řečeno, že je to spíš jakýsi druh věštění. Zplatnění
kladné věštby. Já v tom stále více vidím fyziku.
Každopádně ale vždy musí platit a jinak to ani nefunguje ,,dobrému vše dobré". Samozřejmě by zároveň
mělo platit ,,zlému zlé či adekvátní", ale to já neposuzuji, protože nejsem soudícím bohem této Země.
Moment, teď mě napadlo..., chviličku strpení..................................
     Věřili byste, že ono se jim v posledních letech zdařilo téměř zcela zlikvidovat dimenzi, ve které se zlo
nevyplácí?!
     Dotyčný člověk pak musí změněný program opravit. Má k tomu všechny nástroje, jen to musí provést.
Máte - člověk má třeba žízeň. Pláče, že sedí sám u studny a chtěl by se napít, ale studna je hluboká
a prázdná. Dáte mu studnu plnou čisté vody, dáte mu i rumpál a fungl nové vědro, ale on dál sedí
v prachu na zemi a hraje si s kamínkem. A naříká, jak je život nespravedlivý, když má stále žízeň a nikdo
mu nedá napít.
     Ale já se chci věnovat těm druhým, jiným, opačným. Mnoho lidí se napije rádo. A příště už budou
vědět, jak si vodu nabrat sami a uhasit svoji bezbřehou, odvěkou žízeň. Ale schodů je stále mnohem
více; žízeň je jenom začátek. Přichází moudrost, ponaučení, dospělost.

     Všichni bychom samozřejmě chtěli, aby posun k lepšímu byl snadný a bezbolestný a nemuseli jsme
při něm trpět. ,,Ale to tak nejde" -  říkáte? Proč? Vždyť je to dosti smysluplná myšlenka.
K pokročení ve vědomí není přece zapotřebí ničeho jiného, než pokročit ve vědomí. Znamená to ale 
podívat se zejména na sebe pravdivým pohledem. Pak také teprve můžeme i druhé vidět v jejich 
pravější podobě. A budeme moudřejší a shovívavější, a nebezpečnější a nekompromisnější. Budeme
pravější. Ale většina lidí si chce stále jen hrát s kamínky...
     Nejsme sami. To seshora se na nás dívá a nelituje nás, ale cítí hluboký zármutek nad tím, že stále 
trpíme. Že nedosáhneme na svoji čistou, živou vodu a raději chlemtáme hnusné odporné smradlavé
bahno a ještě si namlouváme, že to je ta správná výživa. Tajemné mysterium má s námi ale stále
shovívavost, i když naříkáme a bědujeme, i když mu lezeme na nervy, i když plácáme úplné bludy,
i když nahoru hrozíme prstem, místo abychom pohrozili svým nejbližším i vzdálenějším. Snaží se
nás vést a pomáhat nám, i když nad námi často vrtí hlavou a hůl už má namnohokrát slepovanou.
Snaží se uplatnit a zplatnit naše nereálné představy, pokud chceme něco velkého a dobrého. Nelituje
nás, ale cítí hluboký soucit nad naším nutným utrpením. ˇŘíkáte si - tak je nutné nebo ne?
No s našimi neurotickými pochody určitě ano. A my se snažíme o co? No o to, aby to tak být nemu-
selo. Vždyť je to zase jen fígl, nainstalovaný útvar. Můžete se posunout ve vědomí, aniž byste prolili
jedinou kapičku krve. Krev není zapotřebí - jen pravdivost.

     Dezertéra jsme nakonec dali a všichni jsme si to moc užili.

4.3.2024:
     Opět jsem zapomněla pointu: tak jako muž ze včerejška, který musel zažít velkou krizi, aby si
uvědomil svoji cenu a svoje priority a cíle, pravděpodobně i naše mládež a celá společnost si bude
muset uvědomit, co znamená jejich hlas a odpovědnost za něj. A co znamená přísloví ,,Čiň čertu
dobře, peklem se ti odmění". 
     Když se ve lví smečce stane nový lev vůdcem, zabije mláďata minulého vůdce. Chce, aby se 
ve smečce množily jen jeho geny. A brání pak smečku a území, na kterém žijí, před jinými smečkami.
Nikde v přírodě se ale nevyskytuje, že by vůdčí samec vybíjel vlastní, aby na jejich místo mohli přijít
cizí. Takového jednice by příroda považovala za zrůdu, za zmetek a smečka by ho zabila.
Kdysi jsem napsala, že si s ním ještě užijeme a že to, co se po něm bude chtít, nakonec neudělá.
Myslím, že už tušíme, jaký úkol ten uhuhlanej kolaborant má. Na co ho cizí smečka najala. Aby náš 
národ odtud zmizel a usadil se tu jiný, který bude sloužit americkým zájmům. Ne že by jim ti naši
blbečci nesloužili. Jejich drahý tatíček Pavel, kterého tolik milují a obdivují, je klidně a bez zaváhání
pošle na smrt za lži, o kterých celý svět ví, že jsou to lži. A Ukrajinci, pro které nebo spíš kvůli
kterým mají být tyto děti zahubeny, si zatím budou v našich kavárnách popíjet kafíčko za 70, 
protože oni mají azyl. Oni mají azyl v naší zemi, my ne.
Nemyslím, že by kdokoli od nás rukoval. Už vidím tatínky těch rozmazlených smrádků, jejichž
inteligence, statečnost a odpovědnost končí u smajlíkú a srdíček na facebooku, jak každou druhou
sobotu, kterou tráví na airsoftu, při hře myslí na to, že takhle někdo právě střílí ostrýma na jejich
mazánky. To spíš vytáhnou pušky, co mají doma za skříní nebo na chalupě za trámem či pod pod-
lahou, a půjdou ustřelit palici tomu, kdo jim to nařídil.
Najednou se ozývají hlasy - nestresujte naši mládež, ať mají klid na učení! Ale válka, vy tupá hovádka,
to není klid na učení. Kdo jste si mysleli, že tam půjde místo vás, když ji tak podporujete? Někdo jiný,
že. Necháte umřít někoho jiného. Měli jste volit někoho, kdo nás ochrání proti Ukrajincům, kteří chtějí
zabrat vaše místo, ne proti Rusům, kteří vám nedělají nic. Tohle bude váš konec, ne někoho neurčitého.
Ne že bych s tím měla problém. Ale vadí mi, že nás táhnete s sebou. Příroda odstraˇňuje vadné kusy.
Ne veganství, ale tohle je žít v souladu s přírodou.
ˇPsala jsem, že již dlouhou dobu se ukazuje, že tu zcela bude chybět jedna generace, a to ta mladá.
Připisovali jsme to očkování, ale zřejmě byl důvod jiný.
     No a teď trochu veseleji, to víte, že bych tímhle neskončila.
V poslední době veškerá magie, na kterou narážím, jde z Ukrajiny. Kdysi, na úplném počátku tvoření
tohoto systému, systému, který používám (nebo který používá mě, jak občas říkám), jsem vytvořila
různé tabulky a také jsem pro sebe popsala asi 61 základních druhů (černé) magie či negativní energie,
chcete-li. Jednou z nejsilnějších a velmi nebezpečných je magie záměru. A právě ta k nám stále míří
z Ukrajiny.
     Zhruba před týdnem jsem zjistila, že tu působí dvě reality. ,,Nová", do které by se věci měly přirozeně
vyvíjet, a stará, tedy uměle upravená, která drží lidi v naprosté nevědomosti. V naprostém nepochopení.
Ve stojaté pozici. V hlouposti. Není normální, aby se věci nikam nevyvíjely. Ledaže... by do nové reality
nebyl průchod. Prastará magie, kterou používá Ukrajina, stejnou používali fašisti - Hitler byl posedlý 
magií - nás udržuje v realitě, která se točí stále dokola. Neměl by z ní být žádný výstup. Druhá, nová -
správná realita proudí těsně kolem nás, můžeme ji téměř slyšet, jako souseda za zdí, ale nemáme se
do ní jak dostat. Před několika dny se zábrana mezi nimi protrhla. Hnis začíná pomalu vytékat. Blížíme
se k nové realitě. A víte co? Zmizela nejenom předpověď ukrutných mrazů v půlce března, ale i to, že
tu bude chybět jedna generace. Aspoň ne z důvodů války. Lidé si začnou pomalu uvědomovat. Skautík
jim v tom hodně pomůže. Začnou vnímat, cože jim to vlastně chce - chtěl udělat. A asi se jim to nebude
líbit. Magii lze obnovit, ale nestihnou to. Jakmile lidé budou vědět, těžko to zapomenou.

     Někdy v říjnu vyplivla entita Fialu, celého spotřebovaného a vyžvejkaného, jak mi bylo řečeno,
s mozkem jak po lobotomii. Před asi dvěma týdny se mi náhle do rozhovoru s někým ozvalo
,,Fiala se zbláznil". Říkala jsem si, že jestli až teď, tak co to jako bylo předtím, a jestli schválně uvidíme
ten rozdíl. No myslím, že nějak patrné to přece jenom je.

7.3.2024:
     Dnes jsem si vyzkoušela, jak člověk, když se mu něco nelíbí a nechce to, snadno vypustí informaci
z hlavy a vlastně jí ani nerozumí. Takhle nějak mohou fungovat očkovaní. A také, jak je normální před-
pokládat, že se vše stane někde jinde někomu jinému.
Myslím, že už tak před třičtvrtěrokem se poprvé ukázaly zprávy o zemětřesení. Kde, říkala jsem?
Někde v |Itálii,  v Americe nebo... ,,U vás". Jako v Evropě? ,,V Čechách".Jmenovala jsem různá místa. 
,,U vás, ve vašem kraji". Jako někde... Stále jsem jmenovala místa od nás hodně a pak stále méně vzdálená.
Proč? ,,Pod vaším barákem". Pod naším barákem ? Během těch měsíců to přišlo ještě několikrát a ať jsem
to ,,přetestovávala" - ptala se, jak jsem chtěla, odpověď se nezměnila. ,,Přímo pod vaším domem".  Včera
jsem odjížděla do Prahy, chtěla jsem jet až večer, ale od rána jsem byla tak divně nervózní, nic moc jsem
neudělala a nic mi nešlo a měla jsem v hlavě sílící myšlenku: ,,chci pryč z tohohle baráku, čím dřív, tím líp.
Jsem ráda, že zítra budu v Praze, a ne tady." Zvláštní myšlenka. Odjela jsem už odpoledne. 
Zatřáslo se to dnes opravdu pod naším domem a pod mnoha dalšími v regionu - hned v následujících minu-
tách přišly zprávy z okruhu Strakonice - Písek - Temelín. 3,9 stupňů. /plně radost z toho nemám, protože
ta předpověď byla i dál... Tady (v Praze) jsme ve chvíli, kdy mi to přítel volal, měly s paní ,,pod rukou" větu
,,zabránit většímu neštěstí". Samozřejmě jsem se to hned pokusila prozkoumat a dostala jsem odpověď, že
,,už se měl jejich svět otřást v základech, ale odrazilo na vás". Z důvodu nějaké záhrady. Svět těch na opačné,
zlé straně už měl být tedy roztříštěn. Neříkám ale, že nebude. Říkám jen, že už měl.    

9.3.2024:
     Předposledně jsem opět nedopsala pointu: země patří těm, kdo v ní rodí děti. Pokud by se zbavili našich
mladých, měli by vyhráno. Nás by už vyhubili snadno. Stačilo by nastolit, podobně jako muslimové v Londýně,
 nerovné podmínky - vlastně to už tu za ně udělal Fiala, stačilo by to tak nechat. A chovat se k nám stejně jako
k Rusům na Donbase. Což by přišlo velmi brzy.

     Kamarádka, co bydlí v Plzni, se chtěla něco dočíst o jednom případu a zadala si na googlu ,,Ukrajinec
napadl" a vyběhl sáhodlouhý seznam zločinů Ukrajinců na Plzeňsku. Zároveň se ke svému nadšení dozvěděla,
že Plzeňsko je nejzaukrajincovanější a zároveň má největší procento kriminality. Zajímala se o případ brutálního
znásilnění a pobodání a shození do strže, který jsem tu zmínila, a zjistila, že dotyčný Ukrajinec už tu více roků
žil. 
Je to známka, že jich je tu už dost na to, aby začal fungovat princip smečky., kolektivního vědomí či podvědomí
nebo nevědomí - to nevím, kam by to patřilo. Budou čím dál nebezpečnější a sebejistější.
     Poslala mi také odkaz na nedávný případ, kdy pětadvacetiletý zaměstnanec Správy veřejné zeleně.. 
opakovaně upozornil Ukrajince, kteří již po několikáté přijeli několika auty k dětskému hřišti a rybníku, že  
se tam auty nesmí, a oni ho skopali tak, že mu zlomili obličejové kosti včetně očnice, poranili oko a způsobili
další zranění a otřes mozku (teď už víme, co přesně znamená ,,rozkopu ti ksicht". Zřejmě ukrajinské přísloví).
Dostali za to podmínku. Žádné vyhoštění, stejně jako v minulém případě. Pořád dál budeme tyhle hovada
živit a starat se o ně lépe, než bylo kdy postaráno o nás. 

     V závěru rozhovoru s kamarádkou Slovenkou předevčírem jsem napsala: ,,No a to nevím, jestli víte, že
jsme ode dneška nepřátelé. Naše vláda tak rozhodla. Že už s váma nemluvíme. Odepsala mi trefně (přeložím):
,,Je vtipné, že před 2 roky bylo slovo Ukrajinec nadávka. A dnes bližší kabát, než košile."

     Jak dlouho tohle můžeme vydržet? Kdy se i z nás stane smečka?
Před pár dny jsem najednou pochopila, co katolíci opakují při každé mši. Vždycky mi tam češtinsky 
neštimovalo to ,,ale". Ale najednou jsem to pochopila při svých myšlenkách. ,,Neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého". Znamená to zhruba: ,,Milý pane bože! Ještě se do toho nevložíme sami, pokud
nepřitvrdíš, ale sakra už s tím teda něco udělej sám."

11. 3.2024:
     V předminulém týdnu mě navštívila kamarádka, která sem přijela vyřizovat pozůstalost po mém 
kamarádovi - jejím otci. Přijela z Mexika, kam se vdala a žila tam deset let.
     Mezi jiným mi řekla, že asi nevíme, že v Texasu zuří válka. Ne nějaký občanská, ale opravdová,
skutečná válka. Tanky, rakety, mrtví... Texas válčí s Amerikou. Tedy - americká vláda vede válku
proti Texasu. Ale před světem se o tom nezmiňuje. Texas chce být totiž samostatný. Amerika si ho
přisvojila v podstatě neprávem, protože patří do jižní Ameriky, nikoli do severní. Americká vláda ho
nechce pustit, protože má ohromné přírodní bohatství, díky němuž by jeho ekonomika byla osmou
největší na světě. Celá Amerika  - všechny státy Ameriky jsou na straně Texasu a pomáhají mu. Po-
sílají mu pomoc - vojenskou i jinou. (Kalifornie poslal pirátskou loď, originál, i s vlajkou.)
     Vidíme tu podobnost? Amerika jako Ukrajina bojuje proti ..separatistům", tedy lidem - národu,
zemi, která k ní byla neprávem přičleněna a její páníček ji nechce pustit, protože chce těžit z jejího
přírodního bohatství. Ostatní země Texasu pomáhají, protože dobře ví, kde je spravedlnost. Podle toho
vzorce by celý svět měl své zbraně posílat separatistům, tedy Donbasu. Stejně jako Ukrajina se Amerika
zřejmě nemůže rozhodnout, jestli a) je Texas její, tedy střílí proti vlastním, nebo b) je Texas samostatný
a napadla tedy cizí stát. (S tím si ale Amerika nikdy starosti nedělala.) Tak jako Ukrajina tvrdí, že Donbas
je Ukrajina, a již deset let tedy vraždí a terorizuje vlastní občany. Pokud bychom zachovávali i nadále
idiotský jednotný princip být zásadně v jakémkoli případě proti jakýmkoli ,,separatistům", tedy těm, kdo
si chtějí vybojovat svobodu, a chtěli bychom uplatnit stejný vzorec jako s Ukrajinou - budeme persekuovat
v podstatě všechny občany celé Ameriky, zabavíme jim majetky atd. a vyhlásíme jim válku? 
Bude celý svět posílat zbraně americké vládě k boji proti občanům celé Ameriky?
     Jinak také mluvila o tom, kolik lidí během covidu uteklo do Mexika, například z Kanady.

12.3.2024:
     A opět část včerejší pointy: takže když asi před týdnem ukazovali v televizi, jak Texas hoří,
..protože teploty tu vystoupily i přes třicet stupňů!" !!??, říkala jsem si: a jestli to, kluci, nebude
náhodou ještě trochu jinak...

     Předminulý týden jsem také měla na návštěvě jednoho známého...a jeho manželku. Povídali
jsme si, jen tak nezávazně a z prostého lidského zájmu o tom, že mohou být dvě reality vedle sebe
a nedokáží se spojit. A jak by to, ty reality, případně mohly udělat. Když jsme byli ve své fantazii
a představosti a soustředění se na tyto teoretické možnosti v nejlepším, zasáhla manželka se svojí
oblíbenou odrhovačkou. Jako když kočce pozorující ptáka v největším napětí chystající se už už
ke skoku tlesknete před obličejem. ,,A nemohlo by se to prostě udělat tou pravou čistou Kristovou
láskou?"
Manželky by se měly úředně zakázat.
Ženská, která nikdy zcela vědomě nechtěla mít děti, je odbornice na opravdovou čistou lásku.
     Když to vezmeme pouze z technického hlediska, je to jako byste přemýšleli, jak dostat do objektu
elektřinu, kudy by se daly natáhnout dráty, a někdo vám začne radit, že byste to tam mohli poslat
přes pravou kristovskou lásku. To nemluvím o tom, že jsem si zničehonic včera na záhonu vzpomněla,
jak nedávno, když byl zvolen Fico a začal dělat pořádek a my jsme o tom mluvili, tato žena v záchvatu
nadšení a inteligence navrhla, že proč bychom se nemohli zase spojit se Slovenskem, založit jakousi
federaci a mít jako hlavní město Bratislavu. Zmohla jsem se, kromě výbuchu, jen na lakonickou polootázku:
,,Naše hlavní město bude město, které mají Slováci (tedy alespoň hrad) pronajaté od Maďarů?" 
Proč já se s takovejma lidma, proboha, vůbec bavím?
     Ale skoro jsem zapomněla, co bylo mým hlavním směřováním. Naštěstí asi čtvrt vteřiny po kristovské
lásce, zhruba třičtvrtě vteřiny předtím, než jsem stačila - nestačila zasáhnout, přišla nečekaně sama
odpověď jako střela: ,,Kristus se toho nechce zúčastnit! Tohle není jeho práce." S potěšením jsem ji
zopakovala. Pak jsem to zkusila znovu a ozvalo se to samé. ,,Kristus se toho nechce zúčastnit, nechce s tím
mít nic společného. Ne že by měl něco proti. Jen to není jeho práce." Na předminulé návštěvě se ti dva
při odchodu domlouvali, že budou cosi dělat a mohli by k tomu použít energii Libuše (,,té" Libuše). Je to již
druhá dvojice, kterou jsem v poslední době slyšela říkat totéž. Plus nějaká dívka, které jsem po práci řekla
(to je velmi neobvyklé), aby se pak až někdy doma obrátila na nějaké bytosti, něco, co byste vy nazvali
,,anděly", aby dodělaly zbytek, protože tím už není třeba, abych se zabývala já. Taky se hned nadšeně
rozhodovala pro Libuši.
Všimla jsem si, že tohle je vůbec nešvar, který se hodně rozmáhá: Prosím vás! Jak si to představujete?!
Co si to vůbec dovolujete? Vyberete si nějakou bytost z dějin a pak si tvoříte přes její energii?? Vždyť 
jsou to lidi jako vy! Mají své inkarnace, řeší svoje problémy a možná touhle dobou sotva stojí na nohou,
i bez vás. Ptali jste se jich, jestli to smíte?! Možná nějakých vašich vysněných ideálů nebo přeludů; ale určitě
ne těch bytostí. Tohle by vám totiž nikdo nepodepsal.
Jedna známá mi kdysi vyprávěla, jak, když byla mladé děvče, u nich ve vesnici musela jedna žena s dcera-
mi opustit chalupu, musely utéct před režimem. Chalupa tak rok dva stála zamčená o samotě a pak milí
spoluobčané začali drancovat. Nejprve vylomili zámek a ukradli věci, co byli uvnitř, a pak začali rozebírat
chalupu. Někomu se hodily tašky, někomu zdivo. Jednou šly kolem jiné dívky z vesnice a vybízely ji:
,,Jdeme do bouračky, nejdeš s náma?" Domu se tak už běžně říkalo. Je to podobné jako s touhle válkou.
Nejprve se vyrobí a pak se tak začne nazývat. Se zděšením jim odpověděla - jaká ,,bouračka", vždyť to je
normální chalupa, která někomu patří a jednoho dne se sem ti lidé zase budou chtít vrátit; je to jejich majetek!
 - ale nikdo ji neposlouchal. Tato verze - totiž pravda - už nebyla tak zábavná a výhodná. Nakonec z krásného
neporušeného, bytelného selského statku ve vesnici zbyla jen hromada kamení.
A přesně to děláte vy. 
Zbyde z nás, kteří bychom tu mohli být velmi platní, jen hromada kamení. Rozebíráte naši energii z minulosti,
takže jí dnes nemáme dostatek. Nemůžeme dodělat střechu, protože nám mezitím rozebíráte základy.
Nechtějte, abychom tvrdě zasáhli-y, my, kterých se to týká. Na to vám vaše životy stačit nebudou, pokud
vám to za ta léta všechno spočteme... PROTAHUJETE VAŠE NÁKUPY PŘES NAŠI KARTU. 

19.3.2024:
     V Rusku nám ukázali, jak dopadnou volby, když neprojdou americkým sčítacím serverem.

     Starý kostelík v Pardubicích, o kterém se již zmínila. byl poskytnut cizincům, křesťanům, kteří se
nehlásí ke katolíkům. Paní, která mi o něm vyprávěla, se tam nedávno stavila na mši, byla zvědavá,
jak taková pravoslavná mše vypadá. Farář byl rozumný spravedlivý člověk. Domlouval Ukrajincům.
Káral je, že všichni pracují, ale zároveň berou příspěvky. Neměli byste to dělat, není to správné, říkal. 
A oni prý namítali: no když oni nám je dávají; tak si je bereme.
     Rozmohli se ukrajinské cestovky. Nabízejí zájezdy na Ukrajinu, pobyty ,,v krásném a klidném
prostředí". Měli byste podpořit chudáky zbídačené válkou, kterou vedou jen a jen kvůli nám, a pustit
trochu na Ukrajině chlup. Můžete bydlet v hotelu postaveném za vaše peníze, zatímco jeho majitel
bude u nás nebo někde u moře, na našich dávkách.

     Pokud se mi ukazovalo, že v půlce března bude nějaké peklo, představovala jsem si spíš, že to
bude něco zvenčí, než zevnitř. A podle zvýšeného počtu telefonátů jsem nebyla sama. U mě to začalo
už  z 12. na 13. nocí plnou utrpení a zlých snů. Když se ke mně závěrem ve snu blížila postava, postavila
se za mě, otevřela pomalu úzkou pusu od brady až k čelu svého dlouhého podivně zvlněného obličeje
s prázdnýma kulatýma očima a chtěla pohltit moji hlavu, kočka, která spala vedle mě, vyjekla a prudce
se posadila. Řekla jsem si, že to by stačilo, a vstala jsem. To bývá ostatně často mým ranním heslem.
Tři dny jsem měla stále  patnáctého. Když jsem se přítele zeptala, kolikátého je, a on mi odpověděl, že
patnáctého, řekla jsem: ,,Už zase?!" Věci se někde přetáčely a já jsem trpěla. Všechno vypadalo šíleně.
Šestnáctého všechno skončilo, všechno bylo v pohodě. Mnohé věci se mi vyjasnily. Skončilo to divné
počasí, nebe se vyjasnilo. 
Takže nevěšte hlavy, i když teď věci vypadají šíleně a beznadějně. Zítra může být všechno jinak.

     Psala jsem tu jednou o své asi nejbližší kamarádce, zpěvačce, které se bezprostředně po očkování 
objevil zhoubný agresivní nádor na mozku. Doma měla malého školního kluka. Po dvou operacích, které
nepřinesly úspěch,  se vrhla na alternativní léčení a začala dělat ve vztazích a v životě konečně, co měla.
Nádor se jí postupně zmenšoval, až zmizel. Po půlroce se objevilo něco malého na druhé straně. Chtělo
to začít dřív.
Zemřela 14. ve čtvrtek, dnes mi přišla zpráva, z jejího mobilu. Nemůžu jít ani na pohřeb. Musela bych říct 
její matce, která ji přiměla na to očkování jít: no tak hlavně že nedostala chřipku.

21.3.2024:
     Vláda do nenápadného malého zastrčeného ,,Zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury"
včlenila vsuvku, která je o tom, že když budou rodiče dětí někam posláni, mohou se o tyto děti starat
náhradní rodiče. Zároveň vytvořili novelu, podle které ,,vláda bude moci zakázat lidem opustit určité
území, prostor, bydliště, například s cílem zabránit opuštění republiky". Dále ,,Vláda bude moci nařizovat
pravidla pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení" atd atd. Zákon se zabývá činností škol a podob-
ných zařízení o organizace dětí v případech mobilizace. Jeden článek to popsal takto. ,,Dá se to považovat
za zmocňovací zákon pro českou vládu k zajištění bezpečnosti státu v době vojenské a bezpečnostní
krize a ke koordinaci mobilizačních procesů, ale bez nutnosti vyhlášení válečného stavu". 
     Vypadá to tedy, že se chystají nařídit dospělým odchod někam a zároveň jim zamezí vycestovat, tedy
nedovolí, aby mohli zavčas utéct. A jejich děti poslat k - vládou nebo jejími úředníky vybraným - cizím lidem.
Nikde, ani na Ukrajině, není vyhlášena válka. Nemohou být tedy uplatňovány zákony týkající se války, ale
tento zákon - tato novela tento ,,problém" obchází a v případě, že se vláda rozhodne, že je v zemi krizový, 
nouzový stav, že se například cítíme ohroženi nebo cokoli jiného, podobně jako při Pandemickém zákonu,
mohou v podstatě stejné věci vyhlásit a nařídit i v době míru. Takže: jako občané máme zaručená právaˇ
Ústavou. Při tomto zákonu, kdykoli se vláda rozhodne, že je u nás ,,něco", veškerá práva ztrácíme. Vláda
bude moct zasáhnout do práva na ochranu soukromí, do práva na ochranu osobních údajů, do práva
na vzdělání (na výkon činnosti školy nebo školského zařízení), vláda bude moci nařizovat nejen evakuaci
osob z ohrožených míst, ale i zakázat opuštění určitého území.
     Neboli - jak řekl můj přítel - proč si tou Ústavou rovnou nevytřou prdel.

     Říkala jsem si, že celá vláda bude mít brzo vynikající imunitu. V současné době už nemůže být hospoda,
kde by jim neplivli do jídla, takže teď v době dovolených budou mít i s celou svojí rodinou kompletní balíček
všech očkování. 

28.3.2024:
     Ještě další výhodu Minicoopru jsem objevila: vhodnost do terénu. Když jsem před pár týdny objížděla
Barrandovský most druhou cestou přes Smíchov, na vysokém retardéru jsem o ostré hrany prorazila
olejovou vanu. Takže díky, Správy silnic. Dlužíte nám za tubu vteřiňáku.

     Tohle už nosím v hlavě taky několik týdnů: pokud nakupujete pečivo ve velkých supermarketech,
zvolte Tesco, případně Albert. Určitě se vyhněte Kauflandu a Lidlu.
     Některé polské firmy nakoupily za miliony zlotých ukrajinské zrno - to s tlustými vrstvami plísně,
jak to zdokumentovali přímo polští celníci, pár lidem jsem posílala fotky, byly z přímého zdroje. Lisují
z tohoto zrna olej. Takže i na ten si dávejte pozor.

     Je úžasné, jak člověk neuteče svému osudu. Jednou jsem tu zmiňovala svoji kariérní zpěváckou
Odysseu po rolích, které vždy něco znamenaly a přesně kopírovaly děje v mém životě. Dostala jsem
nedávno práci, přesněji přihlásila jsem se na vypsaný konkurz a oni mě rovnou vzali, aniž jsem se ho
nějak zúčastnila - už to bylo zajímavým momentem. Paní režisérka - Holanďanka - mě pozvala na pra-
covní schůzku a tam mi vysvětlila, co přesně chce, co by měla moje postava představovat. Vy byste
měla být, říkala mi, taková zvláštní bytost, něco jakoby mimo prostor a čas, ani ne člověk, spíš něco
třeba jako Siréna.. Chtěla na mně nějaké barokní árie, které by se do projektu hodily, a v podstatě
na jedné jediné skutečně bazírovala - takže roli královny kouzelnice Alciny se tentokrát již nevyhnu -
zřejmě na ni přišel ten pravý čas. Královna se v této stěžejní roli celé opery dostane k jakési pokoře,
nebo aspoň si to myslí. A já mám být představitelkou čehosi, co dost nepokrytě zavání procházením
různými inkarnacemi.. Paní Olga během své řeči trochu znejistěla, protože  nevěděla, čemu se tlemím,
a obávala se zřejmě, že mi její řeči připadají jako hovadina. Asi dvakrát se mě zeptala, jestli jí rozumím,
a já jsem odpověděla, že jí rozumím zcela přesně. Řekla mi - vy ty lidi na ten koncert ,,pozvete", tak
nějak je přitáhnete, a oni přijdou, aby se vámi nechali ,sežrat"... Myslela to obrazně. Já vím, jak to
myslela.
Projekt je celkově velmi specifický, v netradičních interiérech. Dnes mi potvrdila první zkoušku -
na nákladovém nádraží.
Doma jsem se zanořila do not, abych se podívala po něčem vhodném, a vypadly na mě noty (na knížky
vyčuhující či téměř vyskakující z knihovny jsem si už zvykla. V Městské knihovně v Praze to byly kdysi
dva životopisy, z dosti vzdálených dob, a oba tyto životy si byly tolik podobné.., v mnohém a zejména
zásadních specifických bodech tak stejné, a tolik připomínaly ten můj..), byl to cyklus krátkých skladeb
od Bohuslava Martinů Kytice, nádherné dílo. Tři z těchto skladeb se mi kdysi hluboce a nesmazatelně 
zaryly do duše a často jsem si je zpívala. Jedna se jmenuje Člověk a smrt. Chtěla jsem noty vrátit do po-
lice, ale otevřela jsem je právě na této skladbě.. Dala jsem si s paní režisérkou ještě jednu schůzku
a tam jsem jí navrhla, jestli by doprostřed těch árií nechtěla vložit tuhle skladbu. Že je to přesně to, co se
teď děje, a dít bude. Byla by to pecka a po ní bych zase odpojeně mohla zpívat barokní árie...To jsem ještě
nevěděla, že právě tu noc zemře moje kamarádka. Povídala jsem jí obsah: byl jednou jeden člověk. Chodil
a obhlížel svá pole, svoji krásnou úrodu obilí a dělal si starosti, ,,kterak já ho sežnu, do stodoly svezu?". Byly
to jediné jeho starosti  -,,starosti". ,,Potkala ho smrti na velkej silnici" . A smrt mu říká, ať všeho zanechá, že
musí jít s ní. Ale člověk není připravený a žádá smrt, aby z různých důvodů posečkala. ,,Zanechej mě, smrti,
až pošlu pro kněze, co  jsem v mládí činil, na oči mi leze!" Má děti, mladou manželku... Nabízí smrti i peníze.
Ale Smrt je neoblomná. O manželku i děti se postará bůh. Peníze jsou pro ni bezcenné. Nakonec sedlák
zoufale a již s trochou hrůzy namítá, spíš se zpovídá: ,,jsem dlužen každému, a nejvíc jednomu, pánu bohu
svému!" Pokud myslíte, že Smrt s ním dál diskutuje, tak nediskutuje.
,,Střelila ho Smrti střelou přeukrutnou a píchla ho v srdce převelice těžce.. Už ten vtipný rozum, už mu sloužit
nechce."
A na konci je vzkaz: ,,Rozmilí přátelé, toho příklad vemte - co na mně vidíte, na sobě čekejte!"

1.4.2024:
     Všimli jste si, jak je to pořád to samý, žádné nové nápady? Za ,,covidu" jsme byli nabádáni, abychom
se zavřeli doma a nikam nechodili, zejména o prázdninách a Vánocích, hlavně kamkoli, kde se lidé baví,
popíjejí svařák nebo pivo a povídají si spolu o příjemných a veselých, normálních věcech. Jediné povolené
téma je nárůst počtu úmrtí na covid. Lidem je vnucován strach a jsou odsuzováni, pronásledováni a deho-
nestováni ti, kdo se nebojí. Pak válka s povinným pohledem na věc a denodenními výčty mrtvých a vyvolá-
vání strachu, že nás chce Putin napadnout. Jsou odsuzováni, pronásledováni a dehonestováni ti, kdo se
nebojí a vidí věci jinak. A teď jsou tu ty nešťastné Velikonoce, kdy se jako z udělání přihrne krásné počasí,
dokonce na více dnů, než se očekávalo, a náhle, též jako z udělání - kde se vzal, tu se vzal - objeví se prach
ze Sahary. No měl by to být správně písek, ale není-li zrovna poruce, musí stačit prach. Celou dobu foukal
západní vítr; to jen tak pro šťouraly. V Budějovicích a Prachaticích sice spadl nějakej sajrajt, ale u nás a v širo-
kém okolí ani stopa. Tak nevím, co znamenala ta dvoudenní deka nad námi stejně jako jinde. Každopádně
bylo opět lidem doporučováno, aby raději nevycházeli a průběžně přes den kontrolovali na internetu výskyt
a pohyb prachu. Snaží se lidi udržet doma, co nejdále od životodárného slunce, od posezení s rodinou a přáteli,
od příjemných pocitů a životodárného veselí, pobytu na venkově a prací na zahradě, nedejbože spojených
s bezstarostností a smíchem, skotačením dětí, neglobálními zvyky a nedoporučenými tématy. Každopádně
dobře, že jste byli venku, protože ten ,,saharský prach" může přinést lehčí respirační potíže, které ale venku
snadno vydýcháte. Ještě si zítra vyvětrejte, pokud jste tak dostatečně nečinili dnes.
Jak to dělají Arabové, kteří jsou v tom denodenně už tisíce let, opravdu nevím.

6.4.2024:
     Říkala jsem, že jsem v půlce března měla asi čtyři šílené dny, kdy se všechno protáčelo a mlelo
z jedné strany na druhou a bylo to opravdu nelidské. Několik lidí mi řeklo, že to měli v jiné dny během
následujících dvou týdnů. Pro všechny to bylo stejně náročné, velmi podobné, téměř nesnesitelné, Peklo.
Mně se míhaly různé věci, například jsem se na zahradě chystala zasypávat kompost a najednou jsem se,
s lopatkou plnou hlíny ,,viděla" v jiném oblečení, dlouhém, takovém středověkém lněném sepraném asi
modročerném a místo hlíny jsem lopatkou zasypávala vápnem.. hromady. Bylo jasné, že je to nejen
vzpomínka, ale i předzvěst. V jednom z těch šílených dnů jsem se vrhla po klíči: nedalo by se něco dělat?
Není možné tomu nějak pomoct, aby se už něco posunulo, aby se věci začaly dít (ten stav jistě znáte všichni důvěrně)? A přišla mi v odpověď vlídná věta: ale vždyť  ony se dějí.
     Bylo mi řečeno, že v půlce března bylo cosi zpečetěno. Když to mluvilo, již někdy na konci ledna, o půlce
března, druhá část zprávy bylo ,,od poloviny března". Od poloviny března má zřejmě všechno začít. Začátek
i konec. Vše je zpečetěno. Každopádně bylo řečeno, že od půlky března se začne - začnou zesilovat záření;
postupně se bude zesilovat. Bude to cílit na očkované, kteří mají ten správný ,,čip", kdybych to měla nějak
jednoduše přeložit.
,,Žabky" začnou teprve teď pořádně fungovat. Panika a rozruch utichl, lidé přestali být ostražití. Taky mají být
v dalších měsících velmi ohrožení ,,ezoterici"; že prý na něco skočí. Já jsem dokonce později přišla na to, co to 
asi bude, ale už jsem to zase zapomněla. Byla to taková ta vychytaná, ale logická finta. Snad si zase vzpomenu.
Ale někdo byl u toho, tak třeba si vzpomene on - ona.
     Během času jsme dostávali různé pokyny: nesmíte se zastavit, musíte věřit.., už nevím, co všechno to bylo.
Oproti ještě nedávnému ,,musíte jít, musíte tam jen dojít" máme teď tento nový pokyn či zprávu, radu:
,,jenom tam dojděte". 
A taky jsem zase viděla ty děti, zbylo jich tu spousta. Dokonce jsem sama jedno vedla za ruku. A taky jsem
viděla, že tu zbyly jen ti nejmoudřejší. Ale to ještě nebude letos. Všechno se má dít až od roku 2025. A spíš
až od druhé poloviny. Do té doby se musí věci dodít. Viděla jsem také konec této divné války. Uzavření
takového jakéhosi příměří, už brzo. Tipla bych si to na květen.

     Dnes se mě někdo ptal na pondělí 8.dubna... Já bych to tak divoce neviděla. Proklouzneme snadno.

7.4.2024:
     A ta je roztomilá... Sms: 
,,Tohle mi poslala taxikářka: ,,Jinak jsme s holkama zkoušeli test údajného písku a z čelního skla ho dali
na papír a zespod papíru jezdily magnetem a ejhle... Písek se hýbal za magnetem."
K tomu připojila odkaz na jakýsi slaboduchý aprílový článek o tom, že to není písek ze Sahary, ale
vzácný vesmírný prach."

     Prý je obrovský nárůst respiračních potíží u dětí i dospělých. Pokud jste do toho padli také, po tom
,,vzácném vesmírném prachu", dýchejte silice. V první řadě jedle, eukalyptus a pak ostatní.

14.4.2024:
     Ve středu jsem měla druhou pracovní schůzku s paní, co mě najala na již zmíněný umělecký projekt.
Nápady, se kterými jsem přišla, byla nadšená, takže kostru, alespoň z mé strany, máme pod střechou.
     Ten den byl pro mě nebývale těžký. Po druhé pekelné noci v řadě jsem vstala pod známým impulsem
,,musím vstát, abych přežila", dokázala jsem jen sejít schody a pak jsem padla opět na pohovku,
lapala jsem po dechu a poprvé jsem měla skutečně pocit, že "teď to mám za pár". Všechna síla mi
vyprchala z těla a nemohla jsem ani zvednout ruku. Trvalo mi neskutečné tři hodiny - to tu ještě nebylo;
než jsem byla schopna bezpečně vstát, a to už s pěkným tlakem 96 na 63. Vzápětí mi ještě spadl těžký
předmět na nohu, takže jsem se opět zhroutila a přítel mě nabádal, abych schůzku zrušila a když jsem
odmítla, že tedy odvolá jejich zkoušku a do Prahy mě odveze, ale rázně jsem to odmítla se slovy, že
jak se něco začne rušit a odvolávat, je konec, už není cesty zpět. Potíže se děly i nadále, na schůzku
jsem přijela skoro o půl hodiny pozdě, místo oblečení, které jsem si v Praze narychlo naházela do tašky,
neboť jsme chtěly řešit i kostýmy, jsem přitáhla tašku s jídlem, a ještě i když si sundávala u paní kabát,
zatímco jsem jí některé příhody vyprávěla, zůstal mi v ruce knoflík od mého oblíbeného oděvu, tím to
ale končilo, od té chvíle šlo už všechno dobře, jen snad ,,dobrý čaj" jsem si představovala trochu jinak.
Nikdy se nesmíme nechat od ničeho odradit. Zlo vás nedokáže zastavovat donekonečna. Jednou se
vyčerpá.
     Projekt má být o tom, že já budu zpívat určité barokní árie, které spolu v nějakém smyslu ladí -
nejvíce jde paní R. od ,,tu esenci", stejně tak u postav, které máme tvořit či znázorňovat - a do toho
bude druhý člověk, mladík kavkovského typu, který tento obor vystudoval, pouštět různé zvuky
přes elektroniku. Má to celé dělat dojem, že zvuky přicházejí z různých dimenzí a různých dob, stejně
jako ty postavy.
Paní R. není holanďanka, jak jsem si původně myslela - do Čech přijela a pak se tu i usadila natrvalo
a také vdala, z Holandska, kde studovala; u nás se ale prý, oproti Holandsku, dá mnohem lépe dělat
umění. No to asi jo. Jinak je ale kanaďanka, tedy má kanadskou státní příslušnost. Její rodiče se přistě-
hovali, přesněji řečeno utekli do Kanady, když byla malá, možná hned po jejím narození  -hádej odkud?.
zeptala jsem se kamarádky. Netrvalo jí to ani dvě vteřiny: ,,Nee! Že ne?!!"  - ,,Ale ano, přesně odtamtud".
Přesně takhle funguje karma. (Připomíná mi to mého přítele. Říkával, že ze všeho nejvíc na světě nená-
viděl dvě věci: práce na zahradě a život na venkově s tím spojený, a pražáky. A taky kapelu Původní
Bureš. Odříkaného největší krajíc. Teď toho má plnou měrou. Sloužím jako takové nápravně zařízení).
Ale Bůh ví, že soudím jen principy, nikoli lidi.
Každopádně paní R. odjakživa fascinovala anglická mytologie, tím je určitě sympatická. Objasňovala mi
dál obsah a smysl postav.

     (pokračování - 16.4.2024):
,,V anglické středověké mytologii", povídala, ,,se vyskytují postavy - takové tajemné postavy, které se vždy
objeví jednou za čas, třeba za třista let. Přijdou na tento svět udělat něco dobrého a lidi, které potkají, které
mají kolem sebe, k tomu tak nějak zvláštně použijí. Nejsou nutně jakože úplně dobří, nejsou dobří ani zlí.
Jsou i nebezpeční. Dějí se kolem nich zvláštní věci. Protože se pohybují volně mezi dimenzemi, nejsou si nikdy
zcela jistí, kde jsou, ani ve které přesně době; jsou trochu zmatení. Protože sem přijdou přímo z jiné doby,
používají se samozřejmostí věci, které používali doteď i ty, které mají právě kolem, tedy z různých dob, klidně
několik set let od sebe (říkala jsem si - ona se mnou bydlí?)".
     Árie, která má být vyvrcholením a stěžejním bodem, ,,zlé kouzelnice", královny Alciny, se nazývá
Ah, mio cor (Ach, mé srdce). Měla jsem ji v repertoiru a zpívala ji dvakrát týdně v době, kdy se mi zhroutil
svět a já jsem se přes noc stala ..někým jiným" (popisovala jsem to v části stránek Terapie). Dnes se k ní
vracím po 19 a půl letech a jsem zvědavá, co se zhroutí teď a v co se proměním. 

     Duben je zhruba od února avízován jako měsíc, kdy ,,budou padat lidé". Dále i květen. Bylo to myšleno
doslova. Na březen a dále pak přibývání infarktů a pak také mozkových mrtvic. Jako důsledek očkování
spojeného se zářením. Ale také jako důsledek karmy, tedy následek našich rozhodnutí, na to nezapomínejme.
Také bude přibývat problémů s mozkovou kůrou, to už jsem kdysi dávno psala. Což bude způsobovat, kromě
jiného, šílenství. U očkovaných myslím, samozřejmě. I anomálie na mozkové kůře.
     V těchto dnech se dokončila nová rovina. Vlastně pořádně a zcela sepla až dnes. Několik dalších měsíců
se bude rozkládat, tedy zesilovat. Věci se již počaly otáčet.
Při jednom ,,zážitku" jsem se dostala do této nové roviny, do dimenze, na kterou čekáme. Byla úžasná.
Zůstali tam jen moudří. Děti s neskutečným vědomím. Když jsme se hodně soustředili, mohli jsme tam
vidět potácející se trosky kolem, ale moc jsme je nevnímali. Už před několika lety se mi postupně nekoli-
krát ukazovalo velké množství mrzáků, zejména na vozících, a to, že jsme se všichni dohodli, že do nich 
nebudeme investovat. Bude tu zcela zborcená ekonomika, kterou bude třeba opět postavit na nohy.
Nebudeme chtít investovat do těch, kteří to v podstatě způsobili. Budeme chtít investovat do budoucnosti.
     Budeme se chystat na obranu naší svobody, v květnu. V květnu se též bouří lidé na celém světě.
V červnu je stále extrémní možnost pádu vlády.
     Též přibyde šílenství. Mezi lidmi očkovanými, nemají-li placebo, budou volně proudit satanské síly,
před kterými jsme ale my zcela chránění, vlastně spolu ty dvě věci souvisí. Před takovýmito vlivy můžete
také své nejbližší ode dneška bezpečně ochránit, jednoho, maximálně dva, pokud by to byly například vaše
děti, aniž za to budete jakkoli trestáni. Ale kroťte se, všeho s mírou, žádné zbytečné dobrodiní. Musí si to
velmi zasloužit. Nesmějí vám to vracet ve zlém. Jinak propadáte spolu s nimi.
     Podstatné věci se budou dít až v roce 2025 a dále. Tím nechci říct, že se letos nebude dít nic. Naopak,
tento rok je rokem činění a závratných změn.

     Bratr mého přítele si stěžoval obvoďákovi, že je mu pořád tak nějak špatně. ,,Není divu", řekl doktor,
,,s tím, jak tu jsou jedovaté potraviny".
     Jiný muž, jak mi vyprávěla jeho manželka, též pˇotřeboval něco od obvoďáka a čekal v přeplněné
čekárně. Doktor otevřel dveře, opřel se rukou o futra, rozhlédl se po natřískané místnosti, a řekl:
,,No vás tady tedy je. Lidi, co žerete?!"

.